chodícírohožka komentáře u knih
Na knihu jsem viděla spoustu reklam, párkrát jsem četla anotaci, podle které jsem usoudila, že ji opravdu potřebuju... A po přečtení jsem ji vyřadila ze své knihovny. Nebyla sice vyloženě špatná, ale ani nijak zábavná nebo zajímavá, nepřiměla mě k žádnému hlubšímu zamyšlení, nedotkla se mého citlivého srdíčka, nedokázala mě sblížit s hlavní postavou, aby mě zajímalo, jak to s ní dopadne... A rozhodně už ji nebudu číst znovu. Prostě průměrná kniha se super nápadem, který šlo ale podle mě mnohem líp využít. Má pár pěkných myšlenek a citátů, ale to je za mě tak všechno.
Kdysi jsem zaznamenala, že existuje seriál, ale nevěnovala jsem tomu ani tolik pozornosti, abych si pořádně zjistila, o čem že to má být. Teď jsem na Příběh služebnice narazila díky čtenářské výzvě a jsem ráda, že jsem se na ni nakonec nevykašlala. Margaret Atwoodová totiž vytvořila úžasný příběh, ze kterého běhá mráz po zádech. Připomíná Huxleyho Zánik civilizace a něčím i Dickova Muže z vysokého zámku - a obě tato díla podle mě může hravě strčit do kapsy. Možná je to způsobem vyprávění, který je hodně osobní, možná tím, jak moc se autorka inspirovala historickými fakty - v každém případě pro mě byl její román šíleně působivý, působivě skutečný. Dobře se četl, i když vypravěčka často bez upozornění odskakovala do vzpomínek a bylo třeba dávat pozor, aby se člověk neztratil, a taky navzdory tomu, že vyprávění nebylo lineární, ale čtenář objevoval zároveň současnost, střípky minulosti i podobu a fungování nového státu.
Jednoduše - bylo to úžasné, dechberoucí. Nechápu, že tu kniha má tak nízké hodnocení. Seriál ani film jsem neviděla a asi ani vidět nechci - neumím si představit, jak by mohlo být něco z toho natočeno podle knihy a dost dobře.
Útlá knížečka s krátkým, ale bohatým příběhem, v němž autor dokázal zachytit strašlivou atmosféru doby, události, které by se neměly už nikdy opakovat, i celou škálu pocitů, které člověka nenechávaly chladného.
Tak tohle nebyl můj šálek kávy ani ničeho jiného - ani vzdáleně. Čekala jsem pohodový, vtipný příběh, ale po čas čtení jsem moc v pohodě nebyla - oči mě bolely z toho, jak jsem je co chvíli protáčela, a netrpělivě jsem čekala, až to všechno konečně skončí a já budu moct na tuhle slátaninu aspoň trochu zapomenout. Vážně ne, s autorem máme docela jiný smysl pro humor i požadavky na literaturu.
Zajímavá kniha, po které mi zbyly velmi rozporuplné pocity. Nemůžu říct, jestli se mi líbila, nebo ne. Příběh byl strašný tím způsobem, jak autorka zamýšlela. Zvedal mi tlak a rval žíly, nenechával mě chladnou. Byl silný a promyšlený. Přesně jak by měl být. A přesto nemůžu dát pět hvězdiček. Nevím úplně proč, prostě mi to nejde. Něco mi tam chybělo. Nebo mi možná jenom nesedl konec. Nebo něco jiného. Netuším. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Znovu jsem si přečetla Janu Eyrovou a tentokrát se mi líbila mnohem, mnohem víc než kdysi. Je to krásně napsaný romantický příběh, který si zaslouží nebýt zapomenut.
Zajímavá, znepokojivá kniha. Věděla jsem, o čem je, ale netušila, co od ní čekat. Nakonec jsem objevila příběh o společnosti,v níž by jen málokdo chtěl žít, o muži, který byl až neknižně reálný (za jeho vykreslení autora obdivuju), o ideologii, která se děsivě vyvinula (jak to mají takovéto ideologie ve zvyku), a o spoustě dalších věcí. Bylo to dobré, byť ne vždy poutavé a příjemné čtení.
Úžasné! Už když mi kniha přišla, byla jsem z ní nadšená. Vypadá opravdu nádherně. Od obsahu jsem si nic extra neslibovala... nicméně jsem mu naprosto podlehla. Úchvatný temný svět, jedineční sympatičtí hrdinové, příběh, který dává smysl a docela odsýpá, příjemný styl vyprávění... Myslím, že je to jedna z nejlepších knížek, které jsem (přinejmenším v poslední době) četla. Jediné, co mi vadilo, byl věk hlavních hrdinů (a jeho připomínání), který neodpovídal tomu, co všechno už měli za sebou a jakou pověst si vybudovali. Žádný strašný nedostatek to ale není.
