Finvarra
komentáře u knih
Tajemný rytíř (adaptace)
Ben Avery
Pecka! Četla jsem Střet králů a když tyhle dva komixy porovnám je Tajemný rytíř mnohem lépe vyprávěný, přehledný, místy vtipný, odlehčený, ucelený. Kresba... no znám i lepší, ale taky mnohem horší. Vlastně scény na kolbišti jsou excelentně zobrazené. A ta napíchnutá hlava na samém začátku... budu se opakovat: Pecka! Mně se to líbilo a tahle kniha na mé poličce zůstane. :)
Zbytky dětství
Mathieu Mariolle
Vlastně mě to zklamalo. Povím proč. Ale nejdřív pochvala vyvedené kresbě, scény jsou velkolepé, naaranžované, romatnické. Nekonzistenci a drobné anatomické chyby odpouštím, nakonec je to komix (hrozně mě na jednom obrázku iritovala posunutá nozdra) :D Návrhy obálek pro komix jsou nádherné, škoda, že je jim věnovaná jen jedna stránka. Taktéž skici jsou krásné a ukazují zdatnost umělce. Ale protože to nebyla jen kresebná stránka, která mě zajímala, tak... příběh podle mě šel příliš po povrchu, málo je toho věnované postavám, a tak je těžké si k nim udělat vztah. A co je horší, použití jména Musaši ve spojení s milovníkem žen a mstitelem. Tady by bylo lepší, kdyby měl prostě jiné japonské jméno. Tohle nejsem schopná akceptovat, i když vím, že to má být spíš fantasy, než jeho životopis. A připomeňme, že se o něm traduje, jaký žil asketický život. Ostatně to dokládá jeho Dokukódó. Odprostím-li se od toho, že to není onen Musaši, pořád se mi tenhle obrázek Japonska zdá příliš francouzský. Stejně tak vyobrazení cesty meče. To není prostě ono. Pokud mohu soudit, pak o Musašim je mnohem zdařilejší komix – i když taky upravený, aby lahodil oku čtenářovu – od Takehiko Inoue s názvem Vagabond.
Uvidíme, jaký bude druhý díl. A možná bych si měla přečíst knižní předlohu.
Mé jméno je Nikdo
Kristen Orlando
Za sebe dávám nízké hodnocení protože jsem měla co dělat, abych vůbec knihu dočetla. Příběh je vcelku jednoduchý a čte se snadno v tom smyslu, že nad tím člověk nemusí nijak extra přemýšlet. Ale mně osobně bylo proti srsti jednak točení se v pocitech hlavní hrdinky, jednak dokola omílaná pomstychtivost (a to z toho titulu, že sama dělám bojové umění). Hlavní postava jakoby ani nebyla člověk. Takový fyzicky trénink v 16 letech je myslím přitažený za vlasy. Z konce knihy čišelo příliš negativních emocí. Pokud chtěla autorka vyzdvihnout kontrast mezi životem jaký by hlavní hrdinka mohla žít, a tím jaký pro ní "byl připraven" pak se jí to podařilo.
Nestoudný markýz Hartley
Hannah Howell
Jako oddychovka určitě dobrý. Ostatně, to už bude účel novely pro ženy. Oceňuji způsob, jakým je kniha napsaná – stejná scéna z několika pohledů, některé popisy v milostných scénách, které vtipně (opatrně) naznačují, co se děje. Zkrátka, žádná čuňárna :) Postavy jsou sympatické. Dokonce, by mě zajímaly osudy ostatních, jako byl Iago, Modred nebo Olympie a Argus. Jen konec příběhu se mi zdál najednou moc hrrr.
Mořský vlk
Jack London
Mořský vlk mě uchvátil. A to do slova a do písmene :) Je to dobrodružné čtení s trochou naivní romantiky. To důležité je však otevření tématu individualismu, jehož je představitel Vlk Larsen. Řeklo by se, záporná postava. A i přes tu jeho "zvířeckou surovost" jsem si ho oblíbila. Začátek knihy je ráz na ráz, konec je poněkud rozmělněnjší, ale pokud se nezamotáte do lan ráhnové, košové plachty nebo kosatky, přečtet jí jedním dechem.
