Ella161 komentáře u knih
Kniha mě tedy moc nenadchla. Asi jsem zvyklá na něco jiného a očekávám mnohem více. Někdy jsem se musela až smát, jak mi některá situace přišla absurdní. Mám pocit, že Will nedělal nic jiného, než se kousal do rtu. Zatím nejhorší kniha, kterou jsme přečetla.
Námět skvělý. Jenž tyhle gengy a tak, není nic pro mě. Ovšem kniha je pěkná.
Úžasná, vtipná knihy. Dokážu si představit, že si jí vezmu jako odreagování na dovolenou????
Kniha se mi velmi líbila. Jak už jsem se jednou zmínila, tohle téma miluju. Miluju, když turné prožívám s hl. hrdiny. Opravdu si připadám, jako bych to zažila také. Nicméně knihu jsem četla jedním dechem. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Hlavní postavy jsem si hned zamilovala. No řekněte, kdo by si Jakea nezamiloval? Jejich příběh mě strašně fascinuje. Jasně, je to klišé, když se nejlepší kamarádi z dětství do sebe zamilují, ale já to zbožňuju. Přiznávám, že smrt Jonnyho, mě strašně mrzelo a taky jsem si trochu poplakala. Vrátím se ale k Jakeovi. Myslím, že se nemůžeme divit jeho chování, když si toho v dětství prožil tolik. Každopádně mě ale mrzelo ( i naštvalo), že jedná strašně impulzivně. Strašně mi vadilo, že nedokázal pochopit Tru a její záležitost s Willem. Ona ho podváděla a pak mu chtěla ušetřit trochu té bolesti, jenže Jake to vůbec nedokázal pochopit a choval se jako žárlivý kretén. Bylo hnusný, že po tom, co vojel Tru na záchodcích, začal cucat s jinou a olizoval jí hrdlo. To bylo fakt podlý a hnusný. To by jako řešil pokaždé, když se nepohodnou, jinou ženskou? To bych asi úplně nezvládala. Živě jsem si představila, jak bych byla zničená na Truině místě. Však jsem taky brečela, takže... Ale abych Jakea jen nekritizovala, vytknu mu, co se mi na něm líbí v ohledu povahy. Určitě ta jeho majetnickost. To mi přišlo sexy a krásný. Bože, miluju chlapy, kteří jsou majetnický (ale ne zas až tak moc). Také musím zmínit, že je doopravdy romantik a bylo vidět, jak moc Tru miluju. Tru... je to sympatická, hodná a trochu nerozhodná holka. Také jste úplně vycítili, že pro ní je jen Jake a byla hodně trpělivá a určitě hodně vydržela. Například jeho nálady a hnusné řeči, když zase spadl do drog. Každopádně její váhání ohledně vztahu s Jakem docela chápu. Je jasné, že jakmile s ním začne žít, tak ztratí svoje soukromí. Plus tu máme to, že Jake bude mít všude fanynky a to není zrovna příjemné. Nicméně, jsem ráda, že to dobře dopadlo a jsem na Jakea pyšná, že by kvůli své lásce obětoval svou kariéru. To bylo fakt rozkošný. Určitě knihu doporučuji a moc se těším na druhý díl!
Četla jsem jen prvních 100 stránek a až moc mi to připomíná 50 odstínů. Vlastně povahy hlavních hrdinů jsou stejně jako Christiana a Anastázie. Johnathan rozdává rozkazy, nemá rád odmítnutí anebo neuposlechnutí. Stejně jako Chris. Grace je zase vzdorovitá a hned se zamiluje. Přijde mi, že po tak krátké době se nemůže ani zamilovat. Však ho skoro znala jen z fotek a z klepů. Knihu dál číst nebudu, navzdory tomu, že 50 odstínů miluju. Tohle se už jen opakuje a všichni víme, jak to skončí. Za mě docela zklamání.
