Diabel komentáře u knih
Konečně se zase manga o něco posunula, akce je tady relativně hodně a umrtní list se zase o něco rozšířil. Místo bojů ve městě jsme se tentokrát přesunuli na otevřené prostranství a následně do gigantického lesa, ke kterému jsou pěkné veřejně dostupné informace :-)
Jak už to tak bývá, tak zase všechno má samozřejmě svůj smysl, aniž by to čtenář zpočátku viděl. Všechno se opět sype jako domeček s karet.
Hrdinové jsou na otevřené pláni pronásledováni titány. Objevuje se zde titánka, která se jeví velmi nebezpečnou a tak je potřeba jí věnovat speciální péči. Zabít ji, je prakticky nemožné a ona kosí vše, co jí příjde do cesty. Pro nikoho to není jednoduché a vidíme, že Hadžime se zase krve nebojí a sem tam někoho nechá rozprsknout. Nikdo nic neví, každý je tu z toho zmatený i nejbližích TOP pět průzkumníku a každý musí věřit svému vůdci, že za tím vším něco je. O průzkumnících zde máme pár informací. To mě mile překvapilo.
V celé šesté knize jde v podstatě jen o to, jak se průzkumníci s titánkou vypořádají. Kupodivu mi to stačílo k tomu, aby mě kniha bavila.
Dle mého názoru je to hlavně tím, že se autorovi daří dobře střídat tempo vyprávění. Každou chvíli jsem měl pocit, že informace, které dostanu, mají určitě nějaký význam... A nebo se tento smysl projeví někdy v budoucnu. Musíte v to doufat. Já v to pěvně doufám.
Tento díl byl super a těším se na sedmý díl :-)
Hltám tu každou stránku :D Druhá manga je o dost akčnější a zároveň napínavější. Po prvním a pěkném boji se konečně v druhé kapitole dozvíme o minulosti Mikasi a Erena. Docelá mě zajímá, co se stalo s tím fotrem. Příběch dále pokračuje v boji se všemi rekruty a titány. Až do hořkého konce jsou to naprostá jatka a každý má z celý tý situace nervy v háji. Každý tu dělá co může, aby nebyl sežrán. Nechtěl bych tak dopadnout. Ve finále nastupuje konečně titání síla. V poslední kapitole jsem se dosti nasmál, i když to asi vtipné nebylo, pro mě některé časti jo. Kresba zase naprosto úchvatná. Mám rád japonský styl kresby jsou prostě ve všem napřed...
Tento díl bych hodnotil stejně jako ten první a možná bych to hodnocení ještě i snížil. Není to zase taková pecka, jaká by mohla být. Přiznám se, že tyhle příběhy mi sedly ještě míň než v prvním díle. Nehledě na to, že kniha je zbytečně předražená a krátká. Je mi jasný, že fanda Smrti bude určitě rád, že o ní vyšly alespoň nějaké střípky, ale za mě je to zbytečná kniha. Kresba mě taky úplně nenadchla a nejvíc se mi líbily pouze části uvedené v galerii... A tak hodnotím, jak hodnotím. Pokud by ale Gaiman k téhle sérii - myšleno i Sandmana - ještě něco vydal, tak si to přečtu a uvidím, třeba mě to bude bavit. Určitě na tuto sérii nezanevřu :-)
Moje hodnocení 3/10
(SPOILER) Nakonec mi to nedalo a připsal jsem komentář i k Ohnivému drakovi (a nejen k němu), protože když se dívám na hodnocení odpad a jednu hvězdičku, tak mi přijde, že si to tahle série nezaslouží. Chápu sečtělé čtenáře, že hodnotí takhle, ale mě přijde, že tahle série je spíš pro mladší ročníky než pro starší... A je pak jasný, že s porovnáním s ostatními nejspíš tolik neobstojí. Tohle vás spíš musí chytit za srdce, že si zamilujete hlavní postavy, jako se to stalo mě. I když zde Knaak vykreslil hlavní postavy spíše černobíle, tak mě se to líbilo. Všechno bylo jasně daný. Dobro je dobro a zlo je zlo... A nic mezi tím.
