danielosbourne komentáře u knih
Stejně jako Hluboký sníh, tak i Ursulina je naprosto skvěle odvyprávěným příběhem. Možná bude některé z vás zajímat, zda se dá číst Ursulina bez toho, aniž byste četli Hluboký sníh a odpověď je ano. Dá, ale myslím si, že když nebudete znát příběh Hlubokého sněhu, unikne vám ten krásně melancholický propletenec, který autor mezi těmito knihami vytvořil.
Pan Freeman je úžasný vypravěč, umí v člověku vzbudit ty správné emoce a já se budu muset poohlídnout i po jeho dalších knihách, protože touhle volnou sérií si mě stoprocentně získal .
Už dlouho se mi nestalo, že bych se u detektivky tak skvěle bavil, jako právě u této. Chemie mezi ústřední dvojicí je tak uvěřitelná a jejich handrkování tak zábavné, že mi okamžitě přirostli k srdci.
Nestagnuje ale ani vyšetřování. Detektivní linka je zajímavá, napínavá a nápaditá, což zajišťrovalo, že se mi kniha jen těžce odkládala. Ačkoliv má kniha něco kolem 560 stran, měl jsem jí přečtenou velice rychle.
Pevně doufám, že se někdy dočkáme pokračování, protože takovýchto komplexních detektivek, kde fungují jak hlavní postavy tak i detektivní linka, je málo.
Angele Marssonsové jsem dlouho odolával a teď to vypadá, že celou sérii přečtu během chvíle.
Jak jsem se u prvního dílu, Němý křik, nemohl začíst, tady jsem se začetl okamžitě. Příběh jede už od první stránky a nezastaví se až do samotného konce.
V knize se řeší více věcí najednou, v podstatě spolu nesouvisí, ale dohromady vytváří povedené kombo, které z této knihy dělá neuvěřitelnou jízdu.
Autorce se skvěle povedlo napsat skvělou postavu, která byla neskutečná bestie. V žádném thrilleru jsem se s podobným konceptem nesetkal a musím říct, že se mi to strašně líbilo.
Co jsem tak o této sérii slyšel, tak s každým dílem má být lepší a lepší, což si teď neumím představit, protože Ďábelské hry byly naprosto skvělé.
Skvěle vykreslené postavy, velice zajímavý příběh a já brzy sáhnu po dalším díle, protože tahle série je závislost. ????
Tahle kniha mě naprosto ohromila. Dalo by se skoro říci, že jsem se do jejího příběhu až zamiloval. Možná za to nemůže ani tak příběh, který je ale stejně skvělý, jako za to může spíše styl vyprávění.
Autorka vládne nádherným stylem psaní, který je místy až poetický. Strašně jsem si tento styl psaní užíval, stejně jako jsem si užíval i samotný příběh.
V příběhu vystupuje mnoho postav a o všech se dozvídáme jejich příběh, a jejich postavení v knize. Ono tahle kniha si na příběhy opravdu potrpí, a to je jenom dobře. Vůbec nebylo těžké se v postavách orientovat, a to právě proto, že s každou postavou strávíme nějakou tu chvilku, což všechny postavy krásně přiblíží a už na ně nezapomenete. Tedy alespoň já jsem na ně nezapomněl a asi ani dlouho nezapomenu.
V příběhu mimo jiné najdeme i trochu magie, ale jen takové lehké, která je ovšem udivující a dostačující. Jde o magii, která se pohybuje spíše na hranici mýtů a legend. Přesto krásně oživovala děj a udržovala příjemnou atmosféru malého, anglického městečka.
Obávám se, že nemám správná slova, která bych použil, abych správně vystihl tuhle knihu. Zkrátka si jí zkuste přečíst a uvidíte sami. Myslím, že mnohým se bude líbit stejně, jako se líbila mně. Abych trochu nalákal, musím říct, že mi kniha připomínala svým příběhem a atmosférou knihu Dcera sněhu, kterou jsem si také velice oblíbil.
Prosím více takových knih!
Naprosto perfektně zvládnutý thriller. Velice čtivě napsáno, skvěle promyšleno a ukončeno. Pokud se obáváte označení právnicky thriller, tak se určitě bát nemusíte. Druhá polovina knihy se sice odehrává u soudu, ale rozhodně to není žádná nuda. Pevně doufám a věřím, že u nás vyjdou i další knihy z této série, protože hlavní hrdinka mi byla velice sympatická a autor má jistě co nabídnout. Místy mi z příběhu běhal mráz po zádech. Za mě zatím nejlepší thriller ,který jsem letos četl.
