cluci komentáře u knih

Millenium 2, berme to tak. David Lagercrantz se toho zhostil, aby to mělo pokračování. Srovnávat se to nedá, ale zhostil se toho barvurně. A poslech audioknihy v podání Martina Stránského to hezky zpestřuje

7 30.05.2020

Jde o soubor povídek a ty vás uvedou do situací, které by se vám snad mohly jen zdát. Některé jsou až tak drsné, ale právě o nich je ten náš život. Dostanete se na začátek příběhu a dospějete ke zdárnému konci, jsou to životní poutě protkané v pavučinách našich strastí i radostí. Některé povídky byly moc fajn,některé ve mne zanechaly stopu, ale spíše negativní, kdy tam toho bylo v příběhu na mě moc. Nechci srovnát s jinými knihami od Doerra, prostě některé jsou fajn, a jiné méně, každý jsme jiný a každý máme nějaký názor. Rozhodně doporučuji přečíst Zeď vzpomínek

7 30.11.2019

Tiché pokračování Milénia 2, klasické navázaní, chvílemi i lepší než 4. Autor se zhostil velkého sousta, které nelze srovnávat s M1, ale za mě dobré.

6 07.06.2020

Lea je Lea. Nejde srovnávat s žádnou knihou, ani od stejného autora. Ostatní píší, že Noční vlak do Lisabonu bohužel nepřekonala. A proč by? To bylo veledílo, a tohle je velmi silný příběh, který nemusí nic překonávat. Je velmi smutný a zároveň ve vás nechá stopu krásných myšlenek. Po přečtení jsem knihu darovala i přesto, že bych se k ní zase někdy vrátila. Stojí za přečtení, osloví určitě někoho z vás.

5 30.11.2019

Kniha se četla sama, děj je vcelku napínavý, ale některé pasáže byly až příliš transparentní. Počkala jsem si na tuto knihu rok po jejím vydání. Zajímavé čtení, fascinují vás fakta, architektonické prvky, skvostné poznatky. Den po přečtení jsem shlédla film, což bylo něco úplně strašného, ale zakoupila jsem si i CD a v autě málem zapomněla, že řídím. Autor je skvělý, Šifra mě sice neudolala, ale DB píše moc dobře.

skončilo to,....
skončilo to,...
skončilo to,..
DOBŘE

4 07.06.2020

Tyto povídky mi byly doporučeny a nemám žádnou výhradu. Některé jsou čtivé, jiné méně. Tak už to bývá i u jiných dokonce známých spisovatelů. Některé si dokonce pamatuji a vracím se k myšlenkám. Líbí se mi design knihy a psaní o psacích strojích. Hanks nám chtěl připomenout, jaký požitek jsme měli u psaní na stroji. A mne přináší myšlenku, že se nepsaly takové bludy, jelikož nyní Ctrl+C, někdy delete, někdy Ctrl+V. Vzpomenete si, jak jste psali jakoukoli práci a kolikrát bychom ji museli přepsat? Nedokáži si představit vědeckou práci. Za mne ano, jsou pěkné

3 30.11.2019

Tuhle knihu od pana Hartla nemohu zkousnout. Není to nijak náročné čtení, nejspíš se nad dějem ani nepozastavíte, ani se vám nezaryje do vzpomínek. Prakticky ani nevím, zda se děj odehrával i v Ostravě. Je to klasický prolínající se příběh několika lidí. Pozvolné tempo, spojené s průšvihy, a to jeden za druhým. Ty splynou do jedné linie, a vy už necítíte, kam by to mohlo vygradovat. Můžete pouze předvídat nějaké ukončení. Hartl jakoby ustrnul na jednom bodě. Spousta podivného, sobeckého chování. A jestli vtipného, tak je spíše ukryté do hrubých slov. Za mne to není kvalitní literatura. Knihou možná nebudete nadšeni, ale ani zklamáni.
Ale co mne opravdu zklamalo, je nakladatelství Bourdon, které se podílelo na výtisku této knihy. Držela jsem jich v knihkupectví několik. Kniha byla špatně svázána s nakřivo natištěnými listy či občasné přetisky. Nevím, zda by to měla být rarita v naší knihovně, možná jen pro hezkou obálku. Postačí mi jako e-book (bez přetisků), který se dá případně smazat. Za mne bohužel 2-3hvězdy**/*

3 17.09.2019