eliska2126
komentáře u knih
Smrtka
Neal Shusterman
Přiznám se, že scifi moc nečtu, ale pane bože, to bylo tak skvělý. Super originální nápad s fungováním světa. Neal Shusterman píše mega čtivě a ty zvraty? No nemohla jsem to odložit. Místy je to taky dost vtipné. Děj má spád, nestojíte na místě a pořád se něco děje. Byla tam jedna maličkost, kterou jsem nepochopila. Taky mě zaujaly zápisy jednotlivých smrtek.
A fakt by mě zajímalo, jaký by bylo žít v takovým světě.
Láskou ji nespoutáš
Atticus (p)
Tak to byla nádhera. Mě srdce plesalo nad grafickou stránkou, jak je tato kniha provedená. Nad spoustou básní jsem přemýšlela a budu na ně myslet ještě dlouho. Bohužel jednu hvězdičku strhávám, protože je i pár básní, které jsem hned po čtení zapomněla, takže mě tolik neoslovily. Každopádně všechna čest překladatelce Evě Klimentové.
Přítelkyně smrti
Bernhard Aichner
Od téhle knihy jsem vlastně nic neočekávala. Pořádně jsem ani nevěděla o čem to je, jen tak zhruba. A byla jsem fakt mega překvapená! Přítelkyně smrti mě překvapila svou čtivostí, kapitola mizela za kapitolou a já chtěla furt víc a víc. Nemám ráda taková ta nudná vyšetřování, ale tohle mělo spád a moc jsem chtěla vědět, kdo je další. A ten konec? Tak to bylo největší překvapení a zvrat! Doma mám i druhý díl Dům smrti a určitě brzy moje knihovna přivítá i třetí díl této trilogie Agonie smrti. Při čtení jsem byla napjatá od začátku do konce. Ocenila jsem i způsob zpracování rozhovorů, i když jsem se maličko ztrácela v tom, co kdo říká, ale myslím, že i díky takovémuto způsobu je kniha spádná, jak jsem už zmiňovala.
Mengeleho děvče
Viola Stern Fischerová
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst už fakt hrozně dlouho, ale nějak jsem k tomu nedokázala najít odvahu.
Píšu to ke každé knize o holocaustu. Já to prostě nechápu, nechápu tu krutost s jakou jsou lidé schopni se chovat k jiným. Několikrát jsem knihu musela odložit, protože jsem prostě nemohla dál. Když víte, že ty věci, co čtete se fakt staly. Tento příběh je silný, bolestivý a je plný emocí. Velký respekt Viole Sternové Fischerové. Za to, že to všechno vydržela a přežila a ještě větší za to, že o tom dokázala mluvit.
Viola to vše popisuje tak barvitě a úplně mě vtáhla tam, kam jsem určitě nechtěla, za ní. Velmi jsem ocenila doplňkové poznámky pod čarou od překladatele, které mi doplňovaly historický kontext.
Akorát název je maličko zavádějící, protože o Mengelem tam toho moc nebylo. Ano, Viola byla vybrána na pokusy ale Mengele sám, na ní nikdy pokusy nedělal (což samozřejmě díky bohu!). Konečné vyprávění Juraje Fischera mi přišlo spíše jako výklad dějepisu, ale i pro něj velký obdiv, že bojoval a přežil!
Fantastická zvířata a kde je najít
Mlok Scamander (p)
No, je to vážně učebnice. Příběhová hodnota žádná, takže za mě spíš jen taková kniha pro zajímavost. Musím ale ocenit krásné ilustrace a zpracování knihy jako takové. A jako ta obálka?
Zadrž dech
Michala Ries
Toto je moje první setkání a autorkou a já nemůžu být šťastnější z toho, jak to dopadlo. V knize sledujeme Marinu, která má za sebou nelehkou minulost, kterou nám autorka odkrývá počas celé knížky pěkně postupně. Není lehké vyrovnat se s tím, co se stalo. Navíc, když se s příchodem nového kolegy Marcela střetne Marinina přítomnost s minulostí.
Přiznám se, že ze začátku jsem měla pocit jako bych četla Má mě rád, nemá mě rád od Sally Thorne. To prostředí kanceláře a nenávist mezi Marcelem a Marinou mi příběh dost připomínaly. Jenže pak se to začalo lišit a příběh zvážněl. Nečekala jsem, že z příběhu, který jsem měla za fajn oddechovku, se stane tak silný příběh.
