DragonLover komentáře u knih
Prvních sto, dvě stě stran jsem si říkala, proč se vůbec snažím touhle knihou prokousat. Ale potom události nabraly rychlý spád a všechny moje pochybnosti byly pryč. A když do sebe začaly jednotlivé dílky skládačky zapadat... takhle - kniha je geniální, jen musíte vydržet.
Myšlenka této knihy je tak nádherná, že ani nemám slov. Při čtení některých částí jsem měla dokonce slzy na krajíčku. Lidi, pokud snad ještě hledáte nějaký důvod, proč milovat psy, tady máte tu nejkrásnější odpověď.
S politováním sobě vlastním jsem se prokousala i třetí knihou (díkybohu to znamená, že se blíží konec!). Musím říct, že ačkoliv se stále jedná o těžce podprůměrnou knihu, kupodivu mi přišla z celé série nejvíc snesitelná - možná to bylo tím, že jsme se konečně dočkali nějaké té jakože akce. Milostný trojúhelník alá způsob, jakým natáhnout knihu o stovku stran, se mi ohrál už dávno. Kéž bych nevěděla, jak celá tahle sága dopadne - alespoň bych si mohla dělat naděje, že se tohle drámo nepotáhne ještě pár set stran.
Lidi, můžete se prosím omezit ve vyzrazování některých částí děje? Spousta dalších knížku nečetla, tak jim nekažte překvapení. :)
A teď už ke knize - Flanaganovy příběhy o hraničářích prostě miluju a tenhle prequel pro mě není jenom krásným dodatkem, ale plnohodnotnou součástí nádherného světa, který vzešel ze spisovatelova pera. Líbilo se mi to o něco víc, než předchozí díl. Teď už jen vymyslet, jak nacpu tuhle knížku na poličku za dalšími ze série, a budu nejšťastnější člověk na světe.
Nebyla to špatná kniha, ovšem nebyla ani výjimečně skvělá. V těhle postapokalyptických příbězích jsem v poslední době našla zalíbení, nicméně mě zklamal nevyužitý potenciál prvních čtyř vln - páta vlna je jistě zajímavá, ale to i její předchůdkyně. No nic. Vykreslení poničeného světa mi vrátilo náladu, neboť si nikdy nemůžu pomoct a musím se ptát: "co kdyby se to doopravdy stalo?" "Co bych dělala na místě hlavní hrdinky já?" Pohledy čtyř postav mi nevadily, ale ne všichni mi byli zrovna sympatičtí. Evan mi nesedl vůbec a jeho románek... inu, nic pro mě. Na druhý díl nijak nespěchám.
Ano, takové cestování časem se mi líbilo a snesla bych ho klidně víc... teď ještě, kdyby se mu kniha skutečně věnovala. Takhle to je umělá romantika roztahaná přes tři sta stránek. Postavám bych nevěřila ani nos mezi očima a každý pokus o vybudování nějaké atmosféry vzápětí naruší otřepané úvahy o lásce a osudu, které stejně nikam nevedou a člověk pak už vlastně ani neví, co před chvílí četl. Zvraty nelogické, vztahy zamotané, to už se rovnou můžu koukat na telenovely. Proč já si tu knihu vlastně kupovala? A jo, obal byl vcelku fajn...
Ani po druhém přečtení (tentokrát v originále) nemám úplně jasno, co si mám o této knize myslet. První díl se mi líbil víc - hádám, že za to může ten formát testu, zkoušky. Tady toho dostáváme víc a věci se začínají komplikovat... a mě to přestává bavit. Mrzí mě, že se kniha točí víceméně tak kolem tří, čtyř postav a sem tam autor jen zmíní skupinu, to abychom náhodou nezapomněli, že hlavní hrdinové nejsou sami. No tak, dejte mi nahlédnou i do myšlení vedlejších postav! Dejte jim trochu prostoru! Vždyť to je nevyužitý potenciál!
Knize dávám plusové body za to, že mě děj místy i překvapil (při prvním čtení) a za to, že koncept zkoušky přece jen nevymizel úplně. Když to vezmu kolem a kolem, lehce nadprůměrné čtení pro dlouhé chvíle.