Ella161
komentáře u knih
Farma zvířat
George Orwell (p)
Jsem ráda, že díky maturitě přečtu spoustu krásných knih, které bych jinak nečetla. Byla by škoda, kdybych se o něco takového ochudila. Farma zvířat patří mezi jedny z těch lepších knih, určitě všem doporučuji.
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Tak tohle čtení mě bavilo! Knihu jsem si vybrala v rámci maturitní četby a díky bohu za to, že jsem tak učinila. Jinak totiž vím, že bych se k ní nedostala. A byla by škoda přijít o něco takového. Bylo to opravdu vtipné, měla jsem chuť si též zajet někam do přírody a prožít podobné dobrodružství jako oni. Moc se mi líbily ty jejich večery, kdy si vyprávěli různé příběhy, které se jim staly. Saturnin byl skvělý. Ten vždy všechno krásně obohatil. Kniha je jedna z nejlepších, kterou jsem k maturitě četla, moc doporučuji!
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Miluju jí! Graham je tak skvělej chlap! Hned bych si ho vzala. A ty jeho dopisy? Nemohla jsem přestat plakat
Nesnáším tě
Vi Keeland
Asi moje nejoblíbenější kniha od autorek. Naprosto skvěle vystižený příběh. Epilog mě dojal!
Romeo, Julie a tma
Jan Otčenášek
Krásný a dojemný příběh. Četlo se to úplně samo a k maturitě moc doporučuji. Určitě Vás to chytne za srdce a příběh budete mít ještě dlouho v paměti.
Výzva
Elle Kennedy
Čtení od téhle autorky je sázka na jistotu. Víte, co Vás čeká a víte, že koupením knihy nešlápnete vedle. Jasně. Všechny její příběhy jsou si vlastně dost podobné. Sexy hokejista, který je děvkař, ale až potká tu pravou, tak se z něho stane svatoušek. Neodsuzuji to a její příběhy miluju, protože Elle píše opravdu čtivě, ale... neuškodilo by, kdyby alespoň v nějaké knize nebyl ten chlap děvkař. No ale já mám ráda klišé, takže mi to zas tak nevadí.
Tenhle příběh mě fakt bavil. Hned mě to vtáhlo do děje a já se od toho nemohla odtrhnout. Bylo to vtipné, jak jinak. Hlavní hrdiny jsem si zamilovala ( i tohle se dalo očekávat). Navíc se mi fakt líbilo, že tady hlavní hrdinka (tedy Tay) není moc sebevědomá, i když mi to občas i vadilo. Byla to ale zase změna, kterou jsem uvítala. A teď k postavám.
Conor je fakt zlatíčko! Správný kluk se srdcem na dlani. Nikdy nikoho nenechá ve štychu a ta jeho potřeba chránit Tay... fakt jsem se u toho rozplývala. Navíc byl vtipný a neskutečný pohodář, což bylo jedno velké plus. Určitě je to taková ta postava, na kterou budete ještě pár měsíců s úsměvem vzpomínat a ukradne Vám malinkou část vašeho srdíčka, ačkoliv o to ani "nestojíte".
No a Tay? Jak už jsem zmiňovala, ona měla vlastně nulové sebevědomí. I když jí ostatní říkali, jak skvěle vypadá, tak si stála furt za svým. Občas mě to i štvalo, ale chápala jsem jí. Když se necítíte ve svým těle dobře, tak neposloucháte ostatní nebo si myslíte, že když Vás pochválí, tak si dělají jen srandu. Nicméně. Byla to moc milá i vtipná holka. Studovala pedagogiku a upřímně mi to k ní strašně sedělo. Jsem ráda, že nakonec nějaké to sebevědomí získala a cítila se lépe ( za což mohl samozřejmě Conor).
Takže knihu určitě doporučuji, protože si u ní krásně odpočinete a nejednou Vám vykouzlí úsměv na tváři (já se přiznám k tomu, že jsem se celý příběh usmívala jako blbeček). Také bylo moc fajn, že se tam objevily postavy z minulých dílů. To mě opravdu potěšilo.
