Ewik komentáře u knih
Moc se mi líbil název knihy a i anotace vypadala velmi slibně. Musím uznat, že zklamaná určitě nejsem. Smrtka s barevnými teniskami, oprýskanou rachotinou, černým humorem, hi-tech soul messengerem a velmi moderními názory, se bude líbit nejen mladším čtenářům.
V zábavném duchu laděný příběh o neobvyklém přátelství, ale také o tom, že život je velmi křehká a nejistá záležitost. Harold to jako smrtka navíc nemá vůbec lehké - práce je to nevděčná, špatně placená, dovolená žádná a ještě ani nemá pořádné služební auto. :-)
Tahle svérázná partička v čele s drzým netopýrem, smrtkou a dvěma mladými génii si určitě najde místo v srdcích čtenářů. Už se těším na jejich další dobrodružství!
Příjemná nenáročná jednohubka o nesmrtelné lásce, která přečkala věky. Zajímavým zpestřením bylo umístění děje do kulis Egypta a jeho tajemných chrámů.
O této knize se dá říci, že je to národní poklad. Přečká časy, kdy my tu už nebudeme. Budou ji číst ještě celé generace a stejně nebude nikdy zapomenuta a nezevšední.
Vždy jsem se u Kytice moc hezky bála a stále si ráda cituji oblíbené pasáže - zvláště ze "Svatební košile." Věřím, že každý si z Kytice zapamatuje alespoň 2 verše. Má totiž krásný, děsivý jazyk a perfektně se hodí k táboráku. :-)
"Vzlety a pády. Takový je prostě život."
Zatím všechny díly, které jsem četla se mi moc líbily. Některé více, některé méně, ale zde jsem hodně na vážkách. Naše dvojice padala tak často, že jsem chvílemi myslela, že se nikdy nedokáží zvednout. Hannah a Marco se neustále potáceli v citové kaši, kterou Hannah ještě s chutí přihřívala a z konce dokola oživovala staré rány. Ze začátku to bylo pochopitelné vzhledem k tomu, čím si prošla, ale je fér aby se ten druhý za své chyby musel neustále kát a bát se, že se neposunul dál a nezaslouží si štěstí? Ke konci už to bylo únavné a místy i zbytečně protahované.
Celé dílko bylo protkané smutkem, depresí a velkou nejistotou. Velmi jsem postrádala autorčin humor, rošťácké jiskření a šťavnaté slovní přestřelky. O Jarrodovi ani nemluvím.
Velmi pozitivně však hodnotím opětovné setkání s ostatními dvojicemi a mým nejmilejším Colem. Bylo vidět, že ostatní páry také prošly změnami, zmoudřely a mohly nejisté Hannah poskytovat cenné rady.
Velmi příjemně plynoucí, oddechovka, kterou jsem přelouskala jako nic. Johanna je úžasná holka s obrovským potenciálem, ale ještě větším trápením. Břemeno, které si na sebe vzala jí vůbec nezávidím. (Párkrát jsem to viděla v reálu a děkuji nechci.) Dojímala mě její nekonečná starost o Colea a byla jsem hrdá, jakou neskutečně náročnou proměnou prošla.
Opět jsem si zamilovala všechny hrdiny, ale nejvíce mi k srdci přirostl Cole, Braden a strýček Mick. Navíc celé to propojení postav a jejich osudů je velmi osvěžující.
Moc se mi líbí pohodový a lehký styl, kterým autorka píše. Úžasná je reálnost celého příběhu, který vám doslova letí před očima. Z knihy čiší spousta lásky, porozumění, přátelství, ale také mnoho překážek, kterými si musí naše dvojice projít.
Liv a Nate jsou skutečné spřízněné duše. Nejen, že je pojí silné přátelství, společné zájmy, ale také něco mnohem hlubšího, co ne každý chápe.
Krása tohoto dílu spočívá v jeho jednoduchosti a vykouzlí na rtech zasněný úsměv.
