ddkk komentáře u knih
Holly je skvělá, poněkud ponurá a temná detektivka, v níž se King vyhnul nadpřirozenu. I proto se mi moc líbila, i když to není právě četba pro něžné povahy...
Holly a její detektivní kancelář (nebo spíš její pozůstatky) jsou skvělými vyšetřovateli nepochopitelných a dlouhá léta nespojovaných zmizení několika lidí. Skuteční pachatelé jsou nenápadní, chytří a slizcí jako hadi, ale nakonec na ně taky dojde...
Příběh je skvěle vystavěný, od začátku víme, co se vlastně děje a kdo je oním odporným zločincem. A tak v přímém přenosu sledujeme, jak probíhá pátrání, kdy jde Holly a její přátelé po správné cestě a kdy - na chvilku - odbočí jinam.
Výborná Kingovka, doporučuji a u mne má plný počet.
Výborné, možná dokonce lepší než Hluboký sníh. Rebecca Colder vypráví o událostech, které předcházely narození dcery Shelby. A snaží se jí vysvětlit, proč se věci udály tak, jak se udály...
Nesmírně napínavé a promyšlené. Všudypřítomná Ursulina a několik brutálních vražd. Kdo za nimi ve skutečnosti stojí? A co se stalo Rebecce?
Tohle se vážně povedlo! Včetně úplného konce, ten se mi moc líbil...
Plný počet a doporučuji.
Tak tohle je fakt bláznivá knížka, tak trochu pro líné čtenáře. Je v ní spousta "názorných", celkem fantasmagorických obrázků a musím přiznat, že mým vnukům se moc líbila. Místy se doslova chechtali. i když mně to zas tak humorné nepřipadalo. Jasně, už dávno nejsem příslušná cílovka, ale když se to líbí mým chlapečkům, neváhám....
Jo, dům na stromě je opravdu ztřeštěný!
Petra Klabouchová má čich na pozapomenuté a utajované příběhy z naší minulosti. Oceňuji, kolik práce ji to musí stát, když hledá staré dokumenty a sbírá často málo známé a neveřejné informace...
Nikdy předtím jsem o táboře Prameny Vltavy neslyšela (a určitě nejsem sama), o to víc mě všechno, co se kolem něho událo (nebo mohlo udát) zajímalo. Autorka si určitě mnoho z příběhu musela vyfabulovat, leccos je pouhá fikce, na některých místech těžko uvěřitelná. A přesto jsem její knihu nemohla odložit, až do konce mě zajímalo, jak to všechno bylo a jak to dopadne...
Líbilo se mi to a doporučuji.
Skleněný muž má přes 600 stránek a přesto, na rozdíl od mnoha jiných podobných, jsem to vůbec nezaznamenala. Děj je pořádně napínavý, rozdělený do dvou linií, z nichž ani jedna není méně zajímavá. Je jasné, že se v určitém okamžiku musí spojit a stane se tak ve chvíli, kdy jsem to užuž chtěla vědět.
Autor už od začátku nenápadně pohazuje indicie k celému případu, takže jsem tušila, co se asi tak mohlo stát a co se děje, ale stejně mě překvapil. Bylo to trošinku scifi, ale opravdu jen maličko a protože jsem vůbec neřešila, jestli to, co se v rodině Irvingových skutečně odehrává je nebo není možné, vůbec mi to nevadilo...
Výborná detektivka, výborná série. Mohu jen doporučit.
Znovu jsem sáhla po klasické verneovce, tentokrát po audioknize v interpretaci Jana Zadražila. Užila jsem si to mnohem více, než když jsem dobrodružství Simona Harta četla před léty poprvé. A při poslechu jsem si představovala skvělý film Karla Zemana...
Doporučuju, bylo to jako návrat do dětství.
Přiznávám, že jsem se poctivě snažila pročíst podivným příběhem spící Anny a přiznávám, že se mi to vůbec nedařilo. Zmatečné, nepřehledné, zbytečně natahované a jak píše níže Awča a Dela111, překombinované a ve své podstatě nesmyslné...
Anna O je další z marketingových produktů, kterému jsem zkusila dát šanci. Tentokrát to nevyšlo...
Příjemné, nenáročné a vtipné počtení. Potřebovala jsem si oddechnout a Svatební historky k tomu posloužily dokonale. Je vidět, že autorka je zvyklá pohotově vymýšlet humorné situace, slovní hříčky a krátké vypointované příběhy a že zúročila své stand-up zkušenosti...
