Finwen komentáře u knih
Severských detektivek jsem přečetla už celkem dost, Svědkyně ohně byla mou druhou knihou od Keplerů. Hypnotyzér mě nebavil, Svědkyně ohně je snad ještě víc mimo. Komu vadí neobvyklý styl vyprávění, ale chce dát autorům ještě šanci, doporučuji audioknihu, tam se přítomný čas dá snést.
Pokud by švédská policie pracovala tak, jak je to v knize popsané, žádný místní zločinec by se do vězení nikdy nedostal. Ještě štěstí, že mají JL, i když ten se většinu času jen usmívá a vše upřeně sleduje kovově šedýma očima. Nicméně všude je první a vše vyřeší, i když mu nikdo nevěří. Většina ostatních policistů má jen úlohu křoví, které hází vyšetřujícímu supermanovi klacky pod nohy.
SPOILER!!! Copak nikoho nenapadlo po odhalení brutální vraždy alespoň spočítat pacientky? Nebo zkusit najít chybějící personál? Jiná vražedná zbraň taky nikoho netrápí. A když se najde auto v řece (jen tak mimochodem, to si opravdu nikdo nevšiml pochroumaného semaforu, do kterého auto nabouralo, i když bylo zahájeno opravdu důkladné policejní pátrání?), automaticky se přestává pátrat po řidičce i pasažérovi, protože jsou přeci mrtví. Že jsou natočení na videu a že "utonulá" nechala vzkaz na záznamníku vůbec nikoho netrápí.
Celá kniha je plná chyb a nesrovnalostí, délka Vikiina pobytu v léčebně se mění hned několikrát. Navíc mne dost otravuje, jak všichni pořád nastražují uši že každý pohyb zahlédnou jen koutkem oka... Knihy Larse Keplera mne opravdu neoslovily, postavy se chovají nelogicky a děj je založen jen na náhodách. Brutalita a laciné sexuální scény možná někoho osloví, ale rozhodně knihám nepomohou dostat se mezi klenoty, které si někdo bude chtít přečíst i za deset let, až móda severských detektivek opadne...