Děj i postavy jsou neuvěřitelně propracované a příběh je napsaný opravdu reálně. Neměla jsem vůbec problém se do něj vzít a těšila jsem se, až se po náročném dni ke knížce zase dostanu. Flashbacky do Marininy minulosti, kde jsme postupně odkrývali, co se stalo, dodávaly příběhu na vážnosti a bylo mi z nich trochu smutno.
Co se týče postav, tak Marina mě bavila už od začátku. U Marcela jsem moc nevěděla, ze začátku se choval fakt hnusně, ale jeho postava prošla vývojem a nakonec jsem si ho oblíbila.
Celkově je příběh komplexní a nabitý emocemi. Rozhodně můžu doporučit, pokud hledáte romantiku, která vám ale nabídne i mnohem silnější příběh! A já se těším na další autorčiny knihy, kterých se snad v češtině dočkáme.
Ano, pane Božský
Lucie Srňánková
Já už mám od autorky přečteného pana ředitele, který se mi líbil, takže když jsem se pouštěla do pana Božského, neměla jsem pochybnosti o tom, že to bude opět super. Dokonce jsem slyšela, že je tento příběh ještě lepší než ten předchozí a pod to se můžu podepsat i já.
V příběhu sledujeme Evu, které na začátku umírá manžel, tady jsem měla opravdu slzy na krajíčku. I během příběhu, kdy se vracel, tak mě bolest hlavní hrdinky zasáhla. Emoce postav autorka vyjadřovat opravdu umí. Ale zpátky k Evě... Po smrti manžela zažívá náročné období a osud ji do života privede Samuela, který si v minulosti prošel něčím podobným.
Když srovnám Evu a Samuela s Míšou a Adamem z pána ředitele, tak mám asi blíž k Evě a Samovi. Ani nevím čím to je, ale víc mi přirostli k srdci a jejich příběh pro mě byl asi emotivnější. Oblíbila jsem si i vedlejší postavy Roberta a Standy a jejich linka mě taky bavila. I přátelství Roberta a Evy příběh okořenilo, přišlo mi hezké, jak ji chtěl chránit za každou cenu. Ne vždy to tedy provedl úplně správně, ale za mě to dodalo příběhu jen víc reálnosti.
Autorka opět ukazuje, že psát umí, tady se mi to zdálo ale ještě lepší než v předchozí knize. Spicy scény jsou dobře napsané a nepůsobí lacině, což se ne v každé erotické knize povede. Tempo příběhu bylo moc fajn, nenašla jsem žádná hluchá místa, kde bych se třeba začínala nudit, takže já můžu Pana Božského jedině doporučit a opravdu mě nenapadá nic, co bych vytkla!
Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Chlapec v pruhovaném pyžamu mi ležel v poličce už od roku 2021. Proto jsem si říkala, že bych jo už konečně měla přečíst. Byla jsem zvědavá, jak budou hrůzy Osvětimi popsány pohledem malého Bruna, který je synem velitele koncentračního tábora a musí se z krásného domu v Berlíně přestěhovat právě do Osvětimi, kde bude jeho otec vykonávat jeho práci.
Překvapilo mě, že celá první polovina knihy byla v podstatě jen o stěhování a o tom, jak si Bruno zvyká na nové místo. Až tak lehce za polovinou se vlastně vydal na průzkum, jak tomu on sám říkal, a seznámil se se Šmuelem. Moc se mi líbilo to čisté dětské přátelství, které si mezi sebou Bruno a Šmuel vytvořili. Z dětské perspektivy se události v táboře nezdály až tak hrozné. Konec, ten samozřejmě hrozný je, ať už je to popsáno jakkoliv.
Vidět Osvětim a všechny ty hrůzy dětskýma očima bylo zajímavé a zároveň bych knihu určitě určitě doporučila všem, které téma zajímá, ale nezvládají takovéhle knihy kvůli všem těm popisům hrůz a vražd, co se na takových místech odehrály.
Asher Black
Parker S. Huntington
V knize sledujeme bývalého mafiána Ashera Blacka a Lucy, která se dostala na prestižní školu a chce si zařídit život konečně podle sebe. Postavy mi byly opravdu sympatické. Neměla jsem problém snad s nikým z nich. Líbilo se mi, jak byla Lucy silná a i přes to všechno, co se jí v pěstounské péči stalo. O Asherovi jsem napřed nevěděla, co si myslet, ale jak už všichni čekáme, pak nám začne ukazovat, že to není takový tvrďák, jak se zdá.
Další, co se mi opravdu líbilo, bylo to vzplanutí na začátku, ale postupně to přešlo ve slow burn romance. Ano, byla tam zřetelná přitažlivost mezi Asherem a Lucy, ale autorka si dala opravdu záležet a vystavěla jejich vztah opravdu uvěřitelně. Jiskřilo to mezi nimi a z neznámých se stali přátelé a přátelství pár přerostlo v lásku.
