devildeny komentáře u knih
Děj knihy pěkně plynul, žádné pasáže mě nenudili, i když zápletka nebyla zrovna příjemná. Jedna informace mi tam neseděla, ale možná jsem něco přehlédla a alespoň mě to nutí nad knihou přemýšlet. Kniha ukazuje odvrácenou stránku sociálních sítí a i když to není nic nového, je dobře, že na to autor upozorňuje.
Další skvělé počtení o Erice. Zajímavá zápletka, jak jedna lež dokáže rozpoutat peklo. Četlo se to lehce a rychle.
Po druhém dílu už jsem nebyla tak nadšená do čtení dalšího, ale poslední kniha si mě opět získala. Konečně jsem pochopila pravý důvod toho všeho, kterému jsem z prvních dvou knih pořád úplně nerozuměla. Musím uznat, že to byl vážně zajímavý nápad. Ráda bych věřila, že to mělo nějaký smysl, protože lidé v silu se chovali jako všude jinde na zemi - majetnicky, sobecky, fanaticky. Otázka zní, jestli se dokáží změnit a využít šance na nový život jiným způsobem. Mrzelo mě, že ne úplně všechny moje oblíbené postavy se dočkali závěru, ale konec knihy se mi moc líbil, až jsem z něho měla na krajíčku.
Je pravda, že příběh je oproti první knize o dost slabší. Donald, Thurman i Anna pro mě byly naprosto nesympatické postavy. Asi jsem vznik sil pořád úplně nepochopila, nějaké stroječky jsou pro mě nepředstavitelné a přemýšlení Thurmana ani Donalda mi nepřipadá normální. Naštěstí to zachránila cca druhá polovina knihy, tedy když začal příběh Jimmyho a nakonec se to pěkně propojilo tam, kde skončila kniha první.
Je to taková rodinná sága, která vypráví radosti a těžkosti života české rodiny a lidí s ní spjatých, od 1. světové války, přes 2. světovou válku, až po komunismus. Objevují se zde témata vážná i zábavná. Z některých vyprávění běhá mráz po zádech, některá mi naopak připadala zvláštně odosobněná, ale to je asi tím, že se vyprávění týká mnoha postav a ne vždy se autorce povede zachytit ty správné emoce. Vyprávění Anežky ke konci knihy mi připadalo dost zdlouhavé a navíc mi nebyla vůbec sympatická, taková labilní ovečka. Čtvrtou hvězdu dávám za to, jak autorka v jedné knize dokázala vystihnout, jak lidi dokáže ovlivnit a změnit válka, diktatura a komunismus. Klidně, bych si to dokázala představit jako povinnou četbu ve školách.
Ani druhý díl nezklamal, opět napínavé počtení. Zjistila jsem, že mi postapokalyptické příběhy sedí víc, než fantasy, asi proto, že mi taková hrozba i postavy, připadají více reálné a dokážu se do děje více vžít. Tentokrát se autor více, než na akci, zaměřil na psychologii postav a i když bych si té akce představovala u kousek více, nenudila jsem se. Každý měl v Rosie své místo a každý byl něčím unikátní. Pořád jsem si říkala v jakém období, oproti prvnímu dílu se tento odehrává a jak to na sebe navazuje? No, pokud chcete vědět, jak to dopadlo s Melanie, musíte si počkat až na poslední kapitolu. I když byly nějaké ztráty na životech, konec se mi líbil.
Bylo to moje první seznámení s tímto autorem. Překvapil mě styl, jakým byla kniha napsána, to neustále přeskakování postav a času. Ale v každé té jakoby povídce bylo řečeno vše důležité a vůbec jsem se v tom neztrácela, naopak to do sebe nakonec vše pěkně zapadlo. Dobře, musela jsem se trochu oprostit od reality, protože taková shoda náhod se asi nikdy nemůže stát, ale bylo to velmi čtivé a určitě zkusím ještě jiná díla autora.