S láskou, Lukov
Mariana Zapata
Tenhle příběh byl úžasný! Přísahám! Autorku mám moc ráda. Už jen proto, že její příběhy jsou vždycky vtipné i trochu sprosté. Nejvíc jsem se ovšem zamilovala do jejího stylu psaní.
Vždy žasnu nad tím, jak dokáže skvěle vykreslit rodinu. Její charakter a chování jednotlivých členů. Užívám si to pošťuchování mezi sourozenci, potažmo jejich hádky. To, jak si ze sebe dokáží udělat srandu, ale vždy při sobě stojí. Brání se, když je to největší potřeba a úplně cítíte, jak jim na sobě záleží a že rodina je pro nich na prvním místě.
Hlavní postavy jsem si zamilovala, jak jinak. Jasmine nechyběla silná osobnost. Byla silná, trochu domýšlivá a hlavně upřímná. Zamilovala jsem se do jejího sarkasmu, protože to ani jinak nešlo. Nikdy neměla problém s tím říct něco na "plnou hubu”. Šla si za svým snem, na kterým tvrdě dřela. Každý den. Nevzdávala to, i když byla na pokraji sil, a to je asi důvod, proč hlavní hrdinky Zapaty tak moc miluju. Nejsou to žádné "fňukny" a potýkají se s každodenními starostmi, kteří mají normální lidé. Jsou reálné. A Ivan? Raději se k němu nebudu moc vyjadřovat, protože bych se opět hodně rozepsala. Jen chci říci, že je prostě úžasný! Nechybí mu trochu té arogance, velkého sebevědomí a suchého humoru. Jenže když na to přišlo, tak byl takový "ňuňík" nad kterým se prostě nešlo nerozplývat.
U knihy jsme se hodně nasmála. Hlavně u slovních přestřelek hlavních hrdinů. Je to jedna z těch lepších knih, kdy po přečtení máte pocit, že něco postrádáte. Cítíte takovou tu lítost, že to skončilo a máte okamžitou potřebu si příběh přečíst znovu. Ty postavy mi prostě tak neuvěřitelně přirostly k srdci, až se tomu sama divím.
No a v neposlední řadě zmíním to, jaký nám autorka vybrala skvělý svět. Miluji filmy, knihy i seriály o krasobruslení a tenhle příběh mi splnil všechny očekávaní, které jsem od něho měla.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Silný příběh, který mě velmi zasáhl. Brečela jsem, frustrací se tahala za vlasy a nedokázala se od čtení odtrhnout. Lale byl silný, empatický mladík, který si v Osvětimi zažil dost šílených věcí. Bylo evidentní, že to neměl přežít. Měl zatraceně tolik štěstí, že si dokázal udělat kontakty tam, kde to nejvíce potřeboval. Bylo fakt dojemné, jak všem pomáhal, rozdával jim jídlo a snažil se, aby alespoň něco viděli optimisticky. Jeho láska ke Gitě neznala hranice a já jen žasla nad tím, co by všechno kvůli ní dokázal obětovat. To, že jí pomáhal, když byla nemocná a ani jí moc neznal, raději ani nebudu komentovat. To bych se tady určitě rozvášnila a ten komentář by byl sakra dlouhý. Ke všem se choval s úctou a pochopením. I když on sám byl dost v háji, vždycky druhým pomohl. I potom, co ho za to postihl trest. Nebudu se vyjadřovat k esesákům a už vůbec ne k Mengelemu. To, co dělali, bylo prostě odporné a neuctivé. Stále nemůžu zapomenout na to, co se přihodilo Leonovi. Chudák! Nedokážu si představit všechen ten strach, který museli mít. Nedokážu si představit, jak tyhle zrůdnosti mohl vůbec někdo přežít. Moc pěkně zpracovaný příběh, který se mi vryl do paměti. Hlavně mě potěšil doslov. Byla jsem upřímně šťastná, že to zvládli.
Návrh
Elle Kennedy
Miluju! Miluju ten příběh. Miluju všechny ty postavy. A miluju jejich humor! Jsem strašně ráda, že jsem knihu našla a přečetla????
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Autor píše velmi poutavě. Knihu jsem si vybrala k maturitě už jen proto, že se mi líbilo filmové zpracování. V knižní formě to ale bylo ještě mnohem lepší, doporučuji.