Jo, bylo to fajn, prostě zábavné nenáročné čtení na léto...
Je vidět, že autorem je fotograf. O San Marinu toho ví opravdu hodně, bohužel skvrnou na průvodci je český překlad. Kdo je jeho autorem jsem bohužel nevypátrala. Hned na obálce se skví popis: "TuristYcká cesta městem...205 fotografie a barvy".
Informační hodnotu poplatnou době svého vydání však určitě má.
Arnoldova série Děsivá věda má u nás dveře dokořán. Nejen proto, že jeho knížečky jsou útlounké a pořád ještě se vejdou do knihovny, ale hlavně proto, že jsou poučné, lehce humorné, přehledné, stručné a jejich obsah se dobře pamatuje. Takže staronové i úplně nové poznatky se skvěle usazují v dětských i postarších hlavách...
Zabijácká energie pojednává o tom, jak kolem nás funguje "něco", co nikdo nikdy neviděl a přitom je "toho" všude plno. Že je "to" nebezpečné, nelaskavé a přitom nesmírně potřebné...
Bezvadná knížečka se spoustou obrázků, návodů na jednoduché pokusy, s historickými i moderními informacemi.
Čte se výborně a my ji opět doporučujeme.
Další díl skvělé série Děsivá věda Nicka Arnolda. Tentokrát jsme se dověděli opravdu příšerné věci, třeba:
-že existuje tzv. nezvladatelná salivace, tedy slinění, když se objeví ve spolupráci se strachem z vody (!) a neschopností polykat, může se člověk nadobro rozloučit se životem, má vzteklinu,
-že salvarsan byl první látkou, která dokázala zabíjet mikroby, Paul Ehrlich ji vyvinul v roce 1909 až na 606.pokus, hrůza pomyslet, kdyby to třeba u šestistovky vzdal,
-že kašel je sice normální, ale když vám naskočí obrovské boule v podpaží a tělo se pokryje černými skvrnami, máte jisto-jistě mor,
-moru se tu vůbec věnuje hodně prostoru, třeba je tu obsáhlá kapitola o tom, jak se léčil v r. 1348 - třeba tím, že se doporučovalo pečovat o pokožku potíráním slizkými šťávami z rozdrcené ropuchy....(no fuj!)
Závěr je poměrně optimistický. Autor nabádá ke klidu, i kdyby se v budoucnu objevila nová neznámá nemoc. Sází na vědecký pokrok a bojovnou povahu lidstva. Jo, to má určitě pravdu, akorát asi nepočítal s covidem a jinými laboratorními libůstkami...
Knížka je ale stejně zábavná, poučná, navíc stručná a přehledná. A má spoustu vtipných a názorných ilustrací. Nám se líbí a doporučujeme ji do každé rodiny!
-
S velkým očekáváním a nadšením čtu každou novou knihu Angely Marsons a jen málokdy je mezi nimi taková, která nezaslouží všech pět hvězdiček. Promyšlené zápletky, napínavý děj, text bez zbytečné omáčky a hlavně - překvapivé rozuzlení. Prostě - ideál čtenáře současných detektivek...
Uloupené dívky patří k tomu nejlepšímu v sérii s Kim Stone. Angela mne dokonale povodila za nos a přichystala mi na závěr skvělé překvapení...
Doporučuji.
Ano, tento Rudiš mě zasáhl a nejen proto, že patřím mezi listopadové pamětníky. Zasáhl mě i díky skvělé interpretaci Hynka Čermáka, která textu sedla jako pověstná poklice na hrnec.
Drsné, smutné, k naštvání, k pláči i politování. A pak ta pointa!
Velmi doporučuju, je to skvostné Rudišovo (a Čermákovo) dílo, které zaslouží plný počet hvězd.
V Levných knihách se mi podařilo sehnat další Arnoldovu knížku pro zvídavé děti. A myslím, že jsem koupila dobře.
