Clea3112 komentáře u knih

Poslech audioknihy :

Hodně zajímavé povídaní a velmi povedené zpracování audioknihy. Interpreti i teskné tony harmoniky dolaďují celkovou atmosféru knihu. Někdy jsou to jen vzpomínky na dětství a mládí, jindy hlubší reflexe a zamyšlení o vztahu jedince k přírodě, mystice, k vlastnímu životu i životu obecně. Nejvíce mě asi bavily příběhy dvou žen - každá měla svou cestu k samotářskému způsobu života trochu jinou. Doporučuji !

8 11.09.2021

Poslech audioknihy :

Tato kniha mě bavila. Musím příznat, že poslouchat Wimovo vyprávění bylo fascinující a inspirativní. V některých kapitolách se sice dost opakuje a přidává něco, co by tam nemuselo být, ale celkovému pojetí a mému dojmu z knihy to neuškodilo ( v papírové verzi je to možná více "viditelné" a iritující). Interpret audiobooku je výborný, naladěný na obsah a tudíž věryhodný.

7 11.09.2021

Poslech audioknihy :

Musím přiznat, že s jsem s titulem této knihy měla od začátku problém. Nemůžu se ubránit dojmu, že to byl hlavně "marketingový tahák" na čtenáře, aneb jak zaujmout a vyčnít tak trochu z řady v záplavě knih týkajících se osobního rozvoje. Nejsem žádný puritán, ani příslušník starší generace, ale ne zrovna řídké používání vulgarismů (budiž p*del v růzých formách, ale pi*oviny ap.) mi přišlo v kontextu tématu prostě zbytečné. Jako by autor musel pořád za každou cenu dokazovat, že má opravdu všechno up*dele. Prostě méně je někdy více. Pokud jde o obsah, každý si asi najde něco, co si z knihy odnese - podle vlastních nároků a potřeb. Kniha jako celek na mě určitě wow!-efekt neudělala, ale nelze ji zatratit. Zajímavé byly kapitoly o hypnoze, autohypnoze a autorově odvaze mluvit otevřeně o panických atakách, se kterými se potýkal. Interpret (Filip Švarc) i rebelantsky laďané tony rocku při přechodu z jedné kapitole k druhé byly určitě výbornou volbou a atmosféru knihy podtrhují. 3,5 *

3 11.09.2021

Kniha vám odhalí jednoduchý návod, jak si pomoct, když se necítíte nejlépe - fyzicky, či psychicky. Je to vlastně taková instrukce, jak si najít cestu k meditaci, zastavení myšlenek, zklidnění se a uvolnění od bolesti tou úplně nejjednodušší cestou, jakou to jde. Chcete-li se naučit meditovat, často se dozvíte radu - Zastavte myšlenky, prostě na nic nemyslete. Snadno se řekne, hůře se dělá :) Ale F.J.Kinslow vás to naučí a ani o tom nebudete vědět. Vše co popisuje, funguje a to je úžasné. S touto knihou nepospíchejte, určitě nepřeskakujte kapitoly a buďte trpěliví. Vyplatí se to !

4 13.08.2021

Základní a systematicky uspořádaný výklad k jednotlivým čakrám. Jestliže se s tématikou seznamujete, určitě vám kniha pomůže zorientovat se pojmy a naznačí směr, kudy případně jít dál. Pokročilejším se může zdát, že se nedozvěděli tolik nového. Ale věřím, že v každé kapitole je možné najít "něco nového". Je dobré být vnímavým posluchačem. Pro mě jsou bonusem příjemně laděné meditace .

2 03.07.2021

Jestliže jste chaotik a potřebujete, aby vás někdo tak trochu „nakopl“ a dál vám směr, jak si věci uspořádat, je kniha pro vás určitě vhodná. Jestliže máte analytické myšlení a již nějaké zkušenosti, kniha nic nového a objevného nepřináší. Za mě průměr.

