Danka22 komentáře u knih

Znáte písníčky Sluníčko, Máme rádi zvířata nebo Malé kotě? Já si je také ráda čas od času prozpěvuji. A víte, kdo je složil? Čím to, že se dneska už skoro neví, kdo to Jiří Šlitr byl? Ta česká paměť je zvláštní, hlouposti si pamatujeme, ale na takového umělce nebo mistra se rychle zapomene. Myslím, že tohle je velká naše chyba, protože jeho písničky jsou nesmrtelné, jelikož je všichni znají.
Knížka, která vyšla je biografií, navíc plná jedinečných fotografií. Letos v únoru by totiž oslavil pan Šlitr 100 let, a to už je důvod mu vydat pořádnou životopisnou knihu. Obsahuje 9 kapitol, které vás provedou po jeho životě, a vy se tak dozvíte o jiné době, velkých úspěších a pádech, které provází snad každého, ale Jiří Šlitr jich měl na rozdávání. Dopodrobna si přečtete o jeho mládí, talentu, i náhlé a tragické smrti, kterou vyšetřoval známý kriminalista Karel Kalivoda.
Jiří Šlitr a Jiří Suchý, dva velikáni, kteří toho naší společnosti dali tolik. Knížka Jiří Šlitr by rozhodně neměla chybět ve vaší knihovničce, i když jste třeba dodnes nevěděli, kdo to vůbec je, což je mimochodem velká škoda, kterou rychle napravte.

2 03.03.2024

Je to svérázným způsobem odvyprávěný příběh o nejstarší české pověsti, která povídá o třech výjimečných sestrách. Vládly takovou mocí, že se staly nesmrtelné. Každá panovnická rodina má legendu o svém založení. Jiní měli za předky Meluzíny, draky a udatné bojovníky. Česká kotlina, spíše rod Přemyslovců, měl Oráče, který zabil kance a vzal si nejmoudřejší vůdkyni tehdejšího kmene Čechů.

Tahle knížka je ale o něčem trošku jiném. Ano, základem je osud tří sester, které se narodily jiné. Jedna viděla mrtvé, druhá uměla léčit a ta třetí nahlížela do budoucnosti. Společně vládly, pečovaly o své poddané, a hlavně založily město Prahu. Tady jedna část končí. Tu, kterou známe. Ale začíná druhá, která vypráví o třech sestrách, které byly mostem mezi starým a novým světem. A měly za úkol ten nový svět připravit a přivítat. Připravte se na notnou dávku feminismu, ať už v dobrém nebo ve špatném slova smyslu. Budete číst příběh plný esoteriky, nadpřirozena, falše i zrady.

Pravdou je, že v posledních letech je velmi populární předělávat – trochu modernizovat – pověsti. Je to fenomén na celém světě. Vždyť vzpomeňme na Stephena Frye a jeho tři knihy ze starověkého Řecka– Mýty, Hrdinství a Troju. Nemohu vzít autorce ani svérázný přístup, který zvolila. Má krásný jazyk, který se jen tak nevidí. Ten jemný a hluboký styl psaní vás odnese přímo do doby, ve které se příběh odehrává.
Velmi jsem cítila určitý vliv severské mytologie – obři, víly, a další nadpřirozené bytosti, které se knížkou jen hemží. Navíc tu lehce byla inspirace i anglickou legendou o králi Artušovi. Kouzelník Merlin má jistou podobu v postavě Darmoděje. Moudrý, starý muž, který předvídá narození třetí dcery, je bude ze všech sester nejmocnější je tichým průvodcem a rádcem. V závěrečné scéně je to právě Darmoděj, který spojí manželký svazek.

