dusty komentáře u knih
Nepatřím mezi vyznavače komiksu, ale tohle by z mnoha důvodů měla být povinná četba. Na nejhorší čas lidských dějin by se nemělo zapomínat a pokud se na ně někdo dokáže jinak než černobíle a ještě o tom poutavě napsat, pak klobouk dolů.
Jestli někdo netuší kudy do Tolkiena, ať začné Hobitem. Je to laskavá pohádka, která už ale naznačuje bohatství Tolkienova světa, který je plný úžasných bytostí, moudrosti a krásného jazyka ve výborných překladech.
Tak to já na rozdíl od ostatních musím tuhle knížku pochválit. Městké děti nevědí o zvířatech vůbec nic a kálení je normální zvířecí činnost. Spíše mám malinko problém s tím mravním ponaučením, které z toho plyne. Nemyslím si, že zub za zub a oko za oko je něco, co bychom měli dětem vštěpovat.
Mor je moje srdeční záležitost. Zvláště pak teorie malého všedního hrdiny může dát dnešku nové náměty na zamyšlení nad společností,
Prostě super. Jako pravý Tolkienofil jsem značně neobjektivní. :)
Kde je tvá imaginace, kde je tvé magično? Škoda, že se Coelho rozhodl psát romány pro ženy. Tady se naše cesty rozcházejí.
Nevím, kdo psal tu anotaci, ale slovo ideální je superlativum. Ideální znamená dokonalé. Nic nemůže být ideálnějsí. To je stejná ohavnost jako maximálnější a optimálnější.
Tak já teda nevím, Annu proletářku jsem četl a je to spíše k pobavení. Olbracht se v ní prohnul v zádech a napsal ji jako úlitbu režimu. Prostě se to nedá brát vážně, zvláště závěrečná scéna, ve které se vemou Toník s Aničkou za ruce a odcházejí k světlým zítřkům je k popukání. Ovšem napsat, že je to podobné s dnešní dobou, to bych si teda netroufnul.
Vysocký je prostě bard, který nakopne i pohladí duši. Osobně dávám přednost překladů Jaromíra Nohavici.
Je to další Hrabal, který se nedá číst. Nechápu, jak mohou čeští režiséři v Hrabalovi vidět tolik poetiky.
Chvilku jsem si na ty povídky zvykal. Pak přišel okamžim, kdy jsem pochopil, že jsou napsány proto, abych si mohl hrát s možnými konci. Prostě cesta je cíl.
Dobrá instantní polévka. To mě napadlo, když jsem to dočetl, nepotěší ani neurazí. Trošku nudy doplní trocha konspirační teorie a uzavře podivně rozplizlý závěr. Zkrátka a dobře je to průměr průměru. Kde jsi autore Jména růže?
Tak jsem se prolouskal první částí a komentář si asi nechám až po té poslední.
Některé povídky (bajky) jsou dobré, některé výborné a u "Všechno je divočina" jsem "řval" smíchy.
Je to nádherná historizující fantasy s drsným příběhem. Trochu se obávám, že se v příběhu objeví zatím naznačené nadpřrozenosti. Snad to autor zvládnul.
Na Coelha slabota. Tady se autor vydal do vod, které mu rozhodně nejsou vlastní. Ještě, že jsem tohle dílko nečetl dřív než ostatní Coelhovy knihy, to bych přišel o svého oblíbeného autora.
Škoda, že těch hvěziček je jen pět. Dlouho jsem hledal autora a knihu, která by mě nadchla a ne jen zaujala. Muž s břitvou je úžasná kniha nabitá moudrostí i cimermanovským sarkasmem. přečetl jsem ji jedním dechem a jako k málokteré se k ní brzy vrátím. Se smutnem jsem musel konstatovat nedostatečnou šíři mého klasickéhop vzdělání. Musím panu Putíkovi poděkovat i za ty okamžiky při dohledáváni hesel z jeho úžasného textu. Musím se poohlédnou po dalších Putíkových textech, ale i kdyby Muž s břitvou byla jediná slušná Putíkova kniha, stačilo by to na to, aby se stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů.
Body se dávají za kvalitu a ta je příšerná, myšlenky v kruhu, špatný překlad, tiskové chyby. To že z brožurky na vaření pochopím, jak se vaří vajíčko ještě neznamená, že je dobře napsaná a vydaná.
Taj jsem to spíš proběhnul než přečetl a je to opravdu moderní vydání červené knihovny, nebo-li mnoho povyku pro nic. Ale úplně nečtivé to není, místy to má celkem spád, ale pro mě zbytečná kniha.