Butterfly340 komentáře u knih

Asi bych nejdříve začala tím, že kniha měla 530 stran, takže cca o sto víc, než je zde uváděno. Jiná edice, jiný počet stran xd

První půlka knihy se četla velmi dobře, až jsem se divila. Čekala jsem něco úplně jiného. Všude jsem slyšela o tom, že Jana Eyrová je smutná až tragická kniha a že se to nečte nejsnáze. Ale tak tomu vůbec nebylo.

Ten začátek, kdy je Jana ještě dítě, se kterým není zrovna hezky zacházeno, je sice smutný a člověk z toho, jak se k ní lidé chovají, chytá vztek, ale dál už je to romantika.

Kniha pro mě neměla takové kouzlo jako třeba Pýcha a předsudek nebo Na větrné hůrce. Bylo to na mě moc přeafektované, smrtelně vážné. Jak už psal někdo níže, chybí tomu vtip, nadsázka... Postavy jsou prostě příliš dramatické. Kdybych nečetla jiné knihy z toho období, řeknu, že je to tou dobou, ale takhle...

Zhruba od poloviny mě to přestalo bavit. Začalo to připomínat mexickou telenovelu.

Ničemu nepomáhalo ani to, že Jana je naivní a za mě i dost hloupá. Některý věci jí nedocvakávají a když přijde na náboženství, tak si nechá nakukat kde co.

Konec můj dojem z knihy vylepšil, s tím, jak to skončilo, jsem spokojená :D

Co se mi moc líbilo, tak ty popisy přírody. Těch je tam hafo a pokud pro ně máte slabost stejně jako já, tak si je užijete.

Jsem ráda, že jsem knihu přečetla a doplnila si tak vzdělání. Abych ale pravdu řekla, čekala jsem víc. Za mě to moc nemá hlavní myšlenku, něco, co vám příběh má předat. Je to prostě romantika alá telenovela s hezkými popisy. Nic víc v tom nevidím.

7 03.08.2024

Kořist jsem začala poslouchat jako audioknihu někdy na začátku prosince, když jsem byla nemocná. A teprve tento týden jsem se dokopala k tomu, abych příběh doposlechla. Tolik asi k tomu, jak mě bavil.

Začátek je slibný. Ten popis atmosféry a boje o přežití. Bohužel tohle velmi rychle skončí a příběh se začne točit kolem party teenagerů, kteří mozek zapnou až tehdy, když jim začne jít skutečně o kejhák. Do té doby mají hlavu jen na to, aby jim nepršelo do krku. Mohla bych tady uvést příklady jednání, u kterého jsem si chtěla rvát vlasy, ale nechci spoilerovat.
Ani vyšetřovatelka není kdovíjak sympatická. Alkoholička, který už je všechno jedno. Nějak jsem s ní nedokázala soucítit.
To jsem teda nedokázala s žádnou z postav. Co mi nejvíc vadilo bylo, že každá postava má doslova jen jeden rys, který se stále dokola omílá.

Netrvalo tedy dlouho a začala jsem fandit nestvůře.

Kniha má i světlý momenty, ale bohužel těch není tolik, abych mohla hodnotit lépe.

Přiznám se, že byla jedna část, u které mi běhal mráz po zádech. Jinak ale většinu knihy jsem žádné napětí ani děs nepociťovala (a to jsem poslouchala i o půlnoci, když jsem byla doma sama xd).
Tolik vychvalovaná Darcy Coates mě tedy zklamala. Možná ji dám ještě někdy nějakou šanci, avšak vím, že v nejbližší době to nehrozí.

7 23.02.2024

Velmi inspirativní kniha, která by si rozhodně zasloužila větší pozornost!

Mladá veterinářka popisuje cestu za splněním svého snu. Cestu, která je místy dost trnitá, ale ona se nevzdává a stále kráčí vpřed. Plná optimismu a naděje.
Tohohle jsem si cenila. Že i když to měla místy těžké a většina lidí už by se z toho zhroutila, autorka se vůbec nelitovala. Ne, ani jednou. Díky tomuhle byla kniha nabita pozitivní energií, která se přenášela i na mě jako čtenáře.

