Bustedka
komentáře u knih
Životní terno
Fredrik Backman
Taková podivná útlá Backmanovka. O muži s rakovinou se synem, pro kterého nebyl dobrý otec. O malé holčičce taktéž s rakovinou. A paní s deskami.
Backman v předmluvě napsal, že při psaní přemýšlel nad tím, pro koho by byl ochotný zemřít a pro koho by byl ochotný obětovat život. A taky o tom, jaký je vlastně mezitím rozdíl.
"Včera pozdě večer se ta žena s deskami zase procházela po nemocnici. Podívali jsme se na sebe a ona se zastavila. Pochopil jsem, že si přišla pro mě. Přesto jsem neutekl. Vybavil jsem si všechny příležitosti, při kterých jsem ji viděl: když si vzala mého bratra, když si vzala mého nejlepšího kamaráda, když si vzala moje rodiče. Tentokrát jsem se rozhodl, že se jí už nebudu bát, aspoň tuhle moc jsem si chtěl v poslední hodince ponechat. "
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Hodnotím dohromady Kanibala a Mlhu - knihy s Erikou se mi líbily asi mnohem víc. Bryndza ale psát umí, takže výběrem tohohle titulu nešlápnete vedle. Mlha mi ale přišla lepší - čtivější, chytlavější, napínavější.
Babišovo Palermo I
Jaroslav Kmenta
Pamatuju si to jako dnes. Rok 2013. Před volbami. Cesta do práce autobusem číslo 183 a jen po cestě minimálně 3 billboardy ANO. Bylo to krásný, nový, neokoukaný. A jsem přesvědčená o tom, že kdybych tehdy šla k volbám, tak jim to tam hodím.
Jenže. Během těch pár let jsem prošla procesem vystřízlivění. Začala jsem se zajímat o místo, kde žiju. O lidi, které potkávám. O to, co čeká moje děti až budou velký. Začala jsem znovu studovat, zajímat se o ekonomiku, číst a mimo jiné se stala fanouškem kritického myšlení. Naučila jsem se dát druhým šanci něco vysvětlit, než si na ně udělám názor. Ověřovat si zdroje a nevěřit všem titulkům na idnesu.
A tak, abych trochu vyvážila pana Kmentu a tu "žumpu novinářskou", protože samozřejmě "je to kampaň", jsem si třeba přečetla Babišovo O čem sním. Taky sleduju jeho TW (byť přiznávám i ten fejkový), zkoukla jsem některé "čau lidi" a nebo si přečetla argumenty jeho podporovatelů.
Ale ne. Nejde to. Pardon, ale nepochopím, že někdo toho pána (ano, ne stranu, ale pána) volá. Argumentů už bylo napsáno tolik, že nemá cenu je psát znovu.
Ale ke knize. Zhltla jsem ji. Je čtivá. Výstižná. Moc se těším na druhý díl. Za mě lepší než Boss Babiš, ale čistě proto, že pojednává o té současné politice. O tom, jak vládne, proč vládne.
Jsem poměrně velká fanynka pana Kmenty. Knihy mám přečtené téměř všechny. Přesto bych si moc přála, aby jednou pan Kmenta neměl o čem psát.
Mlýn
Michal Vaněček
Mlýn byl nádherný. A dala bych ho přečíst každému, kdo mi řekne, že za komunistů bylo lépe. Nebylo.
Dva bratři, kteří dali slib otci, že se mlýnu nevzdají. Vše podle skutečné události. Dodnes se na mlýn můžete zajet podívat. Místy hodně ošklivé čtení umocněné naprosto bizarními titulky z Rudého práva.
Přátelé
Kelsey Miller
Tahle kniha není napsaná špatně. Marketingově je to taky vcelku zvládnuté. Problém ale je, že spousta lidí, která si knížku koupí, čeká úplně něco jiného, než mu nakonec kniha nabídne.
