fénix56 komentáře u knih

Další kniha o Afghánistánu, kterou jsem v poslední době četla. Pohled na tamní společnost, kterou asi my nejsme schopni pochopit. Na jedné straně neuvěřitelná statečnost a odvaha, se kterou se Uroz se zlomenou nohou vydává přes hory. Na straně druhé nepochopitelné lpění na starých zákonech a předsudcích.
Viděla jsem kdysi i film, ale ten nedosahuje kvality knihy.

5 01.04.2022

Tak to byla moje třetí kniha od Michaely Klevisové. Musím říct, že z těch tří se mi líbila nejméně. Prostředí bylo zajímavé, i charaktery postav. Slibně se to rozjelo, jen potom se to nějak táhlo....

13 24.03.2022

Otřesný příběh mladé africké dívky, která jako jedna z mála měla odvahu utéct (i když vlastně pozdě). Zároveň měla ale i štěstí, že se jí to podařilo. Kéž by prozřely i další dívky, ale bohužel si nedělám iluze. Tradice je tradice a proti ní se těžko bojuje. A dívky, kterým se tato hrůza udála, jako maminky opět budou pokračovat v tradici.

8 18.03.2022

Knihu jsem poprvé četla asi před 30 lety a docela se mi líbila. Kvůli čtenářské výzvě jsem se do četbu znovu pustila. Ale teď se na ni dívám jiným pohledem. Ano, jsou v ní vtipné momenty. Jenže já jsem ovlivněna zážitky se psem mé kamarádky, který je absolutně nevychovaný a rozmazlený. Vím, že za to ten pes nemůže, to jeho panička. Ale prostě už jsem tuto knihu nemohla číst se stejným požitkem jako kdysi dávno.

11 10.03.2022

Námět byl neobvyklý, nápaditě a vtipně zpracovaný. Některé příhody jsou nezapomenutelné, např. snaha masajského šamana odjet do Švédska (o kterém neměl vůbec ponětí, kde leží, snad někde za Kilimandžárem...) a získávání různých barevných razítek (pas, víza...). A platil v hotovosti krávami. Přesto se do Švédska dostal a úspěšně tam pokračoval ve stejném stylu. Šaman Ole se tak okamžitě zařadil mezi mé nejoblíbenější literární postavy.

15 07.03.2022

Tak jsem sérii Zapomenutých příběhů začala čtením třetího dílu. První a druhý díl byly v knihovně půjčeny. Naštěstí se tyto knížky nemusí číst postupně, nenavazují na sebe.
Marian Kechlibar jednotlivé příběhy popisuje s velkým přehledem o příslušném problému. Je to velmi čtivé, nezahltí nás nezáživnými historkami, ani nesklouzne k nepodloženým domněnkám. A občas vše zpestří i humornými průpovídkami.
Vzhledem k mé zálibě v historii mne tím pádem nejvíce bavily příběhy s touto tématikou (Vikingové, Richard III.) Ale s chutí jsem si přečetla i ostatní příběhy.

7 06.03.2022

O bitvě u Azincourtu jsem četla několik knih a viděla pár filmů. Tako kniha popisuje události té doby z pohledu obyčejného lučištníka. No, obyčejného, lučištníci v té době víceméně vyhrávali bitvy. A Nick Hook patřil k nejlepším.
Cornwell umí psát historické romány. Bitva samotná i okolností, které tomu předcházely, jsou popsány dost drsně a krvavě, ale taková byla doba. Poprvé jsem se v této knize dočetla o lollardech, další "odnoži" církve, kteří byli (jako všechny jiné odnože) krutě pronásledováni.
Kniha by si určitě zasloužila pět hvězdiček. Jenže já si o této době nejraději čtu v knihách Conna Igguldena, který toto období z mého hlediska popisuje nejlépe, proto dávám o jednu hvězdičku méně.

9 05.03.2022

No, podzim svého života bych rozhodně trávila jinak, proto mne knížka nezaujala. Víc mne na podobné téma bavily knihy Zraju jako víno a Stárnu a užívám si od Virginie Ironside.

5 25.02.2022

Opět typický Backman. Jeho specialitou je napsat nějakou úvahu, aby ji poslední větou nebo jen slovem převrátil naruby. Ale mně tento styl nevadí, líbí se mi. Taky hodně útočí na city, ale to mi taky nevadí. Je to dojemné, ale ne přes čáru.

Nicméně dávám o hvězdičku míň než prvnímu dílu. Tady převládala politika nad mezilidskými vztahy, ale asi nejvíc mi vadila proměna "bad boys" v hodné chlapce se srdcem na dlani. Tomu moc nevěřím.

15 21.02.2022

Nedávno viděl můj vnuk v televizi sérii o Vinnetouovi, tak jsem zahrabala ve svém knižním fondu a přečetla jsem mu prozatím první díl. No, Harry Potter sice Vinnetoua předčil, nicméně mne potěšilo, že ho to zaujalo.
A já jsem si při čtení zavzpomínala na tu dobu, kdy jsem tři díly Vinnetoua dostala jako dárek a v dětství to byl pro mne dárek nezapomenutelný. Takže už jen kvůli těm krásným nostalgickým vzpomínkám dávám pět hvězdiček. Howgh.

