Emičkazknihy
komentáře u knih

Asi se mnou mnozí nebudou souhlasit, ale kniha se mi zdála úžasná. Nešlo o to že by autorka vytvořila zbrusu nový svět, nebo neopakovatelné postavy, ale vytvořila něco lehkého. Kniha nepatří mezi knihy uklidňující, nebo odpočinkové. Není nabytá dramatem, ovšem pokud jste pozorní, vykládá o přirozenosti člověka a jeho potřebám. Vím že ve fantasy takové prvky moc nejsou, ale já jsem tam tento prvek viděla. Hlavní hrdinka byla unavená, nesvá a potom odpoutala se od toho co ji poutalo a stala se v celku všemocnou. Když si uvědomí že takový osud nechce je skoro pozdě a ona se snaží vše napravit. Myšlenky ani nápady nebyli nikdy příliš hluboké a proto knihu doporučuji k cukroví a vůni vánočního stromečku v pokoji. Tuto knihu nebudu zařazovat to nejlepších knih pod sluncem, ale také jí nebudu ubírat hvězdičky, které si zaslouží.


Znáte ten pocit, když sedíte nad knihou a víte co se stane, někdo vám to řekne a pořád si myslíte že to co přijde na konci vás neskolí, budete v pořádku a prostě knihu zavřete jako každou jinou a budete zase tam kde jste býval. Psychycky obeznámen s další dobrou knihou a potom sedíte nad posledními stránkami a snažíte se prohlédnout opar slz a světlo co se vám na slané vodě na tvářích odráží a dočíst knihu, která končí za dvěmi otočenými stránkami, ale nemůžete přetat a brečíte dál a dál. Dokud už nemáte co? Jestli ne tak musíte číst dál. Knihu jsem četla už mockrát a asi si budu muset koupit nový výtisk, abych mohla číst znovu. Barvivo je rozmazané a na stránkách zbývají už jen čmouhy nečitelné černé barvy. Už jsem došla tak daleko že už brečím nazačátku, protože si vzpomenu co bude následovat na konci. ME BEFORE YOU mi do života přineslo něco co ještě žádná jiná kniha ne, romantiku a oddanost milované polovičce našeho života. Knihu by šlo vystihnou snad jednou větou, no souvětím: Když vám někdo do života přinese světlo, ale je přesvědčen že ve tmě je vám líp, co budete dělat?

Možná budu opakovat ostatní, ale musím se vyjádřit. Když jsem četla Vánoční zázrak, nesmírně jsem si opočinula. Když jsem četla PROČ? 13krát PROTO, tekly mi slzy proudem, i když se důvody mladé Hannah se zdají nicotné, dohromady dávali něco nekonečného, snad pohlcujícího. Když jsem četla nebyla jsem schopná myslet žít nebo dokonce dělat něco jiného než přemýšlet. Člověk přemýšlí co se bude dít dál, i když konec už zná, SMRT. Dlouho poté jsem přemýšlela jestli Hannah potkalo po smrti ne)ěco lepšího. Něco co si zaslouží každá lidská bytost klid. TAké jsem přemýšlela jestli bych dokázala mladé Hannah v její situaci pomoct a jestli obviňuji všechny z kazet, nebo jen některé. Nevím jestli znáte pocit klaustrofobie, ale myslím že tak se musela hlavní hrdinka cítit, jako kdyby se na ni lepil další a další sníh, plný malých částeček skla zařezávající se po kůži. Dlouho jsem přemýšlela a říkala si že pomluvy hýbou světem, ale kdo má právo pomluvy roznášet a formovat do konečné verze, takové verze, která nejvíce ublíží.


Asi teď půjdu proti většině, ale nemůžu si pomoct. Knihu jsem si vypůjčila a večer jsem ji otevřela, ať zjistím co mě čeká. Ve tři ráno jsem si uvědomila, že bych měla jít spát, ale zbývalo mi posledních padesát stránek a já jsem si nemohla pomoct, tak jsem knihu přečetla. Máte pravdu, kniha je hodně podobná těm ostatním, ale bylo tady něco co se mi nadevšechno líbilo. Šlo o problém mnohých z "internetové generace". S klukem svých snů se potkají na dovolené, nebo při činosti volno dobé. Ale jejich vysněný protějšek žije na druhé straně země. Sladkost mátové kávy a nočního skákání na trampolíně, mě okouzlila a po několika stránkách jsem měla chuť jet prodávat stromečky, najít si nezbednou kamarádku a dokonalého i když tajemného kluka. Je pravda že některé věci byli až příliš jednoduché, ale jako odpočinková četba se mi kniha líbila.


Ani tentokrát mě kniha neuchvátila jako některé knihy předtím, ale musím uznat že pevná vrstva s kamenou tváří, která obklopovala hlavní hrdinku v mnohém povolil a láska už byla z velké části hlavním tématem, spojená s fantazi válkou. Vadilo mi že se vše motalo kolem milostného trojúhelníku, třetí strana (Ren) nebyla přítomná. Drama ovšem nechybělo a pokud jde o mě, občas mi přejížděl mráz po zádech. Knihu doporučuji, pokud vám nevadí že děj knihy se nepřesouvá z dramatu na drama, ale je mírně doplněn popisem, který dodává každému pocit že se najednou objevil v knize.


Kniha mě příliš neuchvátila, byla místy zdlouhavá a přespříliš se táhla. Na konci se staly věci nečekané a proto si přečtu i další díl. I když jsem místy cítila soucítění s hlavní hrdinkou, její kamenná tvář schovávala jakékoliv naděje empatie v jejím okolí. Nápad nějakého převtělení nebyl špatný, ovšem ne uplně neznámí. Kniha měla i své světlé stránky, například jemné, ale přesné popisy krajiny a prostředí a hlavní postavy mimo hlavní hrdinku mi byli velice simpatické. I když doufám ve zlepšení v dalších dílech, netrvám na nich kvůli kouzlu, které nepodléhalo davovému šílenství.