Knaak měl v celé sérii spoustu dobrých nápadů jako třeba čaroděj se zastřenou tváří Shade nebo Temný kůň (ten by taky zasloužil vlastní knihu). Gryf a jeho tapiserie s ukrytou knihovnou, která si mizela a objevovala se, jak se jí chtělo, a v které se nacházel protivný gnom a všechny knihy, krom těch, které jste hledaly, byly prázdné... Tyhle nápady mají něco do sebe. Knaak to měl v hlavě dobře vymyšlené, ale měl to líp rozepsat a víc propracovat, aby to nepůsobilo celé tak jednodušše a jeho svět se tak neztrácel v mlze...Dračí říše je dozajista krásná, úžasná, ale hlavně velká a Knaak se jí měl víc věnovat...
Ale i tak hodnotím, jak hodnotím, protože je to jedna z mála knih(sérií), která se mi i po letech vybavuje, jako bych ji četl včera.
Moje hodnocení 7/10
Po stránce grafické je kniha vážně dokonalá. Naprosto luxusně provedené. Všechno se třpytí až oči přecházejí. Člověk by se v tom pomalu rozpustil. Možná až moc okázalé, překombinované... Příběh bohužel moc nápaditý nebyl... Upřímně si ho po roce vlastně ani nepamatuju... Ale jako jo, líbilo se mi, že jsem se opět setkal s Osudem. Byl tu zase Sandman, i když to už nebyl Sandman... Pak se na scéně objevili jeho rodiče, kteří mi přišli takoví jak vycucaní z prstu a jsem si jist, že bych se bez nich obešel.
Ale rozhodně se mi tenhle díl líbil víc, než putování Sandmana s liškou. Doufám, že už to takhle zůstane dokončené a nebude vymýšlet nic dál. Pro mě Sandman skončil tím desátým dílem, proto hodnotím níž, protože už to v mých očích nedosáhlo takové úrovně jako předtim.
Moje hodnocení 6/10
Nečekal jsem, že by to mělo být aspoň z půlky tak dobrý jako Incal, ale takovou blbost jsem dlouho neviděl. Arzach je pouze několik povídek a těm moc neholduju. Všechny jeho příběhy jsem pochopil, metafory, obrázky, jenže žádný pocit uspokojení se nedostavil. Moebiuse nesmírně uznávám jako kreslíře, ale jako spisovatele moc ne. Na Arzachovi je vidět, že autor si svoje povídky načmáral někde pro sebe a vydalo se to za účelem zpěněžení. Kresba je opět nádherná, taková retro.
Pro mě nejlepší příběhy tohoto díla jsou barely, močení na veřejnosti a výraz před a po zachránění lady v pevnosti.
Moje hodnocení 3/10
Pokud nevíte jak někoho zabít, tak se rozhodně zkuste zeptat Mindy alias Zabičky, protože ta zná aspoň sto způsobů... Alespoň to o sobě tvrdí :-)
Jen pro info - Zabijačka patří příběhově a chronologicky zapadá mezi první a druhou knihu série Kick Ass a ukazuje nám Hit-Girl i ze zcela jiného úhlu.
Je to taková vata, ale moc dobrá vata. Sice nedosahuje kvalit prvních dvou dílu, ale to mě vůbec netrápí. To, co jsem chtěl od zabijačky, se mi dostalo. Hlavně musím poděkovat panu Šmídovi za vydařený překlad, tím je komix o úroveň lepší. A ty barvy. Wau, jak mě to hypnotizovalo! Díky tomu mu nevadilo, že to již není ono. Romitova kresba k Zabijačce skvěle sedí a ještě více podtrhuje celkovou atmosféru s všudypřítomným násilím, kterým je Kick-Ass i Zabijačka doslova prošpikován. I když v tomto případě najdeme i klidnější scény. Nejspíš Millar nevěděl, jak dál, to se prostě stává. Zabijačka si přesto zajistila moji přízeň. Jak to mám ostatně u všech tak trochu narušených komiksových hrdinů...
