Crimble komentáře u knih
První část cyklu s Carlem jsem si přečetl až nyní jako asi čtvrtou v pořadí. Problém mi to nečiní. Dějová linie týkající se detektivova soukromí mne moc nezaujala, stejně jako v ostatních knihách série. Jinak tradičně dobře postavená a gradující zápletka. Určitá klišé související s žánrem už beru jako fakt a asi nutnost.
Morris Sabbath
Milovaný kurevník, svůdce a cizoložník
Zneužíval ženy, rozvracel morálku, prznil mládí v rozpuku a zavraždil svou ženu. Zahynul vlastní rukou. 1929-1994
Dovedu pochopit, že někoho odradí poněkud grafomanské popisné a úvahové pasáže, ale Roth nabízí vždy něco jedinečného a neodolatelného. V této knize jsou to mistrné dialogy a ojedinělý, ale naprosto uzemňující humor (občas velmi drsný, vulgární, až fekální).
"Věnuji 7450 dolarů na založení ceny, jež bude každoročně při promoci udělena absolventce Athena College - té, která se během studia vyspala s větším počtem mužských členů pedagogického sboru než kterákoli jiná promující absolventka. (...) Dvacet hambatých obrázků dr. Michelle Cowanové odkazuji státu Izrael. Mickey Sabbath, 13. dubna 1994."
Víceméně klasický vztahový Updike. Na můj vkus přespříliš relativizování jasných hodnot. Román nabere tempo v druhé půlce, pak už jsem se nemohl odtrhnout.
Jako vždy plné brilantních sarkasmů a nečekaných definic. To žeru: "Z Freddyho úsměvu by se dalo usuzovat, že má přístup k podzemním ložiskům moudrosti a může čerpat z tajemného proudu plynoucího pod skutečností. Jaký ubohý cvok, zatraceně."
Tak např. tohle: "V transcendentní makrokosmické kontinuitě dochází ke splynutí prenatálního a posmrtného stavu; individuální lidská identita je zcela vymazána." - Ne, že bych tohle vyhledával a ne že bych tomuhle a mnohým dalším souvětím v této odborné studii tak úplně rozuměl. Chvílemi jsem se nad těmi badatelskými termíny až bavil. Na druhou stranu je třeba přiznat, že kniha mi přinesla mnoho nových informací a také mi pomohla nejedno McCarthyho zákoutí lépe pochopit. Hodnotím tedy kladně. Nejvíce mne bavila pasáž o Hraničářské trilogii a o No Country for Old Men.
Náhodně objevené, ani jsem nevěděl, že Nenadál kromě překladů taky píše vlastní knihy. Tři povídky z popřevratové doby, taková satira. Prostřední z muzikologického ústavu nejdelší a asi i nejlepší. U té poslední jsem se už trochu nudil. Rozhodně patří k českému nadprůměru.
Kniha krásná ve své jednoduchosti (což u Rotha není pravidlem). Melancholie, uzavírání životní cesty, láska a vášeň. Možná to zní jako červená knihovna, ve skutečnosti je to dokonalé dílo ještě nedávno žijícího klasika.
Přečteno podruhé jako příprava na představení v divadle Ungelt. Už se těším. Skvělé jako cokoli od McCarthyho. Rozhovor oboustranně nabitý důvtipnými, nečekanými replikami. Ryze konverzační záležitost, pokud nemáte rádi filosofování o smyslu života, smrti, víře, přátelství a tak - potom to nečtěte! Po divadle si ještě dám film se Samuelem Jacksonem a Tommy Lee Jonesem. A bude to.
Určitě nepatří k McEwanovým vrcholům. Trošku nevyrovnané, chvílemi uspěchané, jindy rozvleklé. Atmosféra jako obvykle bezchybně podchycena. Asi 70%.
Kdyby to nebyl tento autor, tak bych asi něco takového nevyhledával. Zpočátku mne to trochu nudilo, ale některé kousky byly velmi dobré. Je to zajímavý nápad a Cunningham prostě umí. Musím přiznat, že u pár pohádek jsem originál neuhádl (asi proto, že jsem ani jako malý tenhle žánr moc nemusel a taky proto, že se jedná americké pohádky). Nejlepší je úplný závěr, kde se nic nestalo a všichni si tam víceméně žili šťastně i po smrti (královny a krále).