Skvělé a milé zakončení téhle nenáročné série. Autorku mám ráda, i její knihy mě přesvědčily o tom, že čtení je prostě úžasné. Její série Víš, že tě miluju je vůbec první, kterou jsem kdy přečetla. Tudíž mám k autorce jaksi hlubší vztah, protože i ona mi ukázala krásy čtení. Sice už nejsem cílová skupina, od příběhů už čekám mnohem víc a uvědomuji se, že už mě to nebere tolik jako v 15, ale stejně se k autorce vždy ráda vracím. Čímž se vracím i do svého mladšího já, kdy všechno bylo krásné a bezstarostné. Já mohu jen doporučit, ale neočekávala bych od toho něco víc. Prostě skvělé nenáročné čtení na zlepšení nálady či špatného dne.
Jo, přesně tohle jsem potřebovala! Do autorky jsem se zamilovala už od prvního dílu, kterým mě tak nějak okouzlila. Na Matyldu a její příběh jsem se vážně těšila, protože z té trojce mě zaujala asi nejvíce. Jak už jsem předtím zmínila, je to asi tím, že se mi fakt povahově a co se názorů týče podobá. Ježiši, hlavně až jí budu nějak hodnotit, tak si nemyslete, že vychvaluji sama sebe xdd
Matylda byla prostě skvělá! Pro své blízké by udělala cokoliv. Byla ochranitelská, starostlivá a hlavně milující. Chápala jsem, proč se k Bry tak chovala. Přeci jen se znaly už fakt dlouho a Tylda už něco zažila, měla víc zkušeností a nebyla tolik důvěřivá. To se o Bry říct nedalo, protože ta mi přijde jako taková ta nevinná holka, která chce být s každým za dobře a neumí si prosadit svůj názor, což já moc nemusím. Ale třeba taková není, to se dozvím v jejím příběhu. Takže jo, možná se Matylda chovala až přehnaně ochranitelsky, ale může se jí někdo divit? Věděla, čím si Bry prošla a nechtěla, aby se to vrátilo. Bry to sice přišlo otravné, ale Tylda to myslela jen dobře. Navíc bylo fakt krásné, že pro své kamarády byla schopná udělat opravdu cokoliv. Jakože fakt cokoliv. Což vedlo k tomu, že se začala sbližovat s Tonym.
Tony byl skvělý. Já si ho oblíbila už v předešlé knize, takže jsem byla jen ráda, když tenhle příběh byl i o něm. On to v životě neměl jednoduché už od dětství, ale bylo hezké, jak i přes svou minulost si udržoval nějakou tu naději. Na lepší život, lásku A dle mého se k sobě s Tyldou hodili. Ta chemie mezi nimi, to pouto
No nic, fakt se těším na příběh Bry. Autorka si mě vážně získala.
Ten konec jsem očekávala, protože jak už jsem se jednou zmínila, tahle série se podobá sérii DIMILY. Takže jsem na něho jaksi byla připravená a skoro vůbec mě nepřekvapil. Jsem zvědavá na další díl, jak to dopadne.
Jo, tak tohle jsem nečekala. Byla jsem strašně ráda, že tenhle příběh je o pokračování Roxyna života. Hrozně mě zajímalo, jak celý její osud dopadne. Jestli opravdu splní ten téměř nesplnitelný úkol. No a dostala jsem úplně něco jiného, než jsem očekávala. Konečně jsem se dozvěděla, kdo Shaw opravdu je a upřímně? Tohle by mě nikdy nenapadlo a ani jsem nad tím nikdy neuvažovala. Byl to překvapivý zvrat, to se musí nechat. Stejně jako to, co se stalo Roxy. Myslela jsem si, že se tady konečně dozvím, jestli všechny ty duše pošle zpátky do podsvětí, ale….
Příběh se čte hrozně rychle. Už jen kvůli tomu, že je plný akce a bojů se všelijakými příšerami. Všechno tam je krásně a detailně popsáno, takže s představivostí nebyl vůbec problém. Také tam je další pokrok ve vztahu mezi Roxy a Shawem, konečně. A ani v tomhle díle nechyběly kapitoly z obou pohledů postav, za což autorky fakt miluju a děkuji jim! Já mohu jen doporučit a nemohu se dočkat pokračování a už bych se ráda dozvěděla, jak Roxy příběh dopadne.
