ddkk Online ddkk komentáře u knih

☰ menu

Pryskyřice Pryskyřice Ane Riel

Přiznávám, že se mi do čtení Pryskyřice moc nechtělo. Nemám ráda příběhy o dětech, které trpí a kterým je ubližováno... Jenže toto je příběh, který mě dostal a u kterého jsem se - i když to zní jako klišé - nemohla ani nadechnout. Je napsaný tak podmanivě, že stále jen čekáte, co ještě přijde a kdy už to skončí. Tušila jsem, co se chystá a vážně jsem se třásla strachy o tu malou naivní holčičku se zkušenostmi dospělého. Tohle všechno si nezasloužila, konečně jako žádné jiné dítě...

Ane Riel odvedla skvělou práci. Pryskyřice je mimořádná kniha napsaná lehce a bez patosu, s nadhledem, pochopením i důvěryhodnou dětskou naivitou. Nutí vás stále se ptát: jak je něco takového vůbec možné? V civilizované Evropě? V jedné ze zemí (do nedávna) proslulých svými vyhlášenými sociálními systémy?

31.10.2022 5 z 5


Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal Tomáš Etzler

Není nad cestopisy prožité doslova až do morku kosti. A tak na mne působí kniha Tomáše Etzlera. Je to mimořádně poučné vyprávění o místech, kam se běžný turista sotva kdy dostane, kde se žije (možná dosud) v nepředstavitelných podmínkách a kde lidský život nemá valnou cenu. O místech, která jsou ohromující svou rozlohou i krásou a také tím, jak zničující vliv na ně měl a má člověk. O místech, kde lidé možná i dnes žijí s fatální odevzdaností a s vědomím neměnností vlastního osudu...

Tomáš Etzler je v mnoha směrech výjimečný a zvláštní muž, samorost. Leckdo mu nemůže přijít na jméno, mimo jiné i pro jeho přímost, pro jeho schopnost říkat bez obalu to, co si myslí, i pro jeho nedostatek diplomacie. Možná i pro některé jeho osobnostní rysy...Na druhou stranu jako zpravodaj a novinář byl vždycky mimořádný, zapálený a někdy až nepochopitelně bezhlavý. Ku prospěchu toho, co točil nebo psal. Osobně jsem ho kratičce zažila v roce 2010 na Expu v Šanghaji. Všechno si byl schopen dělat sám, když něco potřeboval, šel si za tím. S nikým se moc nevybavoval, taky proč, když to nebylo potřeba...

Dávám plný počet, doporučuji a Tomášovi přeji nalezení klidu, pohody a osobního štěstí ...

31.10.2022 5 z 5


Poslední lov Poslední lov Jean Christophe Grangé

Grangé využil svůj původní scénář jednoho z dílů seriálu Purpurové řeky z roku 2018 a o rok později ho rozšířil a upravil do podoby samostatné knihy. Což příběhu zásadně prospělo.

Kniha je napínavá, s neotřelým námětem a trochu jiným Niémansem. Jak také jinak, konec Purpurových řek mu dal pořádně zabrat. Děj se odehrává v hlubokých soukromých lesích Německa na hranicích s Alsaskem, v nichž kdosi doslova loví lidi podle pravidel lovu zvěře...A zase se vracíme k neblahé době německého nacismu s jeho neuvěřitelnými zvěrstvy...

Líbilo se mi to a doporučuji.

18.10.2022 5 z 5


Snoubenky smrti Snoubenky smrti Jean Christophe Grangé

Nepravděpodobná trojice vyšetřovatelů, která se spojila v nacisty ovládaném Berlíně, aby vypátrala sadistické vraždy mladých, krásných a nadějných žen třetí říše. Zvraty ve vyšetřování, které jsou tak nečekané, že jsem vážně docela zírala. Děj, který se doslova řítí na šesti stech nadupaných stránkách a čím více se blíží konci, tím je napínavější. Už, už se zdá, že je jasno a zase je to jen další slepá ulička. Podezřelých je celá řada, ale definitivní rozluštění je stejně ohromující...I když, jak už je u Grangého zvykem, je to zase konec delší, než by se slušelo a kniha má vlastně konců několik. Nicméně, mně to vůbec nevadilo. To už tak s jeho romány prostě je.