1 26.06.2021

(AUDIOKNIHA) Ráda se vzdělávám, a to ve všech oblastech. Proto jsem se zájmem sáhla po vybraném titule. Sexuální život vždy byl, je a bude nedílnou součástí života lidské společnosti. Jsme, ať chceme, nebo ne, formováni kulturou, ve které vyrůstáme. A proto to, co nám připadá normální a běžné, se může zdát jiným divné, či zvrácené. A naopak. Jinými slovy, nesuďme, ale poznávejme. Nemusíme s mnohým souhlasit, ale už jen srovnání s jinými zvyky, sexuálními praktikami, vnímáním lidského těla, mužské a ženské role ve společnosti různých domorodých kultur nám může pomoci zjistit, kde je naše místo. Myslím, že právě o to šlo i autorovi knihy. Ano, publikace není komplexní vědeckou syntézou probíraného tématu, proto jednotlivé kapitoly mohou občas působit jako posbírané střípky zajímavostí z cest. Ale to bych paradoxně považovala za přednost publikace. Knížka populárně vědeckým jazykem zpřístupňuje ohromnou spoustu faktů ze sexuálního života exotických i historických společenství a je tím pádem čtenářsky přijatelná prakticky pro každého. Interpretace audioknihy je příjemná, vhodně zvolená k danému formátu. Určitě stojí za vyslechnutí.

5 24.06.2021

Křehký, pozvolna se rodící vztah mezi stárnoucím bývalým učitelem a jeho někdejší o třicet let mladší studentkou připomíná první nesmělé okukování a namlouvání teenagrů na základní škole... Ale taková je prostě japonská kultura a mentalita. To, co se může zdát z našeho pohledu nepochopitelné a někdy až iritující (neschopnost otevřeně komunikovat, vyjádřit své pocity), může být jinde vnímáno jako běžné a normativní. Přestože kniha plyne pomalu a její děj je vlastně strašně jednoduchy, stále vás nutí číst a číst. A tak jako se rozpouští kopeček sněhu, vložený do dlaní, stejně polevují (pod vlivem "lidského tepla", po němž obě osamělé duše touží) i vnitřní bariéry a odtažitost hlavních protagonisů. Zdánlivě ponurý závěr je vlastně happy end a tiché vítězství.

18 29.09.2019

Příběh, ve kterém se vznášíte na vodě,stejně jako jeho hlavní hrdinové a nevíte, zda a jak dlouho se na ní ještě udržíte. Příběh protknutý melancholií, tajemstvím, vnitřními smutky, nevyslovenými bolestmi, osamocením, strachy, útěky, neslyšenými výkřiky a tápáním ve tmě. Lyrický příběh oděný do letní pohody, za kterým se však skrývají hluboké rány, které nebyly nikdy ošetřeny..... Stále platí, že s depresí si člověk sám neporadí.

8 25.09.2019

Spíše původce než cestopis prošpikovaný autorovými postřehy a doporučeními z vlastních cest a putování po státech. Krásné fotografie, barevné mapky, přirozenost a radost z poznávání čtené mezi řádky. Příjemný zážitek :)

5 25.09.2019

Knížka na chvíle, kdy potřebujete vypnout, pobavit se, nahlížet na svět a každodenní problémy s úsměvem a nadhledem. Trošku ala Bridget Jones:) Úsměvné, nenáročné čtení pro odpočinutí.

4 10.04.2019

Výstižný název. Na řadě rozmanitých příběhů z reálného života jsou představeny různé typy deviantů, kteří jsou prakticky v područí svého chtíče a kteří neumějí, nechtějí, nebo nemají sílu krotit své vrozené pudy. Kniha je psána věcně a plní bezesporu i svou edukační misi na poli sexuální osvěty.

10 19.03.2019

Jemné, něžné, výstižné.... Oceán citu v kapce rosy. Bujarý koncert za úsvitu, tichý šepot vln při západu .....Líp než Atticus to neumím :) Ale jedno vím, že Atticus umí a s mou duší rezonuje :)

"Na zázraky nevěřím, řekl mladík. Stařec se pousmál: Až ji uvidíš, uvěříš."