Vůbec jsem nečekala, že mě kniha tak chytne! Četla jsem totiž od téhle autorky první díl Krutého prince, který mě vlastně moc neoslovil. Bylo to asi tak dva, tři roky zpátky? Vůbec jsem nedokázala přijít na chuť autorčině stylu psaní. Nejvíc mě asi štvalo, jak moc detailně všechno popisuje. Každopádně teď, když už mám něco načteno, tohle spíš oceňuji. Jasně, některé pasáže jsou zdlouhavé a nudné, ale dokážu se lépe vžít do celého toho příběhu. Vážně jsem si čtení moc užila a nemohla se od něho odtrhnout.
Začátek měl podle mě trochu pomalejší rozjezd. Nemohla jsem se moc začíst, ale jakmile jsem si zvykla na styl jejího psaní, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Je vidět, že se autorka ve všelijakých příbězích opravdu vyžívá. Už jsem si toho všimla v sérii Krutý princ, ale tady to bylo opravdu dost očividné. Vůbec mi to nevadí, protože ten příběh je pak ještě zajímavější a čtivější.
Vůbec nechápu, jak tohle někdo může napsat. To je prostě tak geniálně propracované a vymyšlené. Autorka má asi vážně skvělou fantazii. Zamilovala jsem si celý ten svět. Moc se mi líbilo, že se příběh odehrával na pomezí vílího a skutečného světa. Bylo to všechno tak hezky zvláštně propojené. Navíc ty postavy? Já je miluju! Hlavně Jacka, který si prostě získal mé srdce. Už jen tím, že byl víla a žil v lidském světě. Bylo opravdu zajímavé, jak moc v sobě musí krotit tu druhou stránku svého já. Samozřejmě i Hazel jsem si oblíbila, která mi svou statečností občas brala dech. Občas mi na ní sice štvalo, že se stále chová jako ta 9 letá holčička, kterou bývala… ale na druhou stranu jí to dělo takovou zajímavější a jinou. Sverine byl takový zvláštní, ale měla jsem ho od první chvíle ráda. Ben byl pro mě takový nevýrazný a nějak větší vztah jsem si k němu nevypěstovala.
Je fakt škoda, že nejsou i další díly. Strašně mě mrzí, že už musím z jejich světa odejít.
Já se téhle knihy nemohla dočkat! Dědictví krve si mě naprosto získalo a vážně jsem byla naštvaná, že jsem na další díl musela čekat tak dlouho (pro mě to bylo dlouho). Zamilovala jsem se do celého toho světa i postav a konečně mi přišel další díl!
Netuším, jaký díl se mi líbil více. Oba jsou vážně skvělé, ale ten první byl asi o něco lepší. Autorka prostě psát umí. Celý ten příběh je nabitý akcí. Emoce se mi střídaly jak na běžícím páse. Dokonce jsem si i pobrečela, jak jinak taky. Ze začátku to sice mělo takový pomalejší rozjezd, ale to bylo fakt jen pár stran. Pak jsem se začetla a nemohla se odtrhnout. Líbilo se mi, že zde dostaly dost prostoru i ostatní postavy. Hlavně Linn, kterou jsem si vážně oblíbila. Byly zde i situace, které jsem vůbec neočekávala a doslova mi otevřely pusu. Někdy jsem byla i tak naštvaná, že jsem se hlavou mlátila o tu knihu(Jo, tak se pozná zoufalství). No vážně, já nemám slov. Každopádně se mi opravdu líbilo, jak tady Ana i Ramson vůbec neváhali věřit jeden druhému. Nebyli zde žádné pochybnosti. Jen plná důvěra, což je oproti minulému dílu celkem pokrok. Miluju ten jejich vztah! Ramson se strašně změnil. Už si začínal uvědomovat, co k Aně cítí. Neváhal za ní položit život a jen představa toho, že by o ní měl přijít, ho neskutečně bolela. A bylo úplně roztomilé, jak jí furt chránil, i když zrovna nebyl s ní.