Přesto jsem se místy neubránila slzám. To když autorka popisovala zraněná zvířata a bezohledné pytláky.

Co velmi oceňuji jsou různé zajímavosti o zvířecí říši. Jde vidět, že autorka tématu rozumí a dokáže své znalosti i předat. Ostatně jak se dozvíme na konci, Chloe Buitingová v současnosti mimo jiné pracuje na vzdělávacích programech.

Za mě je Veterinářka v džungli skvělá kniha pro všechny, které aspoň trochu zajímá příroda.

7 01.01.2024

Přiznám se, že jsem zatím první díl nečetla, takže nemám moc s čím srovnávat.
Každopádně, abych to shrnula, prvních 200 stran jsem byla úplně unešená, velmi mě bavilo to číst. No, to se po těch dvou set stranách zlomilo. Občas jsem měla i pocit, že bych nejradši knihu odložila a už se k ní vůbec nevrátila.
Nakonec jsem to ale dočetla a víceméně nelituju.

Začala bych klady knížky. V první řadě je to ten začátek. Člověk se začte už po první stránce. Taky se mi líbilo, že hlavní hrdinka Dawn je spisovatelka. Inspirovala mě k tomu, abych si našla svůj dlouho rozepsaný příběh a něco napsala.

Těch negativních aspektů je asi víc, alespoň pro mě. Bylo dost věcí, které mi na knize nesedly.
V prvé řadě mi vadilo, jak autorka pracovala s vedlejšími postavami. O nich se v knize prakticky nic nedozvíme. Všechny mají dost ploché charaktery a jsou tam je tak. V ději se objeví zčistajasna a některé se i zčistajasna zase vypaří, třeba takový Micah. Někde kolem strany tři sta měl horečku a dále už se tam neukázal. Záhada.
Dále bych zmínila erotické scény rozepsané na xy stránkách. Nebavilo mě to číst. Permanentně u toho vydávali nějaký skřeky. Jako vážně, na konci už jsem si z toho chtěla rvát vlasy.
Pak mi přišlo takové divné, že na přednáškách mají studenti prezentace. Nevím, jak je to v USA, ale pochybuju, že by to tam tak bylo. S tímhle souvisí i zlozvyk nazývat každého vyučujícího "profesor".

Poslední, k čemu míří moje připomínky, jsou místy nereálné dialogy (schválně, kolik z vás používá v běžné mluvě výrazy jako "nýbrž" nebo "není-liž"?). Nevím, jestli tam občas nezapracoval i překlad, protože i popisy pohybů byly místy zvláštní.

Suma sumárum, dávám čtyři hvězdy za to, že to nebylo úplně pitomý. Z romantických knih je to vcelku nadprůměr.

7 05.03.2023

Sérii čtu napřeskáčku, Hedvábník je tak mou čtvrtou knihou s Cormoranem a přiznám se, že z těch čtyř knih se mi líbil nejmíň.

Hlavní dvojka je sympatická, děj rychle ubíhá. Líbí se mi, že neřeší pouze tento případ, ale věnují se i běžným případům, dodává to tomu na realističnosti.

Nicméně posledních sto stran, kritických sto stran, se prostě nepovedlo. Tušila jsem, kdo by mohl být vrah, ale nevěděla jsem motiv. Doufala jsem, že mi ho autorka ozřejmí, že to vysvětlí tak, že si budu říkat, jak jsem mohla být tak hloupá a nevyčíst to z toho. No, tak bohužel...
Za mě to rozuzlení prostě nedává smysl a je odfláknuté. Autorka něco rozjela, ale pak z toho nedokázala vybruslit.

Jinak mě ale kniha velmi bavila, proto strhávám pouze jednu hvězdu.

7 26.10.2022

Krásná kniha, která stojí za přečtení.

Je to taková mozaika osudů, nikoliv klasický příběh se zápletkou. I přesto se však kniha čte velmi dobře. Člověk se od ní až nemůže odtrhnout.

Postavy jsou realistické, propracované, často s pohnutým až tragickým osudem.
Je jich dost, ale neměla jsem problém se v nich vyznat. Jména jsou dobře zapamatovatelná a odlišná, což při čtení pomáhá.

