Endy17 komentáře u knih
Sedmnáct příběhů pražského kata je zajímavým pohledem do historie, zvlášť z jiného úhlu, než jakým obvykle bývají historické romány čtenářům předkládány. Nejde o nijak strhující čtení, možná bychom ho mohli kvalifikovat jako historické soudničky, ale na ukrácení dlouhé chvíle nebo jako knížka do vlaku nezklame.
S velkým nadšením jsem se vrhl na volné pokračování skvělých Pilířů země, ale po jeho přečtení jsem trochu na rozpacích. Ačkoliv dávám přednost obsáhlejším dílům, v tomhle případě bych počet stránek výrazně zredukoval. V některých situacích autor sklouzává do love story a to opravdu není můj šálek kávy. Také bych si dovolil polemizovat s některými postoji hlavních protagonistů - postavy zasazené do čtrnáctého století mají způsob myšlení současného člověka.
To ale nic nemění na tom, že Ken Follett je vynikající vypravěč, že je kniha čtivá a zajímavá. Přes drobné výhrady ji na pomyslném žebříčku mnou přečtených knih řadím hodně vysoko a nejspíš se k ní jednou zase vrátím.
Doufám, že se jedná o stoprocentní fikci, jinak by mě realita dost děsila. Ludlum umí napsat čtivý příběh, ale tradičně mi chvíli trvalo, než jsem se prokousal zdlouhavým úvodem. Závěr knihy pak pro mě byl vyloženě zklamáním. Po několika měsících jsem měl v ruce Ludlumův román, a pokud budu číst nějaký další, přestávka bude minimálně stejně dlouhá.
Tak trochu zklamání - od Berana jsem znal dílo Četnická pátračka versus galérka a tahle sbírka soudniček mě oproti němu nijak nenadchla. Nicméně na ukrácení dlouhé chvíle ve vlaku dobrá.