Daniel.F komentáře u knih
Knihu jsem si zapůjčil pár dnů po exkurzi v Osvětimi. Neuvěřitelný pocit husí kůže, který se dostavil ve druhé polovině knihy. Jak zde píší někteří kolegové, první částí se prostě musíte prokousat. Ale když to zvládnete, budete odměněni.
Jedna z nejlepších knih "povinné četby". Ke čtení tohoto skvělého díla jsem se (na rozdíl od jiných) ani nemusel nutit.
Čteno naposledy asi před osmi lety, ale pořád mám tu knížku v hlavě. Skvělá a humorná bajka, psaná stejně lehce a čtivě jako díla o Nickovi.
Viewegha moc nemusím, ale Báječná léta jsem přečetl s chutí a moc jsem se pobavil. Škoda, že takto nasazenou laťku už nikdy nepřeskočil, ba se k ní ani nepřiblížil. Tato kniha si však zaslouží plný počet.
Miluju humor Šimka a Grossmanna a u této sbírky jsem se s chutí (často i nahlas) zasmál. Vážně knížka na krácení dlouhé chvíle. Jen nechápu, jak se autor z této prvotiny dostal k psaní o chlastu a ženských... :-)
Irovský je magor! :-D Kamarádka mě vytáhla na jeho nedávné autorské čtení v Olomouci (do té doby jsem ho vůbec neznal), ale skvěle jsem se bavil, a tak jsem si následně knížku (i dvě zbývající) půjčil v knihovně. Většina povídek se nese v ironickém duchu, jde vidět, že autor je (nejen oproti předchozí knize) hodně nad věcí a nebere se příliš vážně (to bylo poznat už na autorském čtení) a každá hořkost je stokrát vyvážená nějakou humornou "scénkou". Slovník je občas pěkně drsný, ale ničemu to nevadí, naopak podtrhuje autorův styl a do pasáží v příbězích pasuje jako prdel na hrnec a naprosto přirozeně. Irovský navíc v celé knížce hláškuje opravdu "o život", a povídka o pornoherci je jednou z nejvtipnějších tragikomedií, co jsem kdy četl. Pro fanoušky a čtenáře Bukowského by měly být knížky jeho českého "kolegy" povinnou četbou... :-)
Byl jsem donucen svou přítelkyní přečíst si ji (dostala ji od mámy k narozeninám a zřejmě si myslela, že mi tím dá návod, jak jí splnit tajné sexuální touhy) a až mne zalil pot, jak něco takového může mít ve světě takový úspěch. Absolutně mě to minulo, chabá slovní zásoba, opakující se fráze i celé scény, naivní styl psaní. Zrovna nedávno jsem uvažoval, jaké nejhorší spojení ženy existuje. Je to dívka, co poslouchá One Direction, vaří podle Hrušky a čte Padesát odstínů. Brrr... (naštěstí má přítelkyně zůstala jen u té četby :-))
"Povinná" četba. Skvělé slovní obraty a neotřelé rýmy ve skvěle plynoucím rytmu, díky kterému každou básní užasle proplujete bez sebemenšího zakolísání. Výborná sbírka.
Jako fanoušek Záviše (jeho hudební tvorby) jsem se rozhodl občíhnout i knižní podobu, ale myslím, že na zhudebněné texty to nemá, i když jsem se párkrát dost pobavil. Zůstanu u Záviše jako "zpěváka"... :-)
Bohužel nemám rád ten "čecháčkovský" styl psaní (kterej, jakej, bejvalej, "bylo to hezký"), dost mě to rušilo. Nebudu hodnotit, radši zkusím přečíst originál.
Má nej kniha od Ch. B. Hlavně úvodní báseň a skvělá povídka o dvou únoscích, to jsem se smál, až mi tekly slzy. Navíc mám k této knize osobitý vztah. Narazil jsem na ni v době, kdy mi bylo nejhůř a dost mi její četba pomohla.
Spolu s Roztomilou, rozesmátou holkou jednoznačně nejlepší Bukowského kniha. Začátek mi moc nesedl, popisy v krátkých, nic neříkajících větách. Po třech stranách jsem měl nutkání knhu odložit, ale asi po týdnu jsem po ní sáhnul a udělal jsem dobře. Následné stránky byly totiž napsány skvěle, čtivě, častokrát jsem se zasmál a bylo úžasné sledovat Bukowského "vývoj" v dospívání. Super.
Na tuto knihu jsem narazil, když jsem v TV viděl film, podle které byl natočený. Ani trochu se mi nelíbil. Ale mám rád knihy o tom, jak hrdina sní o tom stát se spisovatelem/umělcem, tak jsem dal šanci i knížce a byl jsem nadšený! Oproti filmu je v knížce tolik citu a úžasné naivity, kterou mám moc rád. Souhlasím s Offline.Uzivatelem a několika dalšími, je to jedna z nejlepších knížek 20. století. Tedy, alespoň pro mě :)