"Dny, bledé řezy světla mezi nocemi, nikoli všechny stejné, splývají do průsvitnosti tak lehce zbarvené, že až naskládané na sebe ztemňuji do osudového stínu."
Updike umí být i takhle lyricky popisný, na druhou stranu občas brutálně upřímný v tom, jak podává myšlenkové pochody a motivace svých hrdinů. Originální, nepokrytecké, nečernobílé pohledy na válku, oboustranný rasismus, slepování těžce narušených vztahů. Spousta ztracených iluzí, ale i nových nadějí.
Kdyby to nebylo od Rotha, tak bych to asi nečetl. Spíš taková delší anekdota, chvílemi více, chvílemi méně zábavná.
Mistr Bellow opět na jedničku. I když mají jeho povídky spíše málo děje, hrdinové jsou neodolatelní a tak vystižení, že se z nich při čtení stanou vaši kamarádi.
Uff, to bylo náročné. Svým způsobem neodolatelné, zároveň pro mne dost roztříštěné a příliš barvité, "ukecané". Zajímavé vstupování autora do příběhu (nic nového, ale i tak originálně pojato). Celkově rozporuplné dojmy, občas bylo těžké se soustředit. Možná je to ale jen můj soukromý problém s Amisem.
Tentokrát mne Welsh trochu překvapil učesanějším, vyspělejším stylem (ovšem sexuální scéna Dannyho se starou vědmou je tak nechutná, že jakoby vypadla z raných autorových povídek... úplně se mi zvedl kufr), a musím konstatovat, že z mého pohledu je to pozitivní vývoj. Příběh čtivý, žádná velká zamyšlení se nekonají. Vtipné zvraty, originální rozuzlení. A jinak tak nějak všechno, co od Welshe čekáte - chlast, drogy, sex, rocknroll. Moje sympatie se klonily více k outsiderovi Brianovi, svým způsobem mne tak konec knihy docela uspokojil.
Skvělé čtení, při dočtení každé povídky jsem měl pocit, jako bych se loučil se starým známým. Bellow je prostě mistr spisovatel. Tečka.
Nejsem moc cílovka pro básníky, takže, ač próza, četlo se mi těžce. Hodně "dojmologické", zajímavé, ale náročné.
V kontextu ostatních Hornbyho knih trošku slabší dílo. Zápletka velmi originální, ale tak nějak se to točí pořád v kruhu. Ani zde ale nejsme ochuzeni o autorovy svěží, lehce cynické postřehy a výborné dialogy.
Tři příběhy skvělé, tři spíše takový průměr, tzn. (3x5 + 3x3)/4= 4 hvězdy.
Asi je troufalost hodnotit hvězdičkami knihu, ve které jsem se někdy trochu ztrácel... Ale beru to jako svůj dojem, nikoli něco "objektivního". Přiznávám, že mne Bellow mnohdy dostal svojí intelektuálštinou, filozofií - někdy jsem prostě nebyl schopen ty těžké košaté myšlenky vstřebat. Ale přesto ve mne tohle dílo zanechalo pozitivní dojem, postava nepraktického mudrce Herzoga je neodolatelně sympatická a jeho různé tragikomické eskapády především se ženami mne chvílemi královsky bavily.
Málem jsem tu knihu odložil. Kdyby měla tak 350 stran, dám možná i plný počet. Ale neskutečně rozvleklý začátek je opravdu velké minus. Na posledních asi 250 stranách dostalo vše spád a ke konci už jsem se nemohl odtrhnout. Celkově celá série ve mne zanechala rozporuplné pocity. Autor byl zřejmě trochu grafoman - pokud by knihy byly útlejší a vyprávění svižnější, pak bych chápal všechen ten rozruch okolo nich. Takto hodnotím jen jako lehce nadprůměrné kriminálky.