Dejvid komentáře u knih
Skutečně skvěle napsaná, silná, mrazivá a depresivní kniha, kterou si budu na rozdíl od celé řady jiných knih dlouho pamatovat.
Člověk si při čtení představuje, že takhle nějak to opravdu bylo. Střídání období hojnosti a období hladu. Je fajn, že se příběh prolíná se skutečnými nálezy, které byly učiněny především v okolí Dolních Věstonic a Pavlova. V této souvislosti doporučuji navštívit Archeopark Pavlov, pokud máte knihu v živé paměti, dodáte Vaší představivosti další impuls, se kterým pracovat.
Příběh o neuvěřitelně těžkém životě na venkově, který je zároveň průřez dějinami Československa od vzniku republiky až po neurčený rok po Sametové revoluci (což je zpracováno pouze okolnostmi, které se v dané době děly jednotlivým postavám). Kniha je skutečně depresivní, ale nikoliv samoúčelně. Postavy jsou promyšlené a realistické, člověk si říká, že takto to skutečně mohlo být. Nicméně souhlasím s názorem z diskuze, že konec je zbytečně uspěchaný, rok 1968 se nachází za třemi čtvrtinami knihy a optimistický závěr je jenom na pár stránkách. Celkově to však považuji za jeden z nejlepších českých románů poslední doby.
Čtěte ideálně někde na dovolené, abyste si mohli říkat, jak skvěle si žijete a jak skvěle se máte :-)
Takhle bych si představoval výuku dějepisu. Fakta, ale v souvislostech. Ne povídání o izolovaných událostech, ale tok událostí, které se navzájem ovlivňovali. Za mě to je opravdu výborná kniha, mnohé své (zastaralé) znalosti jsem si "přepsal" - například hned v úvodní kapitola o rodu Homo nebo následující o zemědělské revoluci, kde je velice zajímavá myšlenka o tom, jak si nás pšenice zotročila :-) Možná jenom ten konec mi přišel takový zbytečně pesimistický a obecně snahy o predikci budoucnosti většinou nebývají moc úspěšné.
Výborná kniha, která pravděpodobně vyvrátí mnohé vaše "zažité pravdy" o světě. Třeba hned první kapitola mi přijde jako jedna z nejzajímavějších, i já jsem měl zastaralý názor na členění světa, na rozvojové a rozvinuté země. Roslingovo členění na čtyři příjmové kategorie je intuitivní a dává větší smysl, protože je jasně definovaná hranice mezi jednotlivými úrovněmi, což v případě rozvojových a rozvinutých zemí není. Je opravdu velice užitečné si uvědomit, jak krátce mnoha zemím trvalo se dostat z nejnižší úrovně na úroveň třetí či čtvrtou a jaké to má souvislosti s budoucím rozvojem například zemí Afriky (především v souvislosti s porodností). Některé kapitoly se věnují víceméně kognitivním zkreslením, o kterých se můžete dočíst s jistými obměnami v mnohých knihách, nicméně ve Faktomluvě se jimi autor nezabývá na individuální úrovni, ale spíše na celospolečenské (resp. na úrovni jednotlivých skupin, kterým Rosling přednášel). Je vážně fascinující, jak špatné mínění díky našim kongnitivním zkreslením a zprávám z médií o světě máme a jak moc se mýlíme. Nicméně souhlas s tím, že neustálé omílání šimpanzů je trochu otravné :-)
Pokud se o téma dezinformací a kognitivního zkreslení zajímáte, nejedná se o knihu nikterak přelomovou. Mnohé (především z části 2. Jak měnit realitu) budete vědět už z jiných zdrojů (ostatně autor velmi často cituje Zimbardův Luciferův efekt). Co je ale určitě zajímavé je zasazení této problematiky do českého kontextu, kdy jsou jako příklady brány různé případy a kauzy z nedávné doby, kterou má člověk ještě v poměrně živé paměti. Některé uváděné příklady, jako třeba zpráva o bojeschopnosti německé armády, jsou skutečně zajímavé a krásně ukazují propagandu/manipulaci především z ruské strany. Pokud se zajímáte o fungování médií a kladete si otázku, co za lidi diskutuje na Novinkách a jiných serverech, knihu určitě doporučuji.