Miluji knihy Jeremyho Batese a už jsem skoro ani nedoufal, že by u nás vyšla další jeho kniha. Nepravděpodobné se stalo skutečným a hned jak tato kniha vyšla, musel jsem si jí přečíst. Strašně se mi líbily předešlé autorovi knihy a byl jsem zvědav, jak si poradí s tématem, který má základy v reálné, tragické, události Djatlovovi expedice. O Djatlovovu expedici jsem se zajímal už v pubertálních letech, takže pro mě tahle kniha byla dvojitá výhra.
Byl jsem tedy zvědav, jak si autor poradí s historickými událostmi a poradil si opravdu skvěle. Knihu rozdělil na pasáže z přítomnosti, kdy mladý spisovatel z L.A. jde po stopách Djatlovovi výpravy, aby rozluštil její záhadu. V historické lince potom sledujeme výpravu samotnou, kterou autor přenesl do beletristické podoby. I zde ale autor jde za hranice reálného a historicky doloženého a dovoluje si poskytnout variantu, co se expedici přihodilo.
Jak je u autora zvykem, ani trochu se nedrží při zemi a předkládá variantu, která je možná málo uvěřitelná, ale perfektně jí zakomponoval do historických událostí. Já jsem si čtení náramně užil, a to především díky autorovu stylu psaní. Jeremy Bates píše totiž tak čtivě, napínavě a dobře, že jsem z této knihy skutečně pociťoval chlad ruských plání, úzkost, klaustrofobii, znepokojení a absolutně jsem nevnímal, co se kolem mě děje. Byl jsem totiž v Rusku a putoval s expedicí.
Za mě je Hora mrtvých další skvělá autorova knížka a doufám, že se někdy dočkáme a vyjdou u nás i další autorovi knihy.
Přesně po tomhle jsem toužil. Hned jak jsem tuto knihu viděl, věděl jsem, že jí musím číst. Mysterium kolem Djatlovovy expedice jsem znal již před tím a opravdu mě zajímalo, jak se autor popasuje s takovýmto druhem knihy. Výsledek je ale skvělý. Autor probral celou tuto záhadu ze všech směrů, popsal celkový postup expedice, přednesl možné varianty, které by mohly za tuto tragédii a vše je bohatě doplněno dobovými fotografiemi. Z některých fotografií a popisů až běhal mráz po zádech a všechno to doplňoval ještě chlad, který v knize vládne. Jediné, co bych mohl vytknout, jsou obsáhlé poznámky pod čarou. Některé jsou sice hodně zajímavé, ale některé jsou možná až zbytečné. Každopádně k tomuto druhu knihy se určitě hodí a každý si může vybrat, které informace navíc ho zajímají, a které přeskočí. Opravdu by mě zajímalo, co se tehdy přihodilo. Nejspíš se to asi nikdy nedozvíme, ale určitě to nebylo nic pěkného. Smekám před autorem, jak skvěle tuto knihu zpracoval.
Pustil jsem se do této knihy, protože jde o jednu z nejoblíbenějších sérií mé kolegyně a musím říct, že z prvního dílu nejsem nikterak nadšen, ale nejsem ani zklamán. Obával jsem se, že mi v knihách bude vadit zasazení do budoucnosti a sci-fi prvky, ale naštěstí tam tyto faktory nejsou moc zřetelné.
To už mi víc vadily sexuální scény a vztahové pasáže, kterých bylo v knize více než dost. Určitě by tato série snesla více detektivního vyšetřování a méně sexuálních zápletek. Je znát, že autorka je zvyklá psát romantické knihy pro ženské publikum.
Vzhledem k tomu, že jde ale o tak rozsáhlou sérii, u které do dnešních dní vychází nové a nové díly, tak se pokusím u této série vytrvat, protože se musím přiznat, že ta chemie mezi ústřední dvojicí mě místy bavila a užíval jsem si lehký sarkasmus hlavní hrdinky.
Jako detektivka v dnešní době slabé, ale jako celek neurazí a ženy možná stále nadchne.
Myslím, že nebudu přehánět, když o této knize napíšu, že to je zatím ta nejlepší kniha, kterou jsem letošní rok přečetl. Tak nějak mě přitahovala už dlouho a já jsem se konečně rozhoupal a pořídil jsem si jí. Už od první kapitoly jsem věděl, že čtu něco speciálního. Kniha je opravdu zvláštní, ale tím nejlepším způsobem.
