DuncanIdaho komentáře u knih
Tak toto je dost slaďárna, zvlášť ze začátku. Tato kniha je jedna z těch, co dokáží čtenáře odreagovat se od dnešní doby. Kdo máte chmura, čtěte.
Dobrá kniha s třemi krátkými a nesložitými příběhy. Případy jsou mírně zamotané, což čtení knihy zatraktivňuje. Jen náhlé vyřešení královským písařem je trochu podivuhodné.
Já být téček Huóf nabacám Hyhu i Batulka a pak je hohim do tudny. Tam by byli mokvý a to je dobve. Oba sou dávno oškyvý a já je nemám hád. Já ci klid ci a ci a ci víc než puve. Búúúú húúúúúú ááááááááááááááá.
Teď vážně. Toto je zatím jediná opravdu vtipná kniha, kterou jsem od pí. Frýbové četl. Ostatní jako Robin nebo Kretén vtipný nebyly. Vtipná byla hlavně první část, v druhé už to nebylo ono a humor se z knihy dost vytratil. Celkově to je ale povedená kniha. Za úpadek humoru v druhé části ubírám *.
Pavoučí síť je pěkný, čtivý a napínavý příběh. Napětí není v knize nijak přehnané. Rozhodně si v nejbližší době přečtu třetí díl.
Takt toto se Svěrákovi docela povedlo. Hlavní hrdina je už tak trochu senilní a adresát dopisů s ním musí mít trpělivost. Je fakt, že jsem se místy docela zasmál. Vtipné není jen to, co píše, ale i jak to v těch dopisech píše ten Strážce nádrže. Prostě to je svěrákovský humor, který pobaví i v tak malé knize.
Pěkná kniha o různých lidských osudech na začátku 20. století. Příběhy jsou psány jednoduchou a poetickou formou. Pokud si někdo chce přečíst oddechovou knihu, doporučuji Městečo na dlani.
Čtivá kniha ze středověku s detektivním příběhem. Děj je okořeněn vtipnými kousky, které hlavní hrdina provádí těm, kteří se mu nějakým způsobem znelíbili.
Tato kniha popisuje nelehký život horalů jednoduchým způsobem. Vyprávění je místy až idylické - popis krajiny, světlých i stinných částí lidského života. Kniha však není jen idylika, místy je zde popsán tvrdý boj s přírodou, počasím i s jinými lidmi. Na knize se mi líbilo, že byla ponechána v původní verzi češtiny autorovy doby. Občas se mi to díky staré češtině hůře četlo. Některé věty jsem musel přečíst znovu, abych věděl, co mi vlastně říkají. I přes tyto potíže se mi kniha četla dobře. Je z doby, kdy si lidé pomáhli a o druhého se starali jen tehdy, když to potřeboval. Určitě zase nějakou knihu od Klostermanna přečtu.
Humorná kniha, která kdykoli pozvedne náladu. Humor, ponaučení, moudrost atd. prochází celou knihou. Ještě že jsem ji četl doma, kdybych ji četl v autobuse při cestě do nebo z práce, asi by se lidé na mě dívali divně, až bych smíchy vyprskl. Né, že bych se takto řehnil celé knize, ale několik situací tam takových bylo. Rozhodně tuto knihu doporučuji proti špatné náladě.
Ukázkový příběh o nezištné lásce i v době, která ji nepřeje. O pomoci člověku i přes vlastí nebezpečí. Kniha ukazuje různé charaktery lidí. Jsou zde vyjadřovány myšlenky a pocity obou hlavních hrdinů. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Příběh je napsaný dobře, pro třinácti, čtrnáctileté děti. V tomto věku by se mi to určitě líbilo. Takhle tam ale vidí jistou najivitu. Jako oddechové čtení to ale není špatné, na ničím se nemusí přemýšlet.
O Měsíční šachtě jsem nikdy neslyšel až do okamžiku, kdy jsem zjistil, že existuje tato kniha. Dobré je, že jsou v knize i další, rozšířující inforace.
Ludvík Souček si k napsání pěkné scifi vystačí s malým množství v dnešní době zázračné techniky budoucnosti. Bez nějaké pro nás nesestrojitelné technologie to nejde, ale nemusí se to s ní přehánět. Souček se toho držel, a proto jsou jeho knihy, které jsem zatím přečetl, uvěřitelné, a proto čtivé.
I třetí kniha série o Jiřím Adamovi z Dobronína je příjemné počtení. Opět je zde nenudící děj, stále co objevovat. Opět je zde dost zamotaná záhada.
Místopis, osudy různých lidí, domů a vesnic i událostí jsou zde sice krátce ale poutavě popsány. Krátké popisy jsou spíše ku prospěchu knihy. Při čtení je poznat, že pan Kintzl měl Šumavu rád. Bohužel měl.
Záhada jihlavského podzemí tu je podána jednoduše a hlavně nesenzačně. Panu Motlovi tu jde o snahu něco objasnit a ne o nějakou senzaci. Líbilo se mi i proložení děje knihy dalšími příběhy autora.
Jde o pěkný popis světa "hluchavek", který je zde pojatý z pohledu neslyšících. Toto by si měli přečíst ti, co neslyšící označují jako opice. Život neslyšících je těžký. Jejich svět je jiný, a to někteří slyšící nechápou. Prostě přečtěte si ji.
Moje první kniha s Maigretem. Četla se dobře, škoda jen, že jsem neměl dost času na čtení. Učitě si v budoucnu přečtu další případy komisaře z Nábřeží Zlatníků.
Kniha je zajímavým a poučným čtení o sklářství na Šumavě. Jsou zde i pěkné fotografie, škoda jen, že popisky k některým jsou vinou špatné volby barvy textu těžko čitelné. Text k fotografiím bych umístil pod tyto fotografie.
Vtipně napsaná kniha, která pobavila, snadno se četla a byla rychle přečtená. Úplně jsem ho viděl, jak některé pohádky a pověsti předvádí v televizi.