Knihu jsem nakonec přečetl, ale nebavila mě. Nevím, celkově mi přišlo, že se tam nic neděje + díky velmi dlouhým větám se to nečte zrovna nejlépe. Holt tohle nebude můj žánr.
Jak tu už mnohokrát zaznělo, Tomáš Etzler si nebere servítky a realitu Číny popisuje tak, jak jí viděl / prožil. Jen velmi výjimečně v knize najdete něco, co autor na Číně pochválí (v podstatě jednou věcí je rychlost výstaby a zametání věcí pod koberec). Některé kapitoly jsou opravdu mimořádně zajímavé především díky tomu, že se Tomášovi podařilo dostat do míst, kam už se to poté jiným západním novinářům v podstatě nepodařilo (např. Továrna na gymnasty). A samozřejmě zaznamenat události, které byly opravdu unikátní (Pochodeň na Everest). Určitě stojí za přečtení.
Stejně jako několik dalších spolučtenářů jsem se rozhodl toto klasické dílo přečíst předtím než na to zajdu do kina. A jsem spokojen. Není to za mě sice žádné whow, ale je to velkolepý, propracovaný příběh, který se hodně soustředí na psychologii postav a nadpřirozené schopnosti hlavních hrdinů. Pokud hledáte akci, tak tedy opravdu ne, té je v celé knize poskrovnu a je vidět, že o tu Franku Herbertovi opravdu nešlo.
Opravdu náročná kniha vyžadující od čtenáře plné soustředění (a v některých pasážích alespoň u mě nestačilo ani to :) ). Oceňuji snahu toto složité a často velmi abstraktní téma zjednodušovat díky praktickým příkladům. Přesto si myslím, že některé části mohly být napsány trochu populárněji, často mi přijde, že text opravdu není daleko od klasického vědeckého článku. Některé myšlenky prezentované v knize jsou skutečně zajímavé, nejvíce mě asi zaujala část věnovaná plynutí (šipce) času, a potom evoluční vývoj vědomí a z něj plynoucí výhody a nevýhody.
Určitě obsahem zajímavá kniha, byť poněkud učebnicového rázu. Co se mi ale hrubě nelíbilo je totální odsuzování všeho pravicového, ať už neoliberalismu jako takového, tak polistopadového vývoje a všech pravicových vlád. A vůbec bych řekl, že celkově přispívá k pověstnému českému brblání, jak se máme špatně (což pochopitelně není pravda). Když jsem se o paní Švihlíkové dočetl, že kandidovala za SPOZ, vůbec mi to nepřekvapilo.
Fascinující životní příběh patrně nejschopnějšího podnikatele dneška. Životopisné knihy určitě nepatří mezi moje oblíbené žánry, nicméně tato se četla opravdu dobře. Možná je to tím, že se autor jen minimálně věnuje osobnímu životu Elona Muska, ale téměř vše je věnováno budování firem Tesla a SpaceX. Další velké plus je stále ještě dobrá aktuálnost knihy, kromě úspěšného přistání rakety Falcon 9 (což je obrovský úspěch) se toho zatím příliš nového neudálo. Jenom mi není jasné, že Elon Musk má k dispozici stejných 24 hodin denně jako my všichni ostatní :-)
Zajímavé, jak jsou zde v komentářích nározy na tuto knihu polarizované... Já se přihláním spíše k pozitivnímu hodnocení. Myslím si, že spoustu věcí Peterson vystihuje fakt dobře (několikrát jsem se v textu docela našel). Na druhou stranu je celkové vyznění knihy opravdu zbytečně negativní, "život je utrpení, všechno stojí za prd, ale musíme to holt nějak vydržet". Asi nejvíce mě bavily začátky jednotlivých kapitol, ať už s příběhy z autorova života, nebo popis různých situací, na základě kterých potom autor rozvíjel linku celé kapitoly. Co mi trochu iritovalo je neustálá snaha o interpretaci bible, kdy se autor tváří, jak přesně rozumí všem jejím neskrytým i skrytým sdělením.
