drakamena komentáře u knih
Eseje o vzniku otaku a o manze byly dobře zpracované. Část o videohrách takový průměr, ocenila bych však aspoň zmínku o mecha. Film se soustředil jenom na to, jak je japonská kinematografie zkresleně vnímaná v zahraničí - jak ale vypadá ve skutečnosti, to už jsem se kromě nějakých náznaků nedozvěděla. Největší zklamání však pro mě byla část o anime.
Chápu, že japonská animovaná produkce je vskutku rozsáhlé téma, autor eseje si však vybral pouze jedno animační studio, které se navíc soustředí na velmi výstřední artovou tvorbu pro vskutku velmi omezený okruh diváků - jako průměrný fanda anime jsem kromě Animatrixu (asi jejich nejslavnějším počinu) o ničem jiném z jejich produkce ani neslyšela a podle popisu bych nic z toho navíc ani vidět nechtěla.
Světové konflikty v souvislostech z pohledu člověka, který ví, o čem mluví, protože pracoval v tajných službách. Líbí se mi střízlivý pohled na svět Andora Šándora, nedělá si iluze o Rusku a Číně - ale ani o USA či Německu. A pojmenovává věci pravými jmény, v dnešní době vzácný úkaz. Velmi dobrá kniha.
Vcelku zajímavé citáty, třebaže určené hlavně těm, kdo už o buddhismu přece jen něco vědí. Připadalo mi však, že třeba citáty o lásce si někdy protiřečily. Nevím ale, jestli to třeba nebylo překladem.
Celkově zklamání. U velké části soch nebyla uvedena žádná fotka. Formátování jednou tak, podruhé jinak. Spousta pravopisných chyb. A i po obsahové stránce zklamání. U některých světců uvedena spousta informací, u jiných velice málo, navíc stránky nadháněny zmínkami o jiných uměleckých dílech s těmito světci jinde ve světě, opět bez fotografií.
Jako ten nejzákladnější průvodce asi dobrá věc, celkově jsem ale měla pocit... neučesanosti. Kniha by potřebovala opravdu dobrého redaktora, který by autora udržel v jistých mantinelech.
Nudná kniha o ošklivých lidech, kteří se vyžívají ve své mizérii a ve znepříjemňování života ostatním.
Někdy zábavné, někdy smutné anekdoty z českých hradů a zámků. Dokonalý způsob jak v lidech vzbudit zájem o české dějiny, které nejsou o nic méně zajímavé než ty francouzské nebo anglické.
Roztomilá knížka, i když až moc tradičně americká: ženy vaří, muži si prohlíží zbraně a popíjí alkohol. Ale aspoň to dítě nebylo protivné, což si zaslouží 3 hvězdičky.
Lepší než předchozí kniha, za historickými romancemi Quickové ale daleko zaostává. Celý ten konflikt dvou tajných společností mi připadá spíš k smíchu než nějak nebezpečný.
Kniha o ženách beze špetky sebeúcty a o darebácích, které milovaly.
Slovní humor naprosto úžasný, člověk u toho puká smíchy. Ale zápletka se v ničem neliší od předchozích x knížek.
On sexistický šovinista, ona puberťačka středního věku. Detektivní zápletka k smíchu.
Nápad dobrý, ale emocionální reakce mě jako čtenáře nulová. Celá ta kniha je prostě emocionálně hluchá, prožitek veškerý žádný, jako by autor prostě bruslil po povrchu a odškrtával si ze seznamu věci, které by podle něj měly ve fantasy textu být.
Všechny ženské hrdinky mi lezly krkem. Ach, my ubohé, utlačované čarodějky, my zabíjíme, zotročujeme, zneužíváme a ničíme, ale proč, ach, proč nás lidé nemají rádi, proč, ach, proč nás jenom inkvizice upalovala? Ještě nikdy jsem nezažila, aby si darebáci podobně hráli na oběti.
Dobrý thriller s prvky rádoby sci-fi. Preston & Child umí dokonale vykreslit postavy, takže je do nich člověk skutečně zainvestován.
Líbil se mi zvrat s Ichigovým otcem, a taky s Ishidovým. Zatím nejlepší svazek.
Nápad nebyl špatný, ale připadalo mi to, jako bych četla hrubý manuskript, který ještě neprošel přes editora: mezery v textu, kde naprosto nedávaly smysl, chybějící úvozovky, někdy nebylo poznat, kdo vlastně mluví...
Podprůměrná fantasy s tuctovým hrdinou, který nedokáže udržet poklopec zapnutý. Nic moc.
Nebylo to ani zdaleka tak dobré jako Morrellovy staré thrillery, Bratrstvo růže, Bez slitování apod. Téhle knize chybělo napětí a protahovaná scéna rozuzlení na konci mi připadala přímo směšná. Prostě to vyšumělo.
Krásný vztah Willa, Jema a Tessy. Jen Nathaniela a Jessamine by měl někdo rozšlápnout jako brouka. A Magnus Bane je vždy dokonalý.
Strašně ukecaná kniha. Postavy tam pořád rozebíraly jedno a totéž. A to jak se objevovali další a další příbuzní na obou stranách, už pak bylo přímo směšné.