Jen se nemohu zbavit pocitu, že je té mystiky trochu moc. Jestli by nebylo lepší trošku ubrat na fantastičnosti. Ale zase chápu, že autorka pustila svým myšlenkám uzdu a mimoto, o této etapě dějin moc nevíme, takže se to ve finále dá unést.
Jak sama autorka na začátku napsala: „Archeologové pomalu svými štětci očišťují zbytky nádob z oněch časů. Sami ale musejí uznat, že vědí málo – velmi málo.“ Doba, ve které sestry žily je opravdu zahalena tajemstvím. Koneckonců jsem si při čtení této knížky vzpomněla na knihu Příběhy z dávného času od Petra Chorváta. Ten přímo popisuje určité podobnosti našich pověstí s bájemi z celého světa.

Opomenout nesmím ani příběh o Jonovi a Enele. Dva zamilovaní, kterým nebylo přáno jsou dalším velmi zajímavým bodem, který se obzvlášť týká obřadů, jež kněžky prováděly. Ta nemilosrdnost, krutost se prolíná se zbytkem děje. Až je těžké si představit, že naše česká země vznikla na něčem tak krvavém.

A co říct na závěr? Tisíc let samoty vámi budou rezonovat. Trochu se divím, proč nad druhou knížkou Terezy Dobiášové není větší mediální zájem, ale asi je to kvůli éterickému a mystickému příběhu, který popisuje hledání i nacházení ženské síly a souznění s přírodou. Čte se plynule, přesto se nemohu zbavit pocitu, že se to mohlo napsat lépe.

A víte, která část se mi líbila nejvíc? Jak Liban s Přemyslem vytvářejí pomocí pluhu kruh, který má oddělit starý svět od nového. Bylo to bez hádek, jen spolu spolupracovali a chránili jeden druhého. Vnímala jsem to jako osvětlenou naději, která je v každé době vítána.

Zajímavé a originální zpracování. Tereza Dobiášová je dobrá spisovatelka, a myslím, že se z její tvorby máme ještě na co těšit.

2 08.01.2023

Monty Don je výrazná osobnost v zahradním světě. Proto není divu, že napsal řadu knih, a to hlavně o pěstování či péči zahradního světa. Dvanáct kapitol. Dvanáct měsíců. Čtyři roční období. Každý měsíc vás provede po Montyho zahradě. Dozvíte se jací ptáci si na ni lebedí. Jak je důležité mít v zemi žížaly, nebo proč nezabíjet krtky.

Osobně mám také zkušenosti se zahradou, proto jsem od Montyho přijala radu, že na slimáky a hlemýždě je nejlepší přírodní predátor. Ano, pokusím se dát na zahradu návnady, které přilákají ježky, ptáky a krtky. Bože, ať to pomůže! Také budu přemýšlet nad sadbou rostlinných druhů, které jsou typické pro Českou republiku. Vyhnu se javoru japonskému, i když se mi líbí, jaké má listí na podzim červenou barvu. Ale zkusím jiný typický strom, který je více spjat s naší krajinou.
Sama jsem byla na autora zvědavá a musím říct, že kniha mě mile překvapila. Čekejte dalšího Petera Wohllbena, akorát se nebudete toulat po lesích ale v zahradě Montyho Dona.
Libí se mi i grafická podoba knížky. Myslím, že by každá kniha měla mít ilustrace nebo fotky. A Monty měl štěstí, že jeho pes Nigel byl tak fotogenický. Ale který pes není, viďte:-D Navíc je mi Montyho zahrada sympatická, že ji má také v zátopové oblasti a potýká se stejnými problémy jako my.
Na druhou stranu jsem truchlila společně s Montym u poslední kapitoly, když umřel Nigel. Je to nejsmutnější část z celé knížky.
A jak bych celkově hodnotila Můj zahradní svět? Moudrá kniha, kterou si přečtěte postupně a pomalu, přesto nudit se určitě nebudete. Naopak, naberete hromadu inspirace i příběhů, které Montyho provází. Některá zvířata nebo rostliny se prolínají i v ostatních kapitolách, vlivem toho se o jejich životě i příbězích dozvíte daleko víc.