Propojení celého "klanu" přátel je báječné.
Zcela jiný pohled na válku a holocaust očima devítiletého Bruna. Zvídavý chlapec nedokáže pochopit, proč Fíra jeho rodinu poslal na to strašné místo - do toho Oušicu. Proč vlastně bydlí za plotem, a kdo jsou všichni ti lidé v pruhovaných pyžamech? Proč jeho nový nejlepší kamarád na život a na smrt, Šmuel, je vyzáblý a v očích má vepsaný všechen smutek světa? Proč si spolu nemůžou hrát a navštěvovat se?
Geniálně jednoduchý styl, ze kterého mrazí, je Vám smutno a nenávidíte celé to zpropadené místo a lidi, kteří je vedou. Máte nutkání Brunovi všechno vysvětlit, ukázat mu, že ti fešáci v uniformách nejsou žádní hrdinové, že žádný člověk není nadřazený druhému...
Pohled nevinného, nezkaženého dítěte, které se ze všech sil snaží chápat, co se kolem něj děje, nenechá nikoho úplně chladným. Protože víte, že se blíží konec, zavíráte oči, polykáte knedlík v krku a zaháníte představu malých kamarádů na život a na smrt, jak se drží za ruce.
Po dočtení jsem se na knihu a její obsah musela podívat hned z několika úhlů. V prvé řadě mi celý příběh vůbec nesedl. Chvíli jsem se v obsahu "plácala" než jsem byla schopna jej strávit. Celek jako takový byl značně depresivní a hlavně prodchnutý vnitřně rozervanou bytostí, která nenávidí a opovrhuje vším, co je světské. Nejvíce však ženami, jejich pohledem na lásku, majetkem, ale hlavně manželským a rodinným životem, který člověka vysává a činí z něj nemyslící zvíře poháněné pouze živočišnými pudy.
I přesto, že kniha v sobě nese zajímavé myšlenky, nedokázala jsem ji plně docenit. Nikdy se neztotožním s podstatou ženy, která musí být plně podřízena muži, bát se ho a dle Pozdnyševových úvah i se zcela distancovat ať už od zálib, přátel či zábavy. Jejím svatým posláním je rodit děti a starat se o blaho manželovo a zajistit teplo domácího krbu. Toť vše.
V druhé řadě se musíme zamyslet nad tím, kdy byla kniha sepsána. Na tu dobu velmi pobuřující a skandální dílo, které bylo v mnoha zemích zakázáno. Tolstého v té době inspirovaly současné skutečnosti, a některé z nich i dnes zůstávají velmi aktuální.
Hloubka knihy je nadčasová, ale pro mě "prozatím" lehce nestravitelná.
Lehký, romantický, historicko-špionážní příběh okořeněný erotikou. Kniha je psaná velmi čtivým stylem, který autorka velmi dobře doplnila i humornými pasážemi. Špionážní linka je dle mého názoru vedlejší - zajímavější bylo řešení rozpadajícího se manželství hlavních hrdinů a jejich snahy o znovunalezení a záchranu vztahu.
Svižný dobrodružně-romantický a velmi napínavý román. Zimu moc nemusím, a proto se mi při čtení místy dělala i husí kůže. :-) Celá kniha mě pohltila natolik, že jsem nedočkavě otáčela stránky a....najednou je konec. To jako vážně? Kniha by si zasloužila trošku propracovanější konec, na můj vkus to bylo moc useknuté.
Styl psaní mi však byl velmi sympatický a rozhodně se podívám i na další autorčina díla. Za mě mohu doporučit jako zpestření na jedno odpoledne.
"Hrdinkou mé povídky - hrdinkou, kterou miluji z celého srdce, snažil jsem se jí zobrazit v celé její kráse, a ona byla, je a bude vždycky krásná - je pravda."