Jak už jsem psala, kniha jednoznačně stojí za přečtení. Je to takové "must read". Dojemný, inspirativní příběh nejen o Afghánistánu.

7 05.06.2022

Úžasná kniha, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat. Kniha o přátelství, lásce, odvaze a hrdinství žen za války. Kniha, u které ukápne nejedna slza. Kniha, kterou se rozhodne vyplatí si přečíst.

Vpravdě jsem moc netušila, co očekávat. A možná to i bylo dobře. Protože nevím, zda bych do toho šla, i kdybych věděla, že se příběh odehrává za války. Tomuto tématu jsem se poslední dobu snažila vyhýbat, protože mi přišlo, že knihy o druhé světové válce jsou pořád o tom samém... Avšak tahle kniha mě přesvědčila o opaku a přiblížila mi téma, o kterém jsem neměla ani potuchy. ATA, SOE... To je něco, o čem se nemluví a ve škole neučí. Přitom lidé, kteří tohohle byli součástí, tak se podíleli na vítězství Spojenců. Denně riskovali své životy a mnoho z nich o ten život přišla. Měli bychom si je připomínat.
Zvlášť ženy. Protože i ty se účastnily. Přestože to měly mnohem komplikovanější než muži, ani to je neodradilo od toho bránit svou zemi.

Autorka odvedla skvělou práci a zpopularizovala téma, které je rozhodně potřeba dostat mezi lidi. A já jsem velmi ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst.

Skye byla skvělá hlavní hrdinka, kterou jsem zbožňovala od první stránky a strašně jí fandila. A Nicholas... To je taky láska. Takového muže by chtěla mít každá xd
Jediná postava, která mi přišla trochu otravná, byla Kat. S tou jsem nějak nedokázala cítit.

Abych tento komentář nějak shrnula, pokud váháte, zda si knihu přečíst nebo ne, tak přestaňte. Tahle kniha si přečíst zaslouží. A věřte mi, litovat nebudete.

6 07.10.2024

Rudá jako rubín je kniha, která je krásná už na pohled. Její obálka vypadá tak, že by byl hřích nemít ji v domácí knihovně. Koupí knihy ale člověk rozhodně neprohloupí, protože tak, jak je kniha nádherná navenek, je stejná i uvnitř.

Samotný příběh je pohlazení po duši a člověk při čtení může zcela vypnout. Vše se odehrává v kulisách Londýna, ať už toho historického či současného.
Jak už bývá u autorky zvykem, i tady se seznamujeme hned s několika sympatickými a vtipnými postavami. Mou nejoblíbenější postavou se asi stala Leslie. Holka, která si vždy ví rady a před kterou se neschová žádné tajemství.

Kniha se mi opravdu líbila a měla jsem jí přečtenou za dva dny. Přesto pokud budu srovnávat se Stříbrnými knihami snů, tak z tohoto porovnání Drahokamy vyjdou hůře. Nemůžu si pomoct, ale Stříbrné knihy snů byly perfektní, ať už originálním námětem, zápletkou, ale i tou pohádkovostí. U Rudé jako rubín mi něco scházelo. Zároveň dle mého Gwen není tak silná hrdinka jako Liv. Ta mi přirostla k srdci víc.
Tímto nechci hanit Drahokamy. Ostatně, v dalších knihách možná naleznu to něco, co mi tady k dokonalosti a pěti hvězdám scházelo.

6 15.09.2024

Asi začnu tím, že Temné a kruté lži ve skutečnosti nebyly temné a ani kruté. Spíš trochu ulítlé.

Od knihy jsem očekávala víc, mnohem víc. Celé je to napsané dost naivně. Postavy se chovají hloupě, dramaticky a rozhodně ne na svůj věk. Mělo by jim být sedmnáct, ale chovají se spíš na třináct...
Kolikrát to jejich chování bylo i dost zvláštní a jejich důvody k němu nepochopitelné (alespoň pro mě). Uvedu příklad - jedna z postav chodí pravidelně skákat z mostu do řeky, kde se pokaždé málem utopí a kamarád ji musí zachraňovat. A zdůvodnění, proč skákala? "Ona to potřebovala." No a když tohle bylo řečeno hlavní hrdince Grey, tak ta jen pokývala hlavou a chápala to. Jako hezký, aspoň někomu to přišlo normální...

