Carcoolka komentáře u knih
Krásná, pěkně ilustrovaná dětská knížka s milými dětskými říkadly o zvířátkách. Jen pro dnešní děti už verše asi obsahují spoustu neznámých výrazů. I já jsem si význam mnohých musela dohledávat, ale mě to tedy zrovna bavilo.
Moc krásná knížka nejen pro děti, ale i otevřenější dospělé, plná milých návodů na meditace, vizualizace a imaginace poskytuje zase jiný pohleddo vlastního nitra a může se tak stát milou inspirací nejen pro ty nejmenší.
Zatím jedna z mála novodobých pohádkových knížek, která mě dostala. Pro malé i větší děti a otevřené dospělé.Moc milé, krásné příběhy o skřítcích a lesním životu jako takovém. A nádherné ilustrace. Bylo tam pár maličkostí, se kterými jsem úplně nesouzněla, ale zas to otevírá pole pro určitou polemiku s dětmi. Takže za mě rozhodně doporučuji a těším se, že se k ní budeme se synem vracet, až tomu bude více rozumět.
Moc krásné milé leporelko s pěkně plynoucím veršovaným příběhem. Ocenila jsem s prckem také krásnou ilustraci a rozmanitost zobrazených zvířátek .
Za mě velmi dobrá kniha k tématu přípravy na porod. Krásné podrobné vysvětlení přirozeného porodu a k tomu spoustu praktických doporučení k relaxaci, vizualizacím a afirmacím, které se mohou hodit k uvolnění nejen u samotného porodu.
Po prvním přečtení jsem popravdě knihu odložila s myšlenkou na přehnané sluníčkáře, i literárně mi kniha přišla spíše podprůměrná. Něco ve mě se už při čtení bouřilo celé knize a Luciinymu přístupu k životu neméně...až s odstupem mi došlo, že na některé pasáže chtě nechtě myslívám a že si víc než kdy jindy uvědomuji, že vše je jen o přístupu a nezáleží na tom, jestli se věci ztrácejí nebo rozbíjejí, děti zlobí či auta havarují....život nemusí bolet a dětma seberozvoj nekončí...
Tak narozdíl od prvních dílů o Helence Součkové (Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák) jsem s touto knihou válčila opravdu dloouho..., ale kdybych ji nesrovnávala s předchozími díly, čemuž se ale prostě nemohu ubránit, asi bych ji hodnotila lépe. Každopádně za přečtení stojí... Helenka je už dospělá a, tentokrát již v porevolučním období, se potýká s rozvodem a rakovinou..., takže i přestože je to opět humorně laděné, jedná se spíš o takovou hořkou srandu. Jinak nejvíce se mi asi líbily pohádky od kamarádky, které Helena četla při chemoterapii a básničky o lamách (o:
Jestli jsem prvnímu dílu dala nakonec čtyři hvězdičky, protože mě příběh sériového vraha, který sice zabíjí jen další vrahy (hlavně vrahy dětí), ale jeho Temný spolujezdec na sedadle duše u toho vrní slastí, opravdu zaujal, tak druhému dílu, který podle mě není zdaleka tak dobrý, musím dát maximálně tři. Možná mi jen nesedlo zvýšení akčnosti, četnější popisy Temného společníka, které mi připadaly už trochu jako klišé nebo předvídatelnost vývoje (Cody, Deb a Chutsky...), ale každopádně do dalšího dílu se už nepustím.