Přečteno podruhé a se stále stejným nadšením. Příběh je poutavý, napínavý tak, že se těžko odkládá z rukou, dobře promyšlený, s pěknými hláškami nebo obraty, uvěřitelnými a jedinečnými postavami... Jednoduše skvělý. Určitě se k němu zase někdy vrátím.
Pěkný pohádkový příběh s jedním dobrodružstvím v každé kapitole. Docela příjemně se čte, i když mi některé obraty připadají malinko zvláštní. Umím si představit, jak Hobita čtu dětem před spaním.
Pěkný historický román o dvou renesančních velikánech, jejich práci a rivalitě. Povedeně napsané, čtivé, napínavé, se zajímavě vykreslenými postavami a koncem, který mi udělal radost.
Dobrá knížka - dobře napsaná, se zajímavými příběhy. Jen konec mi připadal trochu narychlo dopsaný - nějak mi tam neseděl. (A upřímně doufám, že má autorka lepší zkušenosti s muži, než jak je vykresluje v knize.)
Jednoduchý a příjemný příběh, místy hodně naivní, většinou dost přeslazený, ale přesto se mi moc líbil. Je to krásné čtení pro snílky a pro ty, kteří chtějí na chvíli zapomenout na opravdový nepřejícný svět, kde se lidé navzájem doopravdy neposlouchají a myslí v prvé řadě na sebe samé. Oba hlavní hrdinové jsou přesnými opaky takovýchto lidí a člověk jim proto drží palce a doufá, že se jim všechno podaří.
Dlouho se mi nestalo, že by mě kniha takhle překvapila. Chrámu divů se to ale podařilo tak, že jsem na text chvilku zírala s otevřenou pusou. A nehrálo v tom roli jen to, že Odeonky si pořizuju bez toho, abych si četla, o čem mají být (protože jsou skoro vždycky skvělé). Bylo to příběhem, který byl obyčejný - a pak se všechno změnilo a dostalo nový smysl a já se nemohla odtrhnout, dokud mi nedošly stránky. Opravdu úžasné!
Z prvních stránek jsem byla poněkud rozpačitá - teda od chvíle, kdy jsem zjistila, že ten neuvěřitelně nesympatický chlápek má být hlavním hrdinou. Ale pak jsem se do příběhu začala dostávat a bylo to čím dál lepší. Dočetla jsem s pocitem, že bych si to celé dala klidně ještě jednou od začátku.
Velmi netradiční a krásná kniha - nejen obálkou, ale i příběhem. Opravdu jsem asi nikdy nečetla nic podobného. Je plná nápadů a podnětů k zamyšlení, přesto čtivá, napínavá a romantická. Myslím, že mi jen tak nezmizí z hlavy...
Na knihu jsem se docela těšila a její začátek mi uchvátil. Byl zajímavý, napínavý, otevíral nový svět a jeho zákonitosti a především nádherně popisoval prostředí, ve kterém se hlavní postava pohybovala. Části, v nichž autor vykresluje okolí považuju celkově za nejlepší z celé knihy - jsou úžasně lyrické a ztvárňují se čtenáři před očima. Moc se mi také líbila mytologie severských bohů, která mi připadala známá a přesto originální.
Samotný příběh nebyl špatný, i když mě nedokázal ničím překvapit. Příliš se nezadrhával ani neodbočoval. Sem tam se objevila menší nesmyslná chybička, která mi však zpravidla nijak nevadila.
Co mi dělalo problém, byla přímá řeč, která na některých místech působila až nepatřičně knižně, zatímco na jiných sklouzávala k obecné či přímo čecháčkovské češtině (což by zase tak nevadilo, kdyby různá mluva charakterizovala různé postavy - to, že jedna postava mluvila chvíli spisovně a hned zase "s přízvukem", na mě působilo poněkud rušivě - i když nejrušivější na promluvách postav bylo neskutečně iritující "chá" apod., které ne vždy dávaly smysl).
Na můj vkus bylo v knize příliš mnoho romantiky (a to se považuju za romanticky založeného člověka). Trochu mi vadilo neustálé opakování frází o tom, jak moc se všichni milují a co všechno pro sebe dělají a ještě udělají. Myslím, že hloubka citů hlavních hrdinů byla poměrně jasně patrná a tedy nebylo třeba o ní neustále tokat.
Celkově kniha nebyla špatná, některé pasáže by se daly trošku osekat, černobílé pojetí dobra a zla lehce zešedit... Ale vyprávěcí jazyk bych určitě neměnila, nádech eposu, který příběhu dával, se mi moc líbil.
SPOILER
Tento díl se mi opravdu nelíbil. Hlavní hrdinka byla naprosto nesympatická - namyšlená, do sebe zahleděná, zcela pohlcená pocitem ublížení, nepochopení a těžkého života. Její myšlenkové pochody nedávaly smysl, svou bezohlednost a vraždění si obhajovala dost podivně, a zdálo se, že jí vůbec nedochází, že jedná krutě a jednoduše špatně - a jak by taky mohlo - její dva společníci ji (pro mě zcela nepochopitelně) naprosto chápali a podporovali. Naopak třeba Chaol, kterému se její způsoby nelíbily, byl nakonec autorkou donucen vzít všechnu svou kritiku zpátky a omluvit se, že byl slepý a hloupý... Jako fakt?!
