Crimble komentáře u knih
Je mi jasný, že tři hvězdy jsou málo, ale nemůžu si lhát do kapsy, čtení zvláště druhé půlky knihy se mi vleklo až nesnesitelně. Musím smeknout před Mailerem, kolik energie a času investoval do této knihy, ale subjektivně musím konstatovat, že to na mne působí přece jen až příliš megalomansky. Přesto svým způsobem dokonalé dílo. Gary, Nicole a jejich lovestory nemají chybu.
Nebyla to ztráta času, ale nějaký trhák taky ne. Zajímavý náhled do jiné kultury, celkově ale až příliš poklidné, na to, o jaké téma jde. (audiokniha na ČRo Vltava)
Trošku moc postav, některé příběhy nedopovězené, někdy moc klišé. Ale pozornost to udrží, napětí tam je. Abych tak řekl - nebylo to špatné.
Poutavá studie o jednom (vlastně více) ultralevičákovi, jeho diskutabilních životních volbách včetně manželství, o jedné neblahé etapě v amerických dějinách zvané mccarthismus a o tom, jak špatné jsou extrémy všeho druhu. Rothovsky mistrovské, analyticky opět špičkové.
Velmi osobité se specifickou (možná kanadskou) atmosférou. Někdy děsivě tíživé, jindy nevzrušeně plynoucí, vždy promyšleně vystavěné. Závěrečná titulní povídka mne trochu mátla a nudila, až ke konci získala větší spád. Celkově u mě dobrý.
Milé povídky psané lehkou rukou, bez velkých příběhů, ale přirozené a nostalgické.
Je to čtivé, ale občas příliš roztěkané a nevyrovnané, některé větve příběhu opuštěné, nedokončené. Je znát, že pan Boudník není řemeslný spisovatel. Určitě cenný dokument doby nedávno minulé. Celkově pěkné počtení a záslužný počin.
Když si přečtete anotaci, tak přesně víte, co od toho čekat. Nějaké velké vzrůšo to není, ale pasáže, kde jde o přeběhlíky, jsou docela napínavé. Některé oddíly mne bavily méně, ale to je asi subjektivní.
Trošku roztříštěné na relativně útlou knihu. Předválečný příběh o ilegální vysílačce až příliš úsporně podaný. Pasáže ze současnosti jsou čtivé, občas ale plné klišé a někdy je moc znát, že nám autor chce sdělit svoje názory na různé záležitosti, aniž by to úplně pasovalo do děje.
West v sobě nezapře Fitzgeraldova souputníka. Dusná atmosféra Hollywoodu se všemi těmi směšně tragickými, marnými a marnivými figurkami vás uhrane. Utěšitelka, která Požáru Hollywoodu v tomto vydání předchází mne taktéž zaujala svou "přehnaností" i krutostí. Tragikomičtí hrdinové, kteří nevědí, čím jsou a co se sebou dělat.
Ano, musím souhlasit, opravdu velmi náročné čtení. Těžké soustředění při množství postav reálných i fiktivních, při přeskakování příběhů. Přesto velký zážitek, asi proto, že pan DeLillo je opravdový spisovatel a umělec, který to prostě umí. Zařazeno v sekci Těžká intelektuálština.
Taková obyčejná posmutnělá knížka z doby normalizace. Našel jsem ji u nás na WC. Kdoví, kde se tam vzala. Zajímavý příběh a uvěřitelná atmosféra reálného socialismu.
Moc mne to nevtáhlo, ale cením originální formu románu. K absurdní době to sedí. Poslouchal jsem na Vltavě v podání vynikajícího Jana Vlasáka.
Nemohu říci, že by mne ta kniha něčím obohatila - krom té nostalgie starých časů a pěkného jazyka. Prostě docela dobrý. (audiokniha s Petrem Vlasákem)
Svérázně pojatá kniha, kde sledujeme v zásadě nudnou hrdinku ve třech obdobích jejího života. Prostoupeno originálními úvahami o životě, poslání, konvencích, smrti i o Bohu. Trochu slabinou zdá se mi horší propojenost jednotlivých úseků. Závěrečný pohled do budoucnosti (z něhož se mezitím stala současnost/minulost) budí (jak jinak) lehký úsměv na tváři. Kvalitní anglický humor součástí balení.
Asi takhle: "Největším vkladem je autorova imaginace, která proměňuje banální milostný příběh na domácím historickém pozadí nějakých šedesáti let v ironickou metaforu pateticky velikých lidských vznětů a gest, zplanělých nakonec v ironickém souzvuku s vyčerpanou iluzí dokonalé beztřídní společnosti ve střízlivou rezignaci v pomíjejícnosti času i krásy." Tohle bych nevymyslel, ale asi na tom něco bude. Osobně mne příběh trochu míjel, práce s jazykem byla skvělá. Poslech na Vltavě s velmi dobrým Zdeňkem Junákem.
Chvílemi jsem se fakt dobře bavil (zvláště u závěrečné části o seznamech), jindy už trochu moc mudrování tak trochu o ničem. Na druhou stranu psáno lehkou rukou, je vidět, že Umberto je sice grafoman, ale také si uvědomuje, že se nesmí brát tak moc vážně. Kdybych si tuhle knihu nepřečetl, asi bych o moc nepřišel. Ale nelituji.