Přísně tajné
Elle Kennedy
Miluju kombo těhle autorek. Jednotlivě píšou opravdu úžasně, ale dohromady? To je prostě něco. Myslím si, že vymyslely zase něco originálního. Tedy alespoň jsem zatím nic podobného nečetla. Bylo mi od začátku jasné, že koupí knihy nešlápnu vedle. U nich je to prostě jistota. A musím uznat, že kniha splnila mé očekávání.
Trochu mi přišlo divné, že Keatona holka chtěla k narozeninám trojku s dalším klukem a on vůbec nic nenamítal. Ba co víc, on sám toho kluka ještě sháněl. Na jeho místě by mi vadilo, že můj přítel chce spát i s někým jiným. Každý to má ale holt jinak a bylo alespoň dobré, že si to takhle řekli narovinu. Každopádně on byl zlatíčko. Přesně, jak Baily říkal, takový labrador. Nebál se dát najevo své city či emoce. Rád se mazlil a rád byl ve vztahu. Byl hodně trpělivý a vytrvalý, což se mu nakonec vyplatilo. Bylo skvělé, že se konečně svému tátovi postavil a řekl, co chce. Divila jsem se, že jeho táta všechny ty "novinky" vzal tak v pohodě. Tím mě mile překvapil.
Mně bylo Lukeho tak líto! On fakt rodinu nevyhrál. Bože můj. Co to jako mělo znamenat? Nebylo hezké to číst a není vůbec hezké pomyšlení, že někdo tu rodinu má i horší. Díky bohu za mojí. To jsem trochu odbočila. Lukeho jsem si fakt moc oblíbila! Moc se mi líbilo, jak byl vtipný a všechno řekl narovinu. Žádné lhaní, žádné stydění… prostě řekl to, co si myslel. Nedbal na názory ostatních. Byl sebevědomí, což se mi fakt líbilo. Nebyl to žádný namyšlený frajer, který se nadřazuje nad ostatními. Navíc byl fakt moc hodný a to se mu občas nevyplácelo. Nikoho neodsuzoval, byl chápavý a hodně vnímavý. Jeho si prostě oblíbil každý, věřte mi. Jen mě malinko štvalo, jak byl odtažitý, ale kdo by na jeho místě nebyl?
Příběh se mi vážně moc líbil. Sice od toho nemůžete očekávat tolik, ale užijete si ho. Já jsem byla do příběhu vtažena hned a nemohla se odtrhnout. Mrzí mě, že už se s kluky musím rozloučit, protože mi oba přirostli k srdci.
Taju pro tebe
J. T. Geissinger
Autorka opět nezklamala! Nedokážu říci, jaký díl se mi líbil více. Oba jsou naprosto skvělé! Ona vždycky vymyslí ty postavy tak, že je snadné se s nimi ztotožnit. Navíc píše vážně čtivě a vtipně. Nejednou jsem se u toho hlasitě rozesmála. Taky se mi moc líbilo, že mezi postavami byl větší věkový rozdíl a v tomhle případě byl mladší chlap. A nikomu to nevadilo. To bylo super.
Joellen byla tak opravdová! Potýkala se s problémy, která má nebo měla snad každá holka. Tedy to, že je moc tlustá, není moc hezká, že není moc dobrá…. Neměla vysoké sebevědomí, ale s tím jí ochotně pomohl Cam. Bylo krásné číst, jak velký kus cesty od začátku knihy ušla. Konečně jí začínalo být jedno, co si kdo myslí. Konečně se nebála promluvit. Konečně nebyla až tak moc hodná. Za tohle všechno vděčila Camovi, který si jí oblíbil hned od začátku. Navíc bylo moc pěkné, že když byla s Camem, tak vylezla ze své ulity a chovala se odvážněji. Jo a moc se mi líbilo, jaký měla vztah s její kočkou. Já ho mám totiž se svýma kočkama stejný a jsem ráda, že takhle bláznivě se k nim chová i někdo jiný (ačkoliv mě celkem znervózňuje, že je to fiktivní postava. No nic…).
