Edona komentáře u knih

Moc krásná kniha o vděku, umírání, ale i naději. Naději, že svoje nevyřčené díky, svůj dluh, můžeme splatit prostřednictvím našich činů, skrz někoho jiného.

3 10.05.2021

Chtěla jsem si rozšířit obzory o Severní Koreji a příhodně jsem narazila na novinku od Niny Špitálníkové. Autorku moc obdivuji, za její práci a přístup - nesoudí, nepohrdá. Z knihy jsem samozřejmě naprosto zděšená, je to k pláči, vzteku.. V hlavě mi celou dobu problikávalo 1984 od Orwella. Svědectví o životě v KLDR mě velmi zasáhlo. Nejhorší je, že se to pořád děje a koho by tohle nezasáhlo... Knihu doporučuji všem, zařadila bych ji i do povinné četby.

12 02.04.2021

Knihu jsem vyhrála na instagramu knihydobrovsky. Upřímně si myslím, že nebýt té výhry, tak si knihu nikdy neprečtu. To by ale byla (asi) škoda. Dvanáct rozhovorů s doktory přináší obohacující pohledy nejenom na medicínu ale i život sám. Nicméně jsem z rozhovorů až tak nadšená nebyla. Spíše mě to utvrdilo v tom, že jsem si už někdy poslechla mnohem zajímavější rozhovory v podcastech. Zmíním například lékařku Kristýnu Höschlovou.

2 14.03.2021

Krásná, čtivá a dojemná knížka. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout, Colleen píše fakt skvěle. Nemůžu však úplně říct, že jsem si z knihy sedla na zadek. Nicméně za přečtení rozhodně stála. Doporučím dál.

4 03.03.2021

Osm rozhovorů se šumavskými samotáři, kniha u které musím ocenit už vůbec jen ten nápad, vyhledat samotáře a vyzpovídat je. Některé rozhovory byly zajímavější, u jiných jsem se chytala za hlavu. Občas jsem souhlasila s některými výroky. Na závěr připojuji dva "citáty", které mě v knize zaujaly.

"Kdo je bdělý, nemůže být osamělý."

"Iluze o radosti může být stejná jako radost sama."

10 28.02.2021

Poslední dobou čtu hodně české autory a jsem nadšená, protože jsem zatím ani jednou nešlápla vedle. Petra Soukupová mě mile překvapila. Kniha byla perfektní. Nejprve jsem si ale musela zvyknout na absenci uvozovek v přímé řeči. Je to trochu jiný styl než jsem zvyklá, ale překvapivě se mi zalíbil. Kniha je vyprávěná z více úhlů pohledů, což ale přidává autenticitu a hrdinové jsou vykresleni opravdově. Doporučuji všemi deseti.

7 02.02.2021

U Petry Dvořákové nejde šlápnout vedle. Ta prostě psát umí. Chirurg je výborně napsaná kniha, mezilidské vztahy bravurně vykresleny a ještě k tomu se odehrává v (pro mě blízkém) nemocničním prostředí. Moc jsem si to užila a těším se na další knihy z pera autorky.
Chirurg je kniha o životě, o tom, že jednou jsme dole a jednou nahoře.
Ale hlavně o tom, že ani nejde pořád být jen nahoře.

18 31.01.2021

I když povídky úplně nečtu, novou knihu paní Hanišové jsem nemohla vynechat. Většinou se mi v povídkových souborech většina povídek nelíbí, ale u Dlouhé trati je to přesně naopak. Tady mě zasáhla snad každá. Nejvíce mě zaujaly Vrátíš se, Díra a Manažerka. Rozhodně doporučuji a těším se na další knihy paní autorky.

8 30.01.2021

Dvůr mlhy a hněvu je rozhodně daleko lepší než první díl. Oproti druhému dílu byl první asi jedno zrnko písku k celému pískovému dolu. Tolik se toho stalo, tolik nových postav a vzrušujících událostí přibylo. Ačkoliv mi asi v polovině knihy přišlo, že se to chvílemi celkem táhne, tak konec byl naprostá jízda.
Nicméně nemohu jen chválit. Tak trochu chápu, že pokud kniha spadá do YA, tak hlavní hrdinka
začíná jako obyčejný člověk, který má trpký život. Pak najednou však spasí celý svět, dostane nezměrné schopnosti a jako podle nějakého vzoru se tohle děje v každé knize.
A mě to fakt už unavuje. Vážně to ještě někoho baví číst pořád dokola? O stejných hrdinkách v různých YA fantasy ? Za toto dávám jednu hvězdu dolů.

2 29.01.2021

Volání netvora mě zasáhlo, tak jako asi každého, kdo někdy byl v Connorově kůži. Nádherný leč smutný příběh, který se neobejde bez slz. Děkuji autorům a ilustrátorovi.

6 01.01.2021

Ač Vojtko nepřišel s ničím světoborným, tak přece jen dokáže zaujmout. Vztahy a mýty jsou rozhodně dobrým základem k přečtení. Zaujal mě právě koncept, kde za každou kapitolou s mýtem je příběh z terapeutovny. Knihu rozhodně neberu jako nějaký návod, ale takovou naučnou beletrii, která nechává dost místa na přemýšlení.

Vztahy a mýty bych rozhodně doporučila dál, a to nejen lidem ve vztahu. Člověk v ní rozhodně najde leccos i pro sebe samého.

5 21.12.2020

Jsou to asi tři roky, co jsem knihu četla poprvé a musím říct, že sice nevím, jak se to stalo, ale úplně jsem zapomněla o čem byla. Každopádně, tehdy i teď dávám hodnocení pět hvězd.