Svůj pobyt v Sevastopolu a jeho rozhodující okamžiky Tolstý shrnul ve 3 velmi realistických povídkách. Krátké časové úseky shrnují osud obléhaného Sevastopolu a jeho obránců, objektivně a bez zbytečných příkras.
Na jedné straně veskrze odporné a páchnoucí místo, na straně druhé voňavé a kvetoucí louky. Krásné dívky procházející se na promenádě, nadutí oficíři v parádních uniformách. Strach ze smrti a zranění, obava z posměchu a ztráty cti přikrčíte-li se před granátem či kulkou, ale také hrdinská neústupnost a bujará odvaha obránců Sevastopolu.
Tolstý je právem velikán, i když v té době teprve začínal.
"Takže jsi hrdina, Cole Walkere?"
"Kdo je to vlastně hrdina?"
"Asi někdo, kdo zachraňuje lidi."
"Jo, asi jo."
"Takže zachraňuješ lidi?"
"Je mi teprve 15. Dej mi ještě šanci."
Moje první setkání s autorkou a určitě ne poslední. Už nádherná úvodní pasáž mě okouzlila. Tomuhle osudovému setkání chyběl jen filmový zpomalený záběr a romantická hudba. :-)
Do Colea a celé knihy jsem se okamžitě zamilovala. Tenhle úžasně talentovaný kluk se srdcem ze zlata si musí získat jednoduše každého, za jeho štěstí by člověk bojoval jako lev. Vůbec se nedivím, že je na něj autorka tolik hrdá a s láskou a pečlivostí sledovala jeho dospívání ve velmi působivou osobnost.
Kniha je opravdu vymazlená a dovedená k dokonalosti včetně sexy obálky. Je protkaná láskou, silnými rodinnými pouty, nelehkých osudů a spoustou báječných a přátelských lidiček, kteří drží při sobě.
Můžu jen doporučit a jdu pro další knihy.
Lehká, vtipná romantika s velice svéráznými hrdiny, kteří ač jsou rozdílní jako noc a den, přesto je to k sobě táhne. On si neodpustí ironické narážky a ona mu je neváhá vracet. Lachlan a Kimberly mě vždycky spolehlivě pobaví. Prostě páreček k pohledání.
Kraťoučká novela o první lásce - citu, na který člověk nikdy nezapomene. O citu, který dokáže rozechvět vzrušením, pohladit a rozbušit lidské srdce v očekávání. Ale také o citu, který dokáže být velmi krutý a zraňující zvlášť, když je neopětovaný.
Dokonalost jeho kompozice spočívá v kráse a barvitosti jazyka, který užívá. Laská se s ním a přivádí k životu vše v textu. Z celého příběhu tryská hluboká láska k ruské zemi, přírodě, kterou vykresluje v těch nejkrásnějších barvách. O hlubokém klidu venkova provoněným lesy a ovocnými sady. Bunin přenesl své vzpomínky na papír, aby uchoval jejich krásu. Novela samotná je velice prostá, to krásné z ní dělá sloh a jazyk.
No konečně!!! Jak já jsem se na smrtku Charley a její břitký humor těšila. Oproti předchozím dílům je zde opravdu méně akce, zato je to ale vyvážené okamžiky překvapení ( kterých tu není zrovna málo) a co si budeme povídat i sexy Reyesem, žhavým jako peklo samo. :-)
Ale jako vážně. Na knihu čekám rok, přečteno mám za 2 dny a co teď?! Tohle je vážně děsivý nepoměr. "Hrobové" sérii jsem naprosto propadla, je jednoduše úžasná. Darynda fakt umí, co si budeme povídat. A ten závěr? No, malinko jsem to čekala. :-)
Parádně smrtkovské, ohromně čtivé, pekelně sexy a svěže vtipné. Velkou pochvalu také zaslouží překlad, který se moc povedl a je přirozený.
Takže co teď? Nešlo to jinak. Pátý díl mám objednaný v AJ. Další rok (jestli vůbec) nečekám.