Cama jsem měla samozřejmě ráda. Nejdříve jsem si myslela, že to bude typický sukničkář, ale ono vůbec! Byl vtipný a snažil se všechno řešit v odlehčeném duchu, ale když na to přišlo, tak byl neoblomný a stál si za svým názorem. Joellen strašně moc pomáhal. Už jen tím, že jí pomáhal získat sebevědomí. Bylo vidět, že mu na ní opravdu záleží. A sice se prezentuje jako srandista, ale uvnitř se skrýval rozumný chlap, který ví, co je správné.
Když jsme se poznali
Sarina Bowen
Opravdu mě překvapilo, jak autorka celé to téma pojala. Nečekala jsem, že mi to bude připadat až tak reálné. Napsala tam všechno. Všechny každodenní problémy holky, která musí být na vozíku. Všechny ty drobnosti, že se prostě nemůže jen tak spontánně rozhodnout a něco udělat. Ona prostě musí plánovat, ať už chce nebo ne. Bylo to vážně čtivé, vtipné, romantické a trochu i smutné. Jsem moc ráda, že i u nás se začínají vydávat její knihy, protože píše fantasticky.
Moc se mi líbila Corey energie do života. Ona byla vždycky tak pozitivní, i přesto všechno, čím si musela procházet. Tohle jsem na ní moc obdivovala. Nedokážu si představit, že bych se chovala stejně, kdybych na jejím místě byla. Ona byla prostě bojovnice. Ještě aby ne, když hrávala hokej. Prostě sportovkyně tělem i duší. Přátelskost bych jí také zapřít nemohla. No vážně. Tu holku byste chtěli za svou kamarádku, protože je úžasná. Ve všech ohledech jsem jí obdivovala a moc jí fandila. Neměla to jednoduché. Vlastně mohu říci, že to měla zatraceně těžké, ale krásně se s tím poprala. Vtípky u ní byly na pořadu dne. Nebyla zahořklá ze života. Nechtěla se jen povalovat a litovat se. Ona potřebovala něco dělat. Potřebovala se cítit jako kdysi. Jako "normální" holka. Což se jí povedlo, musím říci. Jak se stalo, že mi tak moc přirostla k srdci? Na ní budu dlouho vzpomínat, to vím už teď. A určitě se k jejímu příběhu opět vrátím. Už teď mě mrzí, že jsem její příběh dočetla.
No a Hartley? Tomu vážně nemám co vytknout. Možná jen jednu věc- To, že si zatraceně dlouho uvědomoval, s jakou mrchou chodí a že k ní vůbec nic necítil. Každopádně jeho si vážně NEŠLO neoblíbit. On byl vždy tak přátelský, vtipkoval a stud mu opravdu nic neříkal. On se dokázal bavit snad s každým a každý ho měl rád. Moc se mi i líbilo, že byl rozumný a chytrý. A s Corey se k sobě vážně moc hodili! Měli spolu dokonalý vztah, který jen tak někdo nenajde. Prostě jo, tahle dvojce si mě dost získala.
Pokud váháte, zda se do série pustit, tak se pusťte! Vážně si u toho odpočinete a pobaví Vás. Zaručuji Vám, že autorka píše vážně skvěle a její postavy jsou super! Já si další díly určitě pořídím a nemohu se dočkat, až si je přečtu.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Tenhle příběh je jeden z mých nejoblíbenějších. Pro mě to je snad nejvíce emotivní příběh, který jsem kdy četla. Přísahám, že jsem u žádné jiné knihy nebrečela tolik jako u téhle.
Máme zde situaci, která se stává běžně ve světě. Mluvím o tom, když žena nedokáže otěhotnět, i když zoufale to dítě chce. Většině ženám se podaří otěhotnět (většinou těm matkám, které si dítě vůbec nezaslouží), ale je tu i bohužel velké množství případů, kdy se to prostě nepodaří. V téhle knize máme krásně popsané, jak se někdo s takovou situací vyrovnává. Dočteme se o jejich pocitech, o bolesti i zoufalství. Jak tahle situace dokáže ovlivnit Váš psychický stav a jak dokáže "rozbít" Váš partnerský vztah.Hlavní hrdinové to neměli vůbec jednoduché, ale je tu i napsaná jejich minulost. Tedy to, jak se seznámili a jak se jejich vztah vyvíjel. To jsem moc oceňovala a i když nemám ráda kapitoly z minulosti, tady jsem to opravdu uvítala.