Ačkoliv je to autorčina prvotina, tak se mi to četlo skvěle. Lucy jako hlavní hrdinka se čtenářem komunikuje a bylo super, že to bylo, jako by se bavila přímo se mnou a říkala mi i své myšlenky a interní vtípky.
Průvodce literární hysterií 19. století
Karolína Zoe Meixnerová
Tuhle knihu bych označila za opravdu unikátní počin. Tady jde vidět, že naše česká literatura 19. století se dá podat i zajímavě a zábavnou formou.
V knize se dozvíme spoustu drbů, zajímavosti o českých spisovatelích, stejně tak zde najdeme i tipy na knihy a na výlety po České republice.
Také oceňuju skvělé doprovodné ilustrace. U některých jsem se opravdu zasmála.
Tuhle knížku můžu určitě doporučit a smekám před @cojezoe_ za práci, kterou dělá a jak českou literaturu přibližuje lidem, které by to za jiných okolností asi ani nezajímalo.
Tři drobné chybičky
Nikki Sloane
Tři drobné chybičky jsou v pořadí již třetí díl série Klubu zavázaných očí. Tentokrát se setkáváme s Josephem, majitele klubu, kterého jsme poznali už v předchozích dvou dílech.
Je nám určitě jasné, že ti bude i hlavní ženská postava. Tou je Noemi a já se rozhodla, že vám toho o ní prozrazovat moc nebudu .
Musím říct, že autorka píše opravdu skvěle. Příběh je čtivý, nejsou tu žádné výplňkové pasáže, pikantnější scény jsou napsané dobře a vkusně. Zápletka není nijak složitá (což v tomhle žánru bývá málokdy), i tak mě ale tahle série prostě baví číst, už jen ta super chemie mezi hrdiny za to stojí.
Líbila se mi i ta Josephova backstory z minulosti. Autorka tak naťukla i nějaké to trápení z reálného světa. Ráda jsem poznala Josepha i trochu z toho lidského hlediska, ne jen jako majitele klubu a dalších podniků.
Ve finále si myslím, že i tenhle díl má opravdu co nabídnout a Klub zavázaných očí patří v rámci žánru k těm skvělým. I tak ale mým nejoblíbenějším dílem zůstává ten první s Evie a Loganem. A já si určitě nenechám ujít ani další díl a jsem zvědavá, co dalšího nám autorka naservíruje.
Osamělé srdce
Mona Kasten
Osamělé srdce byla moje velmi očekávaná kniha roku 2023, protože Mona Kasten patří k mým nejoblíbenějším z německé stáje. Její série Znovu je skvělá a díky ní jsem se zamilovala do romantických knih. Ale teď už k téhle novince!
Když jsem do toho šla, věděla jsem, že se tam vyskytuje hudební prostředí. Sledujeme Rosie Hartovou, která rozjela svůj podcast o hudbě a teď moderuje svou vlastní nezávislou show. K ní do studia přijde i její nejoblíbenější kapela Scarlet Luck, aby s ní udělala rozhovor. Jenže věci se vymknou z ruky a nedopadne to úplně tak, jak si rosie představovala. Rosie byla skvělá hlavní hrdinka. Získala si mě už na začátku a byla mi opravdu sympatická.
Na druhé straně poznáváme Adama alias Beasta, bubeníka Scarlet Luck. Ten je takový tajemný a už na začátku příběhu je nám sděleno, že se v minulosti stalo něco, kvůli čemu nesnese lidský dotek od cizích lidí. Ta tajemná aura kolem Adama se mi líbila, nicméně jsem byla napjatá a chtěla zjistit, co za tím stojí.
Celá dějová linka se točí kolem sbližování Rosie a Adama, je plná zvratů a dramat, které se mi líbily. Autorka do děje zasadila i poměrně dost těžších témat. I přesto, že se o některých věcech nečetlo lehce, přišlo mi, že to tak není nacpané na sílu a do příběhu to zapadlo. Líbilo se mi i zapojení chatových konverzací. I díky tomu příběh odsýpal. Autorka už v předchozích sériích dokázala, že psát umí a tady to jen potvrdila!
Takže já jsem ve finále velmi spokojená. Myslím, že tahle série má skvělé našlápnuto, i když je pravda, že Znovu mám asi o chloupek pořád radši.