2 31.12.2022

Dobře napsané nebo přeložené pověsti, totiž dokážou člověka poučit i rozesmát. Zvolila jsem si knihu od Jiřího Tomka Kouzlo boha Thovta a nenacházím slov, která by vyjádřila mé nadšení. Kniha začíná legendou o vzniku světa a končí krásnou ale intrikující Kleopatrou. Vyplujte po řece Nilu a poznejte příběh o Pravdě a Lži, zjistíte čeho všeho je schopna bratrská nevraživost, a jaké ponaučení faraon Hor díky takové rozepři získá. Až se hladina bude třpytit zlatem a vy připlujete ke břehu ovládaném Asyřany, pak poznáte jak myši zachránily Egypt, a tím si vysloužily veliký obdiv egyptského lidu.
Kniha je napsaná čtivou a poutavou formou. Je plná ilustrací, která vytvořil Jan August, o to je i zábavnější a barvitější. Výhodou je, že ji mohou číst i dospělí čtenáři, takže se za ni v metru nestyďte. Naopak. S nadcházejícím létem jsou pověsti tím nejdokonalejším, co jste si mohli vybrat.

2 16.05.2022

Nemůžu říct, že bych knihu přečetla na jeden zátah. Erskinová a Gabbon bych řekla, že jsou lepší. Ale je to romantické, ne moc těžké, a čtete o Irsku i lásce. Asi nesmím být tak náročná :-D To cestování časem je takový bonus, který mi zvlášť ke konci moc neseděl. Pro dlouhé zimní večery je ale kniha ideální.

2 12.02.2022

Osobně si myslím, že by knize více slušel děj (i když hypotetický), který by se odehrával právě v komnatách mladé Alžběty. Myslím, že by se našly i informace kolem toho dne, ať už falešně nebo pravdivé. Vždyť kolik knih už bylo napsáno o královně Alžbětě II. Musela ten den být obzvlášť nervózní, když zjistila, že korunka, kterou měla mít na hlavě je „trochu“ rozbitá. To by rozrušilo každou nevěstu. Co se mi opravdu v posledních letech obecně (a je jedno v jaký žánr to je) knihách nelíbí je ten příšerný trend přidat událost jako je znásilnění. Chápu, že je doba taková, jaká je. Ale cpát to do každé romantické knihy mi přijde už zvrhlé a osobně na to nejsem zvědavá. Znásilnění je na tolik silné a kruté téma, že není nutné o tom všude psát.

Obzvlášť tady mi to přišlo, trochu z nouze. Vždyť konec lásky jedné z hrdinek mohl být jemnější, a ne tak brutální. Autorka měla zvolit jinou alternativu dějové linky, klidně aby pohoršila, ale byla snesitelná. Více by se mi líbilo třeba různé moresy bohatých lidí, jejich zazobanost, i to, jak se nudí ve svých životech.

Ale budu knihu hodnotit celkově; byla čtivá, romantická, také poutavě popisuje práci švadlen a různých pomocnic. Líbilo se mi, jak popisují královnu matku. Její milou, vyrovnanou a laskavou povahu. Včetně darů, které dávala dívkám za výrobu svých šatů.

Více v mé recenzi :-D

2 25.12.2021

Zaprvé; musím upřímně říct že se mi to dobře četlo. Zadruhé se mi líbilo, jak dobře je vysvětlen problém kleptomanie. Hlavní postava Valentine je podstatě chudák ženská- její neustálý pocit někde něco vzít je silnější než cokoli jiného.
Celkově to byla zajímavá sonda do života bohaté ženy, která má jednu malou chybičku; musí jednou za čas něco ukrást.

2 05.04.2021

Souhlasím s předchozím názorem, chtělo to větší propagaci. Stála by za to. Tolik zajímavých a inspirativnich názoru jsem dlouho nečetla. Kniha je koncipována ve formě rozhovorů. A mám díky tomu delší seznam knih, které bych si chtěla přečíst.

2 30.01.2021

Čtivě a napínavé. Nemělo to chybu

2 15.10.2020

Napínavé, zahadné a ponuré, přesně takové jsou i romány sester Bronteových. Právem je k nim autorka přirovnávána. Sice mi že začátku dělalo problém se začíst ale nelitovala jsem že jsem pokračovala. Protože ten konec stojí za to. Rozuzlení bylo třešničkou na dortu.

