coquus komentáře u knih
Druhý díl je stejně skvělý jak ten první. Ano, vysoce nastavenou laťku kvality se skutečně daří držet i v tomto díle. Oceňuji zejména to, jak se autorce podařilo v jednom příběhu zcela přirozeně propojit úplně odlišné a různorodé světy. V prvním díle to bylo Duvalské pohoří, v tomto jsme poznali život v nížinách a v tom následujícím, kdo ví? Třeba svět za reteou? A to vše napínavou formou, kdy některá tajemství jsou odhalována, nová se objevují a další zůstanou třeba skryta navždy.
"A sebehorší zločin přestává být zločinem, pokud k němu nalezneš správné vysvětlení a umíš ho ospravedlnit, Ilane. Pokud přesvědčíš ostatní, že páchat zlo je v jejich zájmu. Všechno jsou to jenom slova. Dějiny jsou takových omluvitelných zvěrstev plné."
Nechal jsem se přesvědčit zdejším dobrým hodnocením a dobře jsem udělal. Jedná se o komplexní fantasy svět, který má nejen své dobře vymyšlené prostředí, ale také svá tajemství... Dobře napsaná předehra k dalším pokračováním.
Jeden pořád doufá, že všechno nakonec přece jenom dobře skončí, ale přes veškerou snahu se to často nepovede. I proti své vůli pak už člověk udělá jen to, co opravdu musí.
Tato kniha byla opravdu jízda, a to doslova, protože se jedná o strhující román, od něhož je těžké se odtrhnout. Zaujal mě styl psaní, kdy kapitoly popisující příběh rodiny jsou prokládány kapitolami, které svým popisem obecných dějů vyvolávají určitou náladu, čímž celý příběh rodiny Joadů naprosto přirozeně zasazují do kontextu doby a prostředí, v němž se odehrává. A skutečnost, že takových příběhů se skutečně odehrály tisíce, sílu celé knihy jenom podtrhuje. Jednoznačně doporučuji.
„Ale jsme přece ve svobodné zemi! No dobře, jen to zkuste s tou svobodou! Řeknou vám, že máte přesně tolik svobody, kolik si jí můžete zaplatit.“
(SPOILER) Skvělý popis Berlína z alternativní budoucnosti: Speerovy monstrózní stavby, na ulicích plno uniforem, ponurá atmosféra nejistoty a strachu, a na východě říše nekončící válka… Právě sem je zasazen děj skvěle propracovaného románu, který začíná nálezem mrtvého a končí nálezem milionů mrtvých... Každý detail příběhu má svůj smysl a vše do sebe logicky a krásně zapadá. A k tomu všemu opravdu silný závěr.
„Co zmůže jediný člověk?“ Slyším, jak si to lidé šeptají už deset let. To je také mimochodem všechno, co dokáží. Šeptat.
Toto pokračování Ledové bariéry se více než vydařilo, jedná se o samostatný příběh, pro který není potřeba znát předchozí děj. Byla to moje první kniha s postavou Gideona, takže občasné narážky na jeho předchozí dobrodružství mně nic neříkaly, ovšem není jich tam zase tolik, aby to působilo rušivě. Líbil se mně pomalý a pozvolný rozjezd příběhu, který postupem času nabírá na obrátkách, aby nezadržitelně a v plné rychlosti dosvištěl do velkého finále. Strhující příběh je podpořen kvalitním vykreslením charakterů postav i zajímavými technickými detaily celé výpravy. Doporučuji.
Od tohoto autora jsem již dvě knihy četl a ani tato rozhodně nezklamala. Čtenáře, kteří mají rádi historii, jistě potěší spousty historických faktů, zvlášť když jsou podávány čtivým způsobem. Místy však fakta plynule přecházejí v románovou fikci, což zde působí zcela přirozeně a člověk má pocit, že se to tak opravdu mohlo stát. V této knize na mě působilo dost lacině a otřepaně pouze prastaré tajné bratrstvo. Chápu, že autor potřeboval nějaký záporný protipól ke kladným hrdinům, ale jistě by se našel věrohodnější způsob, jak hlavním hrdinům ztížit pátrání. Přesto se však jedná o velice povedený a dobře napsaný příběh.
Skvěle napsaná detektivka s opět výborným Pendergastem. Jedná se o příběh, do nějž nezasahují žádné stíny minulosti, jako tomu bylo v minulých knihách této série, což jsem oceňoval. Na začátku jsem si říkal, že by bylo zajímavé, kdyby Pendergat dostal za parťáka nějakého donašeče. Z Coldmoona se ale nakonec vyklubal férový chlap - i když jeho zálibu v "nestandardně" vařené kávě tak docela nesdílím. Ovšem přiznám se, že pokud bych z celé série tuto knihu přečetl jako první, nevím, jestli bych dychtivě sáhl i po dalších dílech.