31 31.01.2022

Moje druhá kniha od této spisovatelky. Bydlím na vesnici, takže vím, že takovéto pronásledování minulostí je tam časté. A někdy to ani není pravda, jen domněnky. A čím menší vesnice, tím víc toho o sobě lidé ví. Nebo si to domýšlejí. A v takovémto "prokletém kraji", jsou všechny běžné vesnické problémy ještě ostřejší.

28 30.01.2022

Knížku jsem přečetla vnukovi a byli jsme z ní nadšeni oba dva. Měla jsem obavy, jestli se zorientuje v množství postav, ale mám dojem, že mu to šlo lépe než mně. Netradiční námět, občas ukápla slzička, ale častěji jsme se oba dva smáli. Jdeme na další díly....

10 29.01.2022

Tak touto knihou mne paní Ivanka Devátá moc pobavila. Byla jsem v lázních jen jednou a musím konstatovat, že jsem tam zažila podobné panoptikum lidí, o jakém jsem četla v této knize. Jen já bych o nich nedovedla psát tak vtipně a s takovou obrovskou slovní zásobou, jako paní Ivanka.

12 21.01.2022

V útlé knížce spousta emocí. Dva přátelé hledají práci, George a "velké děcko" Lennie. George nad Lenniem drží neustále ochrannou ruku a společně plánují život na malém hospodářství. Bohužel s ním nemůže být neustále, takže spoustu věcí musí řešit, až už je pozdě.
Kniha začíná v pozvolném tempu a pak graduje k silnému finále, kdy vše skončí drsným, nicméně v dané situaci asi nejvhodnějším způsobem.

28 13.01.2022

Moje čtvrtá kniha od Backmana. Napsaná dojemným stylem, jak bývá u tohoto spisovatele zvykem. Jen mne to k slzám nutilo víc než u jiných jeho knih, kde to bylo vyváženější, proto dávám o hvězdičku míň. Možná to bylo i tím, že jsem už babička a mám vnuka....

18 11.01.2022

Přestože hokej miluji, začátek knihy mne neuchvátil. Moc mne nebavily některé souvislosti kolem hokeje, přestupy z různých skupin, hierarchie trenérů, ředitelů, sponzorů.... Taky mi chvilku mi trvalo než jsem se v postavách zorientovala. Ale pak jsem se chytila a četla a četla....
V Medvědíně, které žije odjakživa jen hokejem, jsou pocity sounáležitosti důležitější než pravda. Protože lidé vždy vidí jen to, co chtějí vidět. I když to někomu může ublížit. Taky mi to připomnělo dánský film Hon, kde šlo sice o jiný problém, ale konečné důsledky jsou stejné.
Prásk.

19 08.01.2022

Poslední díl tetralogie byl opět za plný počet hvězdiček. Prostě takhle si představuji správný historický román. Oceňuji i poznámky spisovatele v závěru každého dílu, kde se vyjadřuje k tomu, co jsou opravdu historické skutečnosti a co je jen pravděpodobnost a dohady.
Během čtení tetralogie se mé názory na většinu postav pohybovaly od počátečních sympatií, přes zklamání, až nakonec k lítosti a soucitu. Z nerozlučných přátel se stávají nepřátelé, nikdo nikomu nemůže věřit, za vším může být zrada. Rodinu nevyjímaje, naopak.
Díky této sérii jsem se konečně ve válce růží zorientovala, i když by asi bylo dobré přečíst si nějakou knihu o Eduardovi III., protože tam byl prvopočátek budoucího problému.

11 12.12.2021

Tato kniha ukazuje, jakou sílu má slovo. Vhodnými slovy lze ovládnout jednotlivce i celé národy, aniž by si to ti dotyční uvědomili, že jsou zmanipulovaní. Platí to odpradávna a v době internetu je to v nejhorší možné míře.
Kniha nás upozorňuje na skutečnosti, které by nás měly varovat, že nás někdo chce dostat tam, kam potřebuje. Jen mám obavy, že těch lidí, kteří jsou zmanipulovatelní, se to nedotkne. Vždy budou tvrdit, že jejich názor je ten správný a zmanipulovaní jsou ti druzí. Prostě budou věřit tomu, čemu chtějí věřit. Přitom se někdy stačí jen zamyslet nad rčením Cui bono (komu to poslouží?)...

7 30.11.2021

Tak z této knihy jsem byla nadšená. Neobvyklý příběh, parafráze na ruskou pohádku o Sněhurce. A to jsem si ji zprvu nechtěla přečíst, protože mne odrazovaly nadpřirozené momenty. Jenže nakonec stejně není jasné, zda je "dítě sněhu" skutečné, na život v divočině zvyklé stvoření nebo vysněný přelud.

13 18.11.2021

Přestože mám knížky paní Mornštajnové ráda, tady dávám menší počet hvězdiček. Ne že by kniha byla špatně napsaná, naopak. Jen jsem se špatně vypořádávala s tématem. Ta knížka ve mně vyvolávala nedobré vzpomínky. A neodvažovala jsem se ani domýšlet, co kdyby to vše dopadlo jako v knize.

13 15.11.2021