V knize je jasná inspirace skutečnými hrůzami koncentráků i skutečnými nacistickými zločinci. Skoro je až škoda, že ve skutečnosti to s některými z nich nevzalo stejný konec jako ve Snoubenkách smrti...

Výborně jsem si početla a ani na jediné stránce jsem se nenudila. Prostě Grangé opět ve skvělé kondici.

Dávám plný počet a doporučuji.

11.10.2022 5 z 5


Devátá oběť Devátá oběť Dana Stabenow

Nečetla jsem první díl série se svéráznou a soběstačnou Kate Shugakovou a její Obludou, netušila jsem do čeho jdu. A tak jsem se náhle ocitla na jarní Aljašce mezi jejími drsnými obyvateli a se šíleným střelcem...

Nebylo to špatné, i když příběh sám není příliš komplikovaný a není ani moc napínavý. Přesto to bylo zajímavé a docela příjemné čtení (až na ty vraždy, že). Aljaška, Kate i Obluda mě zaujaly, a tak trochu přihodím a dám za čtyři.

07.10.2022 4 z 5


Krycí jméno Helena Krycí jméno Helena Ariel Lawhon

Je dobré si připomínat, co všechno válečná doba mohla (a může) také pro některé lidi znamenat. Hrdinství na pohled křehkých žen, jejich odhodlání pomáhat jak to jen jde v boji proti nepříteli, nasazovat vlastní život, odvaha přijmout děsivou možnost odhalení, mučení a kruté smrti, to vše si asi jen těžko umíme představit a připustit...

Krycí jméno Helena není ojedinělou knihou na téma výjimečných žen, které za války bojovaly v odboji. Je však napsána na základě skutečných událostí a skutečných osob. Moc se mi líbilo, jak Nancy - Helena uměla rafinovaně využívat ženské zbraně, jak dokázala být pragmatická i vtipná, jak silnou osobností byla...Líbila se mi i romantická a dojemná linka příběhu...

Moc hezky jsem si početla a dávám knize plný počet. Doporučuji.

07.10.2022 5 z 5


Kamenný koncil Kamenný koncil Jean Christophe Grangé

Bože, tohle že napsal Grangé?!? Měla jsem se dobře podívat na zdejší hodnocení, než jsem knížku otevřela...

Což o to, příběh má na začátku našlápnuto docela napínavě a neotřele, ale pak už to jede jen z kopce. A to nejen dosti stupidním a úplně neuvěřitelným dějem, ale bohužel i způsobem a stylem jakým je toto dílo napsáno. Je to fakt strašná blbost a slabota. Vůbec nemůžu uvěřit, že to Grangé napsal při plném vědomí.

Dávám za dvě jen z úcty k autorovým jiným knihám.

03.10.2022 2 z 5


Jessie a Morgiana Jessie a Morgiana Alexandr Grin (p)

Jessie a Morgiana je jedním z nejlepších psychologických románů, které jsem kdy četla.

Obě titulní postavy, starší Morgianu a mladší Jessii, autor popsal do nejmenších podrobností, doslova tak vidíme do jejich duší. Jejich příběh je příběhem žen, z nichž jedné osud nadělil mládí a krásu a druhé stáří a ošklivost. Grin tak mistrně ukázal, jak může takový "dar" ovlivnit myšlení a konání člověka...

Skvělé, plný počet a doporučuji.

25.09.2022 5 z 5


Šepot z lesa Šepot z lesa Kateřina Surmanová

Kateřina Surmanová zaslouží velké uznání, protože nepochybně umí psát a píše dobře. Šepot z lesa je její prvotina a přitom je to kniha vyzrálá, která by se hodila i k mnohem zkušenějším autorům. Přidávám se k JerryDexter a stejně jako on, chválím skvělou slovní zásobu, neotřelé slovní a větné vazby, přirovnání a vůbec jazykovou fantazii. Líbilo se mi i prostředí, do něhož příběh zasadila, líbily se mi postavy, živé i mrtvé. Ačkoli nejsem zrovna fanynka mysteriózních a hororových děl, uznávám, že i příběh sám nebyl špatný...

Na druhou stranu byla pro mne kniha k neučtení. Děj se neskutečně vlekl, ztrácel drajv a vlastně i tu proklamovanou hrůzostrašnost. Docela mi vadilo, že jsem se musela pročíst každým krokem a každou váhavou myšlenkou hlavního hrdiny a místy jsem měla sto chutí přeskakovat odstavce, ba i stránky...