Takže jo, tohle vážně doporučuji! Strašně mě mrzí, že jsem knihu měla přečtenou tak rychle. Nemohu se dočkat dalšího dílu!!!
Tak jo. Tohle byl vážně smutný příběh. O depresi, myšlenkami na smrt, o smrti samotné, ale zároveň i o naději, lásce, přátelství a pochopení. Tenhle příběh ve mně vyvolal tolik emocí. Občas jsem se s myšlenkami hl. postavy ztotožňovala, protože každý si někdy procházel špatným obdobím, ne? Já jim fakt rozuměla a dokázala se do nich vcítit. Musím říci, že autorka to napsala vážně skvěle. Je to čtivé, což je velké plus, ale líbilo se mi, jak mi ty postavy přišly reálné.
Bylo fakt nespravedlivé, jak se na Aysel všichni koukali skrz prsty. Všichni se jí báli a pomlouvali jí. A proč? Proč jí soudili za něco, co udělal její otec? Proč jí museli dávat pocit, že je stejná "zrůda" jako on? Proboha! Bylo jí jen 16 let. Chtít umřít v tak mladém věku je vážně smutné. A nikdo to neviděl. Nikdo neměl nejmenší tušení, jak moc se trápila. Jasně, její otec udělal obrovskou chybu, ale ona za to nemohla. Navíc… byl to její otec, který se jí věnoval, se kterým měla nějaké vzpomínky a rázem o něho přišla. Cožpak si nikdo neuvědomoval, jak všechno tohle pro ní muselo být těžké? A ona? Byla to skvělá holka. Jasně, měla deprese a i tak přemýšlela, jenže dokázala vtipkovat a když už se tak stalo, tak to vážně stálo za to. Nejvíc se mi na ní líbilo, jak si postupně začala uvědomovat, že ona není její otec. Ona nemusela platit za jeho chyby a ona ani stejné chyby udělat nemusí. Jak si uvědomila, že život je něco křehkého a vzácného. A že vážně, ale vážně chce žít. A to mě přivádí k Romanovi. Nebýt jeho, tak to celé dopadne asi jinak. On jí naučil vidět sebe samou v jiném světle. On jí dával pocit, že na ní záleží. Každopádně jeho mi bylo strašně líto. Nedokážu si představit, že bych s tou vinou musela žít. I když za to, co se stalo, tak docela nemohl. Nemohl prostě vědět, že zrovna tohle se přihodí. I on se s Aysel celkem změnil a začal uvažovat jinak, i když…
Knihu jsem si vybrala úplně náhodně. Líbila se mi obálka a ani jsem si nepřečetla anotaci. A udělala jsem dobře, když jsem si jí pořídila. Nic podobného jsem nečetla, takže tohle pro mě byla novinka. A ačkoliv byl rozjezd docela pomalý a nudný, tak jsem si čtení moc užila.
Všechny ty postavy mi tak moc přirostly k srdci. Nechápu, jak to autorka udělala, ale všechny jsem si moc oblíbila. Nikdy bych nečekala, že mě takový příběh až tak chytne. I když byl začátek trochu zdlouhavý, stejně jsem se začetla a nemohla se od čtení odtrhnout. Napjatě jsem četla stránku za stránku. Přišlo mi, jako bych v tom příběhu byla s nimi. Jako bych byla na lodi, cítila slané moře a vítr mi cuchal vlasy. Já do toho příběhu byla totálně vtažená, což se mi už celkem dlouho nestalo. Úplně jsem zapomněla na reálný svět a byla jsem v tom jejich. A dost mě mrzelo, že jsem knihu měla tak rychle přečtenou. Vrátit se do reality a ke skutečnům problém po dočtení tak skvělé knihy, není nikdy snadné. To určitě znáte všichni.