Čtivě napsaná kniha, v níž je v kostce vysvětleno, jak vznikají nemoci a na co se v prevenci zaměřit, abychom se jim vyhnuli. Jedná se o obecné a základní informace zejména pro čtenáře, kteří se s touto problematikou setkávají poprvé. Autor si nebere servítky při oprávněné kritice současného zdravotnictví, kde jde v první řadě o peníze a hlavním cílem je léčit, nikoli uzdravit. Někomu nemusí sedět přímo zmiňovaná firma, s níž má autor dobré zkušenosti, ale beru to jen jako počáteční nasměrování.
„Naučil se hledat příčiny nemocí ve stylu jejich života a vysvětlovat to lidem. Když to pochopili a změnili způsob života, začali se uzdravovat. Bylo to rychlé, levné a účinné. To však znamenalo jeho konec – vedením nemocnice mu bylo sděleno, že je sice hezké, že jsou pacienti spokojeni s výsledky, ale od toho že tam není.“
Od tohoto autora jsem již dříve slyšel několik velice zajímavých přednášek, a právě ty mě přiměly k četbě této knihy. V ní je podáván výklad toho, co autor nazývá védským křesťanstvím. Následně je popisován vývoj a odchylování této filozofie od svého původního smyslu, a to v různých dobách a kulturách.
Každopádně se jedná o pohled na svět, který smysluplně vysvětluje spoustu věcí, jevů a na ně navazujících událostí jak z minulosti, tak i ze současné doby. Některá tvrzení mohou leckomu připadat dost odvážná (např. Ježíš, coby smyšlená postava), ale fakta, na nichž jsou tato tvrzení postavena, jsou velice přesvědčivá. Tuto bych knihu doporučil nejen těm, kdož jsou přístupní novým myšlenkám, ale i lidem hledajícím „celostní“ pohled na civilizaci a fungování světa.
Docela obtížné čtení, na něž je potřeba se soustředit - což asi na každou knihu tohoto druhu. Tento spis byl napsán před více než sto lety, a proto je zajímavé, porovnat Leninovy závěry s dneškem. Ať se nám to líbí nebo ne, v mnoha věcech měl pravdu. A zatímco zde je zdlouhavě dokládá statistickými čísly, v realitě kolem nás jsou doslova hmatatelné, stačí se podívat na zprávy. Možná se od Leninových časů změnil slovník popisovaných jevů, čemu se tehdy říkalo nadvláda monopolů, dnes můžeme nazvat korporátním fašismem, ale podstata zůstává.
A jak je to s tím zahníváním? Lenin uvádí: "... jako každý monopol vytváří i tento monopol nezbytně tendenci k stagnaci a zahnívání. Pokud jsou zaváděny, byť i dočasně, monopolní ceny, mizí v jisté míře i podněty k technickému a tudíž i k jakémukoli jinému pokroku k vývoji vpřed, a vzniká pak hospodářská možnost uměle brzdit technický pokrok. V Americe např. vynalezl jakýsi Owens stroj na výrobu lahví, což znamená převrat v tomto výrobním odvětví. Německý kartel výrobců láhví skupuje Owensovy patenty a zavírá je do zásuvky, zabraňuje jejich využití." Nejsme snad i dnes svědky takovýchto jevů, kdy nástup nových technologií je bržděn z důvodu patřičného zpeněžení technologií dosavadních?
"...až se jednoho krásného dne probudíme, udiveně se rozhlédneme: kolem nás nic než trusty a před námi nutnost nahradit soukromé monopoly monopoly státními."
Nic výjimečného jsem nečekal, ale o to víc jsem byl příjemně překvapený. Popis dobové společenské atmosféry malého města je velice realistický až hmatatelný. Zmínky o malých postavách a postavičkách, z nichž každá má své příběhy, tvoří jakési pozadí pro osudy Štěpky. Pojem "psychologický román" mně sice dlouho odrazoval, ale rozhodně nelituji. Autor velice čtivě popisuje nejen dobu, v níž se celý příběh odehrává, ale i duševní pochody, uvažování a pocity hlavních postav. Skvělé zakončení, které nechává čtenáři prostor pro úvahy, jak to mohlo pokračovat dál, je jen krásnou tečkou na závěr.
