eva-lupen komentáře u knih
Žádný zázrak, ale číst se dá. Začátek tedy nic moc, občas moc slaďárna, občas moc předvídatelné, závěrečný boj moc zrychlený, spousta nevyužitého potenciálu... Ale jako fantasy oddychovka to ujde.
Uf. Teda několikrát jsem byla rozhodnutá dál nečíst, protože to bylo fakt hnusné, ale další kapitola byla zas jindy a jinde a ne tak odpudivá, takže jsem četla dál. Můj názor je vlastně totožný s Alma-Nacida, takže nevím co jiného napsat.
Poslechnuto jako audiokniha skvěle načtená Matoušem Rumlem, a ač už dávno nejsem cílová skupina, poslouchalo se to moc dobře. Takové pohlazení po duši, i když akce tam samozřejmě nechybí. Určitě budu pokračovat v dalších dílech.
Tahle knížka mne úplně pohltila, i když jsem si při čtení uvědomila, že je to vlastně horor. Ale prý je to pohádka :-D. No rozhodně není pro děti. Příšerama a mrtvolama se to jen hemží, erotice se to také nevyhnulo, ale vlastně mi tam chybělo víc intimity rozvíjejícího se vztahu. Narozdíl od ostatních mi teda Drak nevadil, spíš právě naopak. Takové povahy znám a vím, že nabubřelost, odtažitost a zdánlivá pýcha jsou často jen obranou před světem.
Velice čtivá kniha, jen část hlavní bitvy mne nějak nebavila a také mi přišlo divné, že nezkušená Agnieszka najednou kouzlila jak divá. Myslela jsem , že to bude nějak vysvětleno, ale nebylo. Ale konec se mi líbil, protože jsem cítila, že Hvozd musí mít nějaký důvod.
Poslechnuto jako audiokniha. Pěkné. Moc dobře se to poslouchalo. Nejdřív jsem tedy viděla film, takže mne konec nepřekvapil, ale film byl jen hrubý výcuc, byl knihou spíš inspirovaný a chybí mu hloubka příběhu. Určitě doporučuji.
Tak nějak jsem nejdřív přečetla Dům na jezeře, ale už před dvěma roky, takže je to vlastně jedno. Nijak na sebe totiž nenavazují. Dům na jezeře se mi líbil víc. Tohle bylo docela čtivé, ale konec se mi zdál nějaký moc zrychlený. A postavy - ano jednotvárné. Prostě taková oddechovka. Čekala jsem víc.
Ani druhý díl mne nezaujal natolik, abych byla aspoň zvědavá, jak to dopadne, tak jsem ho po zkončení výpůjční doby vrátila nedočtený. Ale úplně špatné to není.
Tak tohle mne tedy moc nenadchlo. Děj je naivní a předvídatelný, hlavně na začátku jsou všichni nesympatičtí a protivní, ale pak se to trochu vylepšilo, pár míst bylo lepších, a konec byl takový, že možná zkusím ještě jeden díl. Některé postavy se začínají jevit slibně. Série Hynek Tas se mi ale líbila víc.
Uf. Tahle knížka mi tedy dala zabrat. Zajímavá a nudná zároveň, k tomu věčné odkazy na poznámky na konci... Jo, člověk se něco dozvěděl, ale kdyby nebyla zavřená knihovna, tak bych to určitě vzdala a nedočetla. Myslela jsem, že to bude lepší.
Celou sérii už jsem jednou četla. Knihy jsem si půjčovala v knihovně, ale tak jsem se do toho zažrala, že už ji mám doma a k tomu spoustu dalších knih o Napoleonských válkách a lidech z té doby. A teď koukám, že jsem této knize sice dala 5*, ale žádný komentář.
Cornwella jsem objevila romány z americké občanské války, které mne sice bavily, ale hlavní hrdina mi byl trochu proti srsti a z ostatních mne zaujal asi jen Azincourt. To Sharpe, to je jiné kafe. :-)
Tahle série mne zaujala hned, ale zamilovala jsem se do ní až při čtvrtém dílu, protože je fakt, že boje v Indii mne zrovna nezajímali a nic jsem o nich nevěděla. Teď, při druhém čtení, oceňuji víc i tento začátek a vždy se těším až knihu zase otevřu. Takže vzhůru na další díly!
Knihu jsem četla již několikrát, pokaždé jsem z ní nadšená a na konci brečím jak želva.
Po letech jsem se pustila do již čtených knih a knihy R. J. Wallera rozhodně nemohu vynechat. Stále mi připadají úchvatné. Miluju je všechny, protože všechny jsou propojené a ve všech je víc než jen prostý příběh.
Tango na pláních je ale rozhodně jiná kniha než Madisonské mosty. Děj je komplikovanější i když rozhodně "Wallerovský", takže tam nechybí přesah, tajemná žena, závan dávných věků a věčný boj s konzumem a postupující "civilizací". Navíc je tato kniha až strašně moc současná. Také bych bojovala s dálnicí, protože na tom, kudy ji chtějí vést, něco hrozně smrdí. Bohužel nejsem Carlisle.
