cérka komentáře u knih

Pan Vondruška má dar od Pána Boha! Umí psát velmi poutavě a dokáže rozehrát životní příběh nejen několika rodin, ale celého zástupu generací lidí napříč celou Evropou (jak jen to dokáže udržet všechno v hlavě při tak velkém počtu knih je mi záhadou).
Čekala jsem rodinnou ságu podobnou seriálu Synové a dcery Jakuba skláře a jsem příjemně překvapena. Příjemný a velmi povedený rozjezd nové ságy, moc se těším na pokračování.

Souhlasím s komentářem "Stana46", některé věci jsou až přílič mimo realitu, ale zároveň souhlasím s komentářem "Čef", čtivé a poutavé až na ten počet emancipovaných žen.

40 24.07.2019

Opravdu velmi váhám jak hodnotit, zda 1* či 2*. Toto se dle mého názoru vůbec nepovedlo! Autor se celou dobu snaží vznosným (ale nesrozumitelným) jazykem vyprávět příběh z časů třicetileté války. Příběh je šíleně zašmodrchaný, postavy samotné se vynořují a zase zapadají do prachu času, aniž dostane čtenář čas se s nimi seznámit a pochopit o koho se jedná...
Přečetla jsem, a sama sobě se divím, že jsem to dokázala. Dobrý pocit, či chuť přečíst si další knihu tohoto autora se nedostavila. Kniha mi nic nedala, jen zaplnila část mého kufru při cestě na dovolenou.

31 24.07.2019

I když mám po přečtení této knihy v hlavě pořád několik otazníků, a samotný konec mi přišel nějaký nedotažený a nedořešený (proto o jednu hvězdičku méně), můžu s čistým svědomím prohlásit: "Yrsa opravdu umí! Kniha mě neskutečně bavila!"
Téma šikany a vztahů mezi adolescenty je aktuální stále a možná se při čtení této knihy leckterý rodič chytí za nos.
Nicméně vyšetřovatelé se v tomto díle sami chovají velmi nezodpovědně a hloupě. Huldar s Freyou předvádí jednu trapnost za druhou a tak jen doufám, že nám do příště opět dospějí a s novým případem se z nich stanou opět profesionálové.

40 24.07.2019

Mé pocity z této knihy skvěle popsala "knihovniceVS" a já se s jejím hodnocením plně ztotožňuji. Už první povídka byla šílená a ty další buď moc krátké (nestihla jsem si ani pořádně zvyknout na nové hrdiny) nebo nezáživné. Poctivě jsem dala tak 1/3 knihy. Pak už jsem skákala nejen v odstavcích, ale i v povídkách.

32 28.06.2019

Co se hodnocení týče, tak vím jediné. Tato kniha určitě není pro děti a mládež. Děti ji nepochopí a dospívající už mají pro změnu jiné hrdiny.
Mě, jako knihovnici určitě pobavila Oprátková Boženka, a ano kniha má výchovný potencionál, který ocení milovníci knih, knihoven (potažmo knihovnic :-)).

35 15.06.2019

Hurá - další kniha do výzvy, hurá - konečně jsem přečetla Nesba a do třetce hurá nebude. Já myslela, že budu číst severskou krimi (a že by v tom parnu trocha severu bodla)! No a ona opět červená knihovna, ach jo!

30 15.06.2019

Nesdílím zdejší nadšení! S podobnými příběhy se v poslední době tkzv. pytel roztrhl a podobných dopisů už bylo napsáno moře.
Při četbě této knihy jsem se s klidným srdcem věnovala jiným činnostem než je četba a to o něčem svědčí.

35 11.06.2019

Tato kniha mi pomohla změnit můj pohled na sebe samu. Jsem šťastná, že jsem Boží dítě a moc ráda se budu vždy opalovat a snažit se nechat se vést.
Nádherné, poučné a láskyplné setkání s Bohem skrze otce Eliase Vella.

28 11.06.2019

Mé srdce pláče, jsem na konci knihy, potažmo celé série. Byla to krásná, odpočinková, mnohdy velmi krutá a drsná vzpomínka na naši historii. Zároveň jsem, ale měla možnost dýchat svěží vzduch lesních hvozdů, nasávat vůni čerstvě otesaného dřeva, zacpat si nos při tolika nemytých tělech a kochat se krásou urozených dam.... (a dlouho ponocovat, hold nešlo jinak než dočíst).
Beneš s Wolframem by jistě vydali na další pokračování, vždyť na jejich blízké a tolik rozvětvené příbuzenstvo v tomto díle téměř nedošlo. Tolik by mě zajímal život na Olšové a taky Čeňkova služba u Jana Lucemburského!
Tleskám a doporučuji všem milovníkům historických románů!

