cziss komentáře u knih
Mám rád tyhle stará vydání starých sci-fi. Hned v medailonku autora "... patří k průkopníkům SF a k nejznámějším autorům tohoto literárního žánru..." No dobře tedy, nikdy jsem o něm neslyšel a zde má pouze 10 knih A TO JE OBROVSKÁ CHYBA. Protože takto kniha je naprosto boží (btw. je to jiné vydání autorovy knihy Město) a nepamatuji si, že bych kdy něco podobného četl. Celkem určitě jde o nějaký exotický subžánr SF, který ale neumím pojmenovat. Každá kapitola přináší něco nového, nový příběh / myšlenku / zvrat. Melancholický nádech knihy je hustší jak u kdejakého post-apa a přitom v této knize se žádná katastrofa nekoná. A i když si nemyslím, že bychom mohli směrem naznačeným v knize někdy jako lidstvo jít, tak bych tuto knihu každému hned doporučil.
(SPOILER) Vynikající sci-fi pro dospěláky a inspirace pro spousty dalších děl později (SW, Battlestar Galactica, Babylon 5...). Moc se mi líbí atmosféra dálného východu, která je pro nás Evropany tak exotická. Cítím tam i takovou lehkou příchuť post-apo. Dobře vymyšlené má autor důvody pro boj s chladnými zbraněmi, nebo ty záležitosti ohledně proroctví. Taky se mi líbilo, že se třeba ani nezapomíná na ekonomické aspekty válčení, že zbraně, stroje a výcvik vojáků něco stojí a někdo to zaplatit musí. Že také existuje nějaké strategie a logistika. Neubráním se ale ani troše kritiky, protože některé, a dost zásadní, věci se mi zdají nedomyšlené nebo dostatečně objasněné. Asi nejvíc jako nesmysl se mi jeví, že by jeden člověk a k tomu ještě bez jakéhokoliv poplachu mohl deaktivovat hlavní obranný systém komplexu na Arrakisu. Také bylo řečeno, že ve vesmíru nejsou mimozemské organismy, pouze zmutované. Červy a uhoři, ale evidentně cizího původu jsou - tak jak je to tedy? Fremenové mají dostatek finančních prostředků, to je z knihy jasné. Proč tedy raději neodletí na jinou planetu a proč se tam vůbec usazovali? Doufám, že to další díly trochu objasní. PS.: Jsem moc rád, že konečně Duna také dostala kvalitní filmové zpracování.
EDIT po dočtení 3. dílu.: Se sérií končím a čtenářům nedoporučuji se do dalších dílů pouštět. Zbytečně si pokazíte dojem z dobré knihy.
Je úctyhodné jak se Forsyth ve svém věku ponořil do tématu IT špionáže, přesto je tato knížka slabým odvarem jeho předchozích děl. Líbilo se mi atraktivní téma. Naopak nelíbila se mi autorova naprostá happyendová naivita. Ti "hodní" vždy vyhrají, ti "zlí" mají pokaždé smůlu. Chvílemi jsem si připadl, že poslouchám J. Rollinse. Také se mi nelíbí tendenční vykreslování světa černobíle. Je jasné, že Severní Korea je určitě špatný režim, ale posadit Rusko na podobnou úroveň a přitom nepokrytě adorovat západ v čele s USA? To bych od Forsytha nečekal.
Jde o příběh obyčejných Němců za 2. sv. války, kteří s Hitlerem neměli nic společného a válka se na nich nakonec podepsala stejně jako na civilistech protivníka. Někteří možná sympatizovali více, někteří určitě méně, ale nakonec to bylo úplně jedno. Příběh vypráví sama Smrt, ale to zase tak moc v knize nehraje roli. Průběh příběhu bych na hvězdičky hodnotil kolísavě, ale konec je dost silný a tak si kniha čtyři hvězdy určitě zaslouží. Co mi ale v knize opravdu vadilo byly úvody do kapitol ve stylu statistiky nebo bibliografie. Nevím jestli to mělo být vtipné, každopádně to rušilo. A také, že nám "Smrt" tu a tam dopředu prozradí část děje dopředu.
