fruitbueno komentáře u knih
Jedna z dalších skvělých knížek ze série HP. Mi akorát asi trošku vadí paní Olliverová - já ju prostě nemusím. Ale jinak zápletka prima, Poirot tentokrát poměrně v pozadí, do ničeho se nehrnul, ale stejně jako vždy vše vyřešil :)
V rámci vlny "knihy o druhé světové válce" přečteno jedním dechem a od té doby bezmezně doporučováno komukoli jinému ke čtení :)
Trošku zklamání z rozvláčné první půle, která brzdila solidní konec. Smutný příběh z nedávné minulosti...
Poprvé jsem knížku četla ještě na základní škole, kdy frčela éra druhé světové války. Jo, doslova frčela, hltala jsem Remarqua po stovkách a mezi ně zapadla i mamčina Anna Franková. Člověka napadnou tisíce otázek. Na které už těžko někdy někdo odpoví.
Italská renesance se představuje :))))) Nemám proč si ji neužít!
Dlouho se mi nestalo, abych byla u čtení zpocená i na místech, kde se běžně potím jen při běhu. Neskutečná jízda a zážitek, šílené téma a dočteno během tří hodin.
Jen těžko uvěřitelné životní osudy a historky prakticky ještě dítěte... Citát o tom, že člověk se nakonec může stát tím, co o něm druzí donekonečna omílají, podepíšu...
Typický letní text, u kterého nemusíte dlouze dumat a uvažovat. Děj se hrne kupředu, nikde nedrhne a i když se dá děj i v tomto díle předvídat, oceňuji, že má svou hloubku (vztahy v rodině, mezi sourozenci, rodiči, vyrovnání s traumaty aj.).
Mít očekávání se nevyplatilo, do Vančury se mi dlouho nedařilo začíst a to nevěstí nikdy nic dobrého. Cením si jako vždy nádherného poetického jazyka, umně popsaných postav, kterých bylo ale hrozivě moc. Často se slily v jedno a co hůř, byly mi jedno...
Hezké v tom pravém slova smyslu. Milé, inspirativní, tak akorát dlouhé.
Mám velice smíšené pocity, které udává poměrně nešťastná formální stránka románu. Dějová linka z přítomnosti, chcete-li ta reálná, je dle mého názoru necitlivě narušována snovou rovinou. Ta text tříští, rozbíjí, a mě osobně velmi zklamala. Je to velká škoda, protože námět jako takový má obrovský potenciál. I proto hvězda navíc, za poselství o tom, že je třeba vyrovnat se s odchodem či odchazením blízkých.
Krásná a citlivá interpretace Písně písní. Některé osobní příběhy, které paní farářka ve své pozici vyslechla, mě chytly za duši a nepouští.
Řečeno dnešním slovníkem, Jana byla hustá. Žena činu, která na mě působila mnohem starším dojmem.
Překvapivě čtivé a svěží čtení, které vás ohromí svou laskavostí. S hrdinkou a její hlavou uvězněnou mezi kdo ví čím jsem sympatizovala, příběh byl vystavěný šikovně a ač je možná trochu přitažený za vlasy, jako odpočinková četba obstojí.
Řada myšlenek je stoprocentně přínosných, trochu mě jenom mrzí jakási povýšenost, která z textu doslova tryská. Zážitek ze čtení mi to bohužel zkazilo, dojem jen průměrný. Od knihy o duchovním osvícení bych čekala trochu víc pokory i k čtenáři, který ještě není až tak vědomý.
Doktor Panda mi představil poměrně jednoduchý návod na to, jak zkusit žít lépe, zdravěji a zodpovědněji. Kniha je velmi čtenářsky přístupná, psaná lidským jazykem, srozumitelně a zároveň neskutečně poutavě. Pro mě nečekaně zajímavé a obohacující čtení.
Kniha, ve které si bez ohledu, zda v životě něco řešíte, nebo co řešíte, určitě najdete podněty k zamyšlení, úvahy nad sebou i svým životem nebo třeba i jakýkoli impuls právě potřebujete. Hodně věcí se v knize opakuje, velkou výtku mám stran celkové stylistické výpravy textu, je dlouhý, nedobře členěný, plný nadbytečných citátů, které se opakují, a hlavně obsahuje mraky gramatických chyb - kniha neviděla korekci ani z rychlíku. Nicméně obsah formu aspoň částečně dohání, kromě vyloženě nepříjemných a nečitelných "ezo" pasáží jsem dokázala využít předkládané myšlenky k vlastnímu hodnocení a náhledu na věc.
Z povídky "Samozřejmě že se podívala" nebudu ještě hodně dlouho spát. Tvorba B. Bellové je nesmírně zvláštní, nedovedu přesně definovat, čím jsou mi její texty blízké. Je to možná nějaká maličkost, drobnost, která přibližuje něco mi důvěrně známého, snad pocit trapnosti, zbytečnosti, strachu, nevím. Nedovedu to popsat, možná časem. Povídky, ač nejsou vyloženě můj žánr, mi ale sedly a knihu doporučuji dál.
Povídky jsou výborné, jsem ráda, že se mi potvrdilo, jak výjimečný autor Nesbo je. Chtěla bych ale vyzdvihnout i práci překladatelky Kateřiny Krištůfkové, protože vlastně jen díky ní autora známe a máme rádi. Skvělá práce obou!