45 03.06.2019

Fiktivní příběh postavený na skutečných osudech a událostech válečného Německa. Další kniha, která mě velmi zaujala svým zpracováním, formou a tématem. Bohužel samotný konec byl už i na mě trochu překombinovaný a tak ubírám jednu hvězdičku.

37 29.05.2019

Denisa Ogino v této knize nepokračuje ve vyprávění, ona pouze rekapituluje! Neustále a pořád dokola (jako kolovrátek) omílá to samé.
Při čtení jsem si několikrát položila otázku, kde se ve mě bere ta síla a výdrž k dočtení této knihy.
O Japonsku jsem se nedozvěděla vůbec nic nového (vlastně ani o Slovensku).
Opět se mi potvrdilo, že si soužití dvou lidí různých národností po odeznění první várky hormonů a zamilovanosti koleduje o malér.
A kam se v tomto díle poděla "milující" rodina?
Vážně přemýšlím jestli 1* nebo 2*

34 24.05.2019

Kniha mě upoutala svou obálkou, tváří nádherné, mladé a smutné ženy. Zároveň mě trochu odrazoval hákový kříž a její téma, opět válečné. Nicméně už u knihy Němci od Jakuby Katalpy mě nadchla možnost nahlédnout na druhou světovou válku z druhé strany, pochopit uvažování našich sousedů a jejich vinu. Vinu obyčejných lidí, kterou si německý národ nese stále sebou, na jejímž základě je dnes tak otevřený migraci a pomoci druhým.

"Teď už s tím nenadělá vůbec nic. Co jste jednou udělali, to jste udělali. Na konci života se vám to spočítá..."

Přiznám se, že jsem se trochu bála jakým způsobem zde budou popisovány válečné i poválečné zvěrstva. Děkuji autorce, dokázala to bravurně! Na příběhu tří žen, jejich rodin a osudů dokázala popsat lidskost i nelidskost, touhu žít i zemřít, marnou snahu změnit běh světa, čáru svého života.
Děkuji "Vikomtce" a "Kristynao" za nádherné komentáře s kterými se ztotožňuji.
Knihu morálně a hodnotově řadím k těm nejlepším co byly kdy napsány. Jednu hvězdičku ubírám za konec. Amerika devadesátých let mi nesedla.
Doporučuji! (Další adept na povinnou, doporučenou četbu.)

35 20.05.2019

Dokonalé!
Snad jen díky touze přečíst si co nejdříve novou knihu paní Morštajnové jsem překonala svou nechuť k eknihám a šáhla po této formě knihy. Byl to zápas. Krása slova, dokonalost a jedinečnost příběhu se neustále byla s absencí vůně a šustění papíru, kontroly nad počtem zbývajících stran a "nakukování" - jak jen že to bude pokračovat o tři strany dále.
Bylo to morštajnovské! Opět jiné, ale zároveň tak stejně blízké, milé a známe setkání.
Do posledního písmenka jsem si to užila! Konec, bomba! Jen nad ním budu ještě dloooouho přemýšlet.

68 14.05.2019

U této knihy (ač nerada )jsem si musela přiznat, že na její dočtení mi momentálně chybí chuť, čas a síla. Odkládám ji tedy cca po 100 stranách a věřím, že se k ní (snad)časem vrátím. Nehodnotím, nekritizuji (po tak krátké době na to nemám ani nárok). Jen malá poznámka. Kniha mi přišla více filozofická než životopisná.

Pan Vondruška vyprávět opravdu umí a já si u každé jeho knihy skvěle odpočinu. Tato nebyla výjimkou a až na pár listů kde se vyšetřovatelé, potažmo sám autor, točili pořád do kola kolem jedné myšlenky, jsem se i skvěle bavila. Trocha duchařiny, tajemna a pěkných sklepnic (jak jinak :-)).
Knihy z kraje série měli opravdu větší šmrnc, vtip a šťávu, proto jednu hvězdičku ubírám.