Styl vyprávění je neotřelý, skvěle poskládaný, a co si budeme nalhávat, tahle kniha stojí především na jednotlivých charakterech a vztahy mezi nimi. Autor si dal velkou práci a každé postavě dal svůj charakter, který po celou dobu knihy piloval, až do samotného závěru. Řekl bych, že mezi některými charaktery šel autor až na dřeň a vytřískal z toho spoustu emocí.
Já jsem se do této knihy naprosto zamiloval, což je podle mého komentáře asi už zřejmé. Určitě si přečtu další autorovi knihy a kdo ví...třeba se mi budou líbit alespoň stejně, jako Zvláštní, ale pravdivé. Rozhodně DOPORUČUJI!
Oscar Wilde byl vážně zvláštní člověk. "Slavík a růže", je příběh tak citlivý a smutný, až to člověka uvnitř svírá.
Vlastně nemám, co bych vytknul. Strašně příjemná, historická detektivka, která mě bavila a těšil jsem se na každou chvilku, kdy se budu moci začíst. Doufám, že u nás vyjdou všechny díly z této dlouhé série. Rozhodně si je budu chtít všechny přečíst. :)
Velice povedený thriller. Plné hodnocení nedávám jen proto, že je celá ta zápletka trochu přitažená za vlasy. Ale vzhledem k tomu, že mi ta zápletka přišla přemrštěná, se postavy překvapivě chovaly rozumně a přiměřeně situaci.
Napětí bylo dávkováno od první stránky a dokonce mi tady vyhovovalo i vyprávění ve dvou časových rovinách a přepínání mezi postavami. Je vidět, že autor měl příběh hezky promyšlený už od začátku.
Pokud hledáte něco, co vás bude bavit od prvních stránek a co se bude jen těžko odkládat, tak Penzion rozhodně doporučuji.
Moje osmá kniha od Agathy Christie a čtvrtá s Herculem Poirotem v hlavní roli. Rozhodl jsem se, že pokud to bude možné, budu od teď zkoušet číst Hercula hezky popořadě, jak ho autorka psala.
Záhada na zámku Styles byla opravdu zapeklitá a myslím si, že určit s jistotou vraha zkrátka nejde, dokud nám to Hercule neobjasní. Přesto si tak trochu říkám, jestli by zločin jako takový prošel. Narazil jsem na pár momentů, kdy jsem si nebyl jistý, že by to tak zkutečně prošlo. Každopádně nemůžu soudit a čtení jsem si jako vždy užil. Takže klasické čtyři hvězdy pro Hercula, protože si je zkrátka zaslouží :) .
Na knihu Duch domů Ashburnů, jsem se velice těšil a dlouho sem si knihu schovával, až přijde její chvíle. Ta chvíle už nastala a nejsem sem si jistý, jak moc jsem spokojený.
Kniha vlastně splňuje všechno, co od ní čtenář očekává. Mladá dívka zdědí dům po staré tetě podivínce, kterou nikdy neviděla, a protože je bez peněz, dědictví přijímá a stěhuje se do neznámého městečka. Téměř okamžitě po nastěhování zjistí, že s domem něco není v pořádku.
Ano....půjde přesně o to, na co myslíte. Síla téhle knihy je v tom, jak je napsána, protože se čte velice dobře. Hlavní hrdinka je sympatická, ale strašně by mě zajímalo, co by se muselo ještě stát, aby ztratila racionální přemýšlení a zešedivěla strachy. Přišlo mi, že se se vším tak nějak moc lehko smiřuje. Obzvlášť s věcmi, které už byly hodně přes čáru.
Atmosféra v knize tedy nějaká je, ale pokud jste zvyklí číst, nebo sledovat, horory, tak vás tato kniha nevyděsí ani nepřekvapí. Taky vás ale ani nezklame.
Vlastně je to ve výsledku průměrná kniha, která jako oddychovka posloužila skvěle. Určitě se pustím do dalších knih od autorky.
Trochu jsem se bál, zda se mi bude tahle kniha líbit, ale překvapila mě. Margot je celkem sympatická hrdinka a celý ten případ se mi zamlouval. V době, kdy jsem tuhle knihu četl, jsem měl za sebou linii několika knih, které pracovaly s podobným tématem, ale v hlavě mi nejvíce uvízla tahle.
Dost možná je to i tím, jak byla ukončená příběhová linka Margot. Doslova mi spadla čelist.
Očekával jsem něco malinko jiného, ale rozhodně nejsem zklamaný. Každopádně by knize prospělo, kdyby byla trochu kratší a kdyby se pořád neopakovalo to samé dokola.