Panda a dráček
James Norbury
Já mám tyhle knížky opravdu ráda. Už když jsem tenkrát četla Chlapce, krtka, lišku a koně, tak jsem si říkala, proč takových knih není víc. U takových knih se prostě zamyslíte nad životem a je plná takových těch obyčejných mouder, na která ale bohužel zapomínáme.
Panda a dráček je hodně podobná jako Chlapec, liška, krtek a kůň, ale vychází z buddhismu, takže se myšlenky neopakují.
"Čas strávený nic neděláním, není nikdy promarněný."
Neonoví bohové
Katee Robert
Neonoví bohové jsou vlastně převyprávěním příběhu Háda a Persefony. Nicméně kniha je výjimečná tím, že autorka spojila antickou mytologii a moderní svět. Na knihu jsem si brousila zuby už od Bookstormingu a díky skvělému představení knihy jsem věděla, že mám očekávat retelling, který je okořeněný pár pikantními scénami. I takových většinu chybí nějak více rozpracovaná dějová linka. Ale tady? Děj je rozpracován opravdu dobře. Linka je plná zvratů a pikantní scény dokreslují tvořící se vztah mezi Hádem a Persefonou.
Také se mi líbilo jak autorka zbořila stereotyp zobrazení Háda jako takového toho strašáka Olympu. Hádes nám ukáže i svou druhou stránku a ta si mě hned získala. I Persefona byla skvělá hlavní postava, sama o sobě je silná osobnost, i když nám na začátku ukázala masku sluníčkové poslušně dcerušky, brzo zjišťujeme, že je mnohem víc. Nečeká, až ji někdo umete cestičku a až za ni všichni všechno vyřeší. Nebojí se sama vzít situaci do svých rukou a ochránit své milované.
Knížka se četla opravdu dobře. Je čtivá jak blázen a děj plyne opravdu skvěle. Autorčin styl mi sedl, příběh je originální a opravdu se těším na další díly ze série Temný Olymp, které mají být o dalších postavách.
Polib mě
Stella Tack
Když jsem tuhle knihu viděla poprvé říkala jsem si: no jo, to bude klišé, ona bohatá dcerka, on bodyguard. Přiznám se, že se mi do toho moc nechtělo. Jenže pak začala kniha sklízet nadšené ohlasy a já si řekla, že to musím zkusit a ještě ten den jsem si ji objednala. A jsem za to neskutečně ráda.
Příběh Ivy a Ryana si mě získal už od začátku. Je to plné vtipných momentů, zakázané lásky a dostanete i nějaké to drama. Poznáte, že i když žijete v luxusu a o peníze nemáte nouzi, ne vždy je to život snů. Ivy by vám mohla vyprávět. Ryana si oblíbit prostě musíte. Je oddaný své práci, dokáže vše hned vyřešit s chladnou hlavou a je úplným opakem Ivy, která do všeho jde po hlavě.
Prostředí univerzity mám v knihách ráda a tady tomu není jinak. Měla jsem stejný pocit jako bych byla zpět ve Woodshillu v knihách Mony Kasten.
Kniha je samozřejmě čtivá jak blázen a kdybych na ni měla víc času, tak za dva dny už nemám co dělat. Ale já ji tak strašně nechtěla dočíst a šetřila si ji, co to šlo.
Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky
Elena Favilli
Tak tohle je opravdu nádhera. 100 příběhů významných žen naší historie. Přiznám se, že hodně jmen jsem ani neznala, protože tam nejsou jen známá jména, jako královna Alžběta I., Marie Curie apod. Seznámíme se zde třeba i s baletkami, vědkyněmi, sportovkyněmi a spoustou dalších.
Každý příběh má svou krásnou ilustraci a opravdu stojí za zmínku, že ilustrátorů je hned několik a líbilo se mi, jak každý do ilustrace promítl svůj styl.
Autorky dokázaly každý příběh a významné činy vyprávět jako pohádku, proto doufám, že jestli budu mít někdy dceru, budu ji moct tyhle příběhy číst.
Koruna
Kiera Cass
Tak jsem konečně zmákla celou sérii Selekce. Nejradši bych ji ale dělila na původní trilogii, která byla skvělá a pak na pokračovací duologii, která mě už tak nenadchla. Kdybych totiž já měla odpovědět na otázku, na kterou se vás na začátku příspěvku ptát, za mě by to byla jednoznačně Eadlyn Schreavová. Protože přesně dceru Americi a Maxona v tomhle příběhu sledujeme. Koruna je vlastně už závěrečný díl a zároveň druhá kniha o Eadlyn. Naštěstí už poslední.