11 19.03.2019

Touha oděná v lyrický háv. Slova, věty hrající koncert na všechny struny vašich smyslů.... Mám ráda autory, kteří umí ve čtenáři vyvolat tento pocit. Úvahy o životě, jeho smyslu, umění, filozofii propletené s motivy lehké erotiky, a to vše na pozadí vůně letního moře, za cvrkotu cikád a rozpáleného slunce... Co na tom, že hlavními hrdiny jsou dva mladí muži .... Aciman nám posílá trošičku zamotané klubíčko plné směsice jemných citů, které spojí dvě lidské bytosti, jež ho však sami neumí (a vlastně ani nechtějí) rozmotat. Z každé stránky vnímáte intenzitu každého prožitého dne hlavního hrdiny, ač třeba neproběhl vždy podle jeho představ. "Carpe diem" v ryzí podobě :) Podobná atmosféra jako u Alexandrijského kvartetu Lawrence Durella.

14 26.02.2019

Murakami je takový čaroděj. Do svých povídek začarovává a ukrývá skryté významy a pak se jen shovívavě usmívá a přihlíží, kolik a co jeho čtenář rozlouskne a objeví. Mám dokonce pocit, že si tohle pohrávání se čtenářem ve svých povídkách užívá dvojnásob.

Soudím, že „Útok na pekárnu“ můžeme číst ve dvou rovinách, jako kritiku jedince a jako kritiku společnosti.
V japonské literatuře posledních let se jako červená niť táhne motiv letargie. Letargie, nuda, prázdnota. Není nic, co by dokázalo hlavní hrdiny uspokojit, naplnit, dát jim pocit satisfakce. Hrdinové jsou vyprahlí, otupělí výdobytky moderní konzumní společnosti a vlastně toho není příliš, co by je z tohoto stavu dokázalo vytrhnout. Nešokuje je drsný sex, drogy, ani násilí…….. Ačkoliv z povídky to jednoznačně nevyplývá, je možné, že právě u Murakamiho náhlý a nezvladatelný „ HLAD“, jenž u jeho hrdiny jednoho dne náhle a nečekaně propuká, je jen jakousi alegorií posledního záchvěvu touhy po životě, touhy po vyrvání se z prázdna, stavu pasivity, nehybnosti, otupění. Přichází dvakrát. Poprvé v mládí (v teenagrovském období toužíme všichni revoltovat a „měnit“ svět po svém). Hrdinovi se však tehdy nepodaří dotáhnout svou revoltu dokonce (utlumí ho pekařův kompromis, který mu vnutí něco, co hrdina vlastně ani sám nechce, ale je ochoten to akceptovat). Podruhé se „atak hladu“ objeví krátce po svatbě (nová životní etapa, obvykle rovněž spojována s očekáváním změny).

Nepřímou kritiku společenských systémů můžeme „přečíst“ v útoku na symboly politické moci (komunistický pekař milující Wagnera, dva hlavní totalitní režimy 20. století) a McDonald (nejvýstižnější symbol kapitalistického Západu).

A závěr ? „Hele, bylo to všechno opravdu nutný?“, zeptal jsem se jí znovu. „Jistěže bylo“, odpověděla mi……..Na hladině se poklidně zrcadlilo nebe a drobné vlnky jemně šplouchaly o boky lodi, jako když se třepetá ve větru hedvábné pyžamo. Natáhl jsem se na dno člunu, zavřel oči a čekal, až mne stoupající příliv donese právě tam, kam má.“
Prostě Murakami :)

23 06.02.2019

Myslím, že Palahniuk rozděluje své čtenáře na ty, kteří ho zbožňují a jeho knihy si užívají a na ty, kterým jeho knihy nesedí, či je přímo zavrhují. Já osobně mám u Palahniuka problém s jeho přístupem k námětu a literárnímu zpracování. V jeho knížkách vždy objevím zajímavý, originální, ač třeba lechtivý, ale vtipný nápad. Ale literární uchopení toho námětu je vždy těžkopádné, kostrbaté, unylé. Výsledek - totální nuda! Bohužel se tento můj zážitek a dojem opakuje a nedokážu se ubránit pocitu, že to, co se může vydávat za originalitu, je pouhé diletantství a amatérismus. Zkusím ještě „Klub rváčů“ a pokud mě ani tady autor nepřesvědčí, přesunu se s klidem do druhé skupiny čtenářů.