SPOILER: Konec mě tak úplně nezklamal, hlavně jsem byla ráda, že se našel skutečný vrah z masa a kostí. Trochu jsem se bála, že viníka najdeme někde v duchovnu, jak k tomu všechno spělo. Bohužel, žádné výrazné překvapení se ovšem nekonalo...

Dávám něco mezi třemi a čtyřmi a věřím, že o Kateřině ještě uslyšíme:-)

Á propos: Korektor by měl dostat za uši, leccos se dá prominout, ale usilovné opakování slov "vymýtání" a "hodina odbyla" je k uzoufání...

25.09.2022 4 z 5


Nešpory Nešpory Ed McBain

Skvěle vypointovaná mcbainovská detektivka, která se dá číst kdykoli. Nešpory, další z případů 87.revíru, patří mezi ty, které se trochu vymykají. Isola je tu symbolickým obrázkem Ameriky 80. a 90. let. Je plná zločinu, rasové nenávisti a úchyláckých satanistických sekt...

Doporučuji.

20.09.2022 5 z 5


Karel Vágner, nejen mistr basů Karel Vágner, nejen mistr basů Přemysl Veverka

Ještě jednou Karel Vágner, tentokrát nikoli vlastním perem, o to možná o chlup lepší než jeho vlastní Kronika. Opět o zákulisí jeho kariéry se spoustou trochu nostalgických fotek...Jsem laskavá a dávám za dva.

20.09.2022 2 z 5


Muzikantská kronika Karla Vágnera: Od 60. let do současnosti Muzikantská kronika Karla Vágnera: Od 60. let do současnosti Karel Vágner

Původně jsem knížku darovanou autorem vůbec hodnotit nechtěla, ale nedávno jsem ji zase vyndala z knihovny...Nu, občas není úplně k zahození připomenout si něco z minulosti české populární hudby...

20.09.2022 1 z 5


Karel a Naděžda Kramářovi doma Karel a Naděžda Kramářovi doma Jana Čechurová

Zajímavá publikace se spoustou poměrně neznámých detailů ze života
významného politika 1.republiky a jeho ženy. Měla jsem tu čest několikrát navštívit Kramářovu vilu a byla jsem překvapená, jak moc se do jejího uspořádání vtiskl ruský element paní Naděždy. Přiznávám, že to ve mně vyvolalo spíše rozpaky...Další dva domy, o kterých jsem se v knize dověděla mnoho pozoruhodného, jsem zatím bohužel osobně neviděla, snad někdy...

Kniha je zajímavá nejen textovým obsahem odhalujícím politický i osobní život Karla Kramáře a jeho ženy, ale také celou řadou fotografií, které dokumentují mimo jiné výstavbu domů Kramářových, jejich konečný vzhled i interiér a také řadu cenných osobních věcí manželů. Doporučeníhodné.

20.09.2022 5 z 5


Čína - Stručné ilustrované dějiny Čína - Stručné ilustrované dějiny Ťien Wang

Na pohled moc hezká knížka s velmi stručnými dějinami Číny, s úsporným textem, mnoha ilustracemi, fotografiemi (občas lehce nejasnými, občas se zavádějícími popisky, občas s překlepy) a časovými osami. Pro mne trošku zklamání, protože obsah není úplně přehledný a zcela chybí novější a moderní dějiny, jak píše drakamena níže. Pro povšechnou orientaci v čínské historii a zvláště umění kniha není špatná, pro toho, kdo chce vědět víc, však určitě nestačí.

19.09.2022 3 z 5


Krysí ostrov a jiné povídky Krysí ostrov a jiné povídky Jo Nesbø

Vůbec to nebylo špatné. Nesbo sice lehce zabrousil do něčeho, co se dá nazvat postapo, které příliš nevyhledávám, ale mně to moc nevadilo. Některé povídky byly sice na můj vkus trochu delší než by jim slušelo, ale všechny měly výbornou pointu a výtečný konec.

Nejvíc se mi líbila povídka Sérum, krátká, vtipná a s uspokojivým závěrem a taky poslední povídka Černý jezdec, která byla snad nejlepší. Vlastně jsem v ní našla nejvíc z Nesba :-) Co jsem nemohla a nemohla dočíst, byl úvodní Krysí ostrov, protože se hodně vlekl, než děj dostal nějaký švih, nicméně závěr byl nakonec hodně vtipný...

