ČtěteLíp komentáře u knih
Pan Bože, lidi. Přestaňte číst ty knížky tak povrchně. Proštudujte si něco o literární interpretaci. Vezměte do ruky třeba Hodrovou, Doležela a tak. A teprve potom hodnoťte. Jak jsem si projel teď ty komenty, tak mi vybublala krev až do sítnic. Sakra. Paní jezera, na rozdíl od předchozích dílů ságy, které jsou většinou vynášeny na piedestal, si konečně začíná hrát se čtenářem. A nešetří ho. Kompozice je skvělá. Dotažená paralela k Putování za Svatým Grálem, která se nenápadně line celou ságou, si zaslouží pohladit po písmenkové tváři (všem výše zmíněným běžným konzumentům „příběhů“ dávám za úkol přečíst celou bichli o Grálu od Triády). Hlavní témata rovněž dotlačená až do posledních stránek. Pojetí dobra proti zlu v rukou Sapka políbí duši snad všem, kteří žijí ve 21. století. Kde společností zmítá rezignace, apatie. A dál. Téma vyprávění. Zase super. Tomu mimochodem dokonale slouží rámec vyprávění Nimue, který je tu tak poplivávaný. Který dle všeho je zbytečný. Sakra. Právě rámec Krále rybáře, studentky a lektorky posouvá ságu úplně jiným směrem, než kam směřuje většina brakové literatury. Takže znova. Než se pustíte do emočních výlevů, že vám strašně vadí, jak se některé postavy chovají a jak je tamta debil a tamta bezva kámoš, studujte. Tohle totiž není hodnocení, to totiž není recenze. Jenom prachsprostý převyprávění děje, za který se na vysokých lámou prsty jak v Dijkstrově sklepení.