Pokud se kniha pyšní podtitulem "Vše o nejoblíbenějším seriálu", očekává se spíš něco ve stylu kolonky zajímavosti na čsfd. Obávám se ale, že zrovna na čsfd těch informací získáte mnohem víc.
Knihu psala novinářka a celý koncept tak vypadá jako souhrn několika komentářů. Hlavní otázka celé knihy je, proč jsou Přátelé tak fenomenální a proč je lidi milují po celém světě. Tu je něco ze světa filmu, tu je něco o životě Američana, tu je něco o politice atd atd. Autorka trochu přeskakuje z jednoho na druhé, což mi vadilo asi tak 3/4 knihy, než sem se s tím smířila. Spoustu věcí, jakože jsou Přátelé o přátelství, opakuje téměř pořád. Ale nějak jsem pořád nezjistila, co si z té knihy mám jako odnést. Problém je totiž ten, že na seriál nahlíží autorka jako Američanka a srovnává ho s další americkou tvorbou, pro českého diváka téměř neznámou.
Upřímně, kdybych na tuhle knihu nenarazila na Bookportu, tak bych se do ní v životě nezačetla. V životě by mě totiž nenapadlo číst si knihu o seriálu. A neměla jsem pocit, že by se aj kniha četla nějak svižně. Přišlo mi to spíš jak cesta slušně vyrejžovat na nejúspěšnějším seriálu. 312 stránek úvah jedné osoby. 312 stránek, které jsou sice podložené fakty, ale po přečtení nevíte o nic víc, než před tím.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Mornštajnová umí. To víme všichni a není to nic překvapujícího. Čtivé, ze života, žádná hollywoodská bomba, ale příběh, co píše sám život.
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
Matthew Walker
"Moderní společnost vzala jedno z dokonalých řešení přírody - spánek - a rozdělila ho na 2 problémy:
1) nedostatek spánku v noci vedoucí k
2) neschopnosti zůstat během hne plně bdělý"
Víte proč spíme? A jak moc je spánek důležitý? Věděli jste, že nikdy naše tělo nedospí to, o co jsme ho připravili? Že pokud sednete nevyspalí za volant, je riziko dopravní nehody 5x vyšší? Že neexistuje jediná psychická porucha, při níž by spánek fungoval normálně? Víte, že závažný nedostatek spánku během života zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby? A že pokud jste noční sova, nikdy nebudete schopný fungovat jako ranní ptáče?
Tohle je hodně zajímavá kniha. Připravte se na obrovskou dávku statistik, faktů a výzkumů. Vězte, že knihu nenapsal žádný filozof, ale vědec, a proto to není lehké čtení na jeden večer. O tom, že je spánek důležitý, ví každý. Přesto je člověk jediným živočišným druhem, který se dobrovolně připravuje o spánek. Já se o ten spánek připravovala paradoxně při čtení této knihy. Přitom odepřením spánků můžete změnit chování, postoje i hluboká přesvědčení. Když nebudete dostatečně spát, nebudete využívat svůj potenciál na maximum a všechno vám bude déle trvat. I proto si mnozí stěžují, že nemají na spánek čas, protože je čeká spousta práce. Málo času ale mají právě kvůli nedostatku spánku.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Krásný příklad toho, jak dokáže dokonalá kompozice textu vtáhnout čtenáře do příběhu, který je vlastně docela obyčejný. A opravdu si stojím za tím, že pokud by jen autorka přeskládala děj do klasického vyprávění od začátku do konce a my bychom v průběhu čtení netušili, že se něco stane, tak to málokoho vtáhne.
Tahle kniha má ještě jedno obrovské plus. Jsou to poměrně trefné poznámky k dnešnímu životu a názorům. Plno ostatních ženských románů je plytkých a slovně na úrovni gymplu, ale tady ne. Není to sice na Pulitzera, je to psáno jazykem takovým, kdy čtenář nemusí sedět se slovníkem cizích slov v druhé ruce, ale celé dílo má hlavu a patu.