Celý ten svět byl prostě fantastický. Jak už jsem zmínila, opravdu jsem se cítila jeho součástí. Všechny ty pravidla, tresty, zločiny… bylo to skvěle promyšlené. A postavy byly skvěle vymyšlené. Fable si prostě nešlo neoblíbit. Ta holka mi přirostla hned k srdci. Ať už svou nebojácností či dobrotou jejího srdci. Její otec měl pravdu. Ona se pro ten svět vážně nehodila. Na to byla až moc hodná a laskavá. Každopádně obdivovala jsem jí za to, jak rychle se dokázala tomu světu přizpůsobit (v rámci možností). Musela se naučit postarat o sebe a hlavně o to, jak přežít. Byla prostě úžasná a každý si jí podle mě hned zamiluje.
Musím říct, že se mi kniha líbila. Sice to nebylo úplně wow, ale špatné to rozhodně také nebylo. Autorky (na to, že jinak píšou romány a fantasy vůbec) to zvládly podle mě velmi dobře. Děj hezky plynul, od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Od knihy jsem moc neočekávala, ale nakonec mě mile překvapila. Vážně se nemohu dočkat dalšího dílu, protože celou tu partu jsem si moc oblíbila. Také bylo moc hezké, že na konci bylo shrnutí postav. Ostatní psali, že zde jich bylo moc a pak se v nich nevyznali, ale to se mi teda nestalo. Všechny postavy jsem si krásně zapamatovala a vůbec si je nepletla.
Romantická linka mi nepřišla zas tak skvělá. Mezi nimi se skoro nic nestalo a když už, tak se hned přesvědčovali, že mezi nimi nic není a nic k sobě necítí. Prostě si to nedokázali přiznat. Což dost zamrzí, vezmeme-li v úvahu, že se to řadí do New Adult. Očekávala bych od tohohle víc. Každopádně uvidíme, co nám přinese další díl, který (doufám) u nás vyjde.
Teď k postavám. Shaw mi přišel jako takové dítě. Už jen ten styl vyjadřování. Sice jsem ocenila, že byly kapitoly i z jeho pohledu, ale on se vůbec nechoval vyspěle. Samozřejmě jsem mu nezáviděla ztrátu paměti, protože upřímně nevím, co bych na jeho místě dělala já. A moc dobře vím, že bych se z toho minimálně zhroutila, ale on to většinou zvládal skvěle. A Roxy byla úžasná! Zamlouvala se mi už od začátku. Byla svérázná, ironická a prostě svá. Měla v sobě něco, co k ní ostatní přitahovalo. Navenek se zdála drsná, ale byla to milující holka, která by pro své blízké a rodinu položila klidně i život. Já si jí fakt zamilovala. Žádnou chybu bych na ní snad nenašla.
Celý ten svět byl krásně propracovaný a vymyšlený. Všechny ty boje i tréninky byly krásně popsané. Tak, že jsem si hned dokázala představit, jak to probíhalo. Ten zvrat jsem očekávala a je to typické klišé ve fantasy, ale stejně mi pár slz ukáplo. Bylo mi moc líto, že to takhle dopadlo.
Tak tomuhle příběhu nemám co vytknout! Prostě wow! Od první stránky jsem se začetla a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Fakt jsem si připadala jako závislák Tahle kniha vážně nemá chybu a já se do ní asi zamilovala. Tohle byla jedna z nejlepších koupí tohohle roku. No a nejvíc úžasné bylo nejspíš to, že kapitoly jsou z obou pohledů! Díky čemuž jsem si k oběma postavám vytvořila ještě silnější vztah. Ten děj byl opravdu krásně promyšlený. Vážně, já nemám slov. Jo a docela mi to připomnělo knihu od Kasie West P.S. Líbíš se mi. Občas to vážně mělo nějaké společné znaky, ale vůbec mi to nevadilo, ba naopak.
