Ctenarka_ctouci
komentáře u knih
Tak pravil Zarathustra
Friedrich Nietzsche
Formálně: čarokrásné
Obsahově: pozoruhodné
Rozsahově: intimní
Užil jsem si četbu.
Zapomenuté světlo
Jakub Deml
(SPOILER) Kniha svou formální chaotičností skvěle reflektuje chaos a soužení vypravěče-postavy, Demla. Jediné, co knihu dělá poněkud slabší, je „intelektuální masturbace jazykem“, která tam, dle mého, né vždy slouží účelu knihy a bývá tam, ne zřídka, jen pro „ironii“. Nicméně se jedná o jednu z formálně („vypravěčsky“) nejzajímavějších knih, co znám.
Obsahově je také velice fascinující, ale hlavně díky formy vyprávění a psychického hroucení a soužení hlavní postavy, Demla, které se promítá a tvaruje způsob vyprávění v průběhu knihy.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Formálně je tato kniha skvělá, jak jazyk tak struktura potěšily. Toto se nedá, říci o obsahu: Příběh skrze dopisy je tak na chrapáka a záživné ožívá až v ediční poznámce.
Normálně se říká, aby forma nebyla na úkor obsahu. Bývá to pravdou, jenže tato kniha je ukázkou neuniverzálnostii tohoto tvrzení - forma zde z nezáživného obsahu udělala příběh hodný přečtení.
Jméno růže
Umberto Eco
4* protože je to úžasně spravovaný příběh v doprovodu skvělého vyprávění, 4* protože je to detektivka.
Zahradní slavnost
Václav Havel
(SPOILER) Zpracování je příjemné, jak formální, tak obsahové, bohužel všechny rozuzlení děje vedou jen k asertování mocenské pozice; což je dle mého názoru tím línější, čím častěji se to opakuje.
Dialogy to drží spolu se zábavně trhlým dějem na celkem vysoké úrovni, ale rozuzlení děje je laciné.
Nicméně v kontextu oddechového čtení to stojí i za to.
Tajemné dálky
Otokar Březina (p)
Formálně je pro mě Březina nejvyšší český básník. Pokud se rozhodnete tuto knihu, číst, nezaměřujte se v ní příliš na obsah a myšlenky, ale spíše na meditaci po vzoru středověkých mystiků. A pokud myšlenky, tak ne ve verších, ale v celistvé básni.
Božská komedie
Dante Alighieri
Jedná se o úžasnou knihu.
Překlady:
Nedoporučuji nový překlad Mikeše na nic jiného než Peklo. Peklo je samo o sobě fascinující, takže je pro první čtení snad i básnicky nižší forma lepší pro orientaci. Ovšem Očistec a Ráj stojí hodně na formě, proto je lepší sáhnout po básnicky bujnějším překladu.
Osobně se mi moc líbil překlad Vrchlického. S překladem Bablera/Zahradníčka, ale zkušenost zatím nemám, takže zde zatím nemohu nabídnout srovnání.
Velký sešit
Agota Kristof
Perfektně stručná - nejbrutálnější kniha, co jsem kdy četl, bez přímých brutalit.
Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou
Immanuel Kant
Kdyby to jen nebylo tak krkolomné, tak by to bylo i skvělé.
Osudy dobrého vojáka Švejka 2. díl
Jaroslav Hašek
Druhý díl je méně humorný než první a jsou místa, kdy se, dle mého, jen jedná o plytkou nadsázku, namísto dobré ironie. Nicméně je to stále hodně dobrá kniha, jen znatelně prostčí myšlenek a „ironických parodií“. V kontextu oddechovek stále skvělé.
Tři příběhy
Umberto Eco
Jako odlehčená / odpočinková četba povedené. První a poslední*****, druhý***
Zkoumání o lidském rozumu
David Hume
Pokud by byla celá filosofie sladkým dortem, tak tato kniha je nejen šťavnatá, ale také pevnojaderná třešnička.
O útěše filosofie knih patero
Anicius Manlius Severinus Boëthius
V kontextu středové filozofie se jedná o nejlepší knihu, co jsem zatím četl.
Aeneis
Publius Vergilius Maro
Jedná se o povedenou "fanfikci" Homéra. Jenže ačkovi stojí Vergilius na ramenou Velikána sám dosahuje spíše středního vzrůstu. Homér hold bude jedináčkem.
Nová Atlantida a Eseje
Francis Bacon
Když jsem četl originál, myslel jsem, že tato kniha nemůže být stylisticky o mnoho horší. Ale k mému údivu to vypadá, že se českého překladu snad ujal zastánce středoškolské stylistiky.