"Skutečnost už je taková, že někteří lidé jsou tak nepřijatelně, bolestně krásní, až se stydíte. Vaše nepatřičnost je vedle nich jako na talíři, celému světu na očích." ... jaká žena by si tohle aspoň jednou za život nepomyslela
"Každý chce být krásný a bohatý, ale ten, kdo je skutečně krásný a bohatý, musí předstírat, že je úplně stejný jako kdokoli jiný. Svět je někdy tak strašně divný."
"Z fotbalového utkání si každé děcko odnese nějakou trofej. Na oslavě narozenin musí být dárky pro všechny. Vychováváme generaci slabochů."
Témata jako je šikana, domácí násilí, rozvedení rodiče, svobodná matka..to všechno táhne a tady je to pospojované opravdu na vysoké úrovni.
A já, ačkoliv na seriály nekoukám, mám opravdu chuť zapnout televizi a podívat se na to :-)
Smrt přichází na prohlídku
Anders de la Motte
Tuhle knihu jsem měla nějakou dobu na seznamu a to jen a jen kvůli té obálce - úplně to dýchá Herculem Poirotem nebo Vraždami v Midsomeru. První díl švédské krimisérie začíná vraždou nenáviděné realitní agentky, “shodou okolností tráví v blízkosti místa svou dovolenou i věhlasný detektiv s trochou OCD.
Je to takové poklidné rozplétání, žádné velké drama ani násilnosti. Navíc dobře čtivé. A já si na seznam píší díl druhý.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Já si nemůžu pomoc, ale přijde mi, že kdyby knihu nenapsala Rowlingová, nebo napsala, ale k pseudonymu se nepřiznala, tak by to tak velký úspěch a super hodnocení nemělo.
Mám ráda thrillery i detektivky, ale musí se v nich něco dít. Tady se nějaký pořádný děj začíná odehrávat až na straně 500 a to je prostě sakra moc. Konec to trochu nahradil, i když WAU se nekonalo.
Rowlingová psát umí, vše má promyšlené do detailu, ale něco jiného je vytvářet v knihách fantazijní svět plný kouzel a něco jiného řešit případ vraždy - 1000 stránek je prostě moc. Každý další díl Cormorana je delší a delší, ale prostě proč?
Trujkunt
Petr Sagitarius
Zdánlivě normální česká detektivka, žádné extra drama, klasické detektivní postupy. Akorát, že vůbec.
Petr Sagitarius je bývalý jablunkovský starosta, který se dal na dráhu detektiva. První díl Trujkuntu, tedy toho našeho trojmezí, se skládá ze 3 příběhů. Já si všechny poslechla v audioverzi a zjistila, že musím celou Sagitatiovu sérii mít doma.
Ano, nejsem vůbec objektivní. V Jablunkově bydlím 2,5 roku a neskutečně jsem si to tu zamilovala. A když čtete v knížce o známých místech, vtáhne vás to o to víc. Jedna vražda se tak stala pár set metrů od domu, další v Třinci. Je tam prostě všechno: Gorolski Swieto, Maryna v Bocanovicích, Penny u autobusáku, rynek, Bulawa i Bělá. A hlavně popis místních a po naszymu.
Vůbec ale nemusíte mít s Třineckem něco společného . Myslím, že líbit se to bude i tak. Pokud máte rádi ty klasické české detektivky alá případy 1. oddělení, nešlápnete vedle.
Dámský gambit
Walter Tevis
Tohle bylo bravurní. Vždycky radši sáhnu po knize, než abych zapla TV. Seriál tak u nás doma viděl jen můj muž, který z něj byl nadšený. Recenze hrály taky pro, tak jsem si v knihovně Gambit zapůjčila.
První překvapení přišlo, když jsem zjistila, že je kniha stará 39 let a není to tak žádná horká novinka z pera netflixových tvůrců.
