-Endy- komentáře u knih
Těžce se čte kniha, kde ve vás všechny postavy vyvolávají odpor...a každá navíc něčím jiným - vzhledem, povahou, činy, názory na jiné lidi.
Na temnější kresbu jsem zatím nenarazila; je úchvatná...zároveň ve vás asi vyvolá pocit, že byste si pro změnu chtěli přečíst něco o duhových ponících.
Jakým těžkým obdobím asi musel autor procházet, aby ze sebe dostal TOHLE.
Celá série byl čas velmi produktivně strávený četbou pro uvědomělé psychopaty.
Úroveň to stále drží, ale tenhle díl je na mě moc "kecání v sedě" a "monitorování kecání v sedě".
Boha, to byla snobárna...
400 prázdných stran o prázdných lidech.
Ani ta Rachel mi nebyla blízká - i přestože by se se svým původem nikdy nemohla vyšplhat ani na jejich záchodové prkýnko, mně není blízké ani to její.
Spojení Galovy neskutečné kresby a Jodorowského magického příběhu...jediná kniha svého druhu.
Smyčka uzavírá výjimečnou trilogii, kterou jsem si ráda přečetla, ale taky jsem ráda, že už to mám za sebou. I přes překvapivý zvrat mě to překvapivě nebavilo. Je to strašně ukecané, přeplácané odbornými poučkami a dějově chudé.
Tak obrázky to byly vskutku pěkné...detailně zabrané, hezky se na to kouká - evidentně i jiným lidem, když to čtete na veřejnosti :-D
Ale ten příběh, já nevím, no...Forrestova Jenny trochu lajznutá Orlandem od Woolfové. No, asi to raději berte tak, že si (nám) chtěl autor udělat radost hanbatými kresbičkami - a koneckonců komu to radost neudělalo, že :)
S Miriam Löwensteinovou bych si ráda sedla na lavičku, ideálně někde na Jeju, a dlouhé, velmi dlouhé hodiny ji poslouchala vyprávět o jí blízké zemi, kterou já miluji jen z dáli.
A pak bychom si těma našima levýma rukama mohly nakreslit nějakého toho Buddhu s podezřelým úsměvem ;)
Příběhově to není vyloženě špatné, ale ta kresba! Tak špatnou kresbu emocí v obličeji jsem asi nikdy neviděla :( Doširoka otevřená pusa pro vyjádření prakticky čehokoliv od nadšení po smrtelnou hrůzu FTW...
Svatá trojice Mravena-Jurij-Sigisbert je zpět, tentokrát ve Vatikónu (ano, psáno s "ó") a v Texasu.
První část je celkem zásadním dílem v dosavadní příběhové linii, no a přečtení té druhé vás rozhodně zahřeje ;)
Tenisové utkání mezi L a Lightem je jediný sport, který jsem ochotná sledovat :)))
Výňatek ze života jednoho západního vetřelce, který si potřeboval vyzkoušet drsné pracovní podmínky sararímanů.
Je to nedotažené a překombinované postavami...opět. A čím více čtu jeho knihy, tím typičtější mi tento rys připadá. Přitom jeho nápady mají TAKOVÝ potenciál!
Výborně strukturovaná záležitost:
- obecný úvod, otaku, manga, anime, videohry, film
Eseje jsou psány srozumitelným jazykem, obsahují jakž takž nějaký ten základní výčet děl v té které oblasti (který by však měl být spíše odrazovým můstkem pro další - samostatné - rozšiřování obzorů) a terminologii. Sem tam jsou doplněny o různé kuriózní informace a samozřejmě spoustu obrazového materiálu.
Glosář na konci je super nápad!
Ideální pro ty, kteří neví, z jakého konce tu japonskou popkulturu uchopit. Ale stejně si myslím, že se knížka dostane do rukou především lidem, kteří už se o tuto tematiku nějakou dobu zajímají, a bude pro ně spíš jen takovou potěchou na duši :)
Vidím, že "problém" s příliš rychlým odhalením vraha tady mělo více lidí...trochu mě pak rozčilovalo, že se mě autor pořád snažil odvádět od první správné domněnky. Ale četlo se to opravdu rychle a četla jsem, kde se dalo. Zkusím od něj i něco jiného, i když to není zrovna můj žánr.
(PS: Nebylo to tak temné, jak bych od severského autora čekala ;) )
Z první a druhé knihy povídek jsem byla úplně odvařená. Krev elfů je taky skvělá, ale připadá mi, že mnoho úhlů pohledu (a ano, pro tak velkou epickou ságu je jich třeba) četbu poněkud zpomaluje a ztěžuje.
Vynikající pasáže: dopis od Yennefer, rada králů, Ciri ve společnosti Yennefer
Dost dobré!
Už dlouho jsem nečetla příběhy s tak nečekanými pointami (a hned třinácti!).
Česká sci-fi a fantasy opět vysoce na úrovni.
Ještě musím dodat, že jsem své názory a pocity celou dobu čtení srovnávala s oběma komentáři pode mnou a hned z toho byla grupen-párty :-D
Nenáročně zpracovaná, přitom didakticky-etická (:-D) manga pro náctileté dívky s atraktivní tématikou šikany v japonském stylu. Starší/zkušenější mangisty neurazí, mladší ročníky (věřím) nadchne...a ta jejich obrovská kukadla! :)))
Larsson rozhodně nebyl žádný sexista; dle mého názoru dějové složce vládnou ženy a jak!
Erika (i když její příběh nemá s hlavní dějovou linií v podstatě nic společného)
Monica (prostě drsná sporťanda)
Annika (soudní přelíčení jedním hltem)
Lisbeth (originální, výjimečná, nezapomenutelná postava, fenomén mezi ženskými hrdinkami)
O hvězdu méně dávám za možná až příliš podrobné životopisy členů Sekce (a jiných - uklízečů apod.) a rozvláčnou historii v podstatě kdečeho...i když to asi přidává na věrohodnosti a komplexnosti - takže je dost možné, že to je vlastně můj osobní problém a že to bylo jaksi moc složité na mé mozkové spoje :)))
Tak já nevím, asi už jsem zinfantilněla čtením momentálně populárních "young-adult postap"...chtěla jsem to porovnat a faktem je, že tahle knížka už mě prostě tolik nechytla. Možná se jedná o záležitost, kterou by člověk měl toto sci-fi téma začínat a ne končit.
A tyhle zvraty typu Truman Show a Equilibrium už vlastně taky znám...chjo, já vím, neumím ocenit kvalitní četbu :-D