(SPOILER) Parádní nápad tahle knížka. To vám tak jednou Země čelí invazi ufounů. A ne, nejsou to kruťáci ve stylu Aliena či Predátorů, TIHLE jsou daleko, daleko horší. Jsou to totiž komouši jak řemen. Karl a Friedrich jsou oproti nim přištipkáři, protože tihle kluci ve snaze nastolit beztřídní společnost udělají společnost se sedmi, no vlastně osmi třídami. Jistě, sice neposílají každého ne100% soudruha do gulagů, ale mají PLÁN. Bohužel nikdo neví jaký...
Jako kritika socialismu je tato knížka velmi dobře vymyšlená, zvlášť pravda je odkrývána postupně a ze začátku to snad vypadá i nějaká obhajoba tamního systému. Ten zvrat se mi líbí. Konec je prostě snaha o happyend. Z knížky samozřejmě čpí jisté, dnes již překonané teze, jakože inteligence se dá souhrnně kvantifikovat nebo naivní představy o budoucí technice, ale to je běžné. A že za všechno můžou ufouni? No a nebyly "ufouni" všichni tihle Stalinové, Leninové a Brežněvové? Brežněv ten byl stopro :).
Jinak, k některým komentářům co sem tu četl. Kniha rozhodně, ani trochu, nemá žádnou spojitost s tím, jak dnes žijeme. Nemá smysl to moc rozpatlávat, takže jen krátce. Kastovní systém nemáme, nemáme exkluzivní sady peněz pro různé druhy zboží (což je vlastně další kastovní záležitost), máme svobodu pohybu atd. atd. Hledat podobnost mezi platební kartou a "klíčem" je nesmysl. Mezi plošnou dávkou a tamními dávkami také (3 měny...). A že na úřadech a ve vládě jsou neschopní lidé? No, tak to choďte víc k volbám ;).
Moje první Pratchettovka mimo Zeměplochu. Jak už je zvykem, inspirace D. Adamsem, je tu dost znát. Bohužel je humor k pousmání hodně na úkor děje, který se navíc dost vleče. Nic moc.
Jde o zajímavou ekologicky zaměřenou knihu, která v sobě ještě kombinuje téma umělé inteligence a zamyšlení nad inteligencí a životem jako takovým. Přesto, že nejsem fanda podobné literatury, tato knížka se mi líbila. Začíná totiž dost rafinovaně, takže to čtenáře od začátku celkem chytne a také ho to nutí se zamyslet.
Šestý díl se soustředí hlavně na Lucase a Aššáda a je fajn, že se zde dočkáme vysvětlení předchozích záhad z Lucasovy a částečně Aššádovi historie. A nejenom to, celé univerzum prohlédne a najednou vidíme, jak to má autorka pěkně vymyšlené a jak jí to všechno do sebe pěkně zapadá. To je, řekl bych na tolik předchozího textu, celkem úspěch. Samozřejmě, jako opět, šlo by to zkrátit. Na druhou stranu akce je tam hodně a čtenář se rozhodně nenudí. Mimo tento hlavní proud skoro až žasnu, jak se autorce podařilo zajímavým a vlastně logickým způsobem vymyslet zákonitosti a mechaniku psychotroniky. Také jak utvořila tento sci-fi vesmír, který funguje na principu psychotronických sil, drog, náboženství... Je to prostě bizarní a přesto skvěle fungující mix.