Oproti poklidnějšímu prvnímu dílu se v této části události daly do pohybu docela svižným tempem. Každý z poutníků má svůj úkol i osud, a většina věcí a událostí se začíná vyjasňovat a navzájem do sebe zapadat, a to až do velkého finále. Opět oceňuji skvěle vymyšlené světy i popis technických vymožeností se všemi důsledky na lidskou společnost. Krásný a zajímavě vymyšlený příběh však trpí místy zbytečnou rozvláčností a rozbředlostí. Prostě občas seškrtat pár odstavců, někdy i stránek a bylo by to u mě za pět hvězd.
Příjemná sci-fi, která dává prostřednictvím vyprávění jednotlivých postav nahlédnou do světa možné budoucnosti. Vyprávěné příběhy navozují více či méně originální myšlenky a úvahy, což se mi na celé knize líbilo asi nejvíc. Všechny příběhy spojuje téma tajemných Hrobek Času a neméně tajemné postavy Štíra, které udržuje napětí mezi jednotlivými vyprávěními.
Druhá kniha této série je důstojným nástupcem prvního dílu. Ke známé posádce přibyly nové postavy a všichni společně rozmotávají klubko nejasností, konspirací, politického balancování na pokraji války i vzájemných vztahových problémů. V příběhu volně navazujícím na předchozí knihu jsem si opět vychutnával technické detaily popisu vesmírných stanic, vybavení bojových skafandrů a podobných „parádiček“ z budoucnosti. Co se týče příběhu, ten sice je dost propracovaný, avšak chyběl tomu nějaký větší zvrat. Všechno to má takový přímočarý a dobře odhadnutelný průběh, což je trochu škoda.
Jedná se o příjemnou sci-fi s mnoha napínavými momenty. Zajímavým prvek jsou dva hlavní hrdinové, kteří mají velice odlišný pohled na svět a život, z čehož se odvíjí nejen jejich smýšlení, ale i praktické kroky, které v příběhu podnikají. To umožňuje podívat se na věc z různých úhlů pohledu, což je velice osvěžující. Děj je plný momentů, které udržují nejen svižné tempo, ale i napětí. Důležitým a velice dobře zvládnutým prvkem jsou zde „drobnosti“ jako třeba fungování fyziky při nízké či nulové gravitaci, reálné popisy počátku kolonizace a využívání pásu asteroidů a další věci, které vytvářejí kulisy příběhu. Alespoň uchu nezasvěceného čtenáře to zní velice uvěřitelně, což jen přispívá k té správné atmosféře.
Jedná se skoro o historický román a nebýt těch několika málo prvků fantasy bych si uměl představit, že se mohlo něco podobného skutečně odehrát. Zpočátku se děj rozvíjí po liniích několika postav, jejichž cesty se dříve nebo později protnou. Zaujalo mě, že dějová linka každé důležité postavy obsahuje spoustu malých, vysvětlujících a pro celý děj vlastně nepodstatných odboček, které ale postupně vytvářejí nejen uvěřitelný obraz dané osoby, ale i doby, v níž se celý příběh odehrává. Rovněž popis nejrůznějších magických rituálů či důležitost věštby pro tehdejší lidi přidává celé knize na zajímavosti. To vše je vyprávěno čtivým jazykem, což celý příběh jen podtrhuje. Doporučil bych nejen těm, kdož mají rádi fantasy, ale i historickou četbu.
Oba autoři opět nezklamali. Vystavěli a vygradovali skvělý dobrodružný a hlavně uvěřitelný příběh. Hlavní postavy nejsou ploché, naopak má každá svůj vnitřní rozměr, což dodává tomu příběhu šťávu. Zaujaly mě situace, kdy Glinn předvídá problémy, předchází jim a se vším počítá.
Zajímavý alternativní pohled na naše nejstarší dějiny. Jestli bylo cílem autora vyvolat pochybnosti typu "A co když bylo všechno trochu jinak, než jak se nám předkládá?", tak v mém případě to docela zafungovalo. Netvrdím, že má ve všem pravdu, ale taky netvrdím, že má ve všem pravdu oficiální výklad dějin. Člověk si uvědomí, že naši předkové tady vzdorovali a drželi svoje tradice, kulturu a životní prostor stovky, možná tisíce let, a ani náš úkol dnes není jiný. Kniha je každopádně čtivě napsaná a každému zájemci o historii, který k ní má má trochu otevřený přístup, ji mohu doporučit.
Vždycky jsem o těchto cvicích jen slyšel, teď konečně přišel čas na přečtení knihy a poté snad dojde i na cvičení. Nechybí zde přitažlivá průvodní legenda, kterou však beru docela s rezervou. Nějaké pravidelné krátké cvičení je určitě zdraví prospěšné, takže proč nezkusit právě Pět Tibeťanů?