Grey mi vůbec nesedla. Byla hloupá a vlastně celou knihu sebou nechala manipulovat. Neustále oplakávala svou pohřešovanou kamarádku Eloru a mluvila o tom, jak musí zjistit pravdu, ale actually nic nedělala.
Elora mi taky nebyla sympatická. Jak jen to říct hezky - bylo to lehká holka, s prominutím. To, jak se chovala ke svým kamarádům, z toho jsem vůbec nemohla. A nejlepší bylo, že těm to bylo asi i dost jedno, a mluvili o ní jen v superlativech. Ani Grey nebyla výjimkou a Eloru bezmezně milovala i po tom všem, co Elora udělala a jak se k ní zachovala.
Do třetice všeho zmíním Harta, který se od začátku do konce lituje. Je to troska nasáklá chlastem a cigaretami. Čekala jsem, kdy změní svůj pohled na svět a projde nějakou katarzí, ale to se bohužel nestalo.

Abych to shrnula, snad všechny "letní děti" by měly navštívit psychiatra a začít zobat pilule.

To mi připomíná, že jsem vůbec nepochopila celý ten koncept "letních dětí". Proč se jim tak říká a co to má vlastně znamenat. Chápala bych, kdyby se všechny narodily v létě, ale ono tomu tak nebylo xd

Též mi přišlo zvláštní, že se celý děj odehrává v nějaký malý komunitě, která žije v dost stístěnén prostředí. Je to barák na baráku. Ale přesto se hlavní hrdinka může každý večer vypařit z domu a nikdo si za dva měsíce nevšimne, že odchází, natož kam chodí... Asi autorka nikdy nežila na vsi xd

I čas plyne tak nějak zvláštně. Je začátek června, poté uběhne několik týdnů a hle, máme tu druhý týden v červnu!

Co bych opravdu pochválila, tak prostředí. La Cachette se mi líbilo, mělo to podobný vibe jako místa v Kde zpívají raci. Jen bych teda přidala mapu, protože takhle ty popisy byly místy nepřehledné.

Asi bych hodnotila lépe, kdybych byla mladší, to bych určitě hvězdu přidala. Bohužel ty nedostatky jsou velké a nemůžu je přehlížet. Ostatně právě kvůli nim jsem si to čtení neužívala tak, jak bych mohla. Samotný nápad je totiž úžasný. Bohužel to provedení silně kulhá na obě nohy.

6 21.12.2023

Tak tohle byla katastrofa, jinak se to říct nedá :D Přiznám se, že jsem první díl nečetla (a nepřišlo mi, že by to něčemu vadilo) a po tomhle zážitku ho ani číst nehodlám.

Styl autorky mi absolutně nesedl. Respektive, měla jsem obrovský problém s Rhysem a s jeho částmi. Každá kapitola je napsaná z pohledu jedné ze dvou hlavních postav. A zatímco pohled Bridget byl vcelku snesitelný, pohled Rhyse mi způsoboval až fyzické utrpení. Ten chlap chce permanentně někoho zabít. Na každé stránce aspoň jednu osobu. A do toho má pořád erekci! No a jeho myšlení se točí kolem těhle dvou věcí.

Bridget je naproti tomu zlatíčko. Není to chodící klišé, což oceňuji. Avšak ani ona nedokázala vyvážit utrpení, které jsem zažívala s Rhysem.

Co se týče děje, tak ten je dost předvídatelný. Tak už to ale u romantiky bývá. V tomhle ohledu bych zmínila jen to, o čem se píše už v komentářích níže, tedy přeskakování v ději. Ze začátku mi to nevadilo, ale po nějakých osmdesáti stranách mě mírně rozčilovalo. A po dvou stovkách už mě to vyloženě s... Je to otravné. Autorka popisuje jen útržky, momenty, které ji baví psát. A na to ostatní kašle a prostě přeskočí v ději.

Osobně mi tenhle román připomínal některé příběhy na Wattpadu. Naivní, nedospělý sloh plný klišé.