V posledním díle se po dlouhých a klikatých peripetiích uzavřou příběhy našich hrdinů. Musím říct, že Reinmar mi bude chybět, i když to s ním leckdy "nebylo jednoduché" až skoro do konce. Přesto odvedl Sapkowki vynikající práci na vývoji svých postav. Stejně tak dobrou práci odvedl v historickém ohledu co se týče Husitského hnutí, průběhu a surovosti válek, intrik, politiky a taky konce onoho hnutí. Tento díl byl nejvíc politicky laděn což ale odpovídá i tehdejšímu vývoji. Válčit se nedá věčně, časem jednoduše zvítězí pragmatičnost nad idejemi. Fantasy prvků je v knize opět jen tak trochu, aby to děj okořenilo do té správě míry. A co se týče konce? Sapkowki nepíše pohádky, to se mi na něm líbí. I když, ruku na srdce, neudělal tentokrát trošku výjimku? :)
Knihu je možné rozdělit zhruba na čtvrtiny. První čtvrtina nás zanese v ději ještě před konec druhého dílu. Prostředí půlka se věnuje příběhu Země. A poslední čtvrtka odpálí čtenáře doslova do astronomických výšin. Je třeba knihu začít s vědomím, že autor střídá děj a vysvětlování svých různých vědeckých teorií jako ponožky. Tu přeskočí desetiletí, milénium nebo víc, aby se pak dopodrobna "babral" v popisu nějakého detailu. A jako celek to celé funguje a to fenomenálně. Na rozdíl od předchozího dílu se dá naštěstí v ději orientovat mnohem snáz a to díky lepšímu dělení kapitol a zásadně menšímu počtu postav. Na mě osobně tato kniha (celá trilogie, ale hlavně tento poslední díl) dopadl tak silně, jak jen málo knih co jsem kdy četl. Jednoduše, o této kníže budu přemýšlet ještě dlouho...
Hodně těžká a mnohovrstevnatá kniha na přečtení. V poslední době jsem četl spíš delší knížky, tak mě fascinuje jaký příběh se dá podat na těch "pár" stránkách. Líbilo se mi jak to tajemno na začátku, tak vlastně i ten konec. Dopadne to prostě... zvláštně. Určitě by se dali najít i výhrady, jako třeba k tvrzení, že neomezená materiální zajištěnost povede k vymýcení kriminality (to jako přestanou být feťáci, sexuální devianti, sadisté...?). Nebo i vlastně taková Clarkova naivita ohledně lidstva co se týče trávení volného času (jeho studium vs. dnešní internet např.). Každopádně tato knížka stojí na přečtení, protože stoji hlavně za to zamyšlení potom.
Celkem průměrná detektivka. Líbilo se mi prostředí Austrálie a že autor občas zabrousí i do reálií nebo mytologie prostředí. Napětí ke konci na jedničku.
Hrozně se mi líbil film, ale knižní série je už asi trochu moc. První byl ještě fajn, ale dál žádná sláva.
Když bych měl hodnotit jen poslední díl, tak je to asi hlavně o tom konci. Ten mě moc nepřekvapil, ale to je vlastně dobře. Autorka se taky mohla pokoušet překvapit a to by asi dobře nedopadlo... Dovolím si ale hodnotit i celou sérii, protože ono to vlastně platí na poslední díl stejnou měrou. Zrovna v posledním díle mi vážně vadilo, jak moc je to dlouhé. To okecávání všeho, neustále nějaké vnitřní dialogy, zbytečně... (a to jsem fanda S. Kinga!) Kdyby to bylo zkráceno na 1/3 tak to bude stále dlouhé, ale bylo by to OK. Dlouhé je to tak, že na konci dílu si vlastně nepamatujete co bylo na začátku. No, potom tu máte postavy, kterým se věnuje zbytečně moc prostoru a nakonec se ukáže, že to byla opět jenom výplň. Atd. Je to vážně škoda, protože autorka vymyslela opravdu UNIKÁTNÍ kombinaci sci-fi, fantasy, náboženství. Celý ten koncept psychotroniky měla vymyšlena geniálně. Ale ta délka, ten počet dílů... Myslím, že díky tomu, se toto dílo nikdy nestane světově známým bestsellerem. Já osobně jsem rád, že jsem se tím prokousal, ale asi do toho znovu nepůjdu.
Druhý díl se mi líbil stejně jako ten předchozí, přestože je spíš hlavně o Reinmarovi a na další dva hrdiny, hlavně Šarleje, se moc nedostane. Husitské kapitoly jsou na začátku a pak především na konci knihy, ty jsem si také velmi oblíbil. Sapkowski umí skvěle popsat atmosféru středověké bitvy, řekl bych i věrně historické předloze. A přestože naši hrdinové bojují s husity za správnou věc, je autor objektivní a popisuje zvěrstva války na obou stranách konfliktu. Tak i materiální pragmatismus husitů, kteří byť "bojují za Boha", tak nepohrdnou válečnou kořistí. Fantasy prvků je, stejně jako v prvním díle, opět málo, resp. tak akorát, aby to děj pěkně okořenilo.