"Dálnice, sídliště, rychle stavěné domy, restaurace rychlého občerstvení, nákupní centra plná nesmyslů, které ve skutečnosti nikdo z nás nepotřebuje... Kdosi nás přesvědčil, že víc znamená líp, ale nikdo už neříká, čeho víc. Prostě jenom víc. Víc je líp, protože míň je hůř."
Po letech jsem se pustila do již čtených knih a knihy R. J. Wallera rozhodně nemohu vynechat. Stále mi připadají úchvatné. Miluju je všechny, protože všechny jsou propojené a ve všech je víc než jen prostý příběh. 5* je málo.
"Ach začít tak znovu, zopakovat si život. Znovu se narodit a žít jinak. Úplně jinak. Nespokojovat se pouze s tím, co je nám nabízeno. Neutápět se pouze v mlhavých snech o tom, co by být mohlo, a přitom pro to nic neudělat, teď ani v budoucnu..."
I díky Vaughnovi jsem si svůj sen splnila a nespokojila se jen s dětskou fantazií. :-)
Po letech jsem se pustila do již čtených knih a knihy R. J. Wallera rozhodně nemohu vynechat. Stále mi připadají úchvatné. Miluju je všechny, protože všechny jsou propojené a ve všech je víc než jen prostý příběh. 5* je málo.
Po letech jsem se pustila do již čtených knih a knihy R. J. Wallera rozhodně nemohu vynechat. Stále mi připadají úchvatné. Miluju je všechny, protože všechny jsou propojené a ve všech je víc než jen prostý příběh. 5* je málo.
O Wellingtona a Napoleonské války jsem se, stejně jako autor této knihy, začala zajímat při čtení série o Sharpovi, a stejně jako autora mne mrzelo, že knih o Napoleonovi jsou mraky, ale o Wellingtonovi jen kusé informace. Knihu jsem proto přijala s nadšením a jsem ráda, že ji v knihovně mám. Přesto mne trochu zklamala. Fyzicky je moc pěkná, na biografii velice čtivá, ale... co mne hodně rušilo byl občas podivný pravopis (např. ku příkladu se zvlášť nepíše už hódně dlouho) a překvapivě mi tam chybělo pár info, které jsem se dočetla jinde a jsou hodně věrohodné (o manželství i o buzeraci ze strany britské vlády). Také tam mohlo být více informací o W životě po Waterloo. Když životopis, tak kompletní. Proto nakonec dávám jen 4*, i když bych moc ráda dala 5. Doplňkovou kapitolu o našem zapojení ve válkách spíš vítám.
Opět poslechnuto jako skvěle načtená audiokniha.
Kniha je pěkná, dala bych jí hvězd i víc, ale stejně jako u Václava, mne nemile překvapil ten zrychlený konec, takže zase jen 3. Co mne také trochu mrzelo je, že víc prostoru tu měl Lombard než samotný Zikmund. Ale jinak fajn. Zikmund je tu podaný stejně věrohodně jako předtím Karel i Václav. Jednostranný pohled mi tu nevadí. Je to prostě pohled vypravěče, který asi těžko viděl do hlavy Žižkovi a spol.
Za celou sérii dávám * 4. Je to čtivé a myslím, že nějak podobně to klidně mohlo být.
Skvělá sonda do života v Británii za 1. Velké války. Postav je tam opravdu hodně (ale nemám v nich zmatek), různého věku, pohlaví i orientace, z různých vrstev společnosti, a každá prožívá svůj jedinečný příběh. Společnost a zažité zvyky se rychle mění, někdo změny vítá, jiný se jich děsí (i když jsou to, z dnešního pohledu, prkotiny).
Romantika? Někdy. Někdy zase tragédie, drama... prostě život. Román pro ženy? Neřekla bych. Oddychovka? Asi jak pro koho. Pro mne skvělý historický román a už se nemohu dočkat pokračování.
Druhý díl vůbec nezklamal. Děj prakticky navazuje na první knihu, takže jsem ráda, že jsem je četla krátce po sobě a ani od téhle jsem se nemohla odtrhnout. Všechny dějové linky jsou čtivé a věrohodné, a zajímavý je hlavně posun ve feminismu. Ženám vlastně války ve výsledku vždy pomohly, i když ne všechny ženy o to stály.
Jdu na třetí díl :-).
Ač Juračku obdivuji (jeho den musí mít 48 hodin, jinak není možné, aby zvládal vše co dělá ;-D ) a na fb ho ráda sleduju a čtu, kniha mne až tak moc nezaujala. Tedy některé kapitoly byly super, ale tak nějak jsem čekala víc. Říká se, že zapálit pochodeň může jen ten kdo hoří... Juračka v rozhovorech působí jako požár, ale z knihy na mne to nadšení nějak nedýchlo a na nic mne nenalákalo. :-(