DericCaster komentáře u knih
Nevím, mě se knížka celkem líbila. Zvláště poslední třetina byla docela napínavá. Je fakt, že hlanvní hrdinka působila trochu naivně, no ale kdyby ne, tak by půl knihy nemělo o čem být. Dostane-li se mi do rukou další knížka od autorky, tak si ji rád přečtu.
Není to určitě odpad, ale je zde je krásně vidět, že Grant je prostě trochu lepší pisatel a i u seriálu (a jeho novějších dílů) nejlépe fungují když tvoří společně...
Věděl jsem, že Cook je asi dobrý spisovatel, když má tolik obdivovatelů. Tak jsem to zkusil a hle, už má o jednoho obdivovatele více. Knížka mě velmi bavila a moc se těším na další.
Další velmi hezký díl skvělé serie. Série Expanze mě fakt baví a těším se na další pokračování ;)
Možná o chlouopek slabší než předchozí díly, ale stalé velmi čtivé. Určitě nezanevřu na další pokračování.
Asi to není úplná špička Pratchettovi tvorby, ale Mrakoplaš nemůže nikdy zklamat. Mám tu postavu rád :)
Stejně jako u prvního dílu mi knížka úplně nesedla. četl jsem ji vlastně jen proto, že s polu s prvním dílem je to celek, ale myslím, že na další autorovy knížky budu muset ještě asi dozrát...
Knihu jsem dostal darem od nejlepší kamarádky a moc se mi líbila. Je fakt, že začátek mi přišel takový roztahaný a malinko jsem se v něm ztrácel, ale postupně byla knížka více a více zajímavá. Nakonec mám z kížky dobrý pocit a rad se k ní třeba jednou vrátím.
Od autorky je to moje první knížka. Soudě podle ostatních komentářů jsou asi i lepší, ale já si nemohu stěžovat. Knížka mě bavila a líbila se mi ;)
Před časem jsem objevil Atamanova a jeho Ohýbače reality. Je to přesně ten tip sci-fi knížek, které vždycky zhtnu jak maliny. A tak po dočtení série Ohýbači reality jsem věděl, že prostě potřebuji další.
Temný bylinkář je opět příběh hráče her na profesionální úrovni. O vývoji ve hře, ale i v realitě. Nikdy jsem nějak aktivně PC hry nehrál, takže hráči se jistě dokáží vžít ještě více, přesto mne knížka opět zcela pohltila.
První knížku ze série Temný bylinkář mám už nějaký čas doma, ale zdárně jsem zatim odolával... Až do teď! Bohužel se opět ukazuje, že Atamanov mi prostě sedí a už během čtení prvního dílu série, jsem si objednal další dva a tuším, že moc dlouho odolávat nedokážu...
Na tuto knížku jsem se celkem těšil a taky si ji trochu šetřil na horší časy a nyní nadešel její čas. Přečetl jsem prakticky během jediného dne, z čehož vyplývá, že se mi, stejně tak, jako i všechny ostatní autorovy knížky, velmi líbila.
Neotřelý svět plný písku, osudy postav, zajímavé propletení směřující ke gradujícímu rozuzlení. Příběh skončil tak, že dává naději na možné pokračování a já jen doufám, že se do něj autor pustí dříe než za osm let, jež dělilo první díl od druhého ;)
Vražedné pohádky jsou třetím setkáním se svérázným vyšetřovatelem Maartenem S. Schneiderem a známým vrahem Analfabetem, který, jak se zdá, opět vraždí i když to vlastně není možné, protože je uzavřen v psychiatrické léčebně...
Na tuto knížku jsem se celkem těšil, protože předchozí dva díly se prostě četly samy. U třetího to však již napsat nemohu... Zpočátku knížka moc netáhla, za polovinu se to trochu rozjelo, ale nenastal takový ten stav kdy přestane vnímat a najednou je konec knížky... Za mne to bylo dost předvídatelné a já nevím možná i trochu naivní...
Netvrdím, že je to ztráta času, jen si nemyslím, že je tak top, jak z ní recenze a hodnocení delaji a prostě se jen veze na úspěchu prvních dílů série.
Za mne tak 65%
Když si chci odpočinout a zároveň si přečíst něco lehčího, tak Grisham je vždy jasná volba.
Příběhy nejsou náročné, leckdy i předvídatelné, ale prostě mne jeho knížky baví.
Společník je knížka postavená na již známém vzorci začínajícího, mladého právníka ve velké advokátní firmě, kterého kdosi, pomocí hříchu z mládí, nutí ke špionáži...
Nevím, ale ještě jsem se asi k povídkám nepročetl, a tak je mé hodnocení ovlivněno pocity a je více subjektivní, než objektivní... Jak již tu bylo napsáno a souhlasím s tím, že náměty jsou dobré. Provedení je také dobré. Povídky baví a nenudí, jen jsem měl vždy nakonci pocit, že je to nějak málo, že mi něco chybí a že by to sneslo rozvést, ale to už by pak nebyl princip povídky, ale román...
Když jsem tento díl série dočetl, přepadl mne smutek nad tím, že je konec... Celá série se mi moc líbila a každou knihu jsem měl přečtenou takřka okamžitě. Závěrečný díl - Všechny barvy země - nebyl výjimkou. Krásně vše zapadlo a bohužel mi přišlo i velmi ralistické. A jen mám naději, že až třeba lidstvo najde cestu do hlubokého vesmíru, nebude už motivováno snahou na tom vydělat a lidstvo si uvědomí, že upřímnost je nejlepší prevencí konfliktů...
P.s.: Během čtení poslední části této trilogie jsem si tak říkal, jestli tuto sérii náhodou nečetl i S. Reintgen. ...ale jistá, nepatrná podobnost s jeho dílem je třeba jen čistě náhodná ;)
Druhá část je trochu více o vztazích a svobodě. Kde končí svoboda jedince a zda jsou práva jednotlivce více, než práva společnosti. Knížka se opět hezky četla, ikdyž je trochu pomalejší, ale na třetí díl se vyloženě těším...
Měl jsem chuť na nějaké vesmírné sci-fi. No nakonec jsem ho dostal jen tak trochu, ale rozhodně nelituji. Je to tak trochu sci-fi, trochu detektivka a trochu romance. To však nic neměni na faktu, že se mi knížka velmi líbila a už teď koukám, kde sehnat další...
Příjemné odpočinkové čtení s nádechem tajemna. Ale spojení autorského dua je vždy zárukou pěknych chvil u knížky s trochou napětí.
Když jsem před časem četl Léčbu, tak mne napadalo, že série už začíná tak trochu "uvadat" a byl jsem zvědavý jaká bude Pandemie. Jedenáctý díl série Montgomeriové a Stampletona mne však bavil. Je ale fakt, že i mě přišlo vyvrcholení příběhu trochu "méně dramatické". To ale nic nemění na tom, že mne čtení bavilo a užil jsem si jej.
Mám rád Cooka a jeho styl psaní. I když se ve svých knížkách stále pohybuje v lékařském prostředí, pokaždé mne knížka velmi baví. Mutace je kvalitní, tak trochu sci-fi detektivka I když když 18ti měsíční batole s vědeckým časopisem, mi už přišlo lehce přitažené za vlasy....