Druhé překvapení pak byla kniha samotná. Měla jsem trochu obavy, protože svět šachů je mi velmi vzdálen, ale je to tak dobře napsané, že mě to chytlo od první strany a bavilo až do konce.
Dívka s pomeranči
Jostein Gaarder
Představte si, že se najednou objeví dopis určený přímo vám. Od blízkého člověka, kterého jste ale neměli šanci pořádně poznat. Protože on, váš táta, zemřel před 11ti lety. Byla to nádhera. Víc takových knih.
V recenzích mě nejvíc zaujal názor, že tohle téma není vhodné pro děti, respektive pro mladší čtenáře, kterým je kniha primárně určena. A je to přesně ten názor, který nesdílím. Nemoci, smrt, ale i násilí, jsou věci, které se dětí dotýkají víc než si myslíme. A tvářit se před nimi, jak je svět růžový mi v pořádku nepřijde.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Krásná ukázka toho, jak vás dětství ovlivní na celý život. Jak se může nepřekonané trauma projevit na tom, jak žijete každý den.
Eleanor je 30ti letá holka zdánlivě bez emocí. Má velmi" komplikovaný vztah s matkou, žádného otce, jizvy na tváři a na duši. Taky má ale kolegu, který ji začne vystavovat situacím, které jí jsou najednou příjemné. Poprvé v životě.
Bylo to čtivé. Závěr byl trochu slabší, žádné extra vysvětlování, ale jinak moc pěkné.
Tančím tak rychle, jak dokážu
Barbara Gordon
Autentický příběh z roku 1977 napsaný jako součást psychoterapie.
Kolaps, deprese, panika. Jak přežít? Jak najít sílu pokračovat? Kam vás může dostat vztah s někým, kdo je na vás tak závislý, že udělá vše pro to, abyste se stali závislí na něm. Je úplně jedno, z jaké sociální vrstvy jste. Psychické problémy můžou potkat kohokoli. Proto mě třeba zaráží hodnocení, že "hlavní hrdinka se moc lituje". Ta kniha je dobrá a audiokniha v podání Simony Postlerové je ještě lepší.
"USMĚJ SE. JSI ŽIVÁ!"
Osvětimská knihovnice
Antonio G. Iturbe
Bála jsem se. Osvětim , druhou světovou válku a děti dohromady od dob Chlapce v pruhovaném pyžamu nedávám. Ale nakonec to bylo vlastně milé a nadějeplné.
Kaštánek
Søren Sveistrup
O Kaštánkovi jsem teď slyšela z pár stran jako o dobrém seriálu na Netflixu. Ale protože vždycky radši vezmu do ruky knihu, tak jsem se do příběhu začetla a četla a četla.
Určitě jedna z těch lepších severských detektivek. Žádný zbytečný okecávání, sáhodlouhé popisné odstavce. Naopak - krátké kapitoly, jednoduché věty a napětí od začátku do konce.
Smrtící bílá
Robert Galbraith (p)
Je mi jasné, že má J.K.Rowling zástup fanoušků, ale tohle byla slabota i na ní.
Ministr je vydíraný a najme si detektiva, aby našel něco na jeho protivníka s tím, že důvod, proč je vydíraný vlastně není důležitý. To vypovídá samo o sobě.
Ta kniha má 700 stran, kde se navíc zoufale dlouho nic neděje.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Tyhle knihy, které mě donutí si zjišťovat další a další informace, číst články, koukat na mapy a památky, mám nesmírně ráda.
Do Jablunkova jsem se přistěhovala neznalá poměrů. Jsou tu polské nápisy, školy, školky, oslavy i svátky. Po naszymu se mluví mezi sousedy, v obchodě, ale i na úřadě. Česko poslké spory tu jsou ale tak nějak cítit pořád.
ijmý kostel mě tak fascinoval od začátku. Kniha se čte sama. Je zde spousta osob i příběhl, ale vše do sebe lehce zapadá.