Do poloviny knihy mě příběh vůbec nebavil. Kompletně mi tam chybělo to kouzlo všech předchozích dílů. Moc ráda jsem se zase vrátila do Illei, nicméně ani to to nezachránilo. Eadlyn jako postava mi nesedla už v předchozím díle a tady to byla stejná slepice jako v Dceři. Protože ona je přece Eadlyn Schreavová a nikdo nemá takovou moc jako ona. Ano, tohle nám za knihu bylo připomenuto hned několikrát. Stejně jako to, když žádala svého strýce o laskavost a velice "přátelsky" mi připomněla, že je to vlastně jeho královna, takže aj kdyby strejda nechtěl, tak musí.
Ale můj největší problém zde byla samotná romantika. Absolutně jsem nepochopila odkud se ta velká láska vzala. Protože jsem jen poslouchala, jak by Eadlyn chtěla všechny a zároveň nikoho. Nemůže se rozhodnout a pak BUM! A máme tady spřízněnou duši. Žádné náznaky jsem nezaznamenala, takže tohle bylo pro mě překvapení, kterému jsem ale bohužel nevěřila.
Za mě byl tohle bohužel nejslabší díl. Zůstávám věrnou fanynkou původní trilogie Selekce, Elita a První. Ani předchozí díl Dcera nebyl tak špatný. Nicméně tohle finále se opravdu moc nepovedlo.
Mimoňka
Sarah Andersen
Komiksové stripy jsou přesně to, u čeho si odpočinu já. Neznám snad méně náročnou literaturu. Jedná se o jednostránkové kresby znázorňující nějakou výstižnou nebo vtipnou situaci. A tahle knížka jich je opravdu plná. Nemůžu se ale ubránit pocitu, že předchozí dílka byla nějakým způsobem lepší.
Zachraň mě
Mona Kasten
Tak a konečně jsme se dočkali nové série od mojí milované Mony Kasten. Přiznám se, že hned, jak jsem viděla, tak jsem věděla, že ji musím přečíst (aniž bych věděla o čem bude).
Jak jsem ale zjistila, že to budou hlavní hrdinové mladší, než jsem byla u Mony zvyklá, trošku jsem se lekla. Bála jsem se, že se mi to nebude líbit a že to bude takové "dětské". Ale díky bohu Mona to opět dokázala! ️
Tato kniha je vlastně Slow Burn romance, takže jsem věděla, že začátek bude pomalejší a hodně se mi líbilo, že v první půlce knihy poznáváme postavy a hlavně jejich myšlenky. Jednu z hlavních postav Ruby jsem si hrozně zamilovala. Její organizovanost mi dost připomínala mě (taky jsem bez svého diáře dost ztracená a vše potřebuju mít naplánované). Za to Jamese jsem v jednu chvíli milovala a v další chvíli bych mu nejradši pleskla. Prostředí nové školy Maxton Hall plně zbohatlických dětí mi dost připomínalo školy z Papírové Princezny nebo Elitního klubu králů a to se mi opravdu líbilo, ale je pravda, že to nebylo tak přátelské prostředí jako Woodshillská univerzita.
Jako páru jsem Jamesovi a Ruby opravdu fandila. Druhá poloviny knihy byla přece jen akčnější a strašně jsem doufala, že to mezi nimi dobře dopadne.
Šepot mrtvých
Amo Jones
Tak jo, poslední příspěvek z této série (aspoň pro tuhle chvíli ) a teď vám s tím dám zase na chvíli pokoj.
Toto je už v pořadí třetí díl Elitního klubu králů a přesně, jak jsem psala v předešlých příspěvcích a je to k této sérii známo podobné jako u Papírové princezny, buď ji milujete nebo nenávidíte. A já se stále řadím do skupiny, která téhle sérii naprosto propadla. Ano, není to nějaký výkvět literatury, ale občas ráda sáhnu po knize, u které si jen odpočinu a není náročná. A tahle to přesně splňuje.
V tomhle díle se postavy konečně nějak vyvinuly. Madison už není tolik ta naivní husička, která si nechá vše líbit a Bishop už není takový buran a konečně ukazuje, co pro něj Madison vlastně znamená. Daemon nám to tady celkem pěkně zamíchal a musím říct, že v jedné chvíli mě totálně zmátl a já absolutně nechápala, co se vlastně v knize děje. No pak jsem samozřejmě čučela s otevřenou pusou, protože jsem to nečekala.
Na další dva díly se chystám, mají vyprávět o Nateovi a Tillie. Určitě je plánuju pořídit v brzké době, ale zatím vám můžu Elitní klub králů jedině doporučit!