Moje hodnocení 8/10
Kick ass mě zase srazil na kolena. Sice míň jak jednička, přesto to ale k sobě krásně pasuje a jeden bez druhého by už nešel. Přiznám se, že tenhle typ komiksu naprosto hltám... Zatímco Kick-Ass 1 byl zábavný v tom, jak loser David, otloukánek bez jakýchkoli schopností, frustrovaný tím, že svět nevypadá jako na stránkách komiksů, navlékl kostým a za pomoci tvrdě vytrénované Zabijačky, přes nemalé oběti a fyzické utrpení, nakonec zlikvidoval gang mafiána Genoveseho, ve dvojce na čtenáře čeká trochu jiná zábava...
Příběh už je krapet horší než u jedničky, s tím bude souhlasit asi každý. Už nežije Big Daddy a není to úplně ono, ale zase je tu spousta jiných bastardů, kteří to trochu vyrovnali. Dá se říct, že v tomto díle si mě získali především záporáci, nikoliv klaďasové. Na celé čáře to u mě vyhrála rozhodně Matka Rus a Čůrák (opravdu se jedná o jeho přezdívku :D).
Jak už jsem zmínil, tak svěžest původního nápadu se již samozřejmě opakovat nedá, nicméně i druhý díl přináší několik neotřelých momentů, které vyplývají zejména z toho, jak by se asi mohli chovat obyčejní smrtelníci hrající si na komiksové postavy. Opět jsem dostal další nálož vulgárismů a černého humoru, který se v překladu neztratil a je stejně vynalézavý jako originál... Autorské duo Romita & Millar tak přináší velkou porci akce, zvrácené zábavy a místy bohužel méně kvalitního příběhu, ale ono to nějak do sebe nakonec zapadá a celé to nepůsobí nijak nevkusně. Jen některé okamžiky komiksu už se mi úplně nezdály. Říkal jsem si, čeho je moc, toho je příliš. Kolikrát šlo skutečně jen o brutální akci a samoúčelné nechutnosti všeho druhu bez zakotvení v řádně propracované zápletce.
Dle mého názoru to zde Millar trochu přehnal svou snahou šokovat. Ale i přes pár těchto nedostatků, čtenáře Kick ass strhne a vše dotváří krásně provedená kresba. Zde opět exceluje John Romita a to hlavně v zachycení akčních scén, které působí velmi dynamicky. Na vyobrazení destrukce způsobené záporáky je díky tomu radost pohledět. Čtenáře potěší i detaily kostýmů jednotlivých protagonistů, ať už se jedná o hlavní postavy či bezejmenné hrdiny.
Komiks řadím opět do své topky a měl by si jej přečíst každý fanda komiksu. Těším se v brzské době na Zabijačku (která je samostným dílem o naší malé hrdince) a snad i na závěrečný třetí díl.
Moje hodnocení 9/10
Komix měl velký potenciál, ale bohužel se to nepovedlo. Kdyby toho bylo daleko víc, bylo by to více smysluplné..Takhle jen začnete a náhle skončíte, aniž by Vám to něco dalo. Vysvětlení tam trochu je, zbytek si domysli sám. Rád bych se dozvěděl ještě něco a pan Tesař z toho klidně mohl udělat pěknou serii, pěkně promyšlenou, ale místo toho dostanu něco na čtení, když jdu na záchod.
Hodnotím 3/10
Tady moc změn oproti prvnímu dílu neni. Stejný styl kresby. Můj názor, že je zbytečné knihu dělit na dva kusy, taky přetrval. Hlavní rozdíl je jen v tom, že ve druhém díle všechno dostalo větší spád a je tu více akce. Co se mi líbilo, je putování Owense do různých dimenzí.
