Claria21
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Silný příběh se skvělou vypravěčskou prací. Cením, že si autorka neřekla, že stačí silný příběh, ale ukázala několik výborných myšlenkových oblouků.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Řada lidí autorce vyčítá, že Životice nepřeklopila do románové podoby. V rámci toho, že hlavním cílem bylo na události srpna 1944 upozornit, mi tahle forma faktů přijde mnohem vhodnější. Rozmělňování skutečných tragédií domyšlenými příběhy není potřeba. Potřeba je začít chápat tento kraj, slyšet o něm, zajímat se.
Díky za to.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Nebudu zastírat, že mou objektivitu do určité míry obrousilo už samotné prostředí a doba, do které autorka vyprávění zasadila. Pro holku z Ostravska, která šest let žila v Brně a teď se už téměř rok pokouší pochopit Prahu, je tenhle román návratem domů.
Ale to nic nemění na tom, že vypravěčský styl je dobrý, děj odsejpá a postavy jsou nejen uvěřitelné, ale pro mě i velice živé.
Za jemné zasazení celé řady reálií, za nenásilně zasazený dialekt a s jemností propletené osudy 5/5. Jen toho pokračování se lehce bojím.
Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal
Tomáš Etzler
původně jsem si ji pořídila spíš jako takovou novinářskou povinnost. když jsem to však omylem rozečetla, byla jsem s knihou hotová za dva dny a párkrát mě málem srazilo auto. je to etzlerovsky úderné a navíc to přináší témata, která v Česku nepotkáte. a za to dávám pět hvězd.
Voľba
Edith Eva Eger
V téhle nejisté době je dobré si opakovat, že přežít se dá všechno.
Edukativní historicky, edukativní psychologicky a asi jediná upřímná motivační kniha, kterou kdy kdo napsal.
Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě
Mika Waltari
Možná kdyby lidi více četli o 20. století, řada věcí by teď mohla být jinak.
Aktuální a přitom vůbec, protože se točíme v kruhu.
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Čtyři hvězdičky dávám čistě za množství neuvěřitelné badatelské práce. Oproti Švehlovu opusu o Jirousovi, který je množstvím práce srovnatelný, je tahle kniha o dost méně čtivá. A to zejména kvůli řečnickým otázkám, kterými se autor snaží na konci kapitol až absurdně urputně vyvolat ve čtenáři pocit, že je na stopě skandálu. Celou dobu balancujeme na hranici akademické práce a spisu tajné poicie, který se snaží nutit dojmy.
Jednou si přečtu i chváleného Zátopka, ale tohle je za mě jen čistý oportunismus s cílem vydělat a být viděn.
O psaní
Charles Bukowski
skrz dopisy získáváme intimní náhled do celého Charlesova života. Co si z toho vzít? Psaní je jako tlačení na velké, které by se nikdy nemělo vzdávat.
Svědectví o velkém hladomoru
Mirosław Wlekły
Mrzí mě, že hodnocení této knihy ovlivňuje ideologický zápal některých čtenářů, kteří jsou tak rozhořčeni, že i historická fakta čtou jako "pohádky o hodném západu a zlém východu", ačkoliv kdyby četli pozorně, dozví se, že zmiňový Jones nejenže začínal jako umírněný fanda revolučního Ruska, ale také jako velký kritik poměrů v USA, kde léta pobýval, jako pečlivý pozorovatel NSDAP v Německu a znalec celosvětových poměrů, který své názory korigoval dle zjištění z míst, kam cestoval a kde mluvil s obyčejnými lidmi i vrchními představiteli jednotlivých režimů.
Jaký asi je život v naprosto ryzé dualitě dobro-zlo, kterými někteří nazírají každý aspekt života včetně knih které čtou?
Klasický argument "nacisti taky vraždili a kdyby vraždili dál, zničí Slovany" už ani nemá smysl komentovat.
Kniha je napsaná slušně, leč bych se nebránila více úryvkům ze samotných článků Jonese. Občas je poněkud zmatečná. Nic z toho významněji nesnižuje informační hodnotu o jednom z důležitých novinářů minulého století.