Souhlasím s prvním komentářem, opravdu dobrá a zajímavá kniha, která popisuje známé události relativně poslední doby (snad) nezaujatě ze zákulisí. Kromě vnitroruských rošád to jsou opravdu události, o kterých každým kdo se trochu zajímá o dění ve světě ví. Velmi zajímavý je také popis vývoje vztahů Vladimíra Vladimiroviče se světovými státníky a vůbec jeho postupný odklod od západu.
Charakteristika jedním slovem - syrové. Příběh plný násilí, sexu, chudoby, ale také amerického snu v drsných dobách začátku minulého století.
K obsahu toho již bylo řečeno hodně, přidám tedy několik postřehů.
Neříkám, že se mi toto obří dílo četlo vyloženě špatně, ale rozhodně bych to neřadil mezi knihy, které se čtou jedním dechem (a teď nenaražím na gigantický rozsah). Hlavně neustále se opakující části sálodlouze popisující rozpadající se morálku všech "banditů" a především šedesátistránkový monolog Johna Galta ke konci knihy jsem louskal s potížemi a chvílemi i trochu nechutí, protože to je mletí stejné písničky stále dokola. Naopak nefilozofické pasáže se mi četly dobře.
Jinak souhlas se zde vyrčenými názory, že vyjadřování kladných hrdinů jsou příliš vyšperkované, dokonalé až poměrně nelidské. Stejně tak psychologie postav mi přijde příliš podrobná... A nevím, zda jsem divnej jenom já, ale takovou plejádou pocitů a schopností porozumění beze slov, jakou disponují hlavní kladné postavy... No nevím, některé věci působí opravdu nerealisticky.
Přes to všechno je to ale velké dílo, kterému stojí za to věnovat ty hodiny a hodiny času.
Docela umění napsat celkem rozsáhlou knihu o následujícím: "kup ETF, drž a průběžně přikupuj" :-) Ale jo, pro začínající investory to je poměrně dobré, všechno celkem slušně vyargumentované... Nějak mi však přišlo, že kniha mohla být i kratší.
Uvěřitelný příběh o manipulaci, moci, zoufalství, vztahu a lásce (?). Propracované a vyvíjející se postavy, 3 časové linky... Dobré to je.
Hezká kniha pohádek s opravdu povedenými ilustracemi. Trochu mi akorát přišlo, že jednotlivé pohádky jsou si opravdu dost podobné. Je jasné, že hlavní linka dobro vítězí, zlo potrestáno musí být zachována, ale některé jsou si skutečně hodně podobné. Rovněž mi překvapilo, kolik těch pohádek jsou varianty na české klasické pohádky, zřejmě se dobré příběhy kdysi roznesly opravdu do všemožných koutů světa.
Kniha určitě užitečná a rodičům se moc líbit nebude v tom smyslu, že (pokud nejsou naprosto dokonalí) v ní najdou věci, které ve výchově dělají špatně. Líbí se mi příběhy z psychologické poradny paní autorky, které dávají to, o čem píše, do kontextu. Co se mi na knize nelíbí je její stereotypizující pohled (muži bordeláři, ženy pořádné atd.), tak nějak mi trochu přijde, že autorka zamrzla někdy tak před třiceti lety. A to jak z pohledu dělení prací na mužské a ženské, tak v pohledu na moderní techniku, kterou v podstatě ignoruje a nějaké rady co a kdy v tomto ohledu až na pár výjimek chybí (kniha je sice trochu starší, ale počítače v roce 2006 už běžnou součástí domácností byly).