dencazrnu komentáře u knih
Upřímně jsem podle anotace očekávala trošku něco jiného. Začátek knihy byl výtečný a čtenáře umí navnadit. Postupem času, jak jsem knihu četla jsem si ale začala říkat, co že to vlastně čtu? Chvílemi mi děj tak nějak utíkal. Závěr knihy se pak už trochu rozjel. Ono tak nějak celou dobu tušíte, "odkud vítr fouká", ale i tak mě to celkem překvapilo. Knize tedy dávám průměrné hodnocení - neurazí, nenadchne.
Na knihu jsem narazila více méně náhodou a jsem opravdu nadšená. Velmi poutavý příběh, ve kterém se prolíná přítomnost s minulostí i různé pohledy postav. Za mě velká paráda a doufám, že se dočkáme nové série. :-)
Knihu jsem si koupila s očekáváním, že mě čeká opravdu něco sadistického. Ve skutečnosti to tak nebylo. Je fakt, že to co hlavní postava dělala svým obětem je hrozné, ale na druhou stranu jejich mučení nebylo detailně popsáno, jako tomu bývá v jiných knihách. :-) Celkově ale parádní nápad, kniha měla náboj, děj ubíhal rychle a já se opravdu bavila. Hlavní dvojice byla velmi sympatická a určitě bych se nebránila dalšímu pokračování.
První kniha od tohoto autora (autorů) i série, která se mi dostala do ruky. A musím říci, že velmi slušný start. Kniha měla zajímavý děj, místy jsem opravdu byla napnutá a čekala jsem, jak to dopadne. Jediné co, tak trošku návrat do minulosti mě maličko nudil, ale chápu, že pro děj a pochopení zápletky to bylo asi nezbytné :) Proto ubírám jednu hvězdičku, ale určitě se těším na další knihy a jsem zvědavá, co na komisaře čeká :)
Krátké a svižné kapitoly, to se mi líbí. Člověk se ještě nestihne začíst a už je konec knihy. Autor se s knihou popral statečně. Celou dobu jsem byla natěšená, jak to vlastně dopadne. Po dlouhé době kniha, která není "na jedno kopyto", jako ostatní thrillery. Za mě super, určitě se k ní v budoucnu někdy zase vrátím :)
Jedním slovem super. Autorka prostě umí zaujmout :)
První díl série a já jsem nadšená. Je fakt, že vnitřní bohyně mi lezla sem tam na nervy, ale beru to jako skvělé oddechové čtení :)
Já jsem naprosto unešená. Kniha se mi strašně dobře četla, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Trošku jsem se bála, že mě vyhodí z práce, jelikož jsem jí musela nutně dočíst :D Každopádně opravdu povedená kniha, co má spád a děj rychle ubíhal. Během dvou dní bylo po knize - teď už jen doufám, že autorka se pustí i do dalších knih :)
Já nevím, ale asi jsem vůbec nepochopila, o co v té knize vlastně jde. Milion postav, skákání ze všech stran.. Knihu jsem sice dočetla, ale jen proto, že nenechávám knihu nedočtenou..Hlavně, že to má zase "zlatou nálepku".. za mě tedy obrovské zklamání, přitom Dívka ve vlaku se mi tak moc líbila.
Páni, to zase byla jízda. Začátek sice nudný, ale pak se člověk začte a nemůže knihu odložit. Posledních pár stran jsem doslova hltala a srdce mi bušilo jako o závod. Jediná výtka je v tom, že některé pasáže byly hrozně zdlouhavě popisovány. Člověk, který vědě nerozumí, tak stejně úplně nepochopil, co to tam Theo kouzlí :D Ale jinak bezvadný a doufám, že budou i další díly :)
Tak jsem se i já konečně prokousala hypnotizérkou. Musím říci, že knihu jsem měla rozečtenou a po knize Tři přání jsem se musela dost přemáhat, abych knihu začala číst. Ale nakonec musím říci, že mě příjemně překvapila. Je fakt, že místy byla zbytečně zdlouhavá, ale po dějové stránce bych řekla, že dobrý :) Škoda jen toho konce, že to zase dopadlo všecko dobře, ale i tak bych ji hodnotila jako povedenou.