Mýty a legendy z celého světa
kolektiv autorů
Na to, aby si člověk udělal přehled o nejslavnějších příbězích je skvělá, nicméně, kdyby byla vyprávění detailní, byla by kniha příliš obsáhlá a tak, zdá se mi, jsou příběhy poněkud nešikovým způsobem osekané. Jiank je kniha moc pěkná.
Tři (s)prostá pravidla
Nikki Sloane
Přemýšlím, jestli je větší "hrůza" ta kniha, anebo fakt, že jsem si jí půjčila. (bé bude správně) Totiž tenhle žánr vyhledávám jednou za čas a jsem radši, když má víc děje, než ero-scén. Tady na devíti z deseti stránek jsou polibky (mimo jiné méně cudné aktivity) žhavé tolik, že už to žhavější být snad už nemůže... ne počkat, o pár stránek později je to ještě lepší. A děj je jaksi upozadněný. Uznávám, že třeba Druuna, kde je poměr erotiky vcelku podobný mi přijde fakt geniální. Jenže takový postapo komix vlastně ani nejde srovnávat. Podtrženo sečteno... Nedočteno.
Bouncer
Alejandro Jodorowsky
Ta "ušpiněná" kresba jakoby pomohla prohloubit dojem upoceného a zaprášeného divokého západu. Ze třech příběhů se mi líbily nejvíc poslední dva. Jodo do komixu zúročuje spoustu znalostí, dokonce jsem si tam všimla narážky na Musashiho knihu Pěti kruhů. Způsob vyprávění je vymazlený do detailu, jakby taky ne, když jde o autora s tolikaletou praxí.
Jak se dělá imunita
Blanka Říhová
Kniha mě nadchla, protože mi přinesla odpovědi na otázku proč je dělání/nedělání některých věci v našich životech důležité a jaký to může mít dopad na kvalitu a zdraví. Zkrátka mi spojila některé informace v celek. Úmysl edukovat veřejnost v době covidové je naprosto zřetelný, ale to mi vlastně nevadí. Nejsem zarytý odpůrce očkování. Navíc jsem knihu četla dávno po lockdownu. Za mě tedy dobrý úvod a odrazový můstek pro hlubší studium. A zohlednění aktuálního dění v kontextu s historií je plus navíc.
Sláine: Poklady Británie
Pat Mills
To jsem se zase pobavila – ne vážně jsem se zasmála. Kombinace ošklivého, prostořekého a ne zrovna poctivého trpaslíka (který ovšem věrně slouží svému pánu) a mužného, čestného, krvelačného barbara. A jejich boj proti nové víře. To vše zpracováno třemi výtvarníky. Nejpůsobivější zpracování dle mého měli Greg Staples a Dermont Power a bylo to právě tím kontrastem a temnými barvami, které se mísily na stránkách. Tak nějak z toho na mě dýchnul věk dávno minulý.
Střet králů. Svazek první
Landry Q. Walker
Viděla jsem prvně seriál a myslím, že bez toho bych se velmi těžko orientovala v příběhu. Ale nechci soudit příliš příkře, protože i tak to bylo čtivě podané. Kresba je pěkná, líbilo se mi, že postavy vypadaly zase úplně jinak. Danerys na ježka je bezva, i když má jen krátkou pasáž. Nicméně se vám přiznám, že mě zajímala nejvíc dějová linka malé Arye. :) Na další díl se nechystám. To si raději přečtu plnotučnou knihu.
Démon z Hex Hall
Rachel Hawkins
První díl jsem četla v češtině, druhý díl v angličtině a možná si troufnu tvrdit, že v aj, je to o něco lepší. Nemůžu říct, že je zrovna tato kniha špatně přeložená. Je však dobré si uvědomit, že nepovedený překlad zpravidla zkazí veškerý dojem, který by jinak mohla kniha udělat.