Jinak ano, v knize se vyskytovaly i erotické scény. Ale nebylo jich tam (díkybohu) tolik, kolik jsem čekala. A to málo, co tam bylo, se dalo v pohodě přeskočit.
Upřímně nevím, co to mělo být, nicméně to bdsm light, jak jsem tomu soukromě říkala, jsem mileráda vynechala.

Kniha mě nebavila. Bylo tam příliš blbostí, o kterých bych tu mohla psát ještě pár hodin, a všechny ty drobné nedokonalosti vytvořily ne zrovna hezké puzzle.
Tímto se loučím s autorkou. Druhou šanci už u mě nedostane.

6 17.09.2023

(SPOILER) Jestli jsem u Hadrového panáka zvažovala čtyři hvězdy, tak tady jsem pevně přesvědčená o třech.

Přestože se autorův styl zlepšil, popisy už nejsou tak kostrbaté jako v prvním díle, tak to bohužel zabil námět knihy, absolutní nesympatičnost většiny postav a těžká uvěřitelnost toho všeho.

Lidé umírají jak na běžícím páse. A to vše kvůli sice originálnímu, ale ne moc uvěřitelnému motivu. Nechci zabíhat do podrobností, abych nespoilerovala, takže více se o tomhle rozepíšu v odstavci označeném jako spoiler xd

Co se týče postav, tak zcela chybí Fawkes. To mi přijde poměrně zvláštní vzhledem k tomu, že je po něm pojmenovaná celá tahle série.
Celkově došlo k obměnění postav. Ústřední dvojkou je nyní Baxterová a Rouche. Ten je sice sympatický a stal se mou nejoblíbenější postavou, avšak moc nechápu, jak se tam vzal xd Je to agent CIA a přitom vyšetřuje vraždy. Vůbec se jako čtenáři nedozvíme, protože se vlastně podílí na vyšetřování... Se svou agenturou ani nekomunikuje, nic. Víceméně přijímá rozkazy od FBI. Zvláštní.

Abych celou tuhle problematiku více rozvila, tak na vyšetřování se podílí několik složek. Metropolitní policie, MI5, FBI a CIA (respektive agent Rouche). Spolupráce mezi nimi dost drhne a jejich vyšetřování působí amatérsky. FBI je vykreslena jako parta neumětelů, kteří sice do všeho zasahují, ale pokazí, co můžou. Navíc jim jde víc o mediální obraz než o to, kolik lidí zemře. MI5 to vlastně ani moc nezajímá a vše zlehčují. Vše musí zachraňovat Metropolitní, která se sice skládá vesměs z pitomců, ale nějakým zázrakem to spolu vždy nějak skoulí. Zajímavé je, jak se jejich detektivové permanentně mlátí v kanclu. Profesionální!

Baxterová se chová jako mrcha stejně jako v prvním díle, avšak zřejmě si toho všiml i autor a tak se jí snažil trochu polidštit tím, že jí začal v průběhu druhého dílu vykreslovat jako autistku...

SPOILER

Takže si to shrňme, Loutky zabíjely, protože samy o někoho přišly? To je tak úchylný. A za mě i těžko uvěřitelný. Navíc nikde nebylo popsáno, jak si všechny ty lidi vytipovali. Podle toho, co je psáno v knize, těch lidí muselo být tak 150+. Zvláštní je, že nikdo nic neprozradil v průběhu plánování útoků. Při takovém počtu zapojených je to až zázrak...

A poslední věc, jsem jediná, které přijde, že prolog nekoresponduje se závěrem?

KONEC SPOILERU

Loutkáři se však nedá upřít čtivost. Kniha se dá během dvou tří dnů v pohodě přečíst. Proto jestli váháte, zda by vás to bavilo, tak se asi nebojte a zkuste to. Čtecí krizi si z toho neuženete :D

6 22.08.2023

Zajímavá kniha, kterou stojí za to si přečíst, pakliže se zajímáte o psychologii či kriminalistiku.

Ze stylistického hlediska je to peklo. Skáče se z jednoho na druhé. Do toho se objevují stovky jmen, které člověk nemá šanci si zapamatovat...
Opravdu špatně se to čte, rozhodně to není kniha pro každého.