Citát, který mnou zarezonoval: „Nezávislé myšlení vycházející z upřímných citů je nahrazováno rutinéry různého druhu, nedokonalými novináři, kteří střílejí z bezpečného úkrytu a obětují přitom své svědomí.“
Kokrhání kohoutů, pláč psů
Wojciech Tochman
Pokud někdo prahne po komplexním exkurzu do historie Kambodži, tak by měl sáhnout po jiné knize. Jako ilustrace toho, co se společností a lidmi udělá bezbřehá totalita, která vymlátí všechny intelektuály, je to skvělý. Nikdy neuškodí si připomenout, že jsou místa na světě, kde schizofreniky řetězem připoutají na desítky let, protože v celé zemi je asi tak pět psychiatrů. Nebo to, že za slušné bydlení se dá považovat i život vedle hnijící hory odpadků a lidských ostatků.
Oproti zevrubnosti knihy ze stejné série, tedy Ku-klux-klan: Tady bydlí láska, je opravdu tohle dílo jen zachycením určité části Kambodži, ale nesmíme zapomínat, že série Prokletí reportéři je pořád o fenoménech, které zachycují novináři a nikoliv historikové. Když se to někomu ve stravitelné formě podaří propojit, je to malý krásný zázrak. Tady je to spíš doopravdy reportáž.
Václav Havel: Někam jsem to ukryl
Václav Havel
Kniha složená z nalezené reportáže Václava Havla z vazby, která je doplněná o filozofické i faktografické příspěvky jeho blízkých a odborníků.
Je to výjimečná možnost nahlédnout do hlavy intelektuála, který je v plné moci StB a zanechán napospas systému, kterému nerozumí a který má nad ním naprostou kontrolu. O to více pak vynikne veškerá jeho statečnost při následujících vězněních.
Další příspěvek, který mi utkvěl v hlavě je rozbor života a osobností všech pohlavárů a účastníků jeho výslechů.
Platforma
Michel Houellebecq
Zbytečná snaha šokovat explicitními výjevy a náhodnými nihilistickými úvahami. Možná to v roce 2008 mělo jiný náboj, teď jsou to jen skřeky stárnoucího muže, který poslouchá pouze svoje dunění v kládě. Dočetla jsem to jen protože jsem čekala na části, které by stály za zdejších 80 %, ale kromě jedné citace Kanta nic. A citovat Kanta je fakt chytrolínský na první dobrou, to umí každej.
Brno #4
Otto Dušek
Jakkoli je to kniha, která přesně hraje na můj sentiment a lásku k tramvajím a občas se snaží být až moc vtipná, faktograficky je to supr. Časem právě kvůli specifickému humoru dost zestárne, ale já to všechno budu dalším generacím trpělivě vysvětlovat.
Novinářem v Číně 2: Nezešílet!
Tomáš Etzler
Oceňuji pana Etzlera, jeho práci a vlastně i životní příběh. Zatímco první kniha byla zeditovaná a hodně o vysvětlování souvislostí, tohle je pokus o osobnější zpověď. Rozumím záměru, ale provedení trochu zavání myšlenkou "necháme to Tomáše hodit na papír, jeho osobitost to utáhne", ale takhle to většinou nefunguje.
Skvělá na knize je otevřenost, se kterou tento chlap jako hora pustil do pasáží, kde se chová jako hulvát a rváč.
Rozumím dlouholeté frustraci se spoluprací s ČT, ale některé jednostranně vykládané situace mě spíš rozčilovaly - ego a nějaké teze mají ustupovat do pozadí, když nejsou ověřené, a to zejména u bývalého novináře (ano, takhle přísně tohle řemeslo vnímám).
Za vhled do mezinárodního dění i do know-how fungování redakce v zahraničí pro tři světové televize bych klidně dala 8 hvězd, ale z hlediska čtenáře se jedná o neučesanou, trochu nesourodou knihu, kde se věci opakují a stylisticky to pobolívá.
Každopádně díky za vše, další si jistě zakoupím také, protože Ostraváci a novináři se musí podporovat.