Nádherné bytosti
Kami Garcia
Čtivá kniha, napoprvé mne zaujal hovorový jazyk, jakým je dílo psané (zajímalo by mě jak vypadá originál). Některé fráze se dost opakují, to samé je s pocity hlavního hrdiny, v podstatě se omílá dokola jeden problém. Alespoň to není podáno nijak nudně. Děj graduje, což napomáhá k upoutání čtenáře, místy je ale retardován (naštěstí?) nepříliš podrobnými popisy prostředí, věcí, lidí... Osobně se mi knížka vcelku líbila, ale ne tolik abych se vrhla na další díly.
Smrt zblízka: umírající nás učí žít
Marie de Hennezel
Myslím, že to je doposud jediná kniha, která mě rozplakala. Je to dílo o tom, co napsal sám život. Osudy lidí, kteří to mají jednoduše řečeno spočítané.
Kletba faraónů
Philipp Vandenberg
Vzhledem k tomu, že mám ráda literaturu faktu, tak tuto knihu mohu jen doporučit. Autor nahlíží na "záhadné" okolnosti úmrtí osob, podílejících se nejen na vykopávkách Tutanchamonova hrobu, z různých hledisek. Často zabředá i do vědních oborů jako je toxikologie nebo dokonce jaderná fyzika. Přičemž nezachází příliš do detailů, ukazuje jen možné cesty k poznání pravdy. Jednu výtku bych ovšem měla, autor uvádí, že poločas rozpadu uranu 238 se odhaduje na 7,5 mild. let. Nyní jsou ale uváděny hodnoty pod 5 mild. let.
Sebeobrana ženy
Ivan Fojtík
Nejsem sice stoupenec feminismu, ale mysliím, že ty doby, kdy byla žena ztělesněním křehkosti jsou dávno pryč. Naopak, každý by se měl dokázat bránit, nelze čekat na chrabrého rytíře. Publikaci bych považovala za odrazový můstek. Obsahuje spoustu dobrých tipů a návodů jak se ubránit v určitých situacích pomocí obyčejných předmětů, které můžme mít po ruce jako jsou například klíče. Ale stále platí, že je to jen teorie. Praxe dá člověku mnohem víc.
Luciferův trůn
Jeremej Ijudovič Parnov
Dobré zpracování a kritika náboženství. Řekla bych, že trochu podkopává stoličku někdejšímu křesťanství, které bylo využíváno jako opora inkvizice.
Šťastné peníze: japonské umění, jak se usmířit se svými penězi
Ken Honda
Též doporučuji. Jednak je plná zajímavých myšlenek a poukazuje na to, jak jsou důležité vztahy a v otázce peněz je fajn začít u sebe. Docela jsem se pobavila u rozškatulkování na typy osobnosti. Oba jsme se s manželem našli. Musím říct, že tato kniha můj pohled na peníze (do té doby lhostejný až negativní) změnila. Uvědomila jsem si, kde tomu byl počátek. Příběhy, příklady, zkušenosti. Přetaveno do „poradím vám, jak být spokojený“, jak se vám to podaří záleží jen na vás. Off topic Všimla jsem si níže pár komentářů k oboru AI. Drobné zkušenosti s pár nástroji mám a nebála bych se toho, je ale nezbytné se o tom edukovat, proto těm, kteří z toho mají strach doporučuji spíš, než novinové články, například tento projekt https://generace.ai/
Od semínka v prach
Marc Hamer
Krásné čtení. Četla jsem jí rok, jak šli měcíce v knize. Je v tom tolik moudrosti načerpané pozorováním přírody. Člověk by neřekl, co jeden pár očí dokáže vidět (i když samozřejmě s občasnou pomocí ostatních). Byl to hezký rok, procházek po jedné anglické zahradě. Doporučuji.
Aurora hasne
Amie Kaufman
Zdá se, že míra sentimentu s věkem skutečně narůstá, a tak při čtení posledního dílu jedno oko nezůstalo suché. Tleskám autorům... a milovníkům tohoto žánru sérii vřele doporučuji.