Opět slabší nadprůměr...
Moje hodnocení 6/10
Jelikož jsem vyrůstal na Conanovi, tak mi nemohl ujít další kousek z díla Evropského komiksu. Sice pozdě, ale to mě netrápí a abych se přiznal, tak ani nevím, co si mám o tom myslet. Je to řežba od začátku do konce, a to je něco pro mě, ale Sláine jako hrdina není můj typ. Vadí mi, jak je moc arogantní. Jeho společník trpaslík je v komiksu zbytečný, jako sekundární postava dosti zklamala a o bohovi smrti je škoda slov. První příběh mě spíše odrazoval od pokračování, ale nedal jsem se. Zásah Slaina do Artušovské legendy mě zaujal, že jsem vzal na milost i první část komiksu, ačkoliv nechápu, proč legendu o Artušovi pořád někde cpou, ale budiž. Rozhodně jsou v komiksu zajímavý momenty a věci k zamyšlení, který se mi libily a stály za to.
Co se českého vydání týče, sluší se na tomto místě zmínit povedený překlad Martina D. Antonína, kterýmu se vydařilo pár pasáží. Zato u kresby se to už nedá říct. Není špatná a připomíná spíše uměleckou malbu s apokalyptickými výjevy bojových scén a mýtických událostí než cokoli z tradiční akční komiksové tvorby, aspoň tak jsem to vnímal. Akorát na mé oči je moc tmavá a čtení venku na sluníčku se prostě nedalo. První příběh se tak díky kresbě stává jedním velkým černým flekem, který mi zkrátka srážel požitek z četby. Komiks jsem si tak nemohl vychutnat tak, jak bych chtěl a to mě mrzelo. Na straně 47 se naštěstí situace mění a po Staplesovi přichází výtvarník Langley. Jeho kresba se mi líbila upřímně ze všeho nejvíce. Propracovaná a beze šmouh a různých efektů a hlavně světlá. Po něm se na scéně objevuje už jen Power a jeho styl mi připomínal Staplese. Bohužel mě taky příliš neoslovil.
Abych to nějak shrnul...Neříkám že je to špatný, ale nový Conan to nebude, aspoň za mě ne. Nesedl mi ani hrdina, ani příběh a vesměs ani kresba... Takže hodnotím, jak hodnotím.
Moje hodnocení 3 /10
Záporáci vyhráli a vladnou světu. To bylo první, co mě tu oslovilo... Ale když si pustíte zprávy, najdete tam něco podobného ;-)
Mrtvý nebo živý mají dobrou myšlenku. Zdá se, že se tu rozjíždí něco opravdu velkého a famózního ….
A tak čtu a čtu a dochází mi, že jsem dostal skvělou řežbu s rychlým spádem. Ale co příběh? Příběh je vyjímečný mnoha neotřelými nápady, nad kterými čtenář nepochybně zajásá. Má skryté narážky na nejrůznější filmy, seriály a dokonce na různé komiksy a to moc chválím. Jenže stejně tak, jako lze některé dějové situace označit za takřka geniální, jiné vyznívají naopak zoufale, nebo nevkusně, ne-li když to řeknu naplno - uboze. A já si říkám, bylo to opravdu potřeba? No asi ano, když to tam je. Jenže tím se z toho stává pouze průměrný komix a to je mi líto... Chtěl jsem být šokován. Vyveden z míry. Čumět s otevřenou pusou. Ale tenhle pocit se nedostavil. A tak mě nakonec více než příběh samotný, nejvíce potěšila kresba. Ty lze považovat za velký plus v tomto komiksu. A dále pak krásný český překlad.
Mrtvý nebo živý určitě stojí za pozornost, jen počítejte s tím, že si trochu připlatíte.
Moje hodnocení 6/10
Knihu jsem si přál pod stromeček (mimo jiné). Zaujala mě svojí obálkou a postapokalyptickým světem, který zbožňuju. Mimo to, zde hrál roli i fakt, že autor pochází z Německa a poslední dobou jsem si německé autory docela oblíbil. Proč to nezkusit tedy.