Autorka velmi poutavě popsala život na Islandu v 19. století. Je vidět, že si s knihou dala velmi záležet, aby byl popis co nejvíce autentický. Všudypřítomná chudoba a každodenní boj o přežití nutí k zamyšlení, jestli si lidé v dnešní době vůbec váží toho, co mají. Ale chápu, že je těžké si tamní život vůbec představit. Kniha také krásně znázorňuje, jak se někteří lidé řídí předsudky, což platí pro jakoukoli dobu. Jsem zvědavá, jestli se nakonec dočkáme toho zfilmování.
Velmi krásně napsaná emotivní kniha. Rozhodně stojí za to si ji přečíst!
Knihu jsem nyní četla znova po 10 letech. V r. 2010 jsem si ji vybrala v knihkupectví spíše náhodou, podle pěkné obálky a zajímavé anotace. V té době jsem byla tímto žánrem nepolíbená a pamatuji si, že jsem ji četla hodně dlouho na etapy a spíše ze zvědavosti a povinnosti, když už jsem ji pořídila. Matně jsem si ještě pamatovala základní zápletku, ale detaily už se z mysli vytratili časem, navíc jsem netušila, že se jedná o trilogii, takže mi tenkrát připadala taková nedokončená. Využila jsem situace, kdy byly zavřené knihovny a znova se do ní pustila. K tomu mě povzbudilo i zdejší vysoké hodnocení, při kterém jsem se zamýšlela, jestli jsem tenkrát přece jen něco nepřehlédla. Při čtení pro mě bylo zarážející, že, i když si o sobě člověk myslí, že po 10 letech je pořád stejný, není tomu tak. Za tu dobu už jsem přišla tomuto žánru na chuť a musím říct, že toto je pro mě jedna z nejlepších post-apo knih. 1. část knihy jsem doslova žrala, i když se to tvářilo, jako psychologický román, 2. část z kolonie pro mě byla méně záživná kvůli všem těm jménům a stále stejnému místu děje, ale pochopila jsem, že bylo důležité ty hlavní postavy blíže poznat kvůli následnému ději, 3. část knihy byla jízda, miluju tento typ "roadtrip" románů. Navíc motivace cesty byla obrovská a rozhodně to nebyla žádná procházka růžovým sadem. Jako u všech post-apo je kniha jaksi znepokojující, i vzhledem k tomu, co se zrovna děje v této době, ale člověk to musí brát trochu s nadhledem a čtení si užít. Těším se, jak mě překvapí druhý díl.
Skvělý psychothriller, ne nijak zvlášť brutální, spíše psychologický. Bavila mě postupně se rozvíjející psychologie všech postav. Myslím, že to autorka neměla úplně jednoduché, když v knize často přeskakuje mezi postavami a mezi předtím a potom, ale vcelku to tvořilo komplexní a napínavý příběh. S takovým zpracováním, kdy se už ze začátku knihy dozvídáme část konce, ale okolnosti nám zůstanou zatajeny až do konce knihy a s tématem, kdy mezi únoscem a obětí může vzniknout vztah jsem se ještě nesetkala, takže to pro mě bylo opravdu zajímavé čtení. A konec byl pro mě nečekaný.
Taková romantická jednohubka. Nevím, proč jsem měla za to, že tato kniha bude obsáhlejší, asi kvůli filmu, který mi připadal dost podrobný, díky tomu, že zabíral časové období několika desítek let. U zfilmování se to povedlo zmapovat podle mě lépe, než v knize, kde mi např. vzpomínky z mládí připadaly dost nekonkrétní a odfláknuté. Nejlepší z knihy bylo období stáří, to se autorovi povedlo popsat krásně, i když to nebylo zrovna veselé. Ale i to k životu holt paří...
Tak to byla jízda, ani chvíli jsem se nenudila, pachatele jsem až do konce netušila. Detektiv šéfinspektor Fosterová jednala dost na vlastní pěst a moc nebrala ohledy na požadavky vedení, ale ve finále to mělo svůj účinek a vedlo to k dopadení vraha. Akorát mi trochu nesedělo, že by u sebe s takovou hodností neměla zbraň, když jde na obhlídku domu? Pokud by ji měla, asi by konec nebyl tak zajímavý a skončilo by to trochu jinak.