2 12.05.2020

Jedna z nejzajímavějších knih, kterou jsem v posledních letech četla. Kniha je plná statistik a informací o životě žen, jejíž prace nebyla vždy plnohodnotně ohodnocena. Ač pomáhaly, tak živořily. Setkávaly se s neuznaním a to i z řad lékařů. Byla jsem moc ráda, že se v knize mihla i vzpomínka na Mudr. Annu Honzákovou, která je pořád v dnešní době opomijena. Hodně zajímavé bylo i vzdělání porodnich babiček/asistentek a to jak v českých zemích tak v zahraničí. Kniha byla zpracována čtivě a je srozumitelná i laické veřejnosti. Paní Lenderová jako vždy dokázala napsat poutavou knihu.

2 15.03.2020

Od autorky jsem četla Z jako Zelda, proto mě moc nepřekvapila její další kniha. Opět si zvolila příběh neprávem opomíjené ženy, která se držela radou: první manželství je pro peníze, druhé z lásky. Osud ji připravil několik zkoušek, ale ve finále nedopadla na svoji dobu vůbec špatně. Nebudu dál prozrazovat. Dozvěděla jsem se o spoustě zajímavých osobnostech z vyšších kruhů a jsem spokojená. Zároveň to bylo příjemné nahlédnutí na postavení ženy, která byla z bohaté rodiny. Přesto si ji dostatečně nikdo z blízkých nevážil.

2 27.02.2020

Jedna z nejlepších knih, kterou kdy napsal. Skvělá a inspirativní autobiografie.

2 20.04.2019

Moc hezký, historický román. Autorka na konci sice přiznává, že ne všechno je podle pravdy, ale myslím že svůj účel to splnilo. Zaujalo mě to.

2 28.04.2018

Kvalitní historický román, který nesmí chybět v žádné knihovně. Jedině doporučuji. :-D

2 10.11.2017

Kniha se čte jedním dechem. Knihy Thomase Hardyho sice mohou pro někoho být obtížné, ale pro mě to byla jedna z nejhezčích a nejmilejších knih. Rozhodně doporučuji :-D

2 10.11.2017

Mimořádný příběh, který se vám otevře jako lotosový květ. Má dvě strany, na té první si přečtete o krásné zemi, nádherných palácích, na té druhé o kruté tradici týkající se svazování chodidel.

Velkým bonusem jsou pak charaktery postav, které nejsou ani dobré, ani zlé - jen se snaží přežít.

Pokračování mé recenze najdete na mém IG @danasbooks22 a tady v záložce recenze. Jen se podívejte.

1 23.10.2024

Smrtí nic nekončí, tak jsem nazvala i recenzi, kterou si můžete přečíst. Je to knížka spíše pro odbornou veřejnost, ale pokud si vezmete slovník, rozhodně se něco nového dozvíte.

Já jsem totiž naprosto spokojená.

1 05.06.2024

O vlastní psychiku se člověk musí v dnešní době umět postarat. Tahle knížka se čte velmi dobře, ale čtěte ji pomalu. Rady se k vám pohrnou jedna dvě, a navíc se i něco přiučíte. Celou moji recenzi naleznete ve složce "Recenze".

1 14.05.2024

Příběh se mi nezdál tak čtivý jako Hamnet, přesto jsem ráda, že jsem si ho přečetla. Naráží totiž na zajímavou otázku – kolik šlechtičen bylo vlastními manželi zavražděno? Ať už z jakéhokoli důvodu. Lucrécie měla smůlu, že byla divoká a byla jen pouhou figurkou na mocenské šachovnici. Nicméně bude vám ji líto, i když konec úplně smutný není. Určitá naděje vždycky je. Historická fikce vás provede životem šlechty, a nudit se rozhodně nebudete.

1 24.10.2023