ewinn komentáře u knih
Kniha, která mě přivedla ke čtení. Dostala jsem ji od táty k vánocům když mi bylo čtrnáct a prožívala ji od začátku do konce. Do té doby jsem nic podobného nečetla. Tak začala moje láska ke knihám.
Pozor možný SPOILER !!!
V knize je všechno, co dobrá kniha má mít. Příběh o lásce, která přichází nečekaně, o strachu , nenávisti, o životě lidí v těžké době končící války. Krásně napsané, drsné i něžné a Joza - takoví chlapi se snad už ani nerodí. Po přečtení mi příběh zůstal v hlavě, a napadlo mě, jak by to s ním a Hanule dopadlo, kdyby zůstal naživu. Nevrátila by se Hanule do města mezi své?
Kniha mého dětství. Prožívala jsem všechno, co ti dva kluci a záviděla jim. Myslím, že v knize byly fotografie a ne ilustrace, ale nevím to jistě. Moc se mi líbila obálka a ten kluk s krátkými tmavými vlasy.
Autorka popisuje každodenní radosti i starosti žen a jejich příběhy prokládá vzpomínkami na dětství, vypráví o jejich snech, o tom, co se jim v minulosti stalo, na co chtějí zapomenout a k čemu se v mysli vracejí. Její hrdinky jako by byly stvořené pro spořádaný rodinný život v hezkém domku na předměstí, ale pak přijde něco, nebo někdo a všechno se změní. Obyčejné příběhy, psané živým jemným jazykem Alice Munro mám moc ráda už pro tu zdánlivě klidnou atmosféru, to, jak popisuje přírodu, nebo déšť, nebo třeba jen horký letní den. Když píše o rozteklém asfaltu na sluncem rozpálené cestě, tak ten asfalt cítíte.