A postavy? Ty byly tak dokonalé!! Moc jsem si je oblíbila. Hlavně jejich vztah, který se opatrně posouval dál a dál. Nejdříve nepřátelství, pak příměří, kamarádi…. a je Vám asi jasné, jak to bylo dál. Užívala jsem si jejich slovní přestřelky a vůbec celé to pošťuchování. Bylo to strašně roztomilé. Také bylo úžasné, jak se ty dva k sobě krásně hodili.
Pepper byla perfekcionistka, ale pro sarkastickou poznámku nešla daleko. Navíc byla docela bláznivá a hlavně vtipná. Ta holka neměla chybu. Nebyla namyšlená. Byla moc milá i obětavá, když se to tak vezme. Určitě to neměla jednoduché se svojí mámou, ale vždy to nějak urovnala a to se mi na ní strašně líbilo. I když se svojí mámou nebyla za dobře, stejně jí tak nějak bránila a vzhlížela k ní. Jak sama poznamenala, byly prostě na stejné straně.
No a Jackovi nemám co vytknout. Vážně. On byl strašný pohodář. Pěkně ukecaný, avšak dost vtipný. Nedokážu si představit, že s ním by někdo dokázal vycházet špatně. To by snad bylo nemožné. Ale ani on to neměl lehké. Být "ve stínu" svého bráchy (který byl mimochodem jednovaječné dvojče), nebylo jednoduché.
Nicméně. Pepper a Jack měli krásný vztah. Ta Twitterová válka byl tak skvělý a vtipný nápad! Vážně jsem si to čtení moc užívala. Nejspíš tahle recenze bude stát fakt za houby, protože tady píšou strašnou slátaninu, ale já opravdu nevím, jak vyjádřit, jak moc se mi ta kniha líbila. Nemohu se dočkat, až si dám rereading! Tuhle knihu prostě musíte mít!
Jsou tu tři věci, které mi vadili. Za 1. Ty nespisovné výrazy. Přes to jsem se přenášela opravdu těžce. Za 2. Anna a její chování. Jen při menším doteku hned vyletěla, což jsem moc nechápala a za 3. I tady byl hlavní hrdina děvkař a navíc ze začátku dost namyšlený.
Takže… nemohu popřít, že příběh byl čtivý. Protože opravdu byl. Bylo v něm hodně emocí a celkem chápu, proč se takhle kniha přirovnává k Afteru. Maddox byl skoro stejný jako Hardin. Trochu psychopat. Nálady se mu střídaly jako na běžícím páse. Výbuchy vzteku také nechyběly. A určitě mu nechybělo vysoké sebevědomí. Jenže i přes tohle všechno, jsem si ho oblíbila. Musela jsem si k němu najít cestu, protože mi byl ze začátku strašně nesympatický, ale zjistila jsem, že to byl fajn kluk. Měl dobré srdce a když někdo potřeboval pomoc, tak pomohl. Byl ochotný se změnit. Hlavně byl hodný a laskavý. A k Anně se choval mile a hezky.
S Annou jsem měla docela problém. Nemám moc v oblibě takové postavy, které si nedokážou prosadit svůj názor. Jsou raději někde zalezlé a nechají si v klidu nadávat. Nemám to ráda už jen proto, že já jsem přesný opak. Každopádně pochopila jsem, že život s jejím otcem (který byl mimochodem, pardon za to slovo, pořádný kretén) byl opravdu těžký. Na Anně mě ale hlavně štvalo, že byla nerozhodná, furt rudla (což je tam zmíněné tak tisíckrát) a ze začátku byla taková tichá. Po nějakém čase si ale konečně dokázala prosadit svůj názor a stála si za tím, čemu věřila. Když byla naštvaná, nenechala si nic líbit a to bylo fajn. Díky tomuhle jsem si jí také celkem oblíbila a po nějaké čtvrtce knihy mi přestala vadit.
Takže i když tam bylo pár věci, které mi vadili, tak stejně jsem si čtení moc užila. Nedokázala jsem se od toho odtrhnout. Navíc se mi opravdu líbilo, že tady byly kapitoly z pohledu Maddoxe i Anny. Doufám, že autorce vyjdou i další knihy, protože moc ráda bych si je přečetla.