Kniha mne ze začátku opravdu nebavila. Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem ji přečetla. Ale když jsem se pak začetla a začaly věci dávat smysl, celkem se to dalo přetrpět :)
Ze začátku knihy jsem měla chvíli problém se začíst. Vadilo mi, že tam u textu chyběly uvozovky, tak mi to trošku dávalo zabrat. Ale postupně s gradujícím dějem jsem se začetla, že jsem to už pak ani nevnímala :)
Opět další mrazivý thriller, který vás nenechá ani na vteřinu vydechnout. Prostředí malajského vězení je děsivé a díky střídajícím se „vypravěčům“ má čtenář možnost si tento příběh vychutnat ze všech stran a na maximum. Grangé opět ukazuje, že se nebojí prolít jedinou kapku krve a naservíruje nám tak tento krvelačný příběh. Putování po Asii je poutavé a zavede nás na místa, kde bych se rozhodně nechtěla nikdy ocitnout. Díky krátkým a svižným kapitolám mi děj neskutečně rychle utíkal a i když má kniha 600 stran, neměla jsem s rozsahem nejmenší problém. Závěrečné rozuzlení ve stylu „jakože cože“ bylo naprosto brilantní a já se modlím, abych si od autora mohla přečíst ještě nějakou knihu. Tohle je moje krevní skupina!
Třetí díl z oranžové edice true crime se tentokrát zaměřil na zabijáka od Zelené řeky. Garry Ridgway má na svém kontě několik desítek obětí (žen) a spravedlnosti utíkal více jak dvacet let. Po tak dlouhou dobu bylo toto monstrum noční můrou nejen pro ženy z ulic, ale také pro všechny policisty a detektivy, kteří se ho snažili dopadnout.
Až díky vývoji moderní doby zvládli policisté důkladně zpracovat veškeré důkazy a zarazit tak šílené řádění jednoho z nejhorších vrahů Ameriky. A že to vůbec nebyla snadná práce. Mnoho policistů se ani nedočkalo toho vytouženého okamžiku – aby mohli vidět zabijáka od Zelené řeky za mřížemi.
Pro mě velmi dlouhé, ale i tak poutavé čtení. Musím se přiznat, že kdybych četla knihy v pořadí Ted a hned Zabiják, asi bych se s knihou popasovala o něco lépe. Ale vzhledem k tomu, že jsem četla po Tedovi Ramireze a pak hned Columbine, tak jsem měla celkem problém s tím, jak je zabiják napsaný. Počítejte s tím, že kniha je velmi obsáhlá, co se týká jmen a jednotlivých osudů obětí. Tím bych řekla, že kniha ztrácí na tempu a hodně se vleče. Na druhou stranu nám autorka ukázala i něco z té policejní práce a i střípky z Garryho minulosti.
V celkovém hodnocení je Zabiják možná „nejhorší“ z celé edice, ale rozhodně je to kniha, kterou si v rámci tohoto žánru nenechte ujít. Autorka skvěle zpracovala celý případ a po dlouhé roky si schovávala veškeré poznámky ohledně tohoto případu. A i když se mi kniha četla pomalu, rozhodně na ní nezapomenu a jsem ráda, že jsem se mohla dozvědět pro mě něco nového, i když to opět bylo velmi kruté a mrazivé čtené.
Poslední a definitivní tečka za celým příběhem Christiana a Anny. Bylo to krásné a velmi dlouhé čtení, ale já jsem si tohle finální zakončení moc užila.
Jsem ráda, že oproti předchozímu dílu se vztah mezi těma dvěma trošku uklidnil a nebylo to tak bouřlivé, jako tomu bylo minule.
