embi komentáře u knih
Díky čtenářské výzvě jsem se opět dostala ke knize, po které bych jindy okem ani nezavadila. Byla by to škoda. S klidným svědomím mohu prohlásit, že to byla nejzajímavější kniha letošního roku.
Tohle bylo náročné čtení.... Těžko říct, jak moc k tomu přispěl překlad, ale některé věty snad ani nedávaly smysl. Vše zdlouhavé, opakující se, ke konci zmizel veškerý náboj. Věřím, že Wim Hof je zajímavá a imponující osobnost, vynikající tím, co dělá a jak žije, ale tohle dílko se nějak nepovedlo. Dvě hvězdy za šedé rámečky a závěrečnou kapitolu FAQ (byla by z toho super brožurka....).
Vůbec nechci hodnotit WH metodu. Necítím se k tomu jakkoliv oprávněna. Studená ranní sprcha je můj běžný ranní rituál. Dýchám mizerně, to vím. Tipy k zlepšení si tu pro sebe jistě najdu.
Souhlasím s níže uvedeným, že o Čechách se zase tolik nedozvíme, ale ta kniha je užasná. Líbil se mi zastaralý jazyk a výborně zpracovaná část "Rady poutníkovi". Některé bychom si měli vzít k srdci i dnes:) Z části "O zákonech a trestech" mi občas běhal mráz po zádech. Při čtení o poměrech v rodinách jsem si uvědomila, že jsem ráda, že nežiju v 16. století...
Odpočinkové čtení. Konverzační novela, kvalitně přeloženo. Je znát, že autor zrovna netíhl k vyšším společenským vrstvám. Botho vykreslen spíš jako slaboch podléhající společenskému diktátu. Léna, žehlička, jako silná osobnost.
Užasné čtení i pro nevčelaře.
Lidské, cituplné. Návštěvy u nemocné matky jsou velmi dojemné. Poklidné čtení bez velkých zvratů a zápletek, přesto se mi ji nechtělo odkládat.
Prolog knihy mě úplně uchvátil. Epilog mi ale přišel nějak navíc. Čtvrtá hvězdička je za část odehrávající se v Budyšíně. Ta mě nadchla. Od přesunu do Berlína se příběh nějak rozvláčněl, místy až nudil, viz pasáže s Wilhelmem, občas i Carlem. Skoro jsem měla chuť je přeskakovat, kdybych neměla obavy, že mi uteče něco zásadního....
Parádní jízda. Napínavé a zábavné do poslední stránky, jistě i díky překladu.
Zase pěkně drsně, bez servítek, bez velkého sentimentu. Jako první jsem četla její Jezero, takže už to nebyl takový šok, ale přesto jsou momenty (např. pojídání vlašáku), kdy si říkám, jestli to vůbec psala žena. Ale baví mě moc.
Nalákala mě obálka a obsah rozhodně nezaostal. Neoslovila mě asi jen Čarodějná kolébka. Moje top tři - Transit, Motýl, Gordonův příběh.
Lyrikál znám - bohužel jen ze záznamu. I přesto jsem z něj měla husí kůži.Kniha parádní. Ostatně jako veškeré Horáčkovy básnické texty.
Ze závěru jsem byla úplně paf! Lovila jsem pak v paměti některé momenty, nad kterými jsem se pozastavila, a rázem to dávalo smysl. Parádní je i vykreslení všech postav a místa, hned jsem lovila v mapě a hledala informace. To se mi často nestává. Jen asi kvůli nedostatku malířského cítěni mi některé pasáže prostě připadaly zbytečně protahované.
Už několik dní nevím, co napsat. Chvílemi jsem jásala nad úžasnými nápady, chvílemi jsem chtěla odložit, protože jsem se bála číst dál, ale nedalo mi to. Určitě nejpřekvapivější kniha, po které jsem za posledních pár let sáhla. Morbidní? Kruté? Asi ano. Přesto plné touhy najít lásku, cit. Jen nevím, jak si s tím poradí mládež, které to má být určeno.
PC Grant opět nezklamal, ale zpět do Londýna se těším. Hlavně na známé postavy, které se v tomhle díle moc neukázaly. Jen by mě zajímalo, zda bylo nutné v překladu zanechat nekonečně opakovaný fakt, že každá žena, na kterou Peter na venkově narazil, je běloška....
Souhlasím s Lettrice, že Princezna Luna byla velké překvapení:-D
Tucet vynikajících originálních povídek. Chtěla jsem některé vyzdvihnout, ale nejde to. Všechny jsou dokonalé.
Znala jsem pohádkovou tvorbu a toto byly moje první povídky. Hned budu shánět další a začnu strýčkem Oswaldem! Vybroušené pointy, u kterých jsem propukala v salvy smíchu (Velká rošáda) i mě lehce mrazilo (Vyvrcholení). Přispěl tomu i kvalitní překlad!