Jinak téma zajímavé, zpracování dobré, jen bych uvítal, kdyby se ten příběh rozplétal trochu víc postupně, než až v samotném závěru.
Strašně těžce se mi od této knihy odcházelo, takže jsem jí měl přečtenou během dvou dnů. Shari Lapena vytvořila opět skvělý propletenec vztahů a lží, ze kterého jsme se pomalu vymotávali, až jsme dospěli k celkovému rozuzlení. Nevím, jestli si to budu myslet i po čase, ale teď, neprodleně po přečtení, nemůžu jinak, než dát plné hodnocení.
Po předešlé knize, Nepříliš šťastná rodina, je to velice příjemné překvapení.
EDIT: Po pár dnech opravuji hodnocení na 4 hvězdičky, protože sešla z očí, sešla trochu z mysli. Ale čtyři hvězdičky už jí nikdo neodpáře. Ty si rozhodně zaslouží :)
Dávám této knize čtyři hvězdy, ale jsou to spíš takové slabší hvězdy. Ne že by kniha byla špatná. To vůbec ne. Je čtivá, napínavá, dobře vystavěný příběh...jen to finální rozuzlení nebylo dle mých představ. Přišlo mi to takové trochu křečovité, ale pochopil sem, o co autorce v tomto případě šlo.
Jinak je to klasický psychologický thriller, kde je malá komunita osob, najde se mrtvé tělo a je jasné, že někdo z nich musel být vrahem oběti. Hlavní postava se snaží přijít na to, co se mohlo stát, protože se tělo nalezne na pozemku, kde dříve bydlela se svojí rodinou, a jež museli jednoho večera narychlo opustit. Samozřejmě se ukáže, že skoro každý v okolí má nějaké to tajemství a má co skrývat.
Společně s vyšetřováním nahlížíme v jednotlivých kapitolách i do minulosti, abychom pochopili, co k jednotlivým událostem vedlo. V těchto kapitolách to příjemně eskaluje a to říkám jako čtenář, který moc nemusí tyto flashbacky.
Ve výsledku jsem si knihu příjemně užil, i když bych jí pár stránek možná ubral. Určitě se ale podívám po autorčině předchozí knize.
Červená, bílá a královsky modrá, je jednou z nejočekávanějších knih tohoto roku. Čistě LGBT+ knih je u nás stále poměrně málo, a tak je každá nová takovým malým svátkem. Ještě větší bomba to je, když vyjde kniha s tímto tématem, která ve své kategorii sbírá jedno ocenění za druhým, a to především od čtenářů. Hned jak kniha u nás vyšla, musel sem ji mít a začíst se do ní.
Trochu jsem se obával tématu, protože když se do sebe zamiluje syn americké prezidentky a anglicky princ, očekává se, že bude všude kolem spoustu politických otázek, které v knížkách moc nemusím.
Politiky tam bylo opravdu dost, ale překvapivě mi tam vůbec nevadila. Všechna se totiž ztrácela v milostném opojení, které mezi sebou hoši měli. Po romantické stránce to bylo fantastické. Líbilo se mi, jak to mezi sebou kluci měli, a jak u nich prvotní nenávist přerostla v lásku. Trochu mě zarazily sexuální scény, které mi přišly hodně otevřené a rozepsané, ale to spíše kvůli tomu, že jsem knihu bral jako Young adult. Ono je to spíš New adult až adult čtivo.
Nicméně se mi kniha opravdu líbila. Byla citlivá, milá, skvěle napsána, napínavá a místy mě přinutila se dost červenat. Tato kniha se rozhodně řadí mezi ty nejlepší LGBT romány, které u nás lze zatím sehnat.
Útočiště mě velice zaujalo svou obálkou, později i anotací, a i když jsem původně měl v plánu číst jinou knihu, rozhodl jsem se dát šanci této novince. Dobře jsem udělal.
Útočiště je skvěle vypracovaný thriller, kde není nouze o překvapivé zvraty. Autor s každou stránkou buduje atmosféru, až čtenáři téměř mrazí v zádech. Kniha si mě získala hned prvními stránkami.
Co mě na knize velice překvapuje, je to, že autor do příběhu vložil takové zvraty, že by z toho vytvořil klidně tři samostatné knihy. Rozhodl se však všechno ponechat v jedné knize a rozhodně se mu to vyplatilo. Je to komplexní thriller, který vás nejednou překvapí. Rozhodně doporučuji a doufám, že u nás vyjdou další autorovi knihy.