EvžaČ. komentáře u knih

Dostala se mi do ruky kniha Netopýr Warren – vzhůru nohama! Na první pohled mě zaujaly precizně do detailu nakreslené ilustrace vyjadřující nálady postav, dokonce s různými jinotaji – např. schovaný jednorožec. Na některých obrázcích jako by se postavy měly pohnout. Myslím, že děti krásně vtáhnou do celého příběhu. Krysí domeček mi připomněl můj z dětství oblíbený domeček pro panenky, se kterým jsem si ráda hrála.
Když jsem se začetla do příběhu, hned jsem se vžila do hlavní postavy Warrena. Kolik dětí i dospělých lidí hledá svoji identitu, snaží se napodobovat druhé, porovnávat se a selhávají v tom stále znovu a znovu. Až když dojdou k poznání, že je důležité se přijmout jako originální bytost s originálním obdarováním a posláním pro svět, najdou sami sebe a pokoj pro svou duši.
Jako matku tří dětí mi vehnaly slzy do očí věty v závěru knížky: „Než totiž netopýr Warren objevil domovskou jeskyni, doprovázeli ho jednorožci na každém rohu. Jsou to střípky modliteb jeho rodičů, kteří si přáli, aby jednou našel cestu zpět domů.“
Učím na základní škole, tak už se těším, až tuto knihu budu číst se svými prvňáčky v rámci čtenářské dílny. Otevírá mi skvělou příležitost mluvit s nimi nejen o hledání vlastní identity, ale i o různých obdarováních, nebezpečí při porovnávání se s druhými a zbytečnému napodobování druhých. O tom, že každý máme různá obdarování, která máme za úkol v sobě najít a rozvíjet ke službě druhým.

4 27.03.2021