Přehledná, stručná, ilustrovaná publikace logicky seznamuje se základy technických věd. Začíná vysvětlením zkratky STEM (Science, Technologie, Engineering, Math) jakožto moderní metody vzdělávání. A pak v tomto duchu pokračuje, od jednoduchého ke složitému, přehledně a ve schématu: jaká je hlavní myšlenka?, jak to funguje?, fakta, vyzkoušej si doma, zamysli se...A o čem se děti dovědí základní principy? Třeba o prvních nástrojích, principu vaření, o kovech, textiliích, plastech, papíru, o různých formách pohybu, základech mikrobiologie, o energiích, také o digitálním světě, chytrých počítačích, superrychlých strojích, robotech...i o vesmírné stanici. Knížka končí návodem, jak si vyrobit novou planetu...Mimochodem, jsou tu návody také na výrobu stetoskopu nebo tryskové lodi a asi třicítka různých pokusů...
Bezvadná knížka, kterou moc doporučuji.
Dočetla jsem a můj první dojem je, že se Hjorth a Rosenfeldt při psaní bezvadně bavili. Já ostatně s blížícím se koncem a neuvěřitelnými zákrutami děje taky...
První půlka knihy se poněkud vleče a dlouho to vypadá, že kromě šokujícího případu Billyho z minulého dílu a mrtvé ženy nalezené mezi prasaty, se vlastně zas tak moc neděje. Jenže...pak dostane děj ty správné obrátky. A nejde jen o vyšetřovaný případ. Taky Sebastiánovo soukromí se otřásá v základech a znovu se objevují postavy, na které jsme už málem zapomněli. A pak to přijde. Vypadá to jako definitivní konec. Ale prostě to konec být nemůže...
Jak jsem už napsala na začátku - Hjorth a Rosenfeld se museli hodně bavit. Anebo byli už úplně v háji ...To se teprve uvidí.
Objevila jsem humorný (a zasvěcený!) svět Nicka Arnolda. Jeho knihy jsou pravým požehnáním pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti opravdu něco zajímavého pochytily (a zapamatovaly si!) z přírody i technického světa okolo nás...
Líbí se mi nejen výsostně zajímavý obsah knihy, ale i její forma. Krátké statě, obrázky, vtipné glosy, výstižné a přístupné popisky, překvapivá porovnání zvířat a lidí, informace o úžasných zvířecích dovednostech, ale i o geniálních badatelích a protivných přírodovědcích...
Čteme a bavíme se, místy se ba i chechtáme...Doporučuji.
Nad lotosovým květem
na vteřinu zastavil se čas,
na břehu cop si plete
dívka jež má velmi tichý hlas,
je slyšet klapot větru
o koruny sekvojových dřev,
na tisíc kilometrů
slyším její velmi něžný zpěv.
Mládenec útloboký
odvazuje od břehu člun
v rákosí u zátoky.
Měsíc se vynořil z vln,
z nebe se na zem sypou
stříbrňáky dynastie Čchen
a starý básník Li-Po
báseň píše na pergamen...
Mám ráda Jaromíra Nohavicu, za jeho úžasný básnický talent, za jeho poetiku a něhu, za jeho vtip a humor, za jeho lidskost a moudrost i za jeho všechny chyby. Je jen málo takových...
Znovu jsem se vrátila k Îles de la Madeleine, které patří frankofonnímu Québecu, a k podivuhodnému ostrovu Entry, který sice také patří k souostroví, ale leží tak trochu bokem a mluví se tu naopak anglicky...
Po skvělé trilogii z Vnějších Hebrid je to příběh, který se mi líbil podobně a který jsem si teď přečetla znovu. Je vidět, že prolínání současného detektivního příběhu a historie, kterou dobře zná, se špetkou duchovna, jde Mayovi moc dobře. Podivuhodné Simovy sny, hledání vlastní identity i vztah s Kirsty, vražda, její vyšetřování, nezávislost místní komunity a ten konec...
Dávám za pět a doporučuji.
Kniha mého dospívání. Ač nemá žádný dramatický děj, dodnes si ji pamatuju. Taky proto, že je v ní postava se stejným jménem jako mám já a které v té době nebylo ani náhodou obvyklé...
A taky snové akvarely Mirko Hanáka...
Moc hezká kniha, mám ji dodnes.
Asi to není pro každého, ale já jsem se výborně bavila. Skvělá sonda do vyprázdněných mozků určité společnosti, do zbytečnosti její existence...a konec - ad absurdum.
P.S. Plešatá zpěvačka opravdu není životopis Petra Jandy, jak se mě onehdy kdosi úplně vážně ptal...