Taky překlad místy stojí za to. Oceňuji, že překladatel přišel s vysvětlivkami. Místy to bylo užitečné, ale místy úplně zbytečné (koktejl margaritu snad zná každý) a někde chyběly, dle mého. Taky bych někde nechávala anglická pojmenování, která jsou výstižnější, než za každou cenu používat český ekvivalent.

6 13.03.2022

Pohodová kniha, v níž se vlastně vůbec nic neděje, ale přesto se čte dobře. Všichni už na začátku sice ví, jak to skončí, ale možná i tady tou předvídatelností, se to čte tak lehce.

Líbila se mi atmosféra městečka. Lidi se měli rádi, uměli si pomáhat a vzájemně se podporovat. Do toho všechny ty dobroty, co Anna Kate pekla v Kosí kavárně... Už dlouho jsem se při čtení necítila tak fajn.

Co mi trochu vadilo, tak střídající se pohledy Anny Kate a Natalie. Občas jsem uprostřed kapitoly zapomněla, z jakého pohledu vlastně čtu a musela jsem se podívat.

5 06.11.2024

Tohle měla být sázka na jistotu, ale bohužel. Předchozí tři knihy z této tetralogie mě nadchly, tady však zažívám zklamání.

Co mi na knize nejvíce vadilo, byla Taylor. Je to plus size holka, která kvůli své váze trpí komplexy. Ty její kecy mě štvaly. Na každé stránce musí pindat o tom, že je tlustá. Nechápu, jak s ní někdo mohl vydržet, já to jenom četla a chytala mě z toho migréna.

Její problémy jsem nechápala. Pořád si stěžovala, že má velká prsa. Ok, kdyby jí bylo třináct, asi její nářky chápu, ale borka má dvacet jedna (stejně jako já). Ještě jsem si nevšimla toho, že by nějaký kluk holku odmítnul, protože má moc velká prsa.

Taylor by si měla zajít na terapii, protože je toxická jak Černobyl.
A rovnou by s sebou měla vzít Conora. On byl zlato, i když trochu infantilní. Ale... S Taylor si začal prakticky jen kvůli svému nízkému sebevědomí a jejím kozám. Tolik asi k jejich vztahu. Chyběla mi tam chemie mezi nimi, celý to bylo jen tělesný.

Taky humoru už tam nebylo tolik jako v předchozích dílech. A i hokeje tam bylo poskrovnu.

Každopádně, v díle se párkrát vyskytl i Hunter. A jen mi potvrdil to, že ze všech kluků je právě on ten můj nejoblíbenější xd

Kdybych měla poskládat jednotlivé díly podle toho, jak se mi líbily, tak na prvním místě by byla jednoznačně Hra. Na druhém Lov a třetí by obsadil Risk. A pak, až tam někam na konec, na poslední příčku bych dala Výzvu.

5 16.02.2024

Kniha mě zaujala svou anotací, ale i obálkou. Bohužel když jsem si doma přečetla zdejší komentáře, ihned jsem zalitovala, že jsem si knihu přinesla.
Díkybohu mi to nedalo a začala jsem číst, chtěla jsem se přesvědčit, jestli je opravdu tak špatná.

Po prvních dvaceti stranách jsem to viděla vcelku nadějně a po prvních sto, které jsem zvládla ještě téhož večera, jsem věděla, že z Třech metrů nad nebem se stala moje další knižní láska.

Bavilo mě to strašně moc, možná i tím, že je to něco jiného oproti tomu, co běžně čtu. Je to sice romantika, ale devadesátková, která se od té současné na míle liší. Kdybych měla knihu přirovnat k nějaké jiné, tak bych netušila k jaké.
Je to slow burn, opravdu velmi pomalé. Kromě hlavních postav se v ději vyskytuje velké množství těch vedlejších. Jsou lidi, které to rozčiluje, ale mě tohle baví. Většina současných mainstream romancí se zaměřuje pouze na ústřední pár, a to je nuda. Aneb není nad vedlejší charaktery, které celému ději dodávají nový rozměr, ale i dávku vtipu.

Vztah mezi Babi a Stepem je až roztomile něžný. Ostatně jako celá kniha.

Konec mě zasáhl, a tak jen lituji, že zbytek série nebude zřejmě v češtině nikdy vydán. Protože ten příběh by si zasloužil pokračování.

