dagmar.rub komentáře u knih
Eleanor je třicetiletá svérázná podivínka, které je úplně jedno, co si o ní myslí okolí. Je plno běžných věcí, které ona nemá ráda, např. hudbu- je to pouze slyšitelná fyzika :-)- a přesto si "vyhlídne" jako svého osudového muže zpěváka. Poznává život i z jiné stránky než jen práce, křížovky, byt a jednou týdně telefonát s matkou.
Kniha je to čtivá, místy veselá, místy tragická, ale hlavně plná naděje.
Pokud se člověk nesrovná sám se sebou, nesrovná se ani s ostatními.
Sonda do duše devatenáctileté holky, která se narodila do prostředí dánské spodiny, matce feťačce a otci násilnému alkoholikovi. Sus, sama závislá, přesto odhodlaná k pomstě a je rozhodnutá obětovat vše. A člověk ví, že se jí to jednou podaří.
Žádná romantika, žádný happy end, ale i takovéhle osudy lidé žijí.
Na pár stránkách popsán život v koncentračním táboře tak, že to čtenáře zasáhne maximálně. Bez příkras, bez iluzí o charakteru člověka ať je na pozici vězně nebo dozorce. Žádný příběh zasazený do koncentráku. "Jen" popis života tam, co všechno vězeň prožívá, kromě fyzického utrpení i to psychické. O tom, jak často rozhodují o osudu člověka náhody a že nejdůležitější ze všeho je mít nějaký životní cíl. A v neposlední řadě o tom, že ani osvobozením to nekončí, duševní utrpení přežívá ještě dlouho.
Napínavý sci fi thriller od začátku do konce. A zjištění, že v každém světě člověk bojuje nejvíce sám se sebou. Skvělá jízda, tahle Temná hmota.
Politické prostředí knihy není nijak komplikované, postupy různých pátracích týmů a hackerů jsem přijala, že to tak opravdu může fungovat a tak jsem si to užila. Děj napínavý, zvratů tak akorát....prostě dobrá detektivka, která odsýpá a nenudí.
Teprve až o lidi přijdeme si uvědomíme, jak moc pro nás vlastně znamenali. Kolik toho mezi námi zůstalo nevyřčeno. Jak moc můžeme ovlivnit život druhých pouhým slovem, gestem, myšlenkou...... Neskutečně silná knížka.
Příběh chlapce, kterému osud přihrál matku Francouzku a otce Němce, v době, kdy tyhle národy stojí proti sobě. Brzy je z něj sirotek a chlapec začne hledat své místo na světě, bohužel pod vlivem samotného Hitlera. Příběh o tom, jak silně člověka ovlivní moc a uniforma, že je schopen zapomenout na přátele a popřít i vlastní rodinu.
Přátelství dvou kluků, tak čisté a bez předsudků, jak to dokáží snad jen děti. Žijí sobě na dohled, odděleni plotem a i když si nikdy spolu nemůžou doopravdy hrát, je to přátelství na život a na smrt. Nikdy člověk neví, kde najde ty opravdové přátele.
Tuhle knihu si teda pamatovat budu. Stylem vyprávění, dějem, vztahy i problémy, které se v knize řeší...všechno mě chytlo a zanechalo silný dojem.
To je taková sranda o tak běžné věci jako je čůrání ☺
Pobaví dospělé i děti, hlavně to brát s nadhledem. A po přečtení vyčůrat a spát
Cynická Johanna, asistentka prezidentského kandidáta, jejíž nejlepší kamarádkou je sedmička vína, působí jako nejnormálnější osoba celé knihy ( nejspíš je po babičce ) . Ostatní postavy jsou buď blázni, nechutně ambiciózní a nebo rezignovaní jedinci..... nebo od každého trochu. Kdyby to nebylo všechno tak pravdivé, tak se člověk dost nasměje.
Jak se asi cítí takové "nabarvené ptáče", kde se ho ostatní z hejna snaží vyštvat jen pro jinou barvu? Téma opět nebezpečně aktuální. Bohužel.
Odhalení lidské malosti a špíny jak jen to jde a jak to jen čtenář unese. Knihu jsem nedokázala přečíst na jeden zátah, ale ani úplně odložit. Každopádně zkušenost nepřenosná.
Island, drsná příroda, těžký farmářský život....všechno tolik vzdálené našemu běžnému životu a přesto jsou lidé tak stejní....nedůvěra k jinakosti, ke všemu neznámému, raději odsoudit, než si dát práci poznat blíž. I když byl tragický osud Agnes od začátku knihy jasný, nakonec několika lidem opravdu chyběla. Kniha je to čtivá, i když o smutných věcech.
Malý princ, klasika, která když vás jednou chytne, tak nikdy neomrzí.
"...psát prózu znamená závazek vzít čtenáře za ruku, dovést ho na okraj propasti- a skočit." Já za tuhle propast a skok do ní děkuju. Byl to adrenalinový zážitek, kdy na konci jste šťastní, že jste to všechno prožili.
Jill je sympatická holka, vzorná možná až moc, proto její boj se ztrátou pamětí a hledání pravdy jsou tak bolestné. S poznáním, že není všechno zlato, co se třpytí. Kniha mě nenechala v klidu, musela jsem vědět, jak se to posune dál, na co si vzpomene... ideální titul nejen pro deštivý víkend.
Mona jako dítě, které je předčasně vyspělé, jako mladá dívka, která se hledá a jako zralá žena, která prožívá nejtěžší chvíle svého dosavadního života...všechny etapy spojuje Monino přání nikoho neranit, být poslušná. Kopíruje chování svého otce, se kterým až v závěru najdou společnou řeč a Mona se "poučí". Kniha plná obav, smutku, ale i radostí. Není to oddychové čtení, není to romantika- i když barvou obálky může klamat- ale i tak v závěru nabízí naději, že nikdy není pozdě na to, zůstat sám sebou.
Tak tady mi došla slova.....tolik hrůzy a beznaděje v příbězích jednotlivých dívek a žen....dá se tohle vůbec přežít? Je nějaká naděje na lepší, důstojnější život? V zemi, kde smrt je na denním pořádku, jak kdyby nestačilo, že severní část Nigérie je díky klimatickým podmínkách chudá, ještě tam řádí Boko Haram a při občasné snaze armády o zničení či aspoň oslabení BH umírají i obyčejní lidé. Dívky, které v knize líčí svoje příběhy už nemají prakticky nic....až na jizvy na těle a příšerné šrámy na duši. I když pro ně bylo velmi nebezpečné vyprávět svůj příběh, tak chtěly všechno říct....i pro ten pocit, že je někdo poslouchá a bere je vážně.
Fantasy literaturu moc nečtu, ale tuhle knížku jsem zkusila a dobrý. V ději jsem se orientovala a každý boj démonů jsem prožívala, jako by to bylo doopravdy.
Don Drake je sice nájemný vrah, ovládající magii, alkoholik a životní zoufalec, se až člověk diví, že se dožil čtyřicítky, ale stejně mu fandíte a hrozně mu toho anděla strážného přejete.
Čtivé, tajemné, dobrodružné.... kniha nemá hluché místo, které by člověk mohl nebo chtěl přeskočit, děj má spád, je zde jasně odděleno dobro od zla a té trojici mladých lidí prostě hrozně moc fandíte.