EliskaD komentáře u knih
Kniha s podtitulem, kterého jsem si nevšimla, když jsem si knihu půjčovala. Podtitul by mě zaručeně odradil. Mnohé části kapitol jsem kvůli homeopatii a éterickým olejům a dalším trochu "ezo" informacím přeskakovala.
Kniha zcela opomíjí partnera a klade zvýšený důraz na soukromou porodní asistentku, která se vším pomůže, poradí, nahmatá, ukáže cviky... Když si nastávající maminky nevědí rady, tak jí mají zavolat, protože porodní asistentka bude vědět... To mě dost iritovalo.
Přibližně v polovině se to ale zlomilo a kniha mi přišla nadmíru užitečná. Mnohé jiné knihy končí porodem a poté následuje péče o miminko. Tato kniha je však zaměřena na ženu, na fyzické změny i psychické prožívání. Proto po kapitole o porodu je podrobně popsáno, co se děje s tělem maminky v jednotlivých dnech po porodu. Tyto informace jsem se nikde jinde nedočetla.
Námět mi připadal velmi zajímavý, nikdy jsem nečetla žádnou knihu z prostředí virtuální reality. Tím pro mě kniha zůstane jedinečná a svým způsobem nezapomenutelná. Po několika kapitolách, kdy jsem byla skutečně nadšená neotřelostí námětu však moje nadšení ochabovalo. Ač bylo prostředí vykresleno velmi nápaditě, děj začal být příliš repetitivní a zbytečně natahovaný... 500 stran je zkrátka strašně moc. Možná pro nějakého gamera dobrý, ale tím že zřejmě nepatřím do cílové skupiny čtenářů, nemohu to ocenit.
Když se řeknou pohádky, napadne mě hned několik znaků - nadpřirozené bytosti, kouzelné předměty nebo šťastné konce. A toto v těchto “pohádkách” chybělo. Dětem bych číst asi nedávala. A jako dospělou mě to vážně nebavilo. Velmi slabé.
Přečteno do čtenářské výzvy. A opravdu to byla výzva. Dost jsem se nad stránkami trápila, nebavilo mě to, nedokázala jsem udržet pozornost. Podle hodnocení jsem čekala příběh, který chytí a nepustí od samého začátku. Bohužel mě to nechytlo ani později. Zkusím filmové zpracování, které jsem zatím neměla možnost shlédnout.
Pořád jsem čekala, že přijde nějaká super manažerská poučka a pointa, ve které se dozvíme, co s lidmi jako je Bartleby... Příběh vyzněl poněkud do ztracena. Přesto jsem si čtení užila, a to i přesto, že jsem i já prostřednictvím knihy na vlastní kůži zažívala tu neskutečnou frustraci Bartlebyho zaměstnavatele.
Čekala jsem podle žánrového zařazení Sci-Fi povídky a dostala jsem 80 stránek článků z měsíčníku Softwarové novinky z let 97 - 99, 80 stránek přednášek z různých conů, 60 stránek o internetu, 20 stránek textů rubriky Zakázané technologie z časopisu Ikarie a na závěr 3 povídky na celkem 25 stranách.
Prvních 230 stránek je spíše odlehčenými seriózními úvahami o nadcházejícím tisíciletí hodící se pro víkendovou přílohu novin. Po více než 20 letech je to trochu vyčpělé. Moc mě bavili texty z rubriky Zakázané technologie a povídky. Zde už autor konečně popustil uzdu své fantazii. Škoda, že to pro mě nejzajímavější bylo z celé ročenky pouze na cca 45 stranách.
"Dospělí si už sami také hrají a nestydí se za to. Jednomu odvětví herního průmyslu se říká “modelářství”. Je to samozřejmě eufemismus, vždyť plyšový méďa je taky “model” šelmy zvané medvěd, a letadélko řízené rádiem je zrovna taková zmenšenina létajícího stroje, jako byla tradiční hračka – dřevěný vozík. Dospělí zřejmě potřebuji pro svoji hravost jakousi omluvu či výmluvu nebo zástěrku, a vhodně volené slovo odedávna sloužilo jako ten nejlépe fungující šalebný bílý plášť.
Tento trend bude nepochybně pokračovat. Svět včerejška byl svět, ve kterém si hrály děti, vstupujeme do světa, v němž si může hrát každý."
Věcné, stručné, praktické. Žádné ezo bláboly. Naprosto mi tato kniha stačí a pokud mě něco zajímá více, dohledám na internetu.
Když Tóra přijíždí za svým klientem, aby mu pomohla řešit právní nároky v souvislosti s jeho kupní smlouvou, netuší, že jí to přivede k daleko těžšímu úkolu. Aby mohla racionálně vysvětlit nejen vraždu, ale i podivné zvuky a zjevení, postupně rozplétá historii původních majitelů, jejich příbuzenské vztahy a pohnuté osudy. Aby si utvořila ucelený obraz o dávné historii, musí se ptát. A to spousty lidí (což vyžaduje čtenářovu velkou pozornost). V příběhu nechybí ani Tóřin německý přítel, se kterým sdílí své hypotézy a dedukce. Každá stránka přináší nové informace, ale i slepé uličky a nutí čtenáře přemýšlet o motivu vraha spolu s Tórou.