HH ani Království to sice není, ale u mne slušné čtyři hvězdičky.

16.09.2022 4 z 5


Slib Slib Sharon J. Bolton

Přečetla jsem všechno, co u nás od Sharon Bolton dosud vyšlo a na další knihu jsem se moc těšila. Je trochu jiná, než třeba série s Lacey, která se mi zatím líbila nejvíc. To ale nic nemění na tom, že i Slib je napínavý, čtivý a spletitý, i když se ve skutečnosti vůbec nic nevyšetřuje a policie tu nehraje vlastně žádnou roli...

SPOILER (možná): Je to o oxfordské partičce zlaté mládeže, která se v průběhu příběhu řádně odkope a naplno projeví své charakterové slabiny. Dost dlouho to vypadá, že si s nimi nezadá ani Megan, která to všechno odskákala...Ke konci jsem už trochu tušila, kdo je ten největší křivák a slaboch, a tak mě závěr moc nepřekvapil. Spíš jsem měla mírné pochyby o způsobu, jak se celá věc nakonec vyřešila... I tak je to ale jeden z nejlepších thrillerů letošního roku.

U mne tak za 80-90% a doporučuji.

14.09.2022 5 z 5


Podivuhodný případ Benjamina Buttona Podivuhodný případ Benjamina Buttona Francis Scott Fitzgerald

Opravdu podivuhodný příběh muže, který se narodil jako stařík a jehož čas se ubíral opačným směrem. Kratičké vyprávění o Benjaminovi a jeho osudu, které je vtipné, místy i dojemné a především vskutku prazvláštní...

Je zajímavé, jak s úsporným námětem naložil scénárista Eric Roth, který Fitzgeraldův příběh rozkošatil tak, že v roce 2008 vznikl výtečný výpravný film režiséra Davida Finchera. Snímek už s původní novelou nemá mnoho společného. Podle scénáře pak o rok později vznikl stejnojmenný komiks...

Mně se kniha moc líbila a mohu ji jen doporučit.

13.09.2022 5 z 5


Nedělní párty s Picassem: Jak nadchnout děti pro umění Nedělní párty s Picassem: Jak nadchnout děti pro umění Silvie Šeborová

Tahle knížka je vlastně návod na to, jak nenásilně přitáhnout děti k umění. A protože jsem babička, která si dala za úkol své malé vnoučky nenápadně dovzdělat tam, kde na to není čas a chybí síly, knihu jsem přivítala. Zatím jí jen listuju a plánuju, tipů je tam dost a dost. A myslím, že vůbec nejsou k zahození. Hlavně proto, že seznamování dětí s uměním má být radostné a hravé...

10.09.2022 4 z 5


Černá linie Černá linie Jean Christophe Grangé

Výtečný thriller! Ani na jedné ze všech šesti set stránek jsem se nenudila a ani tak trošičku tušený závěr mě nezklamal.

Podivuhodný příběh neobyčejného vraha se odehrává v Paříži a především v Malajsii a připomíná šifrovací hru. Přitom obě strany - jak uvězněný zločinec, tak pátrající novinář, podvádějí. Občas je to, co se odehrává, na hraně reálnosti, taky vědecká zdůvodnění možná někdy lehce pokulhávají, ale to vůbec nevadí. Příběh má spád, neustále nové nápady a až do konce je to jedna velká jízda. Pravda, ten konec, ten už byl napsaný asi z posledních autorových sil...

V každém případě plný počet a doporučuju.

P.S. A ano, jak píše čef, občas trochu moc CO2 na úkor kyslíku...

10.09.2022 5 z 5


Bez slitování Bez slitování Kerstin Signe Danielsson

Mírné zklamání. První polovina knihy napínavá a velmi slibná, druhá zmatená a nejasná. Mám detektivky autorské dvojice docela ráda, ale tento díl série mě moc nenadchnul. Čekala jsem více, protože začátek případu byl sice mimořádně brutální, ale přitom určitě dokázal navnadit...Třeba postupné dešifrování Faunova labyrintu (to opravdu existuje?!?) bylo hodně napínavé.

U mne tentokrát za tři.

10.09.2022 3 z 5