Překlad byl jeden z nejhorších, jaké jsem kdy měla možnost číst, jde vidět, že to neprošlo korekturou. Význam některých vět si člověk musí domýšlet, hodně se taky opakují slova. I přes to ale dávám knize pět hvězd, protože mě prostě bavila. Není to čtení pro všechny, ale pokud spatřujete krásu v dlouhých popisech a máte rádi hate to love a slow burn, tak let's go.

Několikrát jsem se u knihy upřímně zasmála (třeba ta scéna, kde si Claudio chce promluvit se Stepem) a s některými myšlenkami se dokážu dost dobře ztotožnit (honíme se za penězi, jenom abychom lidem, které nemáme rádi, ukázali, že jsme bohatí. A přitom zapomínáme na to žít svůj život).

Tímto se loučím s Babi a Stepem a doufám, že se přeci jen v nakladatelství smilují a vydají i pokračování.

5 09.02.2024

Autor opět nezklamal. Ďáblova cesta je stejně jako jeho další knihy velmi napínavá a čtivá detektivka, u které budete mít potřebu zůstávat do noci, jen abyste se tedy konečně dozvěděli, co se stalo zmizelému Charliemu.
Přiznám se, že jsem odhalila pravdu dříve než naši vyšetřovatelé, ale ani tato skutečnost mi nebránila užít si zbytek knihy.

Začátek mi přišel takový kostrbatý, a to je vlastně důvod, proč nedávám plný počet hvězd. Přišlo mi, jako kdyby někde chyběla věta či odstavec. Uvedu příklad - Kate něco zjistí, následně se sejde s Tristanem a ten už danou informaci ví a na základě ní vytváří teorie. Přitom v knize není vůbec řečeno, že by mu to Kate pověděla. Pochopila bych, kdyby došlo k přeskočení v ději, ale o to tady nejde, autor detailně popisuje, co Kate dělá, a přitom vynechá to, co řekne svému parťákovi.
Vcelku mě to rušilo při čtení.

Co se mi naopak velmi líbilo, bylo prostředí. Jih Anglie je krásný, a to i v knihách.

5 28.12.2023

Fajn romantická oddechovka, která neurazí, ale ani nenadchne.

Začátek se mi velmi líbil, kniha mě pohltila už na prvních stránkách. Hlavní postavy v podobě Riley a Juliana zažívají bláznivé ráno, v jehož důsledku se seznamují. Tahle část měla tempo a párkrát jsem se u ní i zasmála.
Následuje část s Akademií, která na mě působila tak nějak comfy a přestože se to odehrávalo v létě, tak se mi hodila k současnému počasí xd
Bohužel od poloviny knihy všechny tyhle moje pozitivní pocity vzaly zpátečku spolu s tím, jak autorka ubrala na tempu vyprávění. Najednou se z toho stává obyčejná průměrná romance, která se točí ve smyčce...

Nechápejte mě zle, kniha rozhodně není špatná. Jen díky první polovině z ní má člověk wow pocity, které ale rázem vyprchají a přichází vystřízlivění. Není to prostě taková pecka, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Přesto má kniha několik významných kladů. Tím prvním jsou postavy, které sice občas zaškobrtnou, ale jinak si udržují vysoké morální kvality. To se jen tak nevidí.
Tím dalším je překlad. Cením překladatelku za to, že se nesnažila mermomocí mít vše v češtině, ale texty písní zůstaly v originále. Taky v samotném příběhu najdeme anglická slůvka. Takové ty notoricky známé výrazy, které překládat prostě nepotřebují. Kniha díky tomuhle působí autenticky.

V komentářích níže jsem se dočetla, že příští rok by mělo vyjít pokračování. Tahle informace mě vpravdě potěšila, protože jsem zvědavá, jaký osud autorka připravila dalším postavám.

5 20.11.2023

Začátek mi přišel takový rozvláčný, poměrně dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Nicméně když jsem se dostala přes cestování Polskem, tak se to zlomilo a zbytek knihy jsem přečetla během dvou dnů.

Co mi trochu vadilo, bylo přeskakování. Nedělo se to moc často, avšak jsou místa, kde na sebe text nenavazuje. V jednom odstavci je ve městě A a v dalším už někde úplně jinde...

