eragon000 komentáře u knih

Úplně báječná kniha. Trošku se rozepíšu. Eragona mi doporučil spolužák v šesté třídě. Nej byly asi Eldest a Brisingr protože jsme čekali jak se to vyvine a co bude nového.Čekal jsem stále na nějaký velký zvrat. A on přišel. Objevení skály Kuthian na Vroengardu. To do mě ještě dalo naději. Ze začátku se mi nelíbilo, jak se vždy v poslední větě kapitoly stalo něco zásadního, a pak se příběh otočil k Roranovi nebo někam jinam. Pak jsem ale četl čím dál rychleji a hrozně jsem se těšil jak to nakonec dopadne. Mezitím jsem dumal nad tím jak se příběh bude dál vyvíjet. Od smrti Durzy a příchodu k elfům se Eragon začal viditelně měnit. Občas tam bylo vidět jako kdyby Paolini něco zkopíroval z Pána prstenů nebo z Harryho Pottera. To mu ale nevyčítám. Teď shrnu jak na mě celý příběh působil od začátku až do poslední stránky. Začátek do příchodu razaků mi připadal velmi nudný, a občas jsem uvažoval, že knihu odložím. Ale po Bromově smrti, cestování s Murtaghem a příchodu k Vardenům, se můj pohled ke knize úplně změnil. Začalo se mi to líbit. Příchod k elfů a setkání s Oromisem a Eragonův výcvik byla jedna z mých nej částí celé knihy. Mezitím se Eragonovi vyléčila záda a začíná milovat Aryu. Po bitvě na Hořících pláních mě překvapilo, že se objevili Murtagh s Dvojčaty a že se vylíhl Trn. To mě neskutečně motivovalo ke čtení dalšího dílu. Pak na konci setkání a vysvětlení pro Rorana a usmíření bratranců. Útok na Helgrind se povedl, zabili razaky osvobodili Katrinu a Eragon potrestal Slouna. Potom bitva s vojáky co necítí bolest byla od Paoliniho pro mě dalším překvapením. Pak následovala svatba Rorana a Katriny. Ta se mi líbila. Pak mi přišlo docela napínavé vyšetřování atentátu klanu Az sweldn rak Anhuin na Eragona. Pak jsem byl rád že byl Orik zvolen králem, ale už se od začátku voleb jsem si byl jistý že Orik vyhraje. Potom eragonův druhý pobyt a druhá část výcviku se mi nelíbila. Byla hodně krátká a moc uspěchaná a už vůbec ne tak klidná jako ta první kvůli mnoha velkým odhalením. Pak Vardenský útok na Feinster, Aryino zabití stína Varauga a velmi smutná smrt Oromise s Glaedrem, ktreých mi přišlo strašně líto. Začátek Inheritance až do příchodu k Dras-Leoně byl strašně nudný. Pak se to ale začalo číst úplně samo. Vardenské dobytí Dras-Leony, únos Nasuady a Eragonův odlet ke skále Kuthian. Pak mučení Nasuady střídané s objevem skály Kuthian a odlet k přípravám na poslední bitvu o Uru-bayen. Zabití Galbatorixe mi přišlo takové rychlé a divné. Galbatorix znal skutečné jméno starověkého jazyka. Mohl přece možná to kouzlo seslané Eragonem odvrátit. Také si myslím že s vejci razaků to nebyla tak úplně pravda. Podle mě chtěl později Galbatorix rozšířit falešnou informaci že se vylíhlo další atd. Taky mě překvapilo takové divné završení Eragonovy lásky k Arye. Prostě jsem čekal že si dají pusu a rozloučí se. Bylo mi líto také Safiry která se musela odloučit od Fírnena. Na druhou stranu bylo dobré že se vyjasnily všechny nejasnosti. Např. Jak se dostala Safira do Dračích hor, jak dopadla Birgitina krevní msta, jak to skončilo se Slounem atd. Jen ten konec mě trochu překvapil, ale vlastně to skončilo docela dobře. Hold vše má své pro a proti. Tato série se mi velmi líbila a spolu s Harrym Potterem a Pánem Prstenů má nejoblíbenější. Myslím že kdyby vyšly všechny 4 hezké filmy, tak by se popularita o hodně zvětšila. Dávám 5 hvězd. Velké, opravdu velké eka elrun ono panu Paolinimu. Eragone, Safiro, Aryo, Rorane, Nasuado, vy všichni v mých srdcích navždy zůstanete a nikdy na vás nezapomenu. Atra esterní ono thelduin.

Nádherná knížka, asi nej z celé trilogie. Četl jsem je asi pětkrát. Nejsmutnější pro mě bylo, když jsem je dočetl. Hodně se mi líbily války se Sarumanem, ale unavovalo mě 1. část knihy Společenstvo prstenu do setkání s Chodcem. Nudné taky bylo putování Froda a Sama ve Dvou věžích. Koukal jsem i na film, docela hezky natočený, ale občas se liší od knihy. Kniha je napínavá, veselá, smutná, prostě všechno najednou. Dávám 5 hvězd. Díky pane Tolkiene za va še nádherné dílo.