Autorka zvolila v celku decentní zakončení celé série, ukázala nám i ta poslední tajemství z Christianova života a bylo krásné sledovat ten jeho vývoj – od uzavřeného muže až po milujícího partnera.
Opravdu nelituji, že jsem si přečetla i knihy z pohledu Christiana, protože i když to byl jeden a ten samý příběh, i tak se tam dalo najít něco nového. Takže pro všechny, kdo máte tuhle sérii rádi, moc doporučuji. Ale jak říkám, nečekejte úplně nový příběh, pořád se na to vše díváme jen očima Christiana :-)
Další pokračování této série mě bavilo stejně, jako předchozí díl. Líbí se mi, že je to spíš taková klidnější oddechová krimi, ale nemusíte se bát, že byste se u čtení nudili. Příběh je zaměřený hodně na samotné vyšetřování a postupy, ale místy jsou situace tak šílené, že se kvůli Crossovi až musíte pousmát. Na druhou stranu si díky čtení uvědomuji, jak lidé s Aspergerovým syndromem mají mnohdy komplikovaný život v situacích, kdy by to jen málokdo čekal.
S autorkou se setkávám již po třetí a ani tentokrát z toho nejsem příliš nadšená. Hned od začátku nás autorka zásobuje jednou postavou za druhou, při čemž se jejich vztahy různě prolínají. Proto je opravdu velmi důležité, aby byl čtenář od samého začátku velmi pozorný, protože jakmile vám uteče začátek, je to konečná. Celkově mě to pojetí příběhu moc nebavilo, jelikož to na mě bylo celkem chaotické, a i samotné cestování časem mě spíše otravovalo, než aby to samotný děj knihy oživilo. V úplném závěru jsem alespoň doufala, že to bude něco, co mě posadí na zadek, ale to se také nestalo. Myslím, že samotný motiv se dal i částečně odhadnout, takže knihu Pomalu hořící oheň řadím mezi ty průměrnější thrillery. Do dalších knih (pokud budou) se od autorky určitě pouštět nebudu, protože se znovu ukazuje, že tento styl psaní není můj šálek kávy.
Skvěle napsaná kniha, která čtenáře pohltí od samého začátku. Dokonale promyšlená zápletka a postupně gradující příběh vás nenechá vydechnout ani na okamžik. Autor nás tentokrát vzal trošku na „exkurzi“ do německa za dob nacistů, ale rozhodně nečekejte nějaký nudný a historický vyklad. A co musím ještě zmínit je ten výborný konec, který měl držel v napětí až do poslední stránky. Jsem ráda, že v celém příběhu nebylo příliš zběsilých zbytečností, které by knize ubraly na kvalitě. Už se moc těším, až se pustím i do posledního dílu, protože tohle čtení mě opravdu baví :-)
Šmankote, já nevím, proč si tohle pořád dělám. Opět jsem sáhla po knize, která během prvních 15 stran vyjmenuje 20 postav. Měla jsem ze začátku v tom obrovský guláš, který zapříčinil to, že jsem se do knihy absolutně nemohla začíst. Dějová stránka příběhu mě moc bavila, ale já mám takový pocit, že autorka píše hrozně těžce, a i když se strašně snažím, kniha mi vůbec neutíká. Měla jsem celou dobu pocit, že i když čtu dvě hodiny, v knize jsem se posunula tak maximálně o dvě strany. Knihu jsem dočetla více méně ze zvědavosti, ale celkově mi to vůbec nesedlo. A ten konec. Já nevím, ale člověk se tady prokousává 400 stranami, aby závěrečné rozuzlení přišlo na deseti posledních stránkách. I anotace knihy ve mně evokuje úplně jiné čtení než to, co jsem dostala. Za mě tedy velmi průměrná kniha a s dalším čtením od této autorky určitě počkám…