elcapitano komentáře u knih
To je prostě strašný, .. kniha je svědectvím o opravdovém pekle na zemi. A ještě hůř.
Působivé, hrozné.
....
jediné, co ulehčovalo četbu této mrazivé noční můry bylo to, že jsem jí četl v létě, když bylo venku 30 stupňů a tak mi ten chlad nezalézal pod kůži tak snadno.
Dal jsem neutrální hodnocení, protože si vlastně tuto knihu vůbec nedokážu někam zařadit mít na ní nějaký jednoznačný názor.
Je to vyprávění o mládenecké první plavbě, o životě na moři a mezi námořníky.
Je to také průvodce po tehdejším Liverpoolu.
Je to také popis přátelství mezi chlapci, no, přijde mi, že je to skrytě homosexuální záležitost, ale co už.
Trochu to připomíná deník, kde pisatel na něco až nemístně namíří pozornost, protože ho to zrovna zajímá nebo má zrovna čas a chuť psát, zatímco jiné události přejde víceméně heslovitě.
Místy v knize zazní až nečekaně hluboké myšlenky a úvahy a současně jsou tam místa, která jsou úplně povrchní a mělká.
Četl jsem to především z lásky k námořnické literatuře, musím říct, že mne to "poněkud překvapilo".
Stárnoucí alkoholik Chinaski se víceméně proti své vůli, Sáro, otevři víno, dostal do světa pozlátkového Hollywoodu. Nechává ho to chladným, zatímco jeho kámoš by si pro film klidně uřízl prst. Radši půjdu sázet na koníčky, ... Máme vývrtku?..
No, to je asi tak celé.
Asi to tam je, ale nádherný nihilistický nadhled a poetiku v tom spíše nevidím. To už je snad lepší pít osobně, než si o tom číst.
Sáro, máme další láhev?
Ano, je v tom určité smíření a nadhled podmíněný věkem.
úplně to vidím..naštěstí je doba, do které hra spadá už za náma.
Cyklická forma je opravdu esence absurdního humoru.
Opět jsem o něco chytřejší - soudnictvi, burza..
Opravdu mne bavil kriket a úklid Jackova domu, než se vráti Sophie. Tentokrát jsem se ale mírně ztratil v Stephanově špionážní dějové lince.
A to, jakým způsobem je kniha ukončená nebo vlastně spíše neukončená, to je uplná schválnost.. na další díl se čeká přitom tak dlouho ..
Souhlasím s několika diskutujícími přede mnou. Dospívající Adrian byl vtipný, dospělý Adrian je spíš k politování. Z Adriana vyrostl protivný sociopat a už mne nebavil.
Dalo to místy zabrat. Některé pasáže vyloženě oddechové, jiné složitější a těžké. Některé věci jsem si vůbec nedokázal představit ani pochopit.
Myslím, že je dobré podotkout, že kniha vznikla v roce 1988 a dnes už je fyzika zase o něco dál, zvl. v teorii strun nebo gravitačních vlnách.
Pro laika jako já, je kniha dobrý základ.
Bavilo mne to. Od předcházejících dilu jsem mel trochu časový odstup, tak o to to bylo asi lepsi.
Jenom mi to přišlo opravdu kratounke, malo stránek, poměrně řídká sazba... otevřeny konec slibuje dalsi dil.
Celkem souhlasím s většinou diskutujících, že jsem nejspíš očekával o malinko více. Nicméně velmi čtivé (i takovéto nimrání se v pocitech) a zhltnul jsem to asi za 3 dny.
Nejzajímavější je, jak kniha popisuje stejnou realitu z různých subjektivních pohledů, skutečnost bývá zamlžena a realita je hodně odlišná od prvního pohledu nebo dojmu.
Opravdu dobré! Popis dobrodružného a poznáním a vědou naplněného života AH. Vyprávění je zasazené do historických souvislosti a kontextu soudobé úrovně poznání, filozofie, politiky.
Jak je možné, že je AH v dnešní době skutečně víceméně zapomenutý?
Opravdu velkolepá kniha.
Mám z té knihy dost rozporuplné pocity. Některé pasáže úchvatné, jiné úplně hluché. Ta stránka knihy, která by se dala nazvat dobrodružným románem o životní pouti jednoho ztroskotance, ta byla dobrá a navíc zábavná. Dechberoucí popis života uhláka na lodi také stojí za zmínku.
Jenže bohužel kniha je namíchaná také ze sociálně kritické esence, která jako by vypadla z povinné četby gymnázia za Husákových časů. Já tedy dost špatně snáším, když je hlavním hrdinou utiskovaný proletář, který si to vyřizuje se zlými kapitalisty. Bléé.
Neuvěřitelné dobrodružství, úžasný příběh silné vůle a námořnických schopností. Navíc kolem roku 1880! Některé situace, které autor svým charakteristickým úsporným stylem popíše jednou větou, znějí úplně neuvěřitelně: "Vzal jsem sekeru, porazil dub a vytesal pro svou loď nový kýl." A pak na té lodi jen tak obepluje zeměkouli. Opravdu obdivuhodné.
Kniha má ještě druhou část, kde autor popisuje svoje dřívější působení na plnoplachetníku - včetně jeho provozu, obchodu atd., jeho zkázu a následný osobní krach v Latinské Americe. Takže vlastnima rukama postaví člun Liberdade a na něm dopluje s celou svou rodinou domů, do New Yorku.