Humor, kterým je povídání protkané, nemusí sednout každému. Přiznám se, že na začátku mi to přišlo takové na sílu. Jak kdyby se autor nemohl dostat ke svému stylu. Ale stejně jako čtivost, i tohle se zlomilo poté, co odcestoval z Polska xd

Jinak nevím, jestli si toho někdo všiml, ale v první části se docela dost zmiňuje o své přítelkyni. Následně se však dozvíme, že měl nějaký třídenní románek v Talinnu, a přítelkyně mizí ze scény xd

Abych to shrnula, tak kniha se mi líbila. Méně než 40 dní pěšky do Jeruzaléma, ale přesto líbila. Jde vidět, že se autor někam posunul a svou tvorbu ubírá určitým směrem. Což se ne každému může líbit, viz některé komentáře níže, avšak já bych to asi nekritizovala. Je na něm, o čem chce psát.
Poslední, co bych zmínila, jsou krásné ilustrace, které se v knize vyskytují. Je to pastva pro oči. Celkově je kniha dobře graficky zpracovaná a jde vidět, že si s tím nakladatelství dalo práci.

5 13.11.2023

(SPOILER) Tohle bylo znepokojivé čtení. Vážně. Někdy před koncem jsem si říkala, že knihu odložím, protože na to psychicky nemám, ale nakonec jsem to teda dočetla, protože... Vlastně ani nevím. Asi jsem se potřebovala zničit. Projít tou katarzí a tím tenhle příběh uzavřít xd

Začátek byl skvělý. 9. listopad mě chytl od první stránky. Sarkastická hlavní hrdinka dohadující se se svým imbecilním otcem v bistru v LA. Co chtít víc? Bylo to vtipné. Do toho tam pak přišel Ben a začala se odvíjet milá young adult romance... Tahle část mě vážně bavila.

Jenže jak stránky postupovaly, začalo to být temnější a temnější.
Co mě na tom celém příběhu přišlo nejvíc znepokojující byl fakt, že se to stále tvářilo jako dojemná romance. Přitom to byl jeden velký red flag.

SPOILER

Ben se chová jako psychopat. Na první pohled si to třeba člověk neuvědomí, ale když si to vše poskládá... Manipuluje se svým okolím, lže... Zakládá požáry xd Už tomu chybělo jen aby kuchnul nějaký nebohý zvíře.
A Fallon mu to stejně odpustí. A ještě na konci brečí, že to byla její vina. Aneb důkaz, jak Ben dokáže druhý krásně zmanipulovat.
Celý ten jejich vztah je toxický.
Btw, když je Fallon s kamarády v klubu, je opilá a to tak, že sotva stojí, tak Ben ji přemlouvá, aby se k němu vrátila. Svádí ji a chce se s ní vyspat. Víte, co to je? RED FLAG. Brutální. On využívá toho, že je totálně na mraky a vůbec mu to není blbý.

KONEC SPOILERU

Teď se asi divíte, proč hodnotím pěti hvězdičkami. Ten důvod je jednoduchý. Kniha ve mně vyvolala plno pocitů a pamatovat si ji budu ještě hodně dlouho. Autorka má skvělý styl psaní a strašně se mi líbilo, jak romanci vlastně změnila v thriller. Přestože to asi nebylo záměrné.

Knihu rozhodně nedoporučuji mladším čtenářům a lidem, kteří nejsou psychicky odolní. 9. listopad je nutný brát jako špatný příklad, uvědomit si všechny ty věci, který by se vám ve vztahu rozhodně neměly stát. Ne jako sladkou romanťárnu, kterou byste chtěli prožít.

5 24.09.2023

Musím říct, že mě příběh velmi bavil, měla jsem ho přečtený za den, takže tak.
Postav v knize bylo požehnaně, ke všemu ty jména... Takže tak do půlky knihy jsem se moc neorientovala v tom kdo je kdo a čí příbuzný to vlastně je...
Taky mi lehce vadilo, že Hercula Poirota tam není tolik, kolik bych si přála. První polovinu knihy tam není vůbec, následně je mu věnováno pár stránek a opět mizí ze scény. Vrací se až na posledních 50 stran.

5 26.02.2023