Romantická linka mi připadala spíš směšná. "Úžasná" královna bez trůnu dokázala pobláznit (nejen) mužské samce všeho druhu tak, že kvůli ní téměř rozpoutali vlastní válku. Aelinino srdce se však trápilo nikoli neopětovanou, ale nenaplňovanou láskou k o stovky let staršímu vílákovi, který se rozhodl jejich vztah "neuspěchat" a polovinu každé noci proto trávil políváním se chladnou vodou a přemýšlením o jejích nočních úborech. A aby Chaolovi (a všem ostatním) nebylo líto, že si Aelin našla dědokluka, autorka věnovala závěrečné kapitoly párování všech vystupujících postav. Eh!!
Děj jako takový nebyl nic extra. Některé části byly zajímavé a čtivé, jiné na mě působily jako bláboly vycucané kdovíodkud. Vzpomínky na Aelinin život mi pak akorát připomínaly, že bych ráda věděla, kdy stihla všechny ty věci. Žít pohodlný život s rodiči, být zachráněna Arobynnem, denně tvrdě trénovat, plnit úkoly a zakázky, cvičit se v zahraničí, pracovat coby otrokyně, vykonávat rozkazy coby králova bojovnice - a do toho se perfektně naučit hrát na klavír, tančit, ovládat množství jazyků (z toho některé snad již skoro vymřelé), vyhrávat v kartách, kulečníku a určitě ještě něčem dalším - k tomu trávit nespočitatelně hodin čtením knih, nakupováním šatů a cetek, požíráním všeho, co bylo v dosahu... A ještě mít dost času na všechny své plesy, večeře, dostaveníčka, pokecy s kámoškama a podobně...
Mno! Asi bych byla k celé knize shovívavější, kdyby mi hlavní hrdinka tolik nepila krev - ale opravdu byla neuvěřitelně otravná a povýšená, takže i její "břitké hlášky" mi připadaly ubohé a nijak vtipné. Zdálo se mi, že ani ostatní postavy nejsou tak sympatické, jak byly v předchozím díle. Nerozuměla nebo nesouhlasila jsem s jejich jednáním a myšlenkovými pochody. Jediná postava, která se mi líbila, byla Asterin - a ta tam byla dost málo.
Konec knihy mi připadal stejně špatný jako začátek (nebo možná horší), takže teď necítím žádnou potřebu pokračovat v této sérii - ale kdo ví - první díl se mi taky nelíbil a přesto jsem nakonec sáhla po druhém - třeba dám tomu protivnému spratkovi ještě šanci...
Než jsem ji přečetla, považovala jsem knihu jednoduše za prostředek k tahání peněz z lidí. A pořád si myslím, že jím je, nicméně musím uznat, že má něco do sebe. Jasně, má spoustu vad - některé věci tam jsou dost uhozené a nedávají smysl, celá kniha je vlastně jedinou myšlenkou pitvanou a opakovanou na zhruba 200 stránkách a některé teze si protiřečí... Ale celkově dokáže přinejmenším v některých lidech vzbudit naději, dobrý pocit, spokojenost. Na mě to alespoň většinou fungovalo. Pokud jsem zrovna nesouhlasně nekroutila hlavou, s dobrou náladou jsem se usmívala. A o to - snad - jde...
(SPOILER) První díl jsem si užila a těšila jsem se na druhý, ale byla jsem trochu zklamaná hned z několika důvodů. Děj mi připadal trochu kostrbatý a chaotický, skákání v čase a z místa na místo podle mě ne vždycky dávalo úplně smysl, stejně jako některé myšlenkové pochody hlavní postavy. Mrzelo mě, že se autorka rozhodla dát řád samotnému cestování časem, protože to podle mě akorát zamotala, vysvětlení působilo jako vycucané z prstu a mělo povážlivé trhliny. Nelíbily se mi ani ty věci se spolkem, knihou, lhaním matce (která by to podle mě v klidu pochopila) a ověřováním změněné budoucnosti a hlavní záporák na mě působil dost ploše. A samozřejmě mě taky zklamal vývoj vztahu mezi Xanthe a Samuelem. Na obálkách se píše, jaká je to série "překypující romantikou a šarmem", ale ve druhém dílu jsem si ani jednoho z toho nevšimla. Samuel byl najednou úplně upozaděný, oba na můj vkus až moc ochotně přijali, "jak to musí být"... Autorka si jednoduše ulehčila práci, jak jen mohla, aby mohla Xanthe v klidu, bez emocí a na co nejméně stránkách šoupnout do jejího světa. Takže za mě překombinované zklamání, nicméně pořád mě zajímá, jak to bude pokračovat, takže třetímu dílu dám ještě šanci a budu doufat v promyšlenější děj.