embi komentáře u knih

Z přečtených knih autorky zatím asi nejdějovější. Opět bez obalu, až na dřeň. Tak útlé a přitom tak obsažné....

4 07.09.2020

Dala jsem si od přečtení odstup, ale pořád mi tam zůstává jen smutek, cynismus a beznaděj. Četlo se samo, neveselému obsahu navzdory.

4 28.02.2020

Je mi to líto, ale jsem zklamaná. Nedokázala jsem se vůbec začíst, nebavilo mě to. Nesympatický hlavní hrdina, skotské reálie a kulturní rozdíly by zaujaly možná v devadesátkách, dnes neohromí. Snad celkové načasování knihy nebylo nejšťastnější.
Ano, byly tam momenty, kdy jsem si říkala, že na plátně by fungovaly, a proto, za mně, ať pan Svěrák raději točí než píše.

4 11.01.2020

Nádherné čtení. Něco z tvorby pana Čepelky už jsem přečetla a jsem moc ráda, že jsem si mohla jeho prostřednictvím přečíst i o něm. Pestrobarevná osobnost. Rozhodně zkusím i audio, bonus v podobě jeho příjemného hlasu.

4 21.10.2018

Moje druhá kniha, kterou jsem od Kinga četla. Nejsem úplně hororový fanda a tohle mi naprosto sedlo. Nadaného žáka s parádním McKellenem jsem kdysi viděla, ale povídka je nesrovnatelně lepší. Stejně tak Shawsank (doporučuji mp3 verzi v podání skvostného Oldřicha Kaisera!), i když filmu se dá těžko něco vytknout:) Tělo mě bavilo moc a moc. Nabité emocemi, příběh nejen o dětském přátelství. Dýchací metoda se trochu vymykala, opředená tajemnem, slupla jsem ji naráz.

4 12.07.2017

Velmi chmurné čtení, ale hodnotné a potřebné. MU díky.

3 28.08.2022

Poslední, co jsem od autora četla, byly Plachetnice na vinětách, které nějak nezaujaly. Tohle byl zase Hájíček podle mého gusta.
Přišlo mi, že to vůbec neutíká a moc mě to tak vlastně baví, protože mi dlouho vydrží. Měla jsem chuť si každé slůvko, každý řádek, vychutnat jako doušek lahodného vína. Tohle nejsou jen tak obyčejné povídky. Pan Hájíček je vypraveč par excellance.

3 15.07.2022

Peprné, pobuřující a výtečně napsané - přeložené.

3 27.12.2020

Ano, ano, ano. Chci ještě zažít živou verzi s panem Přeučilem!

3 27.05.2020

Po Jezeru a Mrtvém muži mi to přišlo jako pohlazení kočičí srsti. Hebké, příjemné, poddajné. Zbyde pár chloupků na dlani, které je třeba oklepat či sfouknout.
Zůstal neodbytný pocit, že je to psané měkčeji, čtivěji, s cílem oslovit širší čtenářstvo. Ale setkalo se to s momentálním naladěním a líbilo. Moc.

3 12.11.2019

Zprvu jsem se zdráhala knihu číst, protože jsem si z puberty pamatovala seriál, který ve mně zanechal divnou pachuť, ale tohle byl jiný zážitek. Principy fungování tehdejší ženské věznice, lidské příběhy, často téměř nelidské zacházení. Vše vyprávěno s nadhledem, odstupem, občas až jakýmsi povýšením.

3 27.06.2019

Jeho epigramy jsou naprosto úžasné. Král Lávra zveršován tak, že máte chuť se ho dobrovolně učit recitovat:) Tyrolské elegie jsou plné užasné ironie. A Křest sv. Vladimíra? zjistila jsem, že někteří mí známí ho často citují:)

3 31.12.2018

Četla jsem ji hodně dlouho. Počáteční nadšení opadlo, citace a připodobňování k literárním či filmovým postavám začaly být navíc - zřejmě proto, že asi tak devadesát pět procent z nich běželo mimo mně, ale posledních asi stopadesát stran za to stálo.

3 27.05.2018

Tentokrát v rámci čtenářské výzvy, dříve čteno asi v patnácti. I po letech má kniha neskutečný náboj.

3 06.04.2018

Několik dní po dočtení ji stále nemůžu pustit z hlavy, nejde mi začít číst něco jiného, a přitom nevím, co napsat. Zatím je o hodně o emocích. Pro mně první kniha od tohoto autora a první kniha z dané doby. Už mám v knihovně rezervaci na pokračování.

3 26.11.2017

Skláním se před překladem, který je velmi čtivý. První dvě části protekly před očima jako voda, třetí část byla o kus náročnější, ale všechny stojí za to. Jsou napěchované nikdy neprojevenými emocemi, skrývanými myšlenkami a touhami. Chvílemi dost drsný vhled do vzdálené kultury, ke konci jsem měla úplně stažené hrdlo smutkem.

3 14.08.2017

Vzhledem k rozměrům knihy jsem si říkala, že nebude možné takový příběh plně rozvinout, ale žasla jsem. Četla jsem s úžasem, soucitem, vztekem, smutkem i zadostiučiněním. Závěrečná scéna v pokoji mě obklopila takovou depresí, že jsem jen chvíli tupě zírala a chroustala myšlenku, že tady dostalo dobro pěkně na frak.

3 25.07.2017

Přečetla jsem pouze první část, která pojednává převážně o Čapkovi a jeho době. Je prokládána jeho fejetony a úryvky z dopisů. Druhou část jsem prolistovala, příliš mne nezaujala.

3 14.11.2014

Existenciální román? To tedy ne. Klouže spíš po povrchu? Ano. Hodně nápadů jen tak naznačených. Není to ale na překážku. Nelehké téma podané lehkou formou. Spousta podnětů k zamyšlení. Zajímavý nápad s podobou Ďábla.

Škoda, že některé nápady zůstaly jen v náznacích, nedovysvětlené, ale pak by už možná bylo jiné dílo. Pak by to možná byl existenciální román.

SPOILER:
Ďábel v havajských košilích by mě děsil taky:D

2 19.01.2024

Pohled (nutno dodat subjektivní) na českou novinařinu, politiky a společnost očima novináře, který si toho v oboru médií vyzkoušel opravdu hodně. Nemusíte vždy souhlasit, ale je to čtení, které přiměje k zamyšlení. A to se mi líbilo.

2 20.11.2020