Tyhle autory mám fakt ráda. Jejich příběhy jsou vždy tak sladké a hlavně u nich nemusím nijak zvlášť přemýšlet. Jejich knihy se čtou rychle a naladí Vás na tu správnou náladu. Ty vánoční příběhy mám fakt ráda a když jsem zjistila, že se u nás vydává i letní… byla jsem celá natěšená.
Jelikož jsem už od nich pár knih četla, věděla jsem, co mě bude čekat. Opravdu to ve mně vyvolalo pocit, že jsem tam byla s nimi. Všechny postavy jsem si moc oblíbila. Hlavně ty hlavní, samozřejmě. Jay a Sasha byli prostě super! Nešlo si je neoblíbit. Hlavně se mi líbilo, že se ze začátku vlastně neměli moc v lásce a že svůj vztah postupně budovali. Jen mě trochu štvalo, jak byli občas naivní, ale to při první lásce bývá, ne?
Nicméně. Knihu můžu jen doporučit. Krásný příběh, který Vás naladí na tu správnou letní náladu. Navíc je moc čtivý, odpočinete si u něho a máte ho přečtený jen za pár hodinek. Jediné minus je asi jen to, že mi trvalo nějakou chvíli, než jsem se začetla. Možná to ale bylo tím, že jsem předtím četla fantasy knihu a tohle je úplně jiný žánr. Každopádně já knihu můžu jen doporučit, protože na léto je to fajn čtení.
Konečně se mi do ruky dostal druhý díl a opět si ho nemůžu vynachválit! První díl byl tedy o něco lepší, ale fakt jen o něco. Trochu mě mrzí, že jsem si nedala rereading předešlého dílu, protože jsem už zapomněla na nějaké situace a teď jsem se musela rozvzpomínat, což netrvalo zrovna krátce. Také jsem zjistila, že jsem v prvním díle špatně pochopila konec. Na mojí obranu…ono to tam bylo strašně zamotané a tady se to alespoň pořádně vysvětlilo. Je ale fakt, že jakmile mi to došlo, tak mě to moc mrzelo a byla jsem z toho smutná (ten, kdo četl, pochopí). Každopádně i tenhle díl byl neuvěřitelně čtivý a měla jsem ho přečtený jen za pár hodin.
Objevilo se zde celkem dost nových postav. Také jich dost umřelo a některé se pak vrátily mezi živé. Musím přiznat, že celý ten příběh je zamotaný. Některé věci mi tam ze začátku nedávaly smysl a pochopila jsem je až po nějakém čase. Takže tohle není příběh na oddech, protože tady se musíte tak na 90% soustředit. Jelikož tady i drobný detail má velký význam. Někdy mě tohle na knize štvalo, ale nejspíš kvůli tomuhle jsem si tu sérii oblíbila a dovolila si říci, že je to jedna z nejlepších v tomhle žánru. No, zpátky k postavám. Aurélie byla opět skvělá. Statečná. Smířená se svým osudem. Obětavá. Milující. Ona je taková ta postava, která Vám prostě přiroste k srdci a rádi na ní budete vzpomínat. To samé platí na Zana. Sice mě trochu mrzelo (trochu víc), že tady v tom příběhu moc nebyl. Také mě mrzelo to, že se jejich cesty (Aurélie a Zenovo) rozdělily a oni se odcizili (tohle mi trochu připomínala knihu Krev&med). A ostatní postavy jako Kellan, Kornád, Onal a další, byly skvělé.
Každopádně, i když je ten svět zamotaný, tak se mi strašně líbila ta magie pomocí kvítků. Díky němu jste se mohli dostat na hranici mezi životem a smrtí. Tenhle svět byl fakt krásně a propracovaně vymyšlený. A ten konec? POTŘEBUJI NUTNĚ DALŠÍ DÍL.