30 06.05.2019

Dívám se na fotografii Vitky (půvabné stvoření) a přemýšlím o jejím životě, příběhu, knize.... Přemýšlím proč zrovna (nebo snad jen) divadelní hra o tak pozoruhodné a nadané ženě, navíc od ženy, která je ji svým způsobem tak podobná. Také velmi talentovaná, také Brňačka (a s podrobnostmi dost, přeji paní Tučkové ještě moře času na tvorbu a život sám).
Byla Vítězslava Kaprálová opravdu tak živelná, nespoutaná, na svou dobu velmi emancipovaná a s muži si neustále pohrávající bytost? Na mě působila v soukromém životě velmi dětsky a nezrale a často nešťastně.
Jsem moc ráda, že jsem si na knihu našla čas, že mě neodradilo zpracování formou divadelní hry, že jsem měla možnost dozvědět se zajímavé informace.
Dávám 3,5* přeci jen bych uvítala příběh zpracovaný klasickou románovou formou.

32 30.04.2019

Po přečtení druhého dílu je mi už zcela jasné, že nejsem členem cílové skupiny pro něž je tato kniha napsána. Autorka se neustále snaží držet čtenáře v napětí, nebezpečí je na každém kroku a smrt stále všudypřítomná. Nicméně Grace vždy jako zázrakem ze všeho unikne, všichni ji milují, ochraňují a zbožňují (samozřejmě až na pár padouchů). Na konci tohoto dílu je stále mladá, krásná, plna síly a nové naděje, tudíž se nám v tom třetím schyluje zcela určitě k..... (šťastnému konci). Druhý díl mi ovšem seděl víc a tak přidávám hvězdičku.

31 29.04.2019

Irská kráska = na jedné straně drsná krása přírody, na té druhé člověk neustále se potýkající s nepřízní osudu a drsnými dějinami.
Jelikož mě příběh Gracelin, její rodiny a blízkých zcela nepohltil (a já knihu často odkládala) přemýšlela jsem nad tím proč tomu tak je. Částečně to bylo hlavní hrdinkou, která vše přežila, zařídila a vždy dokázala ještě ukázat morální sílu, i když všichni kolem umírali. Částečně zde na mě, na pozadí milostného příběhu, číhalo až
moc politiky a revoluce.
V žádném případě nezpochybňuji krutý osud všech Irských občanů a neomlouvám Angličany, jen se ztotožňuji s komentářem "Zuzana08".
Kniha si určitě zaslouží 3,5*. Wou se nekonalo, ale druhý díl už mám doma.

28 23.04.2019

Kniha mě zaujala anotací, a už její název mi napovídal, že by to mohl být můj šálek kávy. Rodinné ságy a hlavně možnost sledovat osudy žen po dobu několika generací je přesně to co mám ráda a čeho je v naší literatuře žalostně málo.
Příběh hned z kraje naznačoval, že by to mohlo být to pravé, ořechové. Bohužel při čtení jsem padala do stále hlubší deprese, smutku a zoufalství, stejně jako hlavní hrdinky. Uf, už dlouho jsem se u knihy tolik nenaplakala!
V každém podobném příběhu očekávám aspoň malinkatý kousek pozitivní energie, sluníčka a radosti. Naši předkové se totiž dokázali radovat z maličkostí, z každého krásného východu slunce, odvedené práce a zdravé rodiny! Setkávali se se smrtí, dřinou a chudobou od malička a uměli se sní úplně jinak vyrovnat. Také rodina měla úplně jiný status než je tomu v dnešní době!
Jak už tady bylo napsáno v předešlém komentáři, tyhle bezkrevné loutky nejsou pro mne.

37 15.04.2019

Kniha se ke mně dostala až po Aristokratkách, a na rozdíl od nich, jsem velmi příjemně překvapena! Já čekala zcela něco jiného! Přečetla jsem ji téměř na jeden zátah a při její četbě jsem se opravdu bála, rozčilovala a radovala spolu s příběhem a jeho vypravěčem. Ano, uznávám, s postavami a vykreslením jejich charakterů si autor moc práce nedal, ale i tak mě tentokrát dokázal dokonale vtáhnout do příběhu a ničím mě neurazit. Tady bych pokračování uvítala, takový Deník kastelána po 20 letech bych si velmi ráda přečetla!

37 04.04.2019