Crimble komentáře u knih
Ze začátku trochu těžkopádné, ale postupem času klasicky bezchybný McEwan. Některé věci chytře ponechává v mlze nedořčené, čímž udržuje napětí. Pochybnosti o víře - již tradiční autorovo téma. Lze jen doporučit.
Narazil jsem na knihu v Levných knihách a jelikož byla za pár kaček, tak jsem ji koupil, i když jsem netušil o co jde. Dobrá volba pro lehčí čtení. Jednoduchý příběh o partě svérázných stavitelů plotů a jejich příhodách, někdy banálních, jindy bizarních až černohumorných. Vše plyne vtipně a lehce jakoby nic až k poněkud drsnějšímu závěru, kde se to chlapcům nakonec pěkně sečte.
Skvělá kniha sarkastických, přemýšlivých, místy posmutnělých, povídek ze židovského prostředí v Americe. Ačkoli Rothova prvotina, velmi vyspělý styl. Prostě geniální autor.
četl jsem jako předehru k Souostroví Gulag - soubor několika povídek... Jeden den I.D. nejlepší, mrazivý popis obyčejného dne v koncentráku, o tom, jak si člověk zvykne na všechno a snaží se prostě přežít, pokud možno aspoň s nějakou důstojností. Zbytek povídek dost z budování socialismu, a trošku moc se v nich soudruhuje, i když kritické ostny se dají najít a díky za ně.
Skvělé završení trilogie. Určitá katarze, záblesky optimismu, víra v člověka. Ne vždy vítězí zlo. Faulkner jako vždy dost těžký na čtení, ale také vždy vrcholný brilantní zážitek.
Welshovy povídky plné drog, asociálů a vulgarit. Občas dost extrémní. Ale jako obvykle výstižné, uvěřitelné, postavy propracované. Osobní prožitek je znát. Některé povídky jsem asi ne zcela pochopil (pár těch krátkých) :)
Murakami jako již tradičně za 5. I když mi ten hloupej Nakata i s těma jeho kočkama lezl zpočátku na nervy, tak postupem času se tato dějová linie pro mne stala stejně oblíbenou jako ta Kafkova. Mám prostě rád tenhle typ v zásadě realistických příběhů s příměsí mystických prvků. Takže magický realismus? Tak asi jo.
Takže: šel jsem do toho trochu se skepsí, vzhledem k superlativům, které knihu předcházejí. A jak to dopadlo? a/ příliš dlouhý úvod, kde se nic moc neděje, b/ strhující prostřední část knihy, ta se četla jedním dechem. c/ trochu nadbytečný "přídavek" o Wennerstromovi, i když ne úplně nezajímavý. Ale je trochu zvláštní, že rozuzlení hlavní zápletky přijde cca 130 stran před koncem knihy. Takže suma sumárum: výborná detektivka, ale na plný počet bodů to nevidim a žádná nejlepší kniha roku/desetiletí/ever to není. A to ani ve svém žánru.
Je to spíš taková povídka bez začátku a konce, ale mne tohle baví, významy v banalitách, nenápadný humor, záhadná atmosféra, tušené poselství. DeLillo, no.
Prvních pár povídek mne zklamalo, ale potom se tam několik podařených našlo. Not great, not terrible.
Asi to není to nejlepší od Updikea, i přesto jsem ale nadšený, že jsem tuto knihu objevil. Jeho jedinečný styl obdivuji. Je to klasik.
Je to taková moc hezká, chytře poskládaná knížka. To vyprávění občas opravdu hodně pomalé. Trvalo mi to, než jsem to přečetl, ale zážitek veskrze pozitivní.
Moc hezké odlehčené "ukecané" čtení o vážných, mnohdy tragických věcech. Obdivuji Třešňákův nadhled.
Tak nějak roztříštěné, chvílemi útržkovité, ale nakonec jsem se s tím srovnal. Vtipné i poučné. Ta závěrečná "hrabalovská" kapitola trošku úlet. Ale nakonec ok, tři hvězdy málo, čtyři hvězdy moc.
Pro mne jako pro fanouška povinnost. Úroveň textů jak je u této řady zvykem vynikající. Nemám co vytknout.
Skvěle vygradovaný příběh. Skoro thriller. Realita?
Jako každá kniha Bez frází, opět skvělé čtení. Best of: Bedáňová, Střeštík, Míka.
Nějak jsem se do toho úplně nedostal. Fajn čtení, ale bylo to takové moc roztěkané, nebo nevimco ... Asi můj problém, no.