Maas vykreslila úžasný nový fantasy svět. Okouzlily mě hlavní postavy, které jsou propracované a věřitelné. Děj ubíhal zpočátku trochu pomaleji. Fakt bych některé kapitoly trochu zkrátila. Ale ke konci knihy to byla jedna akce za druhou. Pokud hledáte fantasy příběh, kde jsou víly, tajemství a zvraty, tak určitě kupujte a čtěte.

1 24.11.2020

Mám ráda prostředí kouzelnických škol. A hlavně Simona a Baze znám už z Fangirl. Tam mě ta fanfikce moc bavila. Ovšem Nedej se je jiná kapitola. Já nevím proč, ale do čtení jsem se mnohdy musela nutit. Což asi samo o sobě něco znamená. Ten příběh mě tak úplně nevtáhnul, nezaujal. Což je mi samozřejmě líto. Ale uznám, že se našly i části, kdy jsem knihu neodkládala, to bylo prvních pár kapitol a konec. Ale u toho konce si nejsem jistá, zda to bylo příběhem, nebo jen tím, že jsem už to chtěla mít přečteno.

Na závěr dodám, že je asi lepší mít menší očekávání.

5 02.11.2020

Kniha má velmi mnoho krásných myšlenek. Ba důležitých myšlenek. Je skvělé, že každý, kdo si knihu přečetl si může něco odnést. Nevnímám ji pouze jako naučnou literaturu, ale i jako takový memoár paní spisovatelky. Aby nás uvedla k tématu umírání a smrti popisuje i svůj život. To jak se vůbec dostala k paliativní péči. Poslední kapitola je věnována i duchovní cestě, která mi ale celkem zkazila celkový dojem, proto ubírám jednu hvězdičku. Na závěr dodám pár útržků, které mě zaujaly.

„Sny, na jejichž splnění čekala celý život, se nikdy neuskuteční. Bylo příliš pozdě.“

"Nepracujte přespříliš. Snažte se o vyváženost. Nedopusťte, aby práce byla celý váš život."

"Škoda, že nemáme dost kuráže, abychom dali najevo své city."

"Štěstí je věc rozhodnutí."

5 23.10.2020

Tato kniha má velký potenciál oslovit nejenom cílovou skupinu YA. Na čtenáře čeká spletitý příběh plný nečekaných zvratů. Od prvních stránek se rozjíždí napínavý příběh s velmi originálními hrdinami. Filipu i Raviho jsem si oblíbila od jejich prvního setkání. Dokážete odhadnout vraha?

5 16.10.2020

Když vemu v potaz, že jsem knihu vlastně ani nechtěla nutně číst, tak jsem sakra ráda, že jsem si ji přečetla. Bylo to něco nového, čtivého a rozhodně ne klišoidního. Ve zkratce bych to přirovnala k Hunger games, Labyrintu a filmu Pasažéři. I přesto, to bylo něco nového. Aspoň pro mě. Prostředí bylo tajemné a zajímavé. Hlavní hrdinové sympatičtí. Rozhodně si přečtu pokračování, protože tohle byla bomba. Snad nebudu zklamaná. :)

3 11.10.2020

Moje první setkání s paní Marplovou a vůbec s Agathou Christie. Je to vcelku poklidná detektivka se starosvětským kouzlem. Moc se mi líbila. Doporučuji.

5 28.09.2020

Houbařka skrývá skvělý psychologický román. Jak z názvu napovídá, velkou část života hlavní hrdinka vyplňují houby. To mi až tak nesedlo. Na houby sice chodívám, ale ne často. Možná právě proto mě až tak nezaujal detailní popis různých hub. To je však jen moje věc.
Paní Hanišová píše skvěle, stránky letí pod rukama, příběh vás zajímá víc a víc. Chcete přijít na kloub tomu, proč se hlavní hrdinka rozhodla žít v ústraní. Rozplétáte její mycelium a dovídáte se proč se tomu tak stalo. Silný příběh, skvělý psychologický román. Určitě se podívám na další tituly od paní autorky.

7 06.08.2020

Tak nízké hodnocení jsem snad ještě nikdy neudělila. Ale u knihy Květy slunce to nejde jinak. Ačkoliv předchozí kniha Mléko a med se mi líbila, Květy slunce mě zklamaly na plné čáře. Nevím, možná za to zčásti může český překlad, nebo témata této sbírky. Samotná "poezie" mě absolutně nezaujala až na pár básní z poslední části knihy. Mnoho básní mi přišlo povědomých, jen napsaných jinak, v jiném kontextu. Možná proto je autorka a její kniha tak populární. Jak se ale z tohoto díla mohl stát bestseller? To nevím. U hodnocení moderní poezie a vůbec toho, jak se líbí, záleží hlavně na tom, v jaké chvíli ji čtenář čte a jak moc se s ní (ne)dokáže ztotožnit. Od toho se pak podle mě odvíjí hodnocení. Na závěr přidávám jednu z těch mála, co mě zaujaly.

nejsme pokrevní sestry
ale i tak rozumíš tomu
co mám na srdci
jako by bylo tvoje

co by měla každá žena vědět
že přichází na svět
vybavená vším nezbytným
ale svět ji donutí myslet si že tomu tak není

3 02.08.2020

Znovu musím paní Mornštajnovou pochválit a poděkovat jí. Tiché roky je kniha s velmi silným příběhem. Svým vypravěčským umem dokáže poutavě zaujmout čtenáře. Dramatický příběh rodiny odehrávající se v 20. století s výborně vykreslenými hlavními postavami okouzlí čtenáře a prožívá ony tiché roky s nimi. Kniha je vyprávěna z pohledů dvou osob, otce a dcery, kteří mezi sebou nemají zrovna harmonizující vztah.. A proč? To tajemství už si musíte přečíst sami.

Výborný literární počin, který doporučuji k přečtení.

20 01.08.2020