Klobouk dolů, v tomto případě ani ne tak před literárním zpracováním, jako před nezlomností a hrdinstvím cpt. Slocuma.
Knihu jsem otevřel poprvé asi před 10 lety, tehdy jsem jí odložil, neměl jsem dost načteno, nerozuměl jsem jí. Mezitím jsem snad už něco načetl, takže tentokrát jsem si to celkem užil. Obdivuju tohle dílo, je vrstevnaté, chytré, náročné. Také ironické a vtipné. Od dávných tajemství vzniku civilizace přes Egypt, templáře, kabalu, alchymii, okultismus, rosekruciány, magii, konspirační teorie, ..až po smysl života. A všechno souvisí se vším.
Dovoluji si však jednu výtku: kdyby se jednalo o film, řeknu, že u vzniku díla chyběl dramaturg. Některé pasáže byly předlouhé a ubíjející. Což je vzhledem k ostatním kvalitám knihy opravdu škoda.
Jak je uvedeno v anotaci, je to kaleidoskop: v zásadě se kniha dotkne každého tématu, které souvisí s moři a oceány. Biologie, historie, lodě, námořní bitvy, objevitelske cesty, obchod...
Mam ji na chalupě a četl jsem jí pomalu po malých dávkách během velmi dlouhé doby.
Je znát, že autor moře miloval, hodně o něm věděl a měl před ním respekt.
Tedy koukám, že diskuze k této knize je nebývale vášnivá až skoro urážlivá. Tak píšu svůj osobní komentář a názor. Už se těším, jak mne někdo označí za zaslepence: Jedná se o popis technologie moci, kde hlavním mottem není "jak může vladař prospět své zemi" nýbrž "jak si může vladař udržet moc" a to i za pomoci poměrně chladného a místy nemorálního kalkulu. Jinak čtivé a podmanivé. Výlet do renesančního myšlení zbaveného rytířského etosu.
Asi jsem idealista, ale přesně tento způsob uvažování je mi odporný i když nepopiratelně historicky nejúspěšnější - a jak vidno, tak už 500 let.
Napínavé, akční, poučné, strhující...ale: těch akčních scén, kdy hlavní hrdinové odněkud / před něčím prchají a zase a znovu zázračně uniknou je moc, to je čtení pro děti, navíc to zabírá snad půl knihy.
Oceňuji fundovaný a čtivý vhled do středověkých reálií i kvantové fyziky.
Jsem zklamaný z toho, že v knize není nějak víc rozehrán motiv komunikace současnosti s minulostí, časový paradox nebo tak něco. Naši hlavní hrdinové minulost hodně ovlivnili, zanechali tam svou stopu a autor se mohl aspoň v jedné kapitole na konci vrátit na Castelgard a trochu si to užít. Na to, jaké možnosti takto rozehraná situace nabízela, z toho autor vyhmátl v zásadě jednu - akční - stránku příběhu. A díky tomu se kniha řadí sice k nadprůměrnému, ale přeci jen pouze k oddechovému čtivu.
Opět vynikající, už mám i vlny Baltu a těším se na ně. Jinak tentokrát se mi zdálo, že proti předchozímu dílu (Pochmurný ostrov) byl tento díl celkově nějak čtivější. Každopádně opět parádní výlet do námořní historie. Aye aye.
Chytal jsem se na Tajemství Katedrál už delší dobu, ale konečným popudem k přečtení byla kniha Stín Katedrály od Miloše Urbana, kde je Fulcanelliho Tajemství katedrál stěžejní "rekvizitou".
Není to zrovna čtivá kniha a pro někoho, kdo by se s hermetikou měl setkat poprvé prostřednictvím právě této knihy bude pravděpodobně úplně nečitelná. Ani já jsem jí nedočetl do konce, poslední třetinu jsem jen tak proskenoval.
Tématem je kniha úzce specializovaná na výklad hermetických / alchymistických symbolů v církevních gotických stavbách.
Navíc "esoterický popis" (esoterickyý..tajný) znamená, že výklad není úplný, je to jen "poodhrnutí tajemného závoje".
Kniha byla napsána začátku minulého století, kdy byla jakási romantická vlna zájmu o hermetiku a podle toho, myslím, kniha vypadá.
Požitk její čtení přinese jen ortodoxnímu mágovi, současný čtenář se ztratí v balastu symbolického tajemna.
Myslím, že to AH před 80 lety celkem vystihl, ne? Bohužel.
Trochu z toho zavání fascinace sexem a drogami, ale jinak mrazivé a přesné.
4. kniha ze serie. Koho baví takto zaměřená literatura, ten si při četbě této knihy užije podobně jako při předchozích dílech. Knihy P. O'Briana se vyznačují naprosto přesným podáním historických reálií, tedy života na palubě plnoplachetníku. A to včetně přesného a poutavého popisu poměrů v Královském námořnictvu. Obdivuji zde fundovanost překladu - přeci jen, jsme suchozemský národ, který nemá úplně zažité termíny jako "brámová čnělka" nebo "o dva dílce přilehnout k větru".
Škoda, že už mi zbývá k přečtení jen poslední díl.