Vynikající, velmi povedený horor a trochu detektivka s perfektně budovanou atmosférou. Těším se na další knihy autorky.
3 hvězdy pouze za to, že je to SF GB a takové pěkné vydání s hezkými ilustracemi. Bohužel. Začnu pravidly postavy a pravidly boje, ani jedno mi nedává smysl. Především souboje končí prakticky hned prvním hodem kostky - proč tam tedy jsou? Co se týče hry samotné, nelogičností (děj i volba a následný vývoj v odkazech), přívětivostí vůči hráči, instantními smrtmi se tento GB velice podobná raným dílům Fighting Fantasy a to tedy není něco, čím by se GB mohl chlubit.
A k ději samotnému, projdete výcvikem a na konci hned mašírujete na průzkumnou misi ohledně nebezpečného asteroidu. I když jste kapitánem, tak máte v posádce vzpurnou členku, asi bývalou vojandu, která proti vám otevřeně vystupuje. Tak tohle WTF na druhou, jelikož vám kniha nedá prostor ji umravnit a jelikož by se takhle voják prostě nechoval vůči svému veliteli... Jak se ukáže, vzhledem k misi letíte v nesmyslně velké lodi, ve které jsou !tajné! chodby a místnosti. Na můstků se ukáže, že někde v průběhu hry musíte zjistit kód k odemčení ovládání. Jistě, proč by kapitán lodi měl mít možnost svou loď ovládat je tak, že... A takových perel je v knize bohužel opravdu moc. Na vítězství je nutné projít opět spoustou sekvencí, které lze objevit pouze metodou pokus-omyl, logika zde prostě nehraji roli.
Vždy ve mě rezonovalo, že Haškův Švejk je humoristický román. Po přečtení můžu prohlásit, že je to jen pouze jedna vrstva tohoto díla, které by se jistě dalo nazvat národním pokladem. Hašek se totiž často čtenáře snaží pobavit absurditou tehdejší doby a tehdejšího zřízení. Z dnešního pohledu je až nepochopitelné, kolik tehdy v lidech bylo hlouposti či krutosti a že tito lidé měli veřejné funkce nebo byli třeba lékaři. Konec rakousko-uherské monarchie byla jistě zvláštní doba a díky Haškovi do ní můžeme trošku nakouknout.
O Kingovi se říká, že je mistr hororu, dle mě je spíš mistr psaní jako takového. Tato kniha by měla být spojena s univerzem Temné věže, což platí pro první a poslední povídku. Filmová verze Srdce v Atlantidě je pouze zfilmovaná první povídka a bez náznaků na Temnou věž a tak je celý film tak trochu zmatek. Co se týče dalších povídek, ty jsou nějakým způsobem spojené s válkou ve Vietnamu. A celá kniha je propojena postavami. Ono se téhle knize povídková ani dost dobře nedá říkat, samy o sobě by povídky neměli tu váhu... Je to taková další Kingova specialitka. Jinak je nutno říct, že King je jednoduše geniální spisovatel. Hlavně druhá povídka mě tak vtáhla, že jsem měl pocit, jak kdyby tam byl a zažil to. Přitom jsem v USA nikdy nebyl, válka ve Vietnamu byla dávno před mým narozením a včetně 60tých let mi tohle obdobní nic moc neříká. Ale když to čtete, tak jednoduše "Čas je starý plešatý podvodník..."
Druhá část příběhu je jednoznačně lepší a také dost jiná. Na dospělácké fantasy je příběh poměrně dost pohádkový, na fantasy pro děti obsahuje druhý díl poměrně hodně politiky a to až do samého konce. I konec byl jiný než jsem čekal, resp. příběh se dal ukončit o dost stránek dříve, ale autor chtěl poctivě uzavřít všechny dějové linky. V předchozím díle jsem v tom trochu viděl Pána prstenů, ale tento pocit úplně vymizel. Naopak určité věci v příběhu mi stále víc a víc připomínají univerzum Zaklínače a to se mi líbí. Nicméně tento příběh je pouze prvním z mnoha a já myslím, že i ty další budou stát za to.