Hodně jsem se těšil, byl jsem navnazen, ale kniha mi úplně nesedla. Hodnotil bych ji spíš jako slabší dílo. Do půlky jsem se dost nudil.
Prostředí není ničím výjimečné. Řekl bych, že jsem četl lépe promyšlené světy. Samotní hrdinové také nezazářili. Působili hodně šablonovitě. Nedotvořeně. Ploše...
Jedná se o prvotinu a je znát, že autor není ještě vypsaný.
Charaktery postav a prostředí nejsou tedy nijak složité. Hrdiny jsou sympatičtí bandité, kteří se řídí svým morálním kodexem. V druhé polovině knihy má děj větší spád. Tu a tam je doplněn menšími odbočkami. Záporáci jsou na můj vkus moc namyšlení.
Formát knihy je opravdu malinký (= kapesní) a povedená obálka nemá s knihou žádnou spojitost. The Rising: Nová naděje je tedy jednodušší čtení a náročný čtenář, který je uvyklý na mnohovrstvé romány s pestrou škálou realisticky vykreslených osob, zažije zklamání. Určitě krátkodobě potěší, ale nic nového mi nepřináší. Zkrátka ideální vlakové čtivo, které plně nevyužilo svůj potenciál.
V druhém díle očekávám zlepšení ohledně postav a příběhu, ale moc nedoufám.
Moje hodnocení: 5/10
Série Lucifer je místy nevyrovnaná. Na jeho stránkách jsem objevil jak skvostné momenty a místa, tak pasáže, které mne nebavily a nudily. Boje mezi anděly a peklem jsem si bez debat užíval. Kresba vše nádherně zachycovala a byla to skutečná pastva pro oči. Jenže pak do toho Carey motal i otázky týkající se božstev a tady mi některé věci přišly nedomyšlené ba trochu nudné. Luciferovo tvoření světů a problémy skýtající tohle počínání se mi líbily, ale asi jsem čekal něco úplně jiného a to se mi tolik nedostávalo. Ale oceňuji prolínání pekelného univerza se světem Sandmana. Je milé narazit na známé tváře (ačkoliv to není úplně ten Sandman, na které jsme jako čtenáři zvyklí).
Ve finále jsem byl vlastně rád, že jsem celou ságu dočetl a že se Mike nerozhodl pro další pokračování. Závěr celé série totiž nebyl takový, jaký jsem si představoval. Musím říct, že od osmého dílu Lucifer značně upadal k horšímu...A tak Večerní modlitba nebyla to pravé ořechové.
Moje hodnocení 6/10
Gantz se vyvíjí a jeho hrdinové s ním. Ubylo flashbacků. Ubylo křiku a bezcílného pobíhání kolem. A charaktery hrdinů se nám začínají tříbit.
Autor s každým dalším dílem přináší hrdinům nové roztodivné úkoly, které mě zatím stále baví sledovat. Ale i tak přemýšlím nad tím, kam to celé směřuje a zda se někdy dovíme, co je Gantz zač a proč jsou našimi hrdiny právě oni...
Kresba si udržuje stejnou kvalitu. Jen mi přišlo, že v tomto díle ubylo polonahých dívek, na které jsem si již zvykl... A které tu a tam neznámý vášnivý čtenář z knihovny vytrhne, což nevidím rád, protože na druhé straně je část příběhu...