10 05.02.2019

Zpověď vrcholového sportovce, mladého kluka se spoustou snů, kterému osud nečekaně zamíchá karty osudu. Napsáno velmi čtivě, poutavě a přitom zcela lidsky, upřímně, Petr se nestaví do pozice superhrdiny, či ideálu. Ba naopak, otevřeně se přiznává i ke svým slabým stránkám, což jeho příběh o to více posiluje. Každý kdo se s rakovinou – jakkoli, i zprostředkovaně – setkal, bude chápat, čím vším si musel projít, nejen po fyzické stránce, ale i po psychické. Kolikrát asi přehodnocoval svůj život (minulý i budoucí) a své sny. Proto mi přijde neuvěřitelné, že i v takové situaci byl nucen potýkat se s výtkami o zviditelnění. Ač mi jeho přístup k trénování záhy po nemoci přišel někdy trochu přehnaný a uspěchaný, na druhou stranu jsem v tom všem vnímala jeho neúmornou touhu žít, jít dále za svými sny, prostě pokračovat…. A to bylo hrozně sympatické a pozitivní. Velmi poutavě Petr popisuje i své zápasy, emoce, napětí, které je doprovázely (jako bývalá hráčka badmintonu jsem to vše prožívala s ním :) ) na kurtu i po hře. A jako bonus, který potěší každé dámské srdce, jeho příběh s Gábinou :)
Doporučuji k přečtení (i pokud se o sport nezajímáte) a Koukalovým držím palce.

11 28.01.2019

Přemýšlím, zda se současná mladá generace japonských autorů snaží pouze provokovat a literárně šokovat svou domácí čtenářskou obec, nebo zda jsou knihy opravdu výpovědí nově nastoupené generace, která se utápí v alkoholu, nekontrolovaném sebepoškozování (anorexie, piercing a tetování je dnes již běžné, ale rozřezávání jazyka asi ještě úplně ne), nespoutaném sexu (sado-maso je oblíbený leitmotiv současných japonských autorů). Na rozdíl od někdejší revoltujících beatníků je však postoj hlavních hrdinů k životu spíše zoufalým potácením se v prázdnotě, kterou neumí nijak naplnit. Nemají žádné osobní sny, ani touhy, nechtějí ani proti ničemu protestovat. Je tam většinou jen přežívání a nutkavá sebezničující potřeba utíkat od života. Hlavní hrdinka, plná depresivních pocitů a prázdnoty, neumí mít ráda ani sebe a její citová otupělost a zploštělost dovolují všem kolem ní nakládat s její duší, tělem i životem podle svého. Kniha je podle mě trochu přeceňována (dvě literární ceny ), obsahem i stylem dost podobná Rju Murakamiho „Čáry“.

8 24.01.2019

Ambiciózně – po všech stránkách (obsahové i formální) – pojatý projekt přibližující dějiny „sexuální energie“ a odlišné postoje východní a západní kultury k ní na pozadí věků. Je to více filozofické povídání, než v dnešní době nabízející se laciné sumarizování neobvyklých kuriozitek, či anomalit z oblasti sexuálního života. Samotný sexuální akt je zde povýšen na cestu hledání vzájemného partnerského souladu, která je součástí našeho sebepoznávání a duševního rozvoje. Rozsah témat někdy nutí autorku danou otázku pouze naťuknout, otevřít, takže mnohé kapitoly (ač kniha rozsahem poměrně obsáhlá, 400 stran) jsou leckdy spíše pozvánkou k dalšímu hlubšímu poznávání.

7 16.01.2019

Tak k téhle knize jsem se dostala vlastně náhodou, díky letošní Čtenářské výzvě 2019. Věřím, že rodilí Ostraváci si to užívají :) Mě jazyk - kupodivu - také velmi bavil. Ač Pražanda, avšak s kořeny na jižní Moravě a jazykovou průpravou z Polska, jsem to zvládla bez jakéhokoliv zakolísání :) Je to nenáročná oddechovka, jejíž všechny příchutě si vychutnají hlavně místňáci.

6 16.01.2019