Carevna Kateřina II. byla opravdu Veliká. Cokoliv dělala, dělala naplno. Vládla-li, vládla pevně a nesmlouvavě, když milovala, milovala oddaně, vášnivě a hluboce. Což dokazuje svojí milostnou korespondencí knížeti Potěmkinovi. Podle Kateřininých dopisů byl kníže dosti ambiciózní, mnohdy urážlivý, chladný a zjevně Kateřině nevyznával svoji nehynoucí lásku tak často, jak by chtěla.
Tahle útlounká knížečka, která má obrovskou dokumentární cenu, se ale i tak četla poměrně obtížně. Jazyk je archaický a sloh trošku zmatený. Avšak je zde několik velmi zajímavých faktů ohledně Kateřinina vztahu k Potěmkinovi, které ale nejsou historiky potvrzeny. Také je škoda, že se nedochovalo mnoho dopisů od Potěmkina. Celá kniha by pak dávala trošku větší smysl, ale i tak byla v mnoha ohledech velice zajímavá.
"Přání neznají žádná omezení..."
Velmi pěkná, optimisticky laděná kniha o pozitivním přístupu a síle našich myšlenek. Krásné doplnění představovaly příběhy čtenářů, kterým "úspěšné přání si" změnilo život. Některé z příběhů mě opravdu dojaly a těm lidičkám jsem štěstí moc přála. Ráda se budu ke knize vracet.
Poetický a úsměvný příběh o osudu sirotka Váni za 2.světové války. Pomineme-li vychvalování "nepřemožitelné" Rudé armády, zůstane nám obraz malého človíčka s jiskrnýma očima, který si ve válečné vřavě najde milující rodinu mezi dělostřeleckými průzkumníky. Tito drsní, válkou zocelení vojáci tají, jako rampouchy v jarním slunci, nad bezelstným a dětsky čistým srdcem svého malého Pasáčka, který si bezvýhradnou oddaností získá nejen je, ale také zasmušilého a uzavřeného kapitána Jenakijeva.
Lidsky pojatý příběh o silných poutech a malých každodenních radostech v kruhu rodiny. Jedno osamělé srdce léčí druhé.
Mně se kniha líbila a místy mi také připomínala "Práče."
Nevšední příběh o jednom nečekaném přátelství "zloděje" a "dezertéra" a téměř nesplnitelném úkolu při obléhání Leningradu. Ještě teď mi běhá mráz po zádech z kruté doby, kdy se z civilizovaných lidí stávají divoká zvířata, kdy veškerá lidskost jde stranou, a lidé musejí přežívat ve zmučeném a zbídačeném městě. Nekompromisně upřímný a syrový jazyk knize dává větší autentičnost, ale dokáže vykouzlit okamžiky, kdy se smějete nad absurdností celé situace. Kolju si nejde nezamilovat, v celé té šílené grotesce je jako paprsek slunečního světla, který prozařuje nekonečnou temnotu a na všem se snaží najít něco pozitivního.
Už teď vím, že se ke knize budu vracet, a nejen proto, že Kolja miluje literaturu a často vzpomíná velikány ruské literatury. Výborná kniha!
První půlka knihy byla naprosto perfektní. Každou chvíli jsem se smála až mi vhrkly slzy do očí. Nebyly to jen neskutečně absurdní situace, do kterých autor dostával, ale hlavně jak se z nich dokázal vybruslit a co mu prošlo. Je mi jasné, že mnohé věci jsou přibarvené a nadsazené, ale díky tomu má kniha krásný punc satiry a totálního výsměchu nejen vůči gumáckým oficírům, ale celé armádě.
Ráda poslouchám, když chlapi vypráví své zážitky z dob působení v ČSLA, a že to občas jsou ale zážitky, takže mi ani nedělá problém tomu uvěřit. :-)
Druhá půlka knihy mě už ale tolik nebavila. Civil hold není tak zajímavý jako vojenská služba.