Začátek knihy mě vůbec nebavil, ale jak jsem se ocitla v roce 1960, četla se jako po másle. Dokonce se mi v noci zdálo, že jsem také našla nějaké staré dopisy, takže to ve mně asi něco zanechalo. Je to taková červená knihovna, ale autorka bravurně dokázala popsat sílu lásky, která může přetrvávat i po desítky let, takže to vtáhne asi každou romantickou duši. Postava Ellie mi teda sympatická vůbec nebyla. Za to Anthony s Jennifer si mě získali.
Trochu mi trvalo, než jsem se sžila se všemi novými výrazy a že jich v této knize je. Ale jakmile jsem se do toho dostala, nemohla jsem se odtrhnout. Je vidět, že už moje duše prahla po nějaké fantasy sérii. A rozhodně nelituji, že jsem se pustila do Kostičasu, prostě jsem nechala myšlenky plynout mimo realitu a jen si ten děj užívala a dělalo mi problém se odtrhnout. Jasně, je to zase o někom extra výjimečném a některá rozhodnutí možná nejsou v souladu s těmi našimi, ale není fantasy právě o tom? Je tam ještě mnoho nevyřčeného, takže se pustím do dalšího dílu.
Skvělý společenský román, který vás trochu uklidní, když si myslíte, že vaše trable jsou ty nejhorší :)
Četbu této knihy jsem odkládala pravděpodobně proto, že mám radši autobiografie. Musím však říci, že to byla chyba, protože klobouk dolů před autorem. Myslím, že se mu bravurně povedlo zachytit Kurtovo nitro, které bylo svým způsobem přecitlivělé, zvrhlé, skromné, fascinující, sebedestruktivní…Neubránila jsem se úvahám, jak by to mohlo vypadat dnes, kdyby dospíval v úplné rodině. Ale došla jsem k závěru, že pak by třeba ani neexistovala Nirvana. Nirvana, která ovlivnila tolik lidí, stejně jako mě před 15 lety a udala můj hudební směr, i když už byla 10 let „po smrti“. I dnes je pro mě Nirvana největší srdcovka. Při čtení knihy jsem si často pouštěla videa z koncertů a někdy mi při tom bylo smutno. Kniha byla úžasně čtivá, ale nebylo pro mě lehké ji číst, protože jsem znala konec. Přesto mě však ten závěr dostal, to, jak všechny kousky skládačky vedly k tomu jedinému možnému konci a v autorově podání to působilo velmi věrohodně. Škoda, že tak originální umělec tu s námi nemohl zůstat déle, ale důležité je to, co tu zanechal pro další generace…
Tato kniha mě velmi bavila. Oceňuji, když si dá autor/ka práci se zjišťováním historických skutečností, aby byla kniha co nejautentičtější a zde se to pravdu povedlo. Děj mě do sebe vtáhl a především se Sophií, ale i s Liv jsem příběh hodně prožívala. Ke konci knihy jsem měla husinu a měla jsem co dělat, abych udržela slzy, a tak by to podle mě mělo u dobré knihy být.
Opět zajímavý příběh, nabitý napětím. Ilan je stále neohrožená a pravděpodobně nesmrtelná :) Ale což, brala jsem to spíše jako pohádku a správná kniha musí být o výjimečných postavách. Těším se na pokračování...
Knihu jsem začala číst už před rokem na základě shlédnutého filmu, kdy jsem ji nakonec odložila, protože jsem se do ní nemohla začíst. Nyní jsem se k ní vrátila a jsem za to ráda, protože právě až od druhé půlky mě začala nejvíce bavit a příběh Cheryl je opravdu obohacující. Líbilo se mi i shrnutí na konci knihy, o tom co se odehrálo po letech, což se ve filmu opravdu nedozvíte. Stojí za přečtení.