Grahama jsem si tak moc zamilovala! Jeho prostě nejde nemilovat, věřte mi. On je tak správný. Ochranitelský, chápavý, vnímavý, obětavý, empatický, milující a má spoustu dalších vlastností, ale tyhle pro mě byly ty nejdůležitější. Obdivovala jsem ho, jak se s celou situací vyrovnával, jak byl silný i to, jak dokázal Quinn podržet.
Quinn byla také skvělá. Nechtěla bych být na jejím místě a opravdu doufám, že nikdy nebudu. Nedokážu si představit, jak bych se s tím vyrovnávala já. Doufat každý měsíc, že se ta menstruace neobjeví. Každé to zklamání, když se objeví a Vám je jasné, že to opět nevyšlo. Někdy mě svým chováním štvala, protože kdyby o svých pocitech mluvila otevřeně (oni oba), tak by všechno bylo jednodušší. Na druhou stranu ale chápu, proč to v sobě "dusila". Nejspíš bych na jejím místě dělala to samé.
Nicméně. Příběh mě opravdu velmi zasáhl. Už jsem ho četla nejméně 7x a stále se mi neomrzel. Navíc mám takový pocit, že po každém dalším přečtení to prožívám víc a víc. Pokud jste nečetli, tak to musíte v nejbližší době napravit. Nebudete litovat, slibuji.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Přiznávám, že jsem jako první viděla film a knihu jsem si přečetla asi až po dvou letech. A teď jsem zjistila, že jsem udělala chybu a byla bych mnohem raději, kdybych si první přečetla knihu. Protože ani tady není výjimka, že kniha je mnohem lepší než film. Film také nebyl špatný a fakt hodně jsem u něho brečela, ale kniha mi dala prostě mnohem více.
Guse jsem si hodně oblíbila a i když jsem viděla film, stejně jsem si tu postavu představovala jinak. Prostě jako kdybych žádný film neviděla, což mě fakt potěšilo. Každopádně Gus je prostě skvělý. Je sympatický, nedočkavý, hlubokomyslný a sarkastický. Milovala jsem jeho metafory a to, jak přemýšlel. Jak věci či nějaké situace vnímal. Sice je dost nepravděpodobné, že takhle někdo přemýšlí v 17ti letech, ale je to kniha, ne?
Grace mi také přirostla k srdci. Ta její síla a vůbec to, jak celou svou situaci brala... prostě mě tím ohromila. Nicméně... občas mi vadilo, že mluví až tak vzdělaně a že skoro všechno věděla. To mi prostě na 16ti letou holku přišlo až moc přehnané, ale já si zakázala myslet na to, že jí je 16 a “myslela” si, že jí je mnohem více. Pak se mi fakt lépe četlo.
Shrnula bych to tak, že kniha je prostě lepší. Mnohem více jsem u ní brečela a hodně jsem soucítila s postavami. Pochybuji, že je tu někdo, kdo tenhle příběh nezná. Ale kdyby náhodou... fakt je skvělý a já ho jen doporučuji. Sice Vám zlomí srdce, ale zároveň to ve vás zanechá “něco”.
Papírová města
John Green
Kniha se mi velmi líbila, má myšlenku a skvělý děj. Má pasáže u kterých se zasmějete či zamyslíte. Líbí se mi, jak do knihy zakombinoval, tak silné přátelství. Jsou tam přátelé, kteří si pomáhají, stojí při sobě, podporují se. Taky se mi líbí, že jeden z Q. přátel byl černoch, opět. Kniha je rozdělená na tři části. Ta první mě asi bavila nejvíce. Je vlastně o tom, jak je Margo občas spontánní. Jak je bláznivá, chytrá a hlavně nápaditá. Druhá část je o stopách. Ta mě bavila tedy nejméně. Třetí část jí konečně vydávají hledat a zažíváme s nimi dobrodružství v autě. V autě plné smíchu, někdy strachu a hlavně přátelství.
Knihu určitě doporučuji, ale Hledání Aljašky se mi líbilo více.