Moje hodnocení 6/10
Co to sakra bylo ? Příběh s liškou mě absulutně neoslovil. Samotná liška je roztomilá, i když je trošku přehnaně silná. Bohužel příběh je hloupý a předvídatelný. Začatek dobrý, ale čím víc jsem se protloukával na konec, tím více se stupňovalo moje rozhořčení. Postava trpaslíka mi hnula pěkně žlučí. Od začátku až do konce mě vytáčel, je tam zbytečný. Akorát opakuje to, co řekl sám Geralt, jen trochu jinak. Jediný Geralt držel příběh tak nějak pohromadě a to mi už taky nestačilo... Kresba je opět hezká ,jen o něco slabší jak u předchozího dílu. Jde to vidět na pozadí v okně nebo u vedlejších postav. Můj závěr - Komiksový zaklínač selhal na všech frontách. Už by se na to měli vykašlat. Pouze vydělávaj na značce Zaklínače. Nic víc. Jsem rád, že jsem si knihu jen půjčil a nekupoval...
Hodnotím 3/10
Trohle bylo zklámání. Postavy ze Sandmana mám všechny moc rád, ale čekal jsem vyšší úroveň. Smrt si rozhodně zaslouží něco víc, než jen sto stran a ještě tak drahých. Kniha by se měla jmenovat spíš Smrt: Vysoká cena za sešit :-D
Příběh nebyl moc záživný a celkově plytký. V podstatě si ani pořádně nepamatuju, o čem to bylo a to taky o něčem vypovídá. Přitom jsem se na to hodně těšil a sáhl jsem po téhle knížce prakticky hned po dočtení celé série. Určitě to mělo větší potenciál, než co se mi dostalo. Smrt sama je taková přece mystická, opředená tajemstvím... a co jsem dostal? Jen nějakou rychlokvašku...
Je mi líto, ale za mě je to zbytečný komiks. Měli na něm líp zapracovat. Je to jak narychlo vytažený z něčí hlavy. Až si říkám, že to s tím nemá moc nic společnýho...
Moje hodnocení 3/10
Lucifer mi jako postava neni cizí. Objevil se již v Sandmanovi a už tam bylo jasné, že si stoprocentně zaslouží vlastní knihu, v lepším případě vlastní sérii. Taky je pro mě Lucifer takovou záplatou na díru po Sandmanovi, kterého nikdo nemůže nahradit. A taky se neubráním srovnávání mezi jimi dvěma.
Osobně mám na Luciferovi radši tu vřavu, boje a peklo, než filozofování jako takový, ale je mi jasný, že to k tomu patří a spoluutváří to našeho přítele. Je ale fakt, že u Sandmana mi to tolik nevadilo a tady mi to nesedlo tolik. Tady jsem chtěl prostě víc akce.
První díl jako rozjezdový není špatný, ale nebyl jsem z něj úplně odvařenej. Ale rozhodně jsem se těšil na další díly a jak to bude pokračovat do budoucna.
Moje hodnocení 6/10
Gantz je s každým dílem lepší a lepší. Co mě štvalo na začátku už tu v podstatě neni. Po náloži akce přišel klidnější díl, plnej překvapivých zvratů. Jak už napovídá samotná anotace, tak Kurono má sto bodů. Jeho volba jiná, než jakou jsem čekal.
U kresby není, co bych dodal. Jasný linky, boje jsou přehledný a nechybí obdařené dívky. O autorovi jsem četl, že má rád velká poprsí, což je vidět :-D
Moje hodnocení 7/10
No konečně jsme se dostali tam, kde to mělo být už dávno. Hadžime se dostává k tomu, na co tak úpěnlivě čekám již několik dílů. 14. kniha v sobě nese nové informace, ale pouze částečné. Takže pro mě zase nic moc, protože jsem některé události prostě již předvídal. Co se týká mě – nedostalo se mi ničeho převratného. Na druhou stranu je alespoň vidět, že se autor snaží situaci zlepšit. Kresba se zlepšila a to zejména díky tomu, že je zde více dialogů a méně soubojů. I když musím říct, že tady se u soubojů kreslíři opravdu snažili a kresba není tak nepřehledná jako v předchozích dílech.
Přijde mi, že se autor úrovní opět blíží k těm prvním dílům, které se mi tolik líbily. Ale ještě to není úplně ono a tak z knih nejsem tak odvařenej jako dřív.
Moje hodnocení 6/10