Na knihu jsem se moc těšila. Autorku mám ráda, patří mezi mé oblíbené. Avšak tohle se moc nepovedlo. Heather se mi vůbec nezamlouvala. Už od začátku mi přišla jako (pardon za ten výraz) nadržená patnáctka. Rozčilovala se, že jí Noah bere jako puberťačku. Mohla se mu ale divit, když se na svůj věk fakt nechovala? Štvalo jí, že o ní nemá zájem. Žárlila, kdykoliv mluvil s nějakou holkou. Prostě děs. Celkově mě kniha zklamala. Do čtení jsem se musela občas i nutit. Několikrát jsem nad hlavní hrdinkou protáčela oči, nadávala jí a bylo mi za ní trapně. Noah byl fajn chlap s nohama pevně na zemi. Věděl, proč celý ten vztah není dobrý. Avšak může chlap dlouho odmítat holku, která ho neustále uhání? Abych však nebyla jen kritická, byly i světlé stránky knížky, díky kterým nejsem tolik naštvaná, že jsem knihu vůbec vzala do ruky. I když miluju příběhy, kde je větší věkový rozdíl mezi postavami, tohle je jedna z nejhorších, co jsem kdy četla. Bože, fakt se mi to píše špatně, protože autorku mám opravdu ráda a vážím si jí. Nemohu ale knihu vychvalovat, když se mi moc nelíbila... Musím ale uznat, že kniha se četla rychle a na oddech je skvělá.
Po delší době jsem si opět přečetla knihu, kde se vyskytují upíři. Upíry opravdu miluji. Už od sedmi let jsem ujížděla na Twilight a samozřejmě poté i na Upířích deníkách. Takže tohle čtení pro mě bylo trochu nostalgické. A fakt se mi příběh líbil. Byla tam akce, mělo to spád i napětí. Jelikož je ale tohle pátý díl série, tak jsem měla trochu problém se v příběhu zorientovat, ale po nějaké chvíli jsem si všechno pospojovala a bylo to v pohodě. Navíc jsem zjistila, že předešlé díly nebyly ani o těhle postavách, za což jsem jen ráda.
Postavy byly super. Tedy k hlavní hrdince Skye jsem si budovala vztah postupně. Bohužel to nebylo tak, že bych si jí oblíbila úplně od prvního momentu. Moc mi nesedla. Přišla mi taková…hm, jak jí jen nazvat? Křehká? Naivní? Nevinná? Líbilo se mi, ale zároveň mě to strašně štvalo, že nebyla statečná. Teda jasně, občas udělala něco, co bych od ní nečekala, ale…. Většinou prostě jen utíkala a spoléhala na to, že jí Balthazar ochrání. Vůbec se mi nehodila k Balthazarovi, který je prostě úžasný!! Toho jsem si pro změnu oblíbila hned. Strašně se mi líbilo, že se choval většinou rozvážně, byl chytrý, silný, empatický, hodný a i citlivý. Také se mi líbilo to, že se prostě nechoval jako klasický upír, ale snažil se chovat jako člověk. Snažil se je chránit, což mu jen přidalo plusové body. Také jsem ho obdivovala za to, jak tam pro Skye neustále byl, že byl vůbec ochotný jí pomoci.
V knize se vyskytují i kapitoly z minulosti a tohle fakt nemám ráda. Nebaví mě to číst a vlastně mě ani nezajímá, co se staly před x lety. Hlavně mi strašně vadí, že je to jednou kapitola z přítomnosti a další je v minulosti. Z toho bych si vždy mohla rvát vlasy. Avšak tady mi to zas až tak nevadilo. Těhle kapitol tam nebylo mnoho a musím se přiznat, že některé jsem fakt hltala.
Jen jednu výtku bych měla a to ten konec. Vlastně jsem čekala tu hlavní událost trochu drsnější i delší. A ten konec mi přišel takový nějaký. Takové ukončení se mi moc nelíbilo, ale co